Bitva o Okinawu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
RiniXbot (diskuse | příspěvky)
m →‎top: sloučení infoboxu
 
(Není zobrazeno 40 mezilehlých verzí od 28 dalších uživatelů.)
Řádek 1:
{{Infobox válka- konflikt
| typ konfliktu = válečný
|Střetnutí název = '''Bitva o Okinawu'''
|konflikt součást = [[Druhá světová válka]]
|image=[[Soubor:Ww2 158.jpg|300px]]
| obrázek = Ww2 158.jpg
|komentář popisek = Vojáci americké námořní pěchoty pod palbou nepřátelského [[odstřelovač]]e
| trvání= [[1. duben]] - [[21. červen]] [[1945]]
| | trvání = [[1. duben]] místo= [[Okinawa21. červen]], [[Tichý oceán1945]]
| místo = [[Okinawa]], [[Tichý oceán]]
| | výsledek výsledek= Americké vítězství
| | strana1 strana1= [[Soubor:Flag of {{Flagicon|Japan.svg|22px]]}} [[Japonské císařství]]
| strana2= [[Soubor:US flag 48 stars.svg|22px]] [[Spojené státy americké|USA]]<br />[[Soubor:Flag of the United Kingdom.svg|22px]] [[Spojené království]]
* Lidová domobrana Okinawy
| velitel1= [[Soubor:War flag of the Imperial Japanese Army.svg|22px]] [[Micuru Ušidžima]]†<br /> [[Soubor:War flag of the Imperial Japanese Army.svg|22px]] [[Isamu Čó]]†<br /> [[Soubor:War flag of the Imperial Japanese Army.svg|22px]] [[Hiromiči Jahara]]<br /> [[Soubor:Naval Ensign of Japan.svg|22px]] [[Minoru Óta]]†
| | strana2 strana2= [[Soubor:US{{Vlajka|Spojené flagstáty 48americké stars.svg|22px]](1912–1959)}} [[Spojené státy americké|USA]]<br />[[Soubor:Flag of the {{Flagicon|United Kingdom.svg|22px]]}} [[Spojené království]]
| velitel2= [[Soubor:US flag 48 stars.svg|22px]] [[Simon Bolivar Buckner, Jr.]]†<br /> [[Soubor:US flag 48 stars.svg|22px]] [[Richmond K. Turner]]<br /> [[Soubor:US flag 48 stars.svg|22px]] [[Joseph Stilwell]]<br /> [[Soubor:US flag 48 stars.svg|22px]] [[Raymond A. Spruance]]<br /> [[Soubor:US flag 48 stars.svg|22px]] [[Chester Nimitz]]
| | vedení1 velitel1= [[Soubor:War flag of the Imperial Japanese Army.svg|22px|Vlajka Japonské armády]] [[Micuru Ušidžima]]†<br /> [[Soubor:War flag of the Imperial Japanese Army.svg|22px|Vlajka Japonské armády]] [[Isamu Čó]]†<br /> [[Soubor:War flag of the Imperial Japanese Army.svg|22px|Vlajka Japonské armády]] [[Hiromiči Jahara]]<br /> [[Soubor:Naval Ensign of Japan.svg|22px|Vlajka japonského císařského némořnictva]] [[Minoru Óta]]†
| síla1= 117 000 vojáků
| vedení2 = {{Vlajka|Spojené státy americké (1912–1959)}} [[Simon Bolivar Buckner mladší]]†<br />{{Vlajka|Spojené státy americké (1912–1959)}} [[Richmond K. Turner]]<br />{{Vlajka|Spojené státy americké (1912–1959)}} [[Joseph Stilwell]]<br /> {{Vlajka|Spojené státy americké (1912–1959)}} [[Raymond A. Spruance]]<br />{{Vlajka|Spojené státy americké (1912–1959)}} [[Chester Nimitz]]
| síla2= 548&nbsp;000 vojáků<br />1300 lodí
| | síla1 síla1= 117 000 vojáků
| ztráty1= 110&nbsp;000 mrtvých nebo nezvěstných<br />7&nbsp;455 zajatých
| | síla2 ztráty2= 12548&nbsp;513000 mrtvých a nezvěstnýchvojáků<br />72&nbsp;0121300 raněnýchlodí
| | ztráty1 ztráty1= 110&nbsp;000 mrtvých nebo nezvěstných<br />7&nbsp;455 zajatých
|}}
| ztráty2 = 12&nbsp;513 mrtvých a nezvěstných<br />72&nbsp;012 raněných
'''Bitva o Okinawu''', vybojovaná na [[Japonsko|japonském]] ostrově [[Okinawa]], byla největší obojživelnou operací během [[Válka v Tichomoří|války v Pacifiku]]. Spojenecká operace měla kódové označení ''Iceberg'' (Ledovec). Trvala od konce března do června [[1945]].
|}}
'''Bitva o Okinawu''', vybojovaná na [[Japonsko|japonském]] ostrově [[Okinawa]], bylapředstavovala největší obojživelnou operacíoperaci během [[Válka v Tichomoří|války v Pacifiku]]. Spojenecká operace mělanesla kódové označení ''Iceberg'' (česky: Ledovec). Trvala od konce března do června [[1945]]. Byla to také poslední velká bitva [[Druhá světová válka|druhé světové války]].
 
== Předehra a přípravy ==
[[Soubor:Battle of Okinawa.svg|náhled|vlevo|Americké operace na Okinawě]]
Po skončení bojů o [[ŠalamounovyŠalomounovy ostrovy]], obsazení ostrova [[Bougainville]], [[Gilbertovy ostrovy|Gilbertových]] a [[Marshallovy ostrovy|Marshalových ostrovů]], [[Mariany|Marian]] a po krvavé [[bitvaBitva o Iwodžimu|bitvě o Iwodžimu]] si Američané uvědomili, že dobytí [[Japonsko|Japonska]] bude velmi náročné. Dobytí [[Iwodžima|Iwodžimy]], která měla rozlohu přibližně 21 km² je stálo 6 825 padlých a nezvěstných a 20 000 raněných. Bylo evidentní, že japonský odpor se stává silnějším se zkracující se vzdáleností od mateřských japonských ostrovů. Japonské [[velení]] po ztrátě většiny zkušených letců chápalo, že nemůže vzdorovat americkým silám v rovném boji, a proto rozhodlo v maximální míře využívat taktiku sebevražedných útoků [[kamikaze]]. Ty měly způsobit nepříteli co největší ztráty a otřást jeho ochotou pokračovat ve válce. Američané tyto snahy registrovali, ale když viděli, že už mají vítězství na dosah, sami se snažili přinutit Japonce k jednáním o míru těžkými nálety na japonská města. Mezi [[9. březen|9.]] a [[10. březen|10. březnem]] [[1945]] jejich bombardéry naložené zápalnými bombami v [[Tokio|Tokiu]] připravily o život asi 100 000 lidí. Podobně silné útoky postihly i další japonská města.
 
Plán útoku na Japonsko počítal od začátku se získáním ostrova [[Okinawa]]. Tento ostrov ležící asi 550 km jižně od hlavních japonských ostrovů byl od severu na jih asi 100 km dlouhý a široký sotva 30 km. Díky své výhodné poloze představoval důležitý odrazový můstek k samotnému útoku na Japonsko. Američané očekávali, že ho bude bránit kolem 60 000 mužů. Japonci však měli na ostrově 32. armádu, která se skládala z asi 100 000 mužů 24. a 62. divize a 44. samostatné brigády, kterým velel generálporučík [[Micuru Ušidžima]], jeho zástupce generál [[Isamu Čó]] a velitel štábu [[HiromočiHiromiči Jahara]]. Toto větší uskupení se nacházelo převážně v jižní části ostrova, na severu velel menším jednotkám generál [[Takehido Udo]].
Po skončení bojů o [[Šalamounovy ostrovy]], obsazení ostrova [[Bougainville]], Gilbertových a Marshalových ostrovů, Marian a po krvavé [[bitva o Iwodžimu|bitvě o Iwodžimu]] si Američané uvědomili, že dobytí Japonska bude velmi náročné. Dobytí [[Iwodžima|Iwodžimy]], která měla rozlohu přibližně 21 km² je stálo 6 825 padlých a nezvěstných a 20 000 raněných. Bylo evidentní, že japonský odpor se stává silnějším se zkracující se vzdáleností od mateřských japonských ostrovů. Japonské velení po ztrátě většiny zkušených letců chápalo, že nemůže vzdorovat americkým silám v rovném boji a proto rozhodlo v maximální míře využívat taktiku sebevražedných útoků [[kamikaze]]. Ty měly způsobit nepříteli co největší ztráty a otřást jeho ochotou pokračovat ve válce. Američané tyto snahy registrovali, ale když viděli, že už mají vítězství na dosah, sami se snažili přinutit Japonce k jednáním o míru těžkými nálety na japonská města. Mezi [[9. březen|9.]] a [[10. březen|10. březnem]] [[1945]] jejich bombardéry naložené zápalnými bombami v [[Tokio|Tokiu]] připravily o život asi 100 000 lidí. Podobně silné útoky postihly i další japonská města.
 
Plán útoku na Japonsko počítal od začátku se získáním ostrova [[Okinawa]]. Tento ostrov ležící asi 550 km jižně od hlavních japonských ostrovů byl od severu na jih asi 100 km dlouhý a široký sotva 30 km. Díky své výhodné poloze představoval důležitý odrazový můstek k samotnému útoku na Japonsko. Američané očekávali, že ho bude bránit kolem 60 000 mužů. Japonci však měli na ostrově 32. armádu, která se skládala z asi 100 000 mužů 24. a 62. divize a 44. samostatné brigády, kterým velel generálporučík [[Micuru Ušidžima]], jeho zástupce generál [[Isamu Čó]] a velitel štábu [[Hiromoči Jahara]]. Toto větší uskupení se nacházelo převážně v jižní části ostrova, na severu velel menším jednotkám generál [[Takehido Udo]].
 
Ušidžima dobře věděl, že jeho vojsko nemá šanci udržet celý ostrov, a tak soustředil svoji obranu kolem [[hrad Šuri|hradu Šuri]], středověké pevnosti, a na příkrých hřebenech v jeho okolí. Věděl také to, že přesile Spojenců sice může vzdorovat, ale nebude mít žádnou šanci odvrátit svoji porážku, byl však pevně rozhodnut vytrvat do posledního muže a bojovat tak, aby Američané draze zaplatili za dobytí každého kousku jeho postavení. Silná a dobře bráněná japonská linie měla jediné slabé místo ve směru z moře. Japonci měli před útokem na svoje pozice dlouhý čas na přípravu kvalitní obrany, bunkrů a záložních linií a postavení. Měli též (v porovnání s předešlými bitvami v Tichomoří) podstatně víc [[tank]]ů a [[dělostřelectvo|dělostřelectva]], pro které měli i dostatek munice.
 
Americké pozemní vojsko, které se mělo na ostrově vylodit se skládalo z 10. armády pod velením generálporučíka [[Simon Bolivar Buckner|Simona B. Bucknera]], pod kterou spadaly dva sbory. III. obojživelný sbor se skládal z [[1. divize námořní pěchoty (Spojené státy americké)|1.]] a 6. divize [[Námořní pěchota Spojených států amerických|námořní pěchoty]] a 2. divize námořní pěchoty v záloze. XXIV. sbor se skládal ze 7., 27., 77. a 99. pěší divize [[Armáda Spojených států amerických|americké armády]].
 
Námořní síly, které podporovaly vylodění čítaly asi 1300 plavidel [[United States Navy|amerického námořnictva]], včetně čtyř [[letadlová loď|letadlových lodí]]. Součástí spojeneckých sil byla i takzvaná ''Task Force 57'', tvořená [[Spojené království|britskými]], [[Austrálie|australskými]], [[Kanada|kanadskými]] a [[Nový Zéland|novozélandskými]] loděmi.
Řádek 34 ⟶ 36:
 
=== Pozemní boje ===
[[Soubor:Group of marines on a hillside.jpg|thumbnáhled|Námorní pěchota postupující hustým porostem]]
Předpokládalo se, že Japonci budou tak jako v ostatních případech bránit pobřeží. Týden před invazí bylo mohutně bombardováno pobřeží hlavně v okolí pláže, na které se mělo uskutečnit vylodění. Když se v 8:30 [[1. duben|1. dubna]] [[1945]] vylodily na plážích první americké jednotky, nezaznamenaly významnější známky nepřátelského odporu. Do konce dne bylo na Okinawě 60 000 Američanů a jejich předmostí bylo asi 13 km široké a 5 km hluboké. V nasledujícíchnásledujících dnech byla dobyta střední část ostrova. Do [[20. duben|20. dubna]] byla obsazena severní část ostrova. Hlavní boje se rozhořely na jihu. Tam se Američané už od [[5. duben|5. dubna]] pokoušeli zlomit vytrvalý odpor Ušidžimových vojsk. [[Micuru Ušidžima|Ušidžima]] zpočátku dal na [[Isamu Čó|Čóovu]] radu a vedl proti invazním vojskům silné protiútoky. Ty se však ukázaly jako málo efektivní a způsobily jen těžké ztráty japonských jednotek. Následně se začal více spoléhat na [[vojenská taktika|taktiku]], kterou používal [[Hiromoči Jahara|Jahara]]. Opírali se při tom o dobře opevněná postavení protkaná tunely a zákopy.
 
Celý měsíc americké jednotky úporně útočily na obrannou linii s [[hrad Šuri|pevností]] v městě [[Naha|Šuri]] ve svém středu. Z těchto vyvýšených postavení byli Japonci schopni obratně řídit dělostřeleckou palbu, kterou neustále ztěžovali americké útoky, stejně jako pokrývat oblast kulometnou palbou z jednotlivých hřebenů. Americké ztráty byly v důsledku toho značné. Stejně nebezpečné byly menší japonské protiútoky, kterými se snažili získat zpět ztracené pozice. Po tom, co začalo hrozit odříznutí města Šuri americkými obchvatnými útoky, se [[21. květen|21. května]] rozhodl Ušidžima stáhnout do dalšího pásma obrany. Šuri se však podařilo dobýt vojákům generála [[Pedro del Valle|del Valleho]] až [[31. květen|31. května]]. Jeho obsazení však bylo významným psychologickým zvratem v bojích.
Řádek 42 ⟶ 44:
 
=== Námořní boje ===
[[Soubor:USS Bunker Hill hit by two Kamikazes.jpg|thumbnáhled|[[USS Bunker Hill (CV-17)|USS ''Bunker Hill'']] po dvou zásazích kamikaze]]
Stejně těžké boje probíhaly i na moři. Spojenci museli čelit velkým náletům [[kamikaze]]. Japonci do boje nasadili obrovský počet svých letadel, potopili při tom 2 letadlové lodě a mnoho menších plavidel. Soustavným útokům kamikaze se Američané pokoušeli čelit tzv. radarovou clonou. Před letadlové lodě nasadili [[torpédoborec|torpédoborce]] vybavené radary. To však nezabránilo útokům a namísto námořníků letadlových lodí umírali námořníci torpédoborců. V rámci japonské [[Operace Ten-gó|operace ''Ten-gó'']], byla 7. dubna 1945 americkými palubními letouny potopena i [[Jamato (bitevní loď)|''Jamato'']] – největší [[bitevní loď]] na světě.
 
Řádek 48 ⟶ 50:
 
== Dohra ==
[[Soubor:A group of japanese prisoners.jpg|thumbnáhled|Američané zajali na Okinawě skoro 7000 zajatců, neobvykle vysoký počet v porovnání s předešlými taženími]]
82 dní trvající pozemní boje o Okinawu znamenaly vysoké ztráty pro obě strany. Během bitvy zemřelo 70 000 – 140 000 civilistů. Velký podíl na tom měla japonská propaganda, která systematicky přesvědčovala japonské obyvatelstvo o tom, že američtí vojáci jsou krvelační barbaři, kteří s nimi budou jednat maximálně krutě. Mnoho civilistů proto spáchalo sebevraždu, anebo zabili své rodinné příslušníky jen pro toproto, aby se nedostali do rukou Američanům. V poslední den bitvy se vzdalo 4000 japonských vojáků, většina z nich byli obyčejní vojáci vystrašení a vyčerpaní po bitvě. Z celkových 120 000 nasazených japonských vojáků asi 110 000 padlo v boji, anebo následovalo své velitele a namísto toho, aby se vzdali, spáchali sebevraždu.
 
Japonští historici se na rozdíl od západních nedomnívají, že šlo o takový počet sebevražd mezi vojáky a civilisty, ale že k nim byli přinuceni a často i zastřeleni některými fanatiky. Domnívají se, že šlo z velké části o vraždy.<ref>John Macdonald -. Veľké bitky druhej svetovej vojny / Slovart Bratislava 1995, {{ISBN |80-7145-185-1}} (str. 186)</ref>
 
Američané přišli o 72 000 vojáků, 12 513 z nich padlo nebo bylo nezvěstných. Mnozí další zahynuli později na následky zranění. Velmi mnoho amerických vojáků se v důsledku těžkých bojů duševně zhroutilo či podlehlo vyčerpání a těžkému stresu. Míra, v jaké se tak dělo, byla v porovnání s jinými taženími velmi vysoká. I to jasně poukazuje na tvrdost bojů. [[18. červen|18. června]] padl při inspekci svých jednotek v přední linii i [[generál]] Simon Buckner. Byl nejvýše postaveným americkým důstojníkem, který během [[druhá světová válka|druhé světové války]] zahynul pod nepřátelskou palbou. Následujícího dne byl zabit [[brigádní generál]] Claudius M. Easley.
 
Po skončení bojů mělo následovat vylodění v [[Japonsko|Japonsku]] plánované na [[1. listopad]] [[1945]]. Přípravy na jeho uskutečnění už byly v plném proudu. Vojenští analytici však poukazovali na to, že když bránili Japonci Okinawu jen omezenými silami a přesto způsobili Američanům ztráty jako v bitvě o Guadalcanal a Iwodžimu dohromady, pak odpor na japonské pevnině si vyžádá životy nejen desítek tisíc amerických vojáků ale i stovek tisíc Japonců. Americký prezident proto rozhodl jinak a přinutil Japonsko ke kapitulaci pomocí nové [[JadernáAtomové zbraňbombardování Hirošimy a Nagasaki|atomové zbraně]].
 
== Odkazy ==
Řádek 64 ⟶ 66:
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| příjmení = Hubáček
| jméno = Miloš
| odkaz na autora = Miloš Hubáček
| titul = Válka končí v Pacifiku II: Dobývání Okinawy
| vydavatel = Paseka
| místo = Praha, Litomyšl
| rok = 2000
| isbn = 80-7185-322-4
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = FosterSledge
| jméno = SimonEugene Bondurant
| titul = With the Old Breed at Peleliu and Okinawa
| vydavatel = MustangPresidio Press
| místo = PlzeňNew York
| rok = 19951980
}}
| isbn = 80-85831-50-3
* {{Citace monografie
| příjmení = Foster
| jméno = Simon
| titul = Okinawa
| vydavatel = Mustang
| místo = Plzeň
| rok = 1995
| isbn = 80-85831-50-3
}}
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
{{commons|硫黄島の戦い}}
* [http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=230 Bitva o Okinawu na Palba.cz]
* [http://wittman.wz.cz/pacifik/okinawa.htm Bitva o Okinawu] {{Wayback|url=http://wittman.wz.cz/pacifik/okinawa.htm |date=20070928234750 }}
 
{{Bitvy v Tichomoří}}
[[Kategorie:{{Druhá světová válka v Tichomoří]]}}
{{Autoritní data}}
 
{{Portály|Druhá světová válka}}
{{DEFAULTSORT:Okinawa}}
 
[[Kategorie:Bitvy Japonska během druhé světové války]]
[[Kategorie:Bitvy USA během druhé světové války]]
[[Kategorie:Druhá světová válka v Tichomoří]]
[[Kategorie:1945]]
 
{{Link GA|es}}
 
[[afKategorie:SlagBitvy vanJaponska během druhé světové války|Okinawa]]
[[Kategorie:Bitvy USA během druhé světové války|Okinawa]]
[[ar:معركة أوكيناوا]]
[[brKategorie:EmgannDruhá světová válka v Tichomoří|Okinawa]]
[[Kategorie:Bitvy roku 1945|Okinawa]]
[[bs:Bitka za Okinawu]]
[[Kategorie:Bitvy JaponskaInvaze během druhé světové války]]
[[ca:Batalla d'Okinawa]]
[[daKategorie:Slaget om Okinawa]]
[[de:Schlacht um Okinawa]]
[[en:Battle of Okinawa]]
[[es:Batalla de Okinawa]]
[[fa:نبرد اوکیناوا]]
[[fi:Okinawan taistelu]]
[[fr:Bataille d'Okinawa]]
[[gl:Batalla de Okinawa]]
[[he:קרב אוקינאווה]]
[[hr:Bitka za Okinawu]]
[[id:Pertempuran Okinawa]]
[[it:Battaglia di Okinawa]]
[[ja:沖縄戦]]
[[ko:오키나와 전투]]
[[mr:ओकिनावाची लढाई]]
[[nl:Slag om Okinawa]]
[[no:Slaget om Okinawa]]
[[pl:Bitwa o Okinawę]]
[[pt:Batalha de Okinawa]]
[[ro:Bătălia de la Okinawa]]
[[ru:Битва за Окинаву]]
[[simple:Battle of Okinawa]]
[[sk:Bitka o Okinavu]]
[[sr:Битка за Окинаву]]
[[sv:Slaget om Okinawa]]
[[ta:ஒகினவா சண்டை]]
[[th:ยุทธการโอะกินะวะ]]
[[tr:Okinawa Muharebesi]]
[[uk:Битва за Окінаву]]
[[vi:Trận Okinawa]]
[[zh:沖繩島戰役]]