Maltézský řád: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Malta: oprava popisky 15. nikoliv 14.stol. |
Náhrada Flag_of_Tripoli_18th_century.svg -> Maritime_flag_of_Regency_of_Tripoli_(18th_century).svg (CommonsDelinker: File renamed: Criterion 2 (meaningless or ambiguous name)) |
||
| (Není zobrazeno 43 mezilehlých verzí od 23 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 2:
{{Různé významy|druhý=dalších nástupnických organizacích|stránka=Aliance sv. Jana}}
{{Infobox - řád
| název =
| původní název =
| obrázek znaku = Coat of arms of the
| velikost znaku =
| popisek znaku =
| obrázek = Johanniterorden in Europa 1300.png
| velikost obrázku =
| popisek = Mapa řádových sídel v [[Evropa|Evropě]] roku [[1300]]
| datum založení-zániku = {{plainlist|od roku [[1050]] – dodnes:
* [[1099]] – špitální bratrstvo, založení řádu [[Velmistři Maltézského řádu|Gerardem Tencem]]
* [[1113]] – církevní řád, schválení papežem [[Paschalis II.|Paschalem II.]]
* [[1120]] – [[Rytířský řád|rytířský vojenský řád]]}}
| kategorie řádu = [[Rytířský řád|rytířsko-vojenský monastický církevní řád]] podřízený [[Svatý stolec|Svatému stolci]]
| úloha řádu = služba trpícím,<br />původně také ochrana poutníků a vojenská obrana křesťanství
| početní stav =
| sídlo =
| země =
| zakladatel =
| schválil =
| poslední představený = [[Giacomo Dalla Torre del Tempio di Sanguinetto]]
| nástupce =
| působnost = [[Západní Evropa|Západní]], [[Střední Evropa|střední]] a [[jižní Evropa]], [[Středomoří]], [[Blízký východ]]
| jazyk = [[italština]], [[latina]]
| počet tříd =
| heslo = ''„Tuitio Fidei et Obsequium Pauperum“''
| odznak = [[Soubor:Flag of the Order of St. John (various).svg|
| oděv =
| patroni = [[Maria (matka Ježíšova)|Panna Marie Philermoská]]<br/>sv. [[Jan Křtitel]]
| hvězda =
| stuha = čestný rytíř
| obrázek stuhy = SMOM-gc.svg
}}
'''Řád rytířů špitálu svatého Jana v Jeruzalémě''' ([[Latina|latinsky]] ''Ordo Fratrum Hospitalis Sancti Ioannis Hierosolymitani''), běžně známého jako '''Řád maltézských rytířů''' neboli '''Maltézský řád'''<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Internetová jazyková příručka – maltský
| periodikum = prirucka.ujc.cas.cz
| url = https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=malt%C3%A9%C5%BE%C5%A1t%C3%AD
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2021-05-02
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Internetová jazyková příručka: Velká písmena – organizace (státy, správní oblasti, zastupitelské sbory, ministerstva, školy, divadla apod.)
| periodikum = prirucka.ujc.cas.cz
| url = https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=188#nadpis27
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2021-05-02
}}</ref>, původně '''Řád johanitů''' či '''hospitalitů''' ([[Latina|latinsky]] ''Fraternitas Hospitalaria''), jsou názvy a pojmenování jednoho z velkých mezinárodních [[Rytířský řád|rytířských duchovních řádů]] [[středověk]]é [[Římskokatolická církev|katolické církve]]. Vznikl na začátku [[12. století]] na území křesťanského [[Jeruzalémské království|Jeruzalémského království]] ve [[Svatá země|Svaté zemi]], dnes [[Palestina|Palestině]], původně působil jako špitální bratrstvo, odtud pochází původní označení hospitalité či špitálníci. Během svého působení na ostrově [[Rhodos]] vešel řád ve známost jako „rhodští rytíři“ a teprve označení „maltézští rytíři“ a „Maltézský řád“ vešly ve známost po přesídlení centra řádu na ostrov [[Malta]], který mu byl věnován v roce [[1530]]. Tato značení mu zůstala do současnosti. Dnes na původní řád navazují [[Římskokatolická církev|římskokatolický]] '''[[Suverénní řád Maltézských rytířů]]''', celým názvem ''Suverénní vojenský hospitální řád sv. Jana v Jeruzalémě, na Rhodu a na Maltě''<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.maltezskyrad.cz/index.html |datum přístupu=2017-09-20 |url archivu=https://web.archive.org/web/20170919195734/http://maltezskyrad.cz/index.html |datum archivace=2017-09-19 }}</ref> ([[Latina|latinsky]] ''Supremus Ordo Militaris Hospitalis Sancti Ioannis Hierosolymitani Rhodius et Melitensis''). K odkazu řádu se hlásí také celá řada dalších organizací, z nichž jsou některé sdruženy ve společenství '''[[Aliance sv. Jana]]''', zejména [[Německo|německý]] '''[[Řád johanitů (Braniborská bailiva)|Johanitský řád]]''' ([[Němčina|německy]] ''Johanniterorden''), celým názvem ''Braniborská bailiva rytířského řádu jeruzalémských špitálníků sv. Jana'' ([[Němčina|německy]] ''Balley Brandenburg des Ritterlichen Ordens Sankt Johannis vom Spital zu Jerusalem'') navazuje na původní řád v [[Německo|Německu]], který roku [[1530]] přijal reformaci a jako protestantský řád se osamostatnil.
Johanité neboli maltézští rytíři byli jedním z největších a nejmocnějších duchovních rytířských řádů středověku, srovnatelní pouze s [[Řád německých rytířů|Řádem německých rytířů]] nebo předčasně zaniklými [[Řád templářů|templáři]].
== Název ==
Řádek 47 ⟶ 57:
Úřední název současného řádu je '''Suverénní vojenský hospitální řád sv. Jana v Jeruzalémě, na Rhodu a na Maltě'''<ref name="rfr1">[http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=17271 Svatý stolec o legitimitě rytířských řádů a vyznamenání]</ref> ([[Italština|italsky]] ''Sovrano Militare Ordine Ospedaliero di San Giovanni di Gerusalemme di Rodi e di Malta'', [[Latina|latinsky]] ''Supremus Ordo Militaris Hospitalis Sancti Ioannis Hierosolymitani Rhodius et Melitensis''), zjednodušeně '''Suverénní řád Maltézských rytířů''' či jen Maltézský řád, který je pro literární účely různě zkracován a komolen např. ''Suverénní vojenský řád rytířů na Maltě'' apod. Přestože jméno Rhodu stále figuruje v oficiálním názvu řádu, tak po ztrátě Rhodu se již pojmenování rhodských rytířů pro řád běžně nepoužívá, ale užívá se již jen pro historické účely.
==
=== Původ ===
[[Soubor:Hospitalers.svg|náhled|vlevo|upright=0.4|Původní znak johanitů]]
U kolébky řádu stál špitál [[svatý Jan Slitovník|sv. Jana Slitovníka]] v [[Jeruzalém]]ě, založený kolem roku [[1050]] italskými kupci z [[Amalfi]]. Řád samotný se datuje od roku 1099, kdy se prvním velmistrem stal [[Blahoslavený Gérard|Gerard Tenc]], který působil do roku [[1120]]. Nemocnici, která byla schopna pojmout na 2000 nemocných především z řad poutníků, spravovali [[Řád svatého Benedikta|benediktini]]. Po příchodu [[Křížové výpravy|křižáků]] se špitální bratrstvo začalo rychle rozmáhat. Zasvěcení špitálu bylo změněno na významnějšího sv. Jana Křtitele. [[15. únor]]a [[1113]] papež [[Paschalis II.]] potvrdil bratrstvo jako církevní řád. Řehole řádu johanitů, potvrzená 1137, obsahovala prvky benediktinské i
=== Rozšíření ===
[[Soubor:
[[Soubor:Krak des Chevaliers 01.jpg|náhled|vlevo|upright=0.9|[[Krak des Chevaliers]] v [[Sýrie|Sýrii]]]]
Počátkem [[12. století]] vznikly první pobočky řádu v jihoitalských přístavech pro poutníky ze všech zemí. Roku [[1153]] byly založeny první johanitské komendy v [[Německo|Německu]], mezi léty 1158 až 1169 v Praze na Malé Straně a asi 1250 v českém [[
Úlohou řádu byla zpočátku péče o nemocné poutníky do Svaté země, se vzrůstajícím nebezpečím turecké expanze pak stále více i ochrana posvátných křesťanských míst v Jeruzalémě a poutních cest, především jejich vojenská obrana proti [[Seldžucká říše|Seldžukům]].
Řádek 60 ⟶ 72:
Členové řádu se dělili do třídy bojových rytířů, kněží a bratří ošetřovatelů. V čele řádu stojí velmistr (srovnej [[Velmistři Maltézského řádu|velmistry Maltézského řádu]]). Po rozpuštění [[Řád templářů|Řádu templářů]] roku [[1312]] byla velká část majetku a pozemků tohoto řádu v evropských zemích věnována Řádu johanitů (později pak Maltézskému řádu), ne vždy se však dostala do jeho rukou.
V důsledku této skutečnosti se řád začal dělit do tzv.
=== Rhodos ===
Po dobytí Jeruzaléma sultánem [[Saladin]]em roku [[1187]] přesídlil řád do [[Margat]]u, [[Akko]], posléze na [[Kypr]] ([[1291]]) a v roce [[1309]] se pak usídlil na byzantském [[Rhodos|Rhodu]] (odtud pochází jejich dočasné pojmenování ''rhodští rytíři''). Tady johanité vytvořili suverénní stát v čele s velmistrem, kde úspěšně rozvinuli svoji lékařskou praxi a péči o nemocné. Vybudovali také mocnou
Jejich převaha ve východní části Středomoří se stala trnem v oku sílících osmanských panovníků. Roku [[1522]] obléhal osmanský sultán [[Sulejman I.]] Rhodos. K dispozici měl 400 lodí a 200 tisíc vojáků, zatímco řád disponoval jen 7 tisíci rytířů. Po šestiměsíčním obležení byl rytířům povolen odchod z ostrova.
<gallery class="center" caption="obrázky k Rhodu:" heights="110" widths="150">
Soubor:Maltan knights castle in rh.jpg|
Soubor:Castle at Rhodes.jpg|
Soubor:Street of Knights (Rhodes) 01.jpg|
Eastern Mediterranean 1450.svg|
</gallery>
=== Malta ===
{{Infobox - zaniklý stát
| název =
| originální název = Stato dei Cavalieri di Malta
| rok vzniku = [[1530]]
| rok zániku = [[1798]]
| více před = ano
| před 1 = Sicilské království
| před 1 vlajka =
| před 2 = Habsburské Španělsko
| před 2 vlajka = Flag of Cross of Burgundy.svg
| před 3 = Compagnie des Îles de l'Amérique
| před 3 vlajka =
| více po = ano
| po 1 =
| po 1 vlajka = Flag of France (1794–1815).svg
| po 2 = Osmanské Tripolsko
| po 2 vlajka =
| po 3 = Francouzská Západoindická společnost
| po 3 vlajka =
| vlajka = Flag of the Order of St. John (various).svg
| článek o vlajce =
|
| znak = Coat of arms of the Sovereign Military Order of Malta.svg
| článek o znaku =
|
| motto = Pro fide – pro utilitate hominum
| mapa = Territories of the Knights Hospitaller 1530-1798.png
| mapa2 = Hospitaller colonization.png
| velikost mapy = 290px
| velikost mapy2 = 290px
| hlavní město = [[Birgu]] ([[1530]]–[[1571]])<br />[[Valletta]] ([[1571]]–[[1798]])
| rozloha =
Řádek 109 ⟶ 125:
| počet obyvatel =
| počet obyvatel poznámka =
| jazyky = [[Úřední jazyk|úřední jazyky]]: [[latina]], [[italština]], [[francouzština]], [[španělština]], [[portugalština]], [[němčina]],<br />ostatní: [[maltština]], [[sicilština]], [[arabština]]
| národnostní složení =
| náboženství = [[Římskokatolická církev|římskokatolické]]
| měna = Scudo
| mateřská země =
| státní zřízení = [[Teokracie|teokratická]] [[volená monarchie]]
| vznik =
| zánik =
}}
[[Soubor:Knights hospitaller.JPG|náhled|upright=0.7|vlevo|Velmistr [[Petr z Aubussonu]] v kruhu starších rytířů;
Roku [[1530]] jim císař [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] a španělský král [[Karel V.]] a papež [[Klement VIII.]] udělili v léno souostroví [[Malta|Malty]] za symbolickou povinnost odvádět jednoho maltského sokola ročně.
K výrazně důležitější roli řádu však patřil boj proti muslimským [[pirát]]ům, kteří ze svých malých přístavů na severoafrickém pobřeží znepokojovali velký počet měst a osad na evropském pobřeží Středozemního moře. K nejznámějším korzárům patřil např. [[Chajruddín Barbarossa]] (zvaný též Khair ad-Din) a jeho bratr [[Oruč]], později pirát [[Turgut Reis|Dragut]], kteří stáli ve službách [[Osmanská dynastie|osmanských sultánů]]. Roku [[1551]] přepadli piráti ostrov [[Gozo]] v
Ve velké a krvavé bitvě zde řád po [[Velké obležení Malty|dlouhém obležení]] [[1565]] zvítězil nad osmanskými vojsky. Založil hlavní město a pevnost [[Valletta|Vallettu]] a opevnil celý ostrov (tehdejším velmistrem byl [[Jean Parisot de La Valette|Jean Parisot de la Valette]]). V nově zřízené nemocnici byli ošetřováni pacienti z celé středomořské oblasti. Johanité vybudovali správní aparát. Pod jejich vedením se Malta stala [[Suverénní stát|suverénním státem]].
Roku [[1798]] musel řád kapitulovat před [[Napoleon Bonaparte|Napoleonem Bonaparte]], táhnoucím s armádou na své [[Napoleonovo
<gallery class="center" caption="obrázky k Maltě:" heights="100" widths="120">
Sudika Birgu San Angelo from boat.jpg|
▲Hospitaller colonization.png|Zámořské kolonie Maltézského řádu ([[1651]]–[[1665]])
20 grani, Order of Malta.JPG|
▲PierreD'AubussonArmoiries.jpg|Dělo s erbem velmistra [[Pierre d'Aubusson|Pierra d'Aubusson]]
▲20 grani, Order of Malta.JPG|Řádová mince z roku [[1742]] se zpodobněním setnuté hlavy [[Jan Křtitel|sv. Jana Křtitele]]
▲Malta Knights.jpg|Historická rekonstrukce cvičení rytířů ze [[16. století]]
▲Valletta fortification Malta 2014 1.jpg|Část opevnění města Valletta postavené rytíři řádu
</gallery>
=== České země ===
{{Viz též|České velkopřevorství řádu maltézských rytířů}}[[Soubor:ST hrad od JZ Rumpal aJelenka DSCN5627.JPG|náhled|upright=0.9|vlevo|[[Strakonice (hrad)|Strakonický hrad]] od jihozápadu]]
V [[České království|Českém království]] byla [[Johanitská komenda (Malá Strana)|první komenda]] zřízena ve [[12. století]] a existuje nepřetržitě dodnes, a to i přesto, že po dlouhou dobu, v letech trvání [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]] a později [[Komunismus|komunistického]] [[Československo|Československa]] téměř nefungovala. V čele Českého velkopřevorství stojí ''kníže velkopřevor''. Uvedený titul byl tomuto hodnostáři udělen rakouským císařem [[František Josef I.|Františkem Josefem I.]] a je na světě téměř ojedinělý.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Palán | jméno = Aleš | titul = Lidé za ta staletí vědí, že je na nás spolehnutí | periodikum = Katolický týdeník | odkaz na periodikum = Katolický týdeník | datum vydání = | den vydání = | měsíc vydání = | rok vydání = 2008 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2007-01-17 | ročník = | číslo = | strany = | url = http://www.katyd.cz/index.php?cmd=page&type=11&article=5686&webSSID=fcfa83a2ef731b20898dcffbf9fa5b21 | issn =}}</ref> Členů Českého velkopřevorství je 140. Zatímco v jiných zemích jsou členy řádu převážně [[Šlechta|šlechtici]], v [[Česko|České republice]] je mezi jeho členy jen asi 20 procent příslušníků starých šlechtických rodů. Patří k nim např. [[Karel Eduard Paar]],▼
V [[České království|Českém království]] byla [[Johanitská komenda (Malá Strana)|první komenda]] zřízena ve [[12. století]] a existuje nepřetržitě dodnes. V době habsburské monarchie bylo české převorství nejvýznamnější základnou johanitů (maltézských rytířů) na tomto území, přestože v důsledku vyplenění komendy u [[Kostel Panny Marie pod řetězem|Panny Marie pod řetězem]] roku 1420 se jejich majetek významně zmenšil a jeho hlavní základnu představovalo jihočeské panství a [[Strakonice (hrad)|hrad Strakonice]].
první velkopřevor po roce 1989, [[Karel Schwarzenberg]]<ref>http://www.novinky.cz/domaci/320757-maltezsti-rytiri-maji-sanci-na-pozemky-u-prahy-za-miliardy.html</ref> a [[Jiří Lobkowicz]]. Dalším významným členem řádu je [[arcibiskup pražský|pražský arcibiskup]] [[Dominik Duka]].▼
[[Soubor:Malá Strana Velkopřevorský palác 2.jpg|náhled|upright=0.9|vlevo|[[Velkopřevorský palác]] na Malé Straně v Praze]]
V roce [[1626]] získal český představený řádu titul velkopřevora a v roce 1694 bylo jeho sídlo definitivně přeloženo do barokně přebudovaného [[Velkopřevorský palác|paláce]] u kostela Panny Marie pod řetězem v Praze. Nejvyšším rozhodnutím z 2. dubna 1881 pak císař František Josef I. dovolil, aby čeští velkopřevoři užívali knížecí titul. Jednotné české velkopřevorství přetrvalo i rozpad Rakousko-Uherska roku 1918, ovšem v důsledku [[Anšlus|anšlusu Rakouska]] roku 1938 se rozdělilo na české a rakouské.
▲V
| titul = Rekonstrukce, prastarý strom i svatby. Jak maltézští rytíři spravují majetek
| url = https://www.denik.cz/regiony/rekonstrukce-prastary-strom-i-svatby-jak-maltezsti-rytiri-spravuji-majetek-20180726.html
| datum vydání = 2018-07-26
| datum přístupu = 2019-05-28
| jazyk = cs
| příjmení = ČTK
}}</ref> S řádem je nedílně spojena tzv. [[Maltézská pomoc]], dobrovolnická a nestátní nezisková organizace poskytující sociální služby trpícím a potřebným v duchu křesťanské lásky k bližnímu.
▲Mezi známé členy řádu v českých zemí patří nim např. [[Karel Eduard Paar]], první velkopřevor po roce 1989, [[Karel Schwarzenberg]],<ref>http://www.novinky.cz/domaci/320757-maltezsti-rytiri-maji-sanci-na-pozemky-u-prahy-za-miliardy.html</ref>
== Maltézský řád dnes ==
{{Různé významy|druhý=Maltézském řádu v současnosti|stránka=Suverénní řád Maltézských rytířů}}
[[Soubor:Coat of arms of the Sovereign Military Order of Malta (variant).svg|náhled|upright=0.7|vlevo|Znak [[Suverénní řád Maltézských rytířů|SMOM]]]]
'''Suverénní řád Maltézských rytířů''' (celý úřední název je [[Italština|italsky]] ''Sovrano Militare Ordine Ospedaliero di San Giovanni di Gerusalemme di Rodi e di Malta'', [[Latina|latinsky]] ''Supremus Ordo Militaris Hospitalis Sancti Ioannis Hierosolymitani Rhodius et Melitensis'') neboli '''Řád maltézských rytířů''', zkráceně '''Maltézský řád''', má od roku [[1879]] sídlo v [[Řím]]ě v Paláci Malta. Jeho současná činnost je převážně charitativního charakteru.
Řádek 150 ⟶ 180:
Jedinou jinou organizací, která se dnes může úspěšně odvolávat na tradici tohoto řádu, je seskupení čtyř národních řádů, známých povětšinou pod jménem [[Aliance sv. Jana|Řád Johanitů]], které jsou seskupeny v [[Aliance sv. Jana|Alianci řádů sv. Jana]] (jedná se o řády v Německu, Nizozemí, Švédsku a ve [[Nejctihodnější řád sv. Jana Jeruzalémského|Velké Británii]]). Tyto řády vznikly jako [[Protestantismus|protestantská]] odštěpení z původního katolického řádu v 16. resp. 19. století. Dnes jsou výlučně dobročinnými organizacemi a udržují mnoho poboček v dalších zemích. Jsou jedinými následovníky bývalého Řádu sv. Jana v Jeruzalémě, uznávanými i dnešním Maltézským řádem. V Německu působí velká dobročinná organizace ''Johanniter-Unfall-Hilfe'' (Johanitská úrazová pomoc) s vlastními [[Sanitka|sanitními vozy]] atd.
[[Svatý stolec]] podle oficiálního prohlášení ze dne 16. října 2012 uznává a zaručuje pouze dvě instituce rytířských řádů: Suverénní vojenský hospitální řád sv. Jana v Jeruzalémě, na Rhodu a na Maltě (neboli Suverénní řád maltézských rytířů) a [[
== Odkazy ==
=== Reference ===
{{Upravit reference|citace}}
<references />
Řádek 159 ⟶ 190:
* {{Citace monografie | příjmení = Barber | jméno = Malcolm | odkaz na autora = Malcolm Barber | spoluautoři = a kol. | titul = The military orders : fighting for the faith and caring for the sick | vydavatel = Variorum | místo = Aldershot | rok = 1994 | počet stran = 399 | isbn = 0-86078-438-X | jazyk = anglicky}}
* {{Citace monografie | příjmení = Buben | jméno = Milan | odkaz na autora = Milan Buben | titul = Encyklopedie řádů a kongregací a řeholních společností katolické církve v českých zemích. I. díl. Řády rytířské a křížovníci | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2002 | počet stran = 215 | isbn = 80-7277-085-3}}
* DVOŘÁKOVÁ, V. - MERHAUTOVÁ - LIVOROVÁ, A. Nástěnné malby johanitské komendy ve Strakonicích. ''Umění,'' roč. 4, (1956), č. 4, s. 273-304.
* {{Citace monografie | příjmení = Hazard | jméno = Harry W. | spoluautoři = a kol. | titul = A History of the Crusades. Vol. 3, The fourteenth and fifteenth centuries | vydavatel = University of Wisconsin Press | místo = Madison | rok = 1975 | počet stran = 813 | isbn = 0-299-06670-3 | jazyk = anglicky | url = http://digicoll.library.wisc.edu/cgi-bin/History/History-idx?type=header&id=History.CrusThree}}
* {{Citace monografie | příjmení = Hunyadi | jméno = Zsolt | odkaz na autora = | titul = The hospitallers in the Medieval Kingdom of Hungary, c. 1150–1387 | vydavatel = Magyar Egyháztörténeti Enciklopédia Munkaközössége | místo = Budapest | rok = 2010 | počet stran = 354 | isbn = 978-963-9662-44-5 | jazyk = anglicky}}
* KUKÁNOVÁ, Zlatuše. ''Dr. Josef Pluhař - kancléř a vyslanec řádu maltézských rytířů. (K navázání diplomatických styků s Československem v roce 1939).'' Sborník Národního archivu, Paginae historiae 13, 2005, s. 32-80. {{ISBN
* {{Citace monografie | příjmení = Nicolle | jméno = David | odkaz na autora = David Nicolle | titul = Rytíři řádu johanitů | vydavatel = Computer Press | místo = Brno | rok = 2010 | počet stran = 128 | isbn = 978-80-251-2813-8}}
* {{Citace sborníku | příjmení = Peška | jméno = Lukáš | autor = | odkaz na autora = | titul = Miesto Rodýz leží skuoro polowicí w moři a jest náramnie pewné (Vztahy českých johanitů s centrem řádu na Rhodu ve druhé polovině 15. století) | odkaz na titul = | příjmení sestavitele = Chocholáč | jméno sestavitele = Bronislav | sestavitel = | příjmení sestavitele2 = Malíř | jméno sestavitele2 = Jiří | sestavitel2 = | sborník = Pocta Janu Janákovi | odkaz na sborník = | vydavatel = Matice moravská | odkaz na vydavatele = Matice moravská | místo = Brno | rok vydání = 2002 | isbn = 80-86488-07-1 | url = | kapitola = I. Správa, právo, politická moc… | strany = 97–115 | jazyk =}}
Řádek 171 ⟶ 203:
=== Související články ===
* [[Velmistři Maltézského řádu]]
* [[
* [[Suverénní řád Maltézských rytířů]]
* [[Rytířský řád|Rytířské řády]]
Řádek 179 ⟶ 211:
=== Externí odkazy ===
* {{BDČZ|uuid=191aa8c2-bc21-470b-a6f8-d7b78a51bbae|popisek=Seznam prací o Řádu maltézských rytířů}}
* {{Commonscat}}
* {{Wikicitáty|téma=Maltézský řád}}
* {{Vlastenský slovník historický|heslo=Johanité}}
* [http://www.maltezskyrad.cz Oficiální stránky Českého velkopřevorství]
* [https://www.orderofmalta.int/wp-content/uploads/2016/07/Sovereign-Order-of-Malta-Constitutional-Charter-and-code.pdf Konstituce Maltézského řádu] – oficiální text, [[Portable Document Format|PDF]], 1,21 MB {{en}}
* [http://www.mzv.cz/jnp/cz/o_ministerstvu/adresar_diplomatickych_misi/cizi_urady_pro_cr/Svrchovany_rad_Maltezskych_rytiru__.html Svrchovaný řád maltézských rytířů (MZV).] {{cs}}
* [http://www.orderofmalta.int Oficiální stránky řádu] (italsky, francouzsky, německy, anglicky a španělsky)
Řádek 189 ⟶ 222:
* [http://www.katyd.cz/index.php?cmd=page&type=11&article=5686&webSSID=fcfa83a2ef731b20898dcffbf9fa5b21 Rozhovor s českým velkopřevorem, Karlem Eduardem Paarem] (Katolický týdeník)
* [https://web.archive.org/web/20070527065555/http://www.guidetomalta.net/knights_of_malta.htm The Knights of Malta] – Article from KM Magazine
* [http://www.johanite.cz Pro fide] {{Wayback|url=http://www.johanite.cz/ |date=20210516000426 }} Rekonstrukce jednotky rytířů sv. Jana Jeruzalémského z přelomu 13.–14. století
* [
* [
* Maltézští rytíři – Johanité (Z cyklu České televize o církevních řádech v České republice „Zasvěcení“) – [http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/209562213000003-zasveceni/ video on-line v archivu ČT]
* [https://www.youtube.com/watch?v=6WQHtkN5mA4
{{Papežská vyznamenání}}{{Autoritní data}}
{{Portály|Historie|Křesťanství|Křížové výpravy}}
[[Kategorie:Maltézský řád| ]]
| |||