Josef Lada: Porovnání verzí

| obrázekpopisek = Josef Lada, 1940.png1927

*| děti = [[Alena Ladová]]<br />[[Eva Ladová]]

Narodil se hrusickému [[Obuvnictví|ševci]] Josefu Ladovi (1847–1904) a jeho manželce Alžbětě, rozené Janovské (1843–1912), jako nejmladší zez čtyřpěti dětí. Měl o sedmnáctšestnáct let staršího bratra Františka (* 18701871) a sestry Antonii (* 1877-1898) a Marii (* 1881). Jménem Josef byl pokřtěn jako druhý (starší sourozenec stejného křestního jména se narodil v květnu 1873 a zemřel jako půlroční na onemocnění spálou).
Přestože řada předků z rodu Ladů byla v [[Hrusice|Hrusicích]] [[rychtář]]i, žila celá rodina v chalupě s jednou obytnou místností na udusané hlíně.<ref>{{Citace monografie

Lada nadále kreslil a snažil se své kresby udat u [[redaktor|redakcí]] časopisů. Prvního zveřejnění své tvorby se dočkal v roce 1904, kdy jednu kresbu tehdy šestnáctiletého Lady vydal anonymně [[Máj (časopis)|časopis Máj]]. Povzbuzen tímto úspěchem se Josef Lada ucházel o přijetí na [[Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze|Umělecko-průmyslové škole]], ale neuspěl a byl pouze přijat do večerních kurzů kreslení. Další úspěch přišel o rok později, kdy celou řadu jeho kreseb otiskával humoristický časopis [[Švanda Dudák]]. Přes své tvůrčí ambice nebyla jiná jeho díla v té době přijímána a Lada se tak živil pouze kreslením [[humor]]istických kreseb a [[karikatura|karikatur]] pro noviny.<ref name="olic 19-20">Olič - Pavluch (2021), s. 19-2019–20</ref>

[[Soubor:08466 Das Schejk Restaurant in Prag.JPG|náhled|Malba na stěně [[DejviceStaré Město (Praha)|dejvickéstaroměstské]] restaurace Švejk napodobuje styl, ve kterém Švejka maloval Josef Lada]]

V roce 1911 vydal v Karikaturách spisovatel [[Jaroslav Hašek]] svou první povídku o dobrém vojáku Švejkovi. Po svém návratu z [[první světová válka|první světové války]] požádal Hašek právě Ladu o ilustrování obálek jednotlivých sešitů, ve kterých začínají v roce 1921 vycházet Osudy dobrého vojáka Švejka. Stihly vyjít tři díly než v roce 1923 Jaroslav Hašek zemřel. Lada poté začal vydávat pokračování Osudů dobrého vojáka Švejka ve formě kresebného seriálu.<ref>Olič - Pavluch (2021), s. 715-717715–717</ref>

[[Soubor:Album representantů všech oborů veřejného života československého - 1927 - Josef Lada 1940.png |thumb|vlevo|náhled180px|251x251pixelů|J.Josef Lada, (před rokemmalíř, 1927)1940]]

Když v roce 1926 uspořádal [[Mánes (spolek)|spolek Mánes]] Ladovu první samostatnou výstavu, byl Josef Lada již uznávaným umělcem. Ke konci 20. let začal vydávat vlastní knížky pro děti, které psal i ilustroval, například ''Říkadla našeho Kadla'' a ''Dobrodružství Tondy Čutala''. Do řady dalších dětských knih přispíval pouze ilustracemi. V roce 1930 byla uspořádána Ladova druhá samostatná výstava tentokrát v [[Krásná jizba|Krásné jizbě]] v Praze. V témže roce se pustil do nového oboru – [[scénografie]], když byl pověřen vytvořením [[scénická výprava|scénické výpravy]] k [[Josef Kajetán Tyl|Tylově]] hře ''[[Strakonický dudák]]'' pro [[Národní divadlo]]. Ve třicátých letech pokračoval s vydáváním knih pro děti a v roce 1933 vydal asi tu nejznámější – ''O Mikešovi (Příhody kocourka, který mluvil)''. Další dvě pokračování ''Cirkus Mikeš a Kludský'' a ''Zlatý domov'' vyšla tři roky poté. V roce 1937 pak Lada vydal další známou pohádkovou knihu ''O chytré kmotře lišce''.<ref>Olič - Pavluch (2021), s. 718-721718–721</ref>

S příchodem druhé světové války Lada přestal kreslit karikatury, stáhl se více do ústraní a zaměřil se na volnou tvorbu. V roce 1942 vydal svou [[autobiografie|autobiografii]] nazvanou ''Kroniky mého života''. Toto první vydání bylo ještě poznamenané válečnou [[cenzura|cenzurou]]. Významnou část Ladovy tvorby tvořily ve válečných letech díla s motivy [[rusalka|rusalek]] a [[vodník]]ů.<ref>Olič - Pavluch (2021), s. 722-723722–723</ref>

Za [[třetí Československá republika|třetí republiky]] byl Josef Lada členem [[Československá strana národně socialistická|Československé strany národně socialistické]]. V jeho tvorbě se v této době opakoval motiv [[ponocný|ponocného]]. Po [[únor 1948|únorovém převratu]] se Lada několikrát pokusil vyhovět alespoň náměty svých děl novým požadavkům [[socialistický realismus|socialistického realismu]]. Jeho čím dál silnější tendence k výběru [[melancholie|melancholických]] témat obrazů byla umocněna smrtí jeho manželky v roce 1951. I přesto nadále maloval a psal pro děti. V roce 1952 poprvé vyšla jeho kniha Josef Lada dětem a od roku 1954 se začíná podílet na realizacích [[animovaný film|animovaných filmů]] [[Čert a Káča]] a [[Hrátky s čertem]]. Josef Lada zemřel v prosinci roku 1957 zatímco byla připravována velká jemu věnovaná výstava k příležitosti jeho nedožitých sedmdesátých narozenin.<ref>Olič - Pavluch (2021), s. 724-728724–728</ref>

V začátcích své tvorby považoval Lada za své oblíbené malíře [[Mikoláš Aleš|Mikoláše Alše]], [[Adolf Kašpar|Adolfa Kašpara]] a [[Zdenka Braunerová|Zdenku Braunerovou]].<ref>Olič - Pavluch (2021), s. 19</ref> Ze zahraniční tvorby ho zaujal například kresebný styl francouzeFrancouze [[Charles Lucien Léandre|Charlese Luciena Léandrea]].<ref>Olič - Pavluch (2021), s. 33</ref>

Vytvořil asi 400 volných600 obrazů volné tvorby a okolo 15 tisíc ilustrací. Toto číslo není konečné a stále stoupá - neexistuje soupis díla. Jeho ilustrace inspirovaly českého básníka [[Jaroslav Seifert|Jaroslava Seiferta]] k napsání básnické sbírky ''Chlapec a hvězdy'' ([[1956]]). Sbírka je malebným slovním doprovodem k Ladovým obrázkům.

Soubor:J.LADA.jpg|Hrob Josefa Lady na Olšan.[[Olšanské hřbitovy|Olšanských hřbitovech]]