Albánie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Dějiny: aktualizace HDI značka: editace z Vizuálního editoru |
značky: editace z mobilu editace z mobilní aplikace editace z mobilní aplikace pro Android |
||
| (Není zobrazeno 19 mezilehlých verzí od 15 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 10:
| mapa umístění = Europe-Albania.svg
| rozloha = 28 748
| rozlmisto =
| procent vody = 4,7
| počet obyvatel = 2
| obyvmisto = 137
| obyvatelé aktuální k = [[2022]]
| hustota =
| hustmisto = 82
| HDI = 0,796
Řádek 23:
| HDImísto = 67
| jazyk = [[albánština]] (dialekty [[gegština|gegský]] na severu, [[toskičtina|toskický]] na jihu), [[italština]], [[řečtina]], [[arumunština]], [[makedonština]]
| náboženství = [[islám]]
| nejvyšší hora = [[Velký Korab]]
| výška nejvyšší hory = 2764 <ref>Europe Ultra-Prominences
Řádek 39:
| měna = [[albánský lek]] (=100 qindarka)
| kód měny = ALL
| HDP/ob. =
| HDP/ob.misto =
| HDP aktuální k =
| Gini = 34,3
| Gini aktuální k = 2019
| ison = 008
| iso3 = ALB
Řádek 50 ⟶ 52:
| čas = +1
| commonscat = Albania
| soubor hymny = Hymni i Flamurit instrumental.ogg
| motto = Ti Shqipëri, më jep nder, më jep emrin shqiptar
| motto překlad = Ty Albánie, dáváš mi čest, ty mi dáváš jméno Albánec
}}'''Albánie''' ({{Vjazyce2|sq|''Shqipëri''}} nebo {{Cizojazyčně|sq|''Shqipëria''}}), plným názvem '''Albánská republika''' (albánsky {{Cizojazyčně|sq|''Republika e Shqipërisë''}}) je stát v jihovýchodní Evropě. Země se nachází na Balkáně na pobřeží [[Jaderské moře|Jaderského]] a [[Jónské moře|Jónského]] moře a sousedí na pevnině s [[Černá Hora|Černou Horou]] na severozápadě, s [[Kosovo|Kosovem]] na severovýchodě, se [[Severní Makedonie|Severní Makedonií]] na východě a [[Řecko|Řeckem]] na jihu. Krajina země sahá od členitých hor [[Prokletije]] a pohořích [[Korab]], Skanderbeg, [[Pindos]] a [[Kanali]] až po úrodné nížinné roviny táhnoucí se od pobřeží Jaderského a Jónského moře. Albánie má rozlohu 28 748 km<sup>2</sup> a žije zde 2,8 milionů obyvatel, hlavním a [[Seznam měst v Albánii|největším městem]] země je [[Tirana]], následují [[Drač]] (Durrës), [[Vlora]], [[Elbasan]] a [[Skadar]].
Ve starověku osídlili [[Ilyrové]] severní a centrální oblasti Albánie, zatímco [[Epiroté]] žili na jihu. Na pobřeží bylo založeno několik významných [[Řecká kolonizace|řeckých kolonií]]. Ve 2. století př. n. l. byl region připojen k [[Římská republika|Římské republice]] a po rozdělení [[Římská říše|Římské říše]] se stal součástí [[Byzantská říše|Byzantské říše]]. První známé [[Albánci|albánské]] autonomní knížectví - [[Arbešské knížectví]] - vzniklo ve 12. století. [[Albánské království (1272–1368)|Albánské království]], [[Albánské knížectví (středověk)|Albánské knížectví]] a [[Benátská Albánie]] vznikly mezi 13. a 15. stoletím v různých částech země spolu s dalšími albánskými knížectvími a politickými celky. Koncem 15. století se Albánie stala součástí [[Osmanská říše|Osmanské říše]], a to až do roku 1912, kdy vyhlásil nezávislost moderní albánský stát. V roce 1939 bylo [[Albánské království]] napadeno [[Italské království|Itálií]] a stalo se [[Italský protektorát v Albánii (1939–1943)|Velkou Albánií]], která se během druhé světové války [[Albánské království (1943–1944)|stala protektorátem]] [[Nacistické Německo|nacistického Německa]].<ref name="zolo2002">{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=t7KNgpZRnM8C&q=Albania+nazi+protectorate&pg=PA181|title=Invoking Humanity: War, Law and Global Order|last=Zolo|first=D.|publisher=Continuum International Publishing Group|page=180|date=27 August 2002|isbn=9780826456564}}</ref> Po válce vznikla [[Albánská socialistická lidová republika]], která trvala až do [[Pád komunismu v Evropě|revolucí v roce 1991]], které skončily pádem komunismu v Albánii a nakonec vznikem současné Albánské republiky.
Albánie je [[Unitární stát|unitární]] [[parlamentní republika]]. Patří mezi [[Rozvojová země|rozvojové země]], v [[Index lidského rozvoje|indexu lidského rozvoje]] je na 67. místě na světě, její [[Ekonomika Albánie|ekonomice s vyšším středním příjmem]] dominuje [[Terciární sektor|sektor služeb]], následovaný zpracovatelským průmyslem.<ref>{{cite web|url=http://data.worldbank.org/country/albania/|title=Albania|publisher=The World Bank|access-date=13 September 2014|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20140921063450/http://data.worldbank.org/country/albania|archive-date=21 September 2014}}</ref> Po pádu komunismu v roce 1990 prošla Albánie procesem přechodu od centralizovaného plánování k [[Tržní ekonomika|tržnímu hospodářství]].<ref>Reports: Poverty Decreases in Albania After Years of Growth. Dow Jones Newswires, 201-938-5500 201-938-5500 201-938-5500.[http://www.nasdaq.com/aspx/stock-market-news-story.aspx?storyid=200904231403dowjonesdjonline000935&title=reports-poverty-decreases-in-albania-after-years-of-growth Nasdaq.com]</ref><ref>"Albania plans to build three hydropower plants". ''People's Daily''</ref><ref>"Strong GDP growth reduces poverty in Albania-study". [[Reuters]].[https://www.forbes.com/feeds/afx/2009/04/23/afx6330798.html Forbes.com] {{Wayback|url=https://www.forbes.com/feeds/afx/2009/04/23/afx6330798.html |date=20120117000000 }}</ref> Svým občanům poskytuje [[Sociální péče|sociální zabezpečení]], všeobecný systém zdravotní péče a bezplatné základní a střední vzdělání.<ref name="HDI">{{cite web|url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2021-22pdf_1.pdf|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2021-22pdf_1.pdf|archive-date=2022-10-09|url-status=live|title=Human Development Report 2021/2022|language=en|publisher=[[United Nations Development Programme]]|date=8 September 2022|access-date=8 September 2022}}</ref> Albánie je členem [[Organizace spojených národů]], [[Světová banka|Světové banky]], [[Severoatlantická aliance|Severoatlantické aliance]], [[Světová obchodní organizace|Světové obchodní organizace]], [[Rada Evropy|Rady Evropy]], [[Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě]], [[Organizace islámské spolupráce]] a [[UNESCO]]. Od roku 2014 je oficiálním kandidátem na členství v [[Evropská unie|Evropské unii]]. Je jedním ze zakládajících členů [[Energetické společenství pro jihovýchodní Evropu|Energetického společenství pro jihovýchodní Evropu]], [[Organizace černomořské ekonomické spolupráce|Organizace pro černomořskou hospodářskou spolupráci]] a [[Unie pro Středomoří]].
== Název ==
Historický původ názvu „Albánie“ lze vysledovat až do [[Latina#Různé typy latinského jazyka|středověké latiny]], přičemž se předpokládá, že jeho základ je spojen s ilyrským kmenem Albánců. Tato souvislost získává další podporu v díle starořeckého geografa [[Klaudios Ptolemaios|Klaudia Ptolemaia]] z 2. století n. l., kde zahrnul sídllo Albanopolis ležící severovýchodně od [[Drač|Drače]].<ref>Madrugearu A, Gordon M. The wars of the Balkan Peninsula. Rowman & Littlefield, 2007. p. 146.</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Talbert
| jméno = Richard J. A.
| titul = Barrington atlas of the Greek and Roman world
| vydavatel = Princeton university press
| místo = Princeton (N.J.) Woodstock
| strany =
| isbn = 978-0-691-03169-9
| poznámka = Mapa 49 a poznámky
}}</ref> Přítomnost středověkého osídlení s názvem [[Arbešské knížectví|Albanon]] nebo Arbanon naznačuje možnost historické kontinuity. Přesný vztah mezi těmito historickými zmínkami a otázka, zda Albanopolis bylo synonymem pro Albanon, však zůstává předmětem vědeckých debat.<ref>The Illyrians by J. J. Wilkes, 1992, {{ISBN|978-0-631-19807-9}}, page 279,"We cannot be certain that the Arbanon of Anna Comnena is the same as Albanopolis of the Albani, a place located on the map of Ptolemy (3.12)"</ref>
Byzantský historik [[Michaél Attaleiates|Michael Attaleiates]] ve svém historickém popisu z 11. století uvádí nejstarší nezpochybnitelnou zmínku o Albáncích, když se zmiňuje o tom, že se v roce 1079 zúčastnili povstání proti [[Konstantinopol|Konstantinopoli]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Madgearu
| jméno = Alexandru
| titul = The wars of the Balkan Peninsula: their medieval origins
| url = https://archive.org/details/warsofbalkanpeni0000madg
| vydání = Rev. ed.
| vydavatel = Scarecrow Press
| místo = Lanham (Md.)
| strany = 25
| isbn = 978-0-8108-5846-6
| poznámka = Učenci se stále přou o to, zda Albánci z roku 1042 byli Normané ze Sicílie [jižní Itálie], nebo zda jsou to skutečně Albánci [velký rod, který patřil k mnoha albánským rodům], kteří se v tomto období vyskytovali na albánském území.
}}</ref> Kromě toho označil Arbanity za poddané pod vládou vévody z [[Drač|Dyrrachia]].<ref>Robert Elsei. ''The Albanian lexicon of Dion Von Kirkman. Earliest reference to the existence of the Albanian language'', pp. 113–122.</ref> Ve středověku se Albánie označovala jako ''Arbëri'' nebo ''Arbëni'', její obyvatelé se označovali jako ''Arbëreshë'' nebo ''Arbëneshë''.<ref>{{Cite web|url=http://www.pinocacozza.it/|title=pinocacozza.it|website=pinocacozza.it|access-date=23 November 2007|archive-date=30 December 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191230223257/http://www.pinocacozza.it/|url-status=dead}}</ref> Albánci používají při označování svého národa výrazy ''Shqipëri'' nebo ''Shqipëria'', což jsou označení, jejichž historický původ sahá až do 14. století,<ref name="Matasović">{{cite book|last=Matasović|first=Ranko|year=2019|title=A Grammatical Sketch of Albanian for Students of Indo European|url=http://mudrac.ffzg.unizg.hr/~rmatasov/Albanian.pdf|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/http://mudrac.ffzg.unizg.hr/~rmatasov/Albanian.pdf|archive-date=2022-10-09|url-status=live|place=Zagreb|page=39}}</ref> avšak teprve na přelomu 17. a 18. století tyto výrazy postupně mezi Albánci vytlačily ''Arbëria'' a ''Arbëreshë'',<ref name="Matasović" /><ref name="Lloshi">{{cite book|last=Lloshi|first=Xhevat|chapter=Albanian|editor1-last=Hinrichs|editor1-first=Uwe|editor2-last=Büttner|editor2-first=Uwe|title=Handbuch der Südosteuropa-Linguistik|year=1999|location=Wiesbaden|publisher=Otto Harrassowitz Verlag|isbn=9783447039390|chapter-url=https://books.google.com/books?id=Phyvk2tPaYQC|page=277}}</ref> tyto dva výrazy jsou obecně vykládány jako symboly „Dětí orlů“ a „Země orlů“.<ref>Kristo Frasheri. ''History of Albania (A Brief Overview)''. Tirana, 1964.</ref><ref>{{cite web|url=http://mirror.undp.org/albania/download/pdf/albanian.pdf|title=The Albanian Language|last=Lloshi|first=Xhevat|publisher=United Nations Development Programme|access-date=9 November 2010|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110709114947/http://mirror.undp.org/albania/download/pdf/albanian.pdf|archive-date=9 July 2011}}</ref>
== Dějiny ==
Řádek 201 ⟶ 193:
| url = https://albania.al/destinations/apollonia/
| datum přístupu = 2022-05-12
| url archivu = https://web.archive.org/web/20220702194629/https://www.albania.al/destinations/apollonia/
| datum archivace = 2022-07-02
}}</ref> Řekové v takových osadách vytvářely uzavřenou [[Oligarchie|oligarchii]] (jak si povšiml i [[Aristotelés]] ve své ''[[Politika (Aristotelés)|Politice]]''), která ovládala většinové a původní ilyrské obyvatelstvo (v případě Apollonie to byl ilyrské kmen [[Taulantové|Taulantů]]). Další z řeckých kolonií byl [[Epidamnos]] (Římany nazývaný Dyrrachium, dnes [[Drač]]). [[Thúkydidés]] vnitřní spory v Epidamnu označil za příčinu [[Peloponéská válka|peloponéské války]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Lang
Řádek 315 ⟶ 309:
Neustálé válčení způsobilo rozsáhlé migrace obyvatelstva, které utíkalo buď na jih země, nebo na [[Apeninský poloostrov]].
===
[[Soubor:Skanderbeg engraving.jpg|vlevo|náhled|[[Skanderbeg]]]]
Ve 20. až 30. letech 15. století začali postupně zemi ovládat [[Osmanská říše|Osmané]], v roce 1431 obsadili většinu Albánie. Tisíce Albánců následně uprchly do západní Evropy, zejména do [[Kalábrie]], [[Neapol]]e, [[Ragusa|Ragusy]] a na [[Sicílie|Sicílii]], jiní hledali ochranu v nepřístupných albánských horách. Proti Osmanům se postavila [[Lezhská liga]] vedená [[Skanderbeg|Gjergjem
| příjmení = Nixon
| jméno = Nicola
Řádek 391 ⟶ 385:
| url = https://tezarsivi.com/between-rebellion-and-obedience-the-rise-and-fall-of-bushatli-mahmud-pasha-of-shkodra-1752-1796
| datum přístupu = 2021-05-26
| url archivu = https://web.archive.org/web/20210526074334/https://tezarsivi.com/between-rebellion-and-obedience-the-rise-and-fall-of-bushatli-mahmud-pasha-of-shkodra-1752-1796
| datum archivace = 2021-05-26
}}</ref> Mezi lety [[1787]] a [[1822]] pak jih země ovládl [[Ali paša janinský]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Z bandity vládnoucím pašou
Řádek 438 ⟶ 434:
=== Nezávislost ===
[[Soubor:Ismail Kemal bey Vlora speaking in Vlora 1912.jpg|náhled|[[Ismail Kemali]] ve [[Vlora|Vloře]] roku 1912]]
V roce 1911
| příjmení =
| jméno =
Řádek 450 ⟶ 446:
}}</ref> Vznikla tak tzv. [[Nezávislá Albánie]], její deklaraci nezávislosti sepsal a vyhlásil [[Ismail Kemali]]. V [[Londýn]]ě byla 29. července 1913 podepsána [[Londýnská smlouva (1913)|mírová smlouva]], která Albánii stanovila definitivně jako [[Albánské knížectví|autonomní, suverénní a dědičné knížectví]], jehož existence a neutralita byla garantována šesti velmocemi ([[Rakousko-Uhersko]], [[Německé císařství|Německo]], [[Francie]], [[Itálie]], [[Spojené království]] a [[Ruské impérium|Rusko]]) a do zvolení knížete měla nejvyšší moc vykonávat Mezinárodní kontrolní komise. Mnoho etnických Albánců ovšem zůstalo za hranicemi nového státu, čímž bylo zaděláno na řadu problémů do budoucna.[[Soubor:Prince_Wilhelm_of_Albania.jpg|vlevo|náhled|Kníže Vilém a jeho žena Sofie přijíždí roku [[1914]] do Albánie]]Jako zájemci o albánský knížecí trůn se přihlásili např. italský markýz Giovanni Kastriota Skanderbeg d'Auletta, maďarský aristokrat baron [[Franz Nopcsa]] nebo španělský šlechtic Don Juan de Alandro Kastrioti y Perez de Velasco, kteří odvozovali svůj původ od hrdinného Skanderbega, neměli však podporu velmocí a tak nepřicházeli v úvahu. Stejně dopadli i kandidáti z Albánie nebo [[Černohorské království|černohorský král]] [[Nikola I. Petrović-Njegoš|Nikola]], neuspěli však ani kandidáti velmocí, většinou katolíci. Volba nakonec padla na [[Wilhelm Wied|Wilhelma Wieda]] z [[Neuwied]]u v Porýní, jehož matkou byla nizozemská princezna a jeho vzdáleným příbuzným byl císař [[Vilém II. Pruský|Vilém II.]] Rozhodujícím faktorem bylo, že byl [[Protestantismus|protestant]] a tedy přijatelný pro všechny. Wied dorazil do Albánie [[7. březen|7. března]] [[1914]] a za své sídelní město si vybral přístav Durrës ([[Drač]]).
[[Soubor:Vlora zur Zeit der italienischen Besatzung 1916-1920.jpg|náhled|Italští vojáci ve [[Vlora|Vloře]] ]]
Největším problémem první etapy nového státu se stali muslimští proosmanští monarchisté, zejména z venkovských oblastí, kteří zahájili povstání, jež bylo dosti úspěšné. Vzápětí vypukla [[první světová válka]] a členové Mezinárodní kontrolní komise jeden po druhém začali i s vojenskými jednotkami opouštět Albánii. Po definitivním odchodu těchto jednotek, nenacházeje jiné východisko, opustil i kníže Vilém Albánii s tím, že neabdikuje a že během jeho dočasné nepřítomnosti „se bude moci lid v klidu rozmyslet a najít pro sebe správnou cestu“. Nastal chaos a vzpoura místních Řeků na
| příjmení = Guy
| jméno = Nicola
Řádek 463 ⟶ 459:
| url = https://doi.org/10.1080/09592290601163035
| datum přístupu = 2021-05-26
}}</ref> Vznikl tak [[Italský protektorát v Albánii (1917–1920)|italský protektorát]]. Od roku [[1916]] se Albánie stala rovněž jedním z bojišť války (v rámci [[Soluňská fronta|soluňské fronty]]), většinu území
=== Republika a monarchie ===
Řádek 703 ⟶ 699:
| datum přístupu = 2022-05-11
}}</ref>
== Státní symboly ==
=== Vlajka ===
{{Podrobně|Albánská vlajka}}
Albánská vlajka je tvořena červeným listem o poměru stran 5:7, na kterém je umístěn [[Orel (heraldika)|dvouhlavý orel]] černé barvy.
=== Znak ===
{{Podrobně|Státní znak Albánie}}
Albánský státní znak je tvořen černým [[Orel (heraldika)|dvouhlavým orlem]] na červeném, zlatě orámovaném štítu. Nad orlem je [[Skanderbeg|Skanderbegova]] přilba ve zlaté barvě.
=== Hymna ===
{{Podrobně|Albánská hymna}}
Albánská hymna je píseň ''Himni i Flamurit'' ({{Vjazyce2|cs|''Hymna o vlajce''}}), v albánské ústavě uvedená jako ''Rreth Flamurit të Përbashkuar'' ({{Vjazyce2|cs|doslova ''Spojeni kolem vlajky''}}), podle prvního verše. Text hymny napsal básník [[Aleksander Stavre Drenova]], hudbu složil [[Rumunsko|rumunský]] skladatel [[Ciprian Porumbescu]].
== Geografie ==
Řádek 709 ⟶ 724:
Albánie leží v západní části [[Balkán]]ského poloostrova na pobřeží [[Jaderské moře|Jaderského]] a [[Jónské moře|Jónského]] moře. Albánské pobřeží je dlouhé 362 km. Nachází se na něm i [[Albánská riviéra]], stále oblíbenější destinace evropských turistů. Od [[Itálie|italského]] poloostrova [[Salento]] ji na západě odděluje 73 km široký [[Otrantský průliv]]. Pozemní albánská hranice je dlouhá 720 km, z čehož 173 km tvoří na severu hranice s [[Černá Hora|Černou Horou]], 114 km s [[Kosovo|Kosovem]], 151 km na východě se [[Severní Makedonie|Severní Makedonií]] a 282 km na jihovýchodě s [[Řecko|Řeckem]]. S rozlohou 28 748 km² je 12. nejmenším státem v Evropě a 2,7× menším než Česká republika.
Povrch Albánie je především hornatý. Hory tvoří 75 % území země. Horská pásma s nadmořskou výškou nad 1000 m n. m. zaujímají 28,5 % plochy Albánie. Průměrná nadmořská výška v zemi činí 708 metrů, což je dvojnásobek průměru [[Evropa|Evropy]]. Značnou část vnitrozemí prostupují horstva albánsko-řecké soustavy jakou je pohoří [[Korab]], kde také leží nejvyšší hora [[Velký Korab]] (je nejvyšší horou i [[Severní Makedonie]]). Na severu zasahují horstva [[Dinárské hory|Dinárských hor]]. Pohoří [[Prokletije]] je známo také jako Albánské Alpy. Na severních svazích Prokletije se nachází nejméně pět [[Ledovec|ledovců]], které vznikly pravděpodobně v době [[holocén]]u.[[Soubor:Lake komani 2016 Albania.jpg|náhled|
| příjmení = Bolevich
| jméno = Maria
Řádek 717 ⟶ 732:
| jazyk = en-US
| datum přístupu = 2022-05-11
}}</ref> Původně sladkovodní [[Butrintské jezero]] bylo v [[Starověk|antice]] spojeno s [[Jónské moře|Jónským mořem]] průplavem, a je tudíž slané. K
Albánie má ve srovnání s dalšími zeměmi regionu (např. s [[Chorvatsko|Chorvatskem]] nebo [[Řecko|Řeckem]]) velmi málo ostrovů. Většina z nich je malá a nepřesahuje rozlohu 1 km<sup>2</sup>. Jedinými většími ostrovy jsou [[Sazan (ostrov)|Sazan]] a [[Kunë]]. Žádný z ostrovů však není obydlený.
Řádek 736 ⟶ 751:
[[Soubor:Tirana, consiglio dei ministri, 03.JPG|náhled|Sídlo vlády v Tiraně]]
Albánie je [[unitární stát]] a [[parlamentní republika]]. Její politický systém určuje ústava přijatá v roce 1998. Exekutivní moc má vláda a její předseda (''Kryeministri''). Předseda vlády je nejsilnější a nejvlivnější osobou v albánské politice. Formální hlavou státu je prezident. Je volený [[Albánský parlament|parlamentem]] (''Kuvendi'' neboli Shromážděním Albánské republiky)'','' a to tajným hlasováním a bez rozpravy, většinou tří pětin všech členů parlamentu. Jeho funkční období trvá 5 let. Jeden kandidát může být zvolen maximálně na dvě po sobě jdoucí funkční období. Formálně je prezident též vrchním velitelem armády. Jmenuje předsedu vlády. Legislativní pravomoc má parlament, jehož 140 poslanců je voleno každé čtyři roky. Parlament je [[Unikameralismus|jednokomorový]]. Parlamentarismus má v Albánii silnou tradici, první parlament byl svolán již 2. března 1444, a to v [[Lezhë]], národním hrdinou [[Skanderbeg]]em. Od roku 1991 je politický systém [[Demokracie|demokratický]], pluralitní a vícestranický. Limit pro vstup do parlamentu pro stranu jsou 3 procenta hlasů, pro koalici 5 procent. Právo volit má každý občan Albánie, který dosáhl věku 18 let. Soudní systém je nezávislý na výkonné a zákonodárné moci. Od roku 2022 je prezidentem [[Bajram Begaj]]. Od roku 2015 je premiérem [[Edi Rama]]. Od roku 1991 vedly všechny vlády dvě strany, buď středolevá, proevropská, [[Sociální demokracie|sociálnědemokratická]] strana [[Socialistická strana Albánie]] (''Partia Socialiste e Shqipërisë''), nebo středopravá, liberálně-konzervativní a proevropská [[Demokratická strana Albánie]] (''Partia Demokratike e Shqipërisë'').
=== Administrativní dělení ===
Řádek 848 ⟶ 862:
| url = https://www.businessinfo.cz/navody/albanie-souhrnna-teritorialni-informace/2/
| datum přístupu = 2022-05-12
}}</ref> [[Hrubý domácí produkt]] (HDP) v [[Parita kupní síly|paritě kupní síly]] na hlavu k roku 2022 činil 17 408 mezinárodních dolarů, tedy byl zhruba na úrovni [[Brazílie]], [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]] či [[Ázerbájdžán]]u. Průměr [[Evropská unie|Evropské unie]] byl ovšem 53 201 mezinárodních dolarů, což značí že výkonnost albánské ekonomiky je na 32,7 procenta průměru EU. Z hlediska celkového HDP v paritě kupní síly je albánská ekonomika 120 největší na světě (k roku 2022).<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = World Economic Outlook Database, April 2022
| periodikum = IMF
Řádek 1 081 ⟶ 1 095:
=== Tradice a zvyky ===
[[Soubor:Kulla e Patriotit Mic Sokoli 02.jpg|náhled|Opevněný věžovitý dům (tzv. kula, alb. ''kullë''), do kterého se uchylovali muži ohrožení krevní mstou]]V Albánii se užívá jiná gestikulace hlavou pro souhlas – místo v českých podmínkách tradičních jednoduchých vertikálních pohybů je zvykem hlavou opisovat tvar podobající se ležatému číslu 8. Dodnes se zde uplatňuje ústně předávané zvykové právo, tzv. [[Kanun|Kanun di Lekë Dukagjini]] <ref>http://is.muni.cz/th/333126/fss_b/Bakalarska_prace_Ales_Pacner.pdf</ref> příznačný pro tzv. [[tribalismus]]. Kanun má čtyři základní pilíře: loajalitu k rodině, čest osobní i rodinnou, pohostinnost a morálně správné chování.<ref name="volny">VOLNÝ, Vít. ''Burnesha: žena v životní roli muže'' [online]. Přírodovědci.cz. 2. 7. 2015 [cit. 14. 2. 2016]. Dostupné z: https://www.prirodovedci.cz/geograf/clanky/burnesha-zena-v-zivotni-roli-muze</ref> Mezi nejznámější pravidla kodexu patří nechvalně známá [[krevní msta]], ale rovněž institut ''burneshi'' nebo také ''virgjineshi''. Burnesha v českém překladu znamená přibližně „[[panna z přísahy]]“, tedy žena, která z vůle své či častěji z vůle rodiny přijímá doživotně mužskou roli. Složí přísahu, že prožije život v [[celibát]]u a v mužské roli (oblečení, povinnosti, práva) – že se vzdá všeho ženského.<ref name="volny"/><ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Ťažký život albánskych žien: museli sa stať mužmi, aby boli slobodné -|url=http://www.wantee.sk/tazky-zivot-albanskych-zien-museli-sa-stat-muzmi-aby-boli-slobodne/|vydavatel=wantee.sk|místo=|datum vydání=2013-08-31|datum přístupu=2016-07-10|jazyk=en-US|url archivu=https://web.archive.org/web/20160223010053/http://www.wantee.sk/tazky-zivot-albanskych-zien-museli-sa-stat-muzmi-aby-boli-slobodne/|datum archivace=2016-02-23|nedostupné=ano}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=10 fotek albánských žen, které prožily svůj život jako muži|url=http://www.jenpromuze.cz/mixer/15746-10-fotek-albanskych-zen-ktere-prozily-svuj-zivot-jako-muzi|vydavatel=jenpromuze.cz|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-07-10|url archivu=https://web.archive.org/web/20160222110918/http://www.jenpromuze.cz/mixer/15746-10-fotek-albanskych-zen-ktere-prozily-svuj-zivot-jako-muzi|datum archivace=2016-02-22|nedostupné=ano}}</ref> Krevní msta, která se nazývá ''gjakmarrja'', se v některých oblastech Albánie stále vyskytuje.<ref>[http://www.lideazeme.cz/clanek/kolotoc-s-prichuti-krve Kolotoč s příchutí krve] {{Wayback|url=http://www.lideazeme.cz/clanek/kolotoc-s-prichuti-krve |date=20160617172424 }}. ''[[Lidé a země|Lidé a Země]]''. 27. září 2010.</ref> Odhaduje se, že v roce 2014 se ''gjakmarrja'' týkala přibližně 3000 albánských rodin.<ref>[http://www.bbc.com/travel/story/20141126-blood-feuds-in-albanias-accursed-mountains Blood feuds in Albania’s Accursed Mountains]. [[BBC]]. 9. ledna 2015.</ref>
=== Kuchyně ===
Řádek 1 131 ⟶ 1 145:
}}</ref>
[[Soubor:2015 European Artistic Gymnastics Championships - Pommel horse - Matvei Petrov 04.jpg|náhled|[[Matvei Petrov]]]]
Střelkyně [[Elizabeta
| titul = Matvei Petrov wins gold for Albania in Pommel Horse in Turkey
| periodikum = Oculus News
Řádek 1 157 ⟶ 1 171:
| url archivu =
| datum přístupu = 2018-11-17
}}</ref> Dosáhla zde i svého prvního vítězství (nad [[Rumunská fotbalová reprezentace|Rumunskem]] 1-0). Podruhé se na evropský šampionát podívá v roce 2024.<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Fotbalisté Albánie remizovali v Moldavsku, podruhé v historii postoupili na ME
| periodikum = Deník.cz
| datum vydání = 2023-11-17
| jazyk = cs
| url = https://www.denik.cz/fotbal/fotbaliste-albanie-postoupili-na-me-cesko-kvalifikace.html
| datum přístupu = 2023-11-18
}}</ref>
Ženský volejbalový oddíl Dinama Tirana dvakrát vybojoval třetí příčku v [[Liga mistryň CEV|Lize mistryň CEV]] (1979/80, 1989/90), nejprestižnější klubové soutěži Evropy. Ženská volejbalová reprezentace vyhrála v roce 1987 volejbalový turnaj [[Středomořské hry|Středomořských her]]. Na stejných hrál braly zlato i albánské basketbalistky.
Řádek 1 184 ⟶ 1 207:
=== Reference ===
{{Překlad|en|Albania|
<references />
| |||