Secesní architektura: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
značky: editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu
 
(Není zobrazeno 38 mezilehlých verzí od 28 dalších uživatelů.)
Řádek 1:
[[Soubor:Abesses entrance 1.jpg|náhled|Secesní vstup do stanice metra [[Abbesses (stanice metra v Paříži)|Abbesses]] v [[Paříž]]i]]
'''Secesní architektura''' je architektonický směr objevující se v 80. letech [[19. století]] v [[Anglie|Anglii]]. [[Secese]] zásadně ovlivnila ranou [[moderna|modernu]], dílo [[Bauhaus (výtvarná škola)|Bauhausu]] (spolupráce umění a průmyslu) a připravilpřipravila půdu pro [[funkcionalismus]] (užitkovost, prostornost). Od roku 1914 secesní architektura přestala vznikat a někteří architekti, např. v dekoraci střídmý [[Adolf Loos]], přešli k [[moderní architektura|moderní architektuře]].
 
Cílem bylo vytvořit nový styl, který působil organicky a byl oproštěný od doby převládajícího [[historismus (umění)|historismu]]. V [[urbanismus|urbanismu]] přinesla secese podněty k zahradním městům. Těžiště architektury bylo ve výstavbě vil a kulturních budov.
 
Vedoucími centry byly: [[Skotsko]], [[Belgie]], [[Francie]] ([[Paříž]] a [[Nancy]]), [[Německo]] ([[Mnichov]] a [[Darmstadt]]), [[Rakousko]] ([[Vídeň]]), [[Itálie]], [[Španělsko]], [[New York]], [[Rusko]], [[Polsko]], [[HolandskoNizozemsko]], [[Skandinávie]] a [[Česko]].
 
== Prvky secese ==
[[Soubor:Tassel House stairway.JPG|náhled|Schodiště v [[Hôtel Tassel|hotelu Tassel]] v Bruselu je charakteristické pro secesi svými zvlněnými křivkami, dekorativností a rostlinnými ornamenty]]
 
== Hlavními znaky secesních staveb ==
* ''[[křivka]], linie''
* ''rostlinný [[ornament]]''
Řádek 13 ⟶ 16:
* ''výrazný [[skeletová konstrukce|skelet]]''
 
Často staviteli secesních staveb nebyli [[architekt]]i, ale původně malíři. Přesto se mnoho secesních staveb vyznačuje zcela novým pojetím zpracování prostoru. OdmítaliStavitelé odmítali historické prvky a řídili se jedině zákony konstrukce s plným uplatněním nových technických stavebních prostředků jako [[železo|železa]], [[ocel]]i, [[beton]]u a [[sklo|skla]].
 
== Významní představitelé ==
{{Související|Seznam českých secesních architektů}}
[[Soubor:Sagrada Familia 1.jpg|thumb| Ukázka pojetí [[gotika|gotiky]] od [[Antoni Gaudí]]ho: [[Barcelona]], kostel [[Sagrada Familia]].]]
* [[Charles Rennie Mackintosh]]
* [[Charles Robert Ashbee]]
* [[Ernesto Basile]]
Řádek 31 ⟶ 35:
* [[Jan Kotěra]]
* [[William Richard Lethaby]]
* [[Adolf Loos]]
* [[Lluis Domènech i Montaner]]
* [[Hermann Obrist]]
Řádek 42 ⟶ 46:
 
== Významné stavby (řazeno chronologicky) ==
[[Soubor:HillHouse.jpg|rightvpravo|thumbnáhled|[[Charles Rennie Mackintosh]]: ''Hill House'' [[Helensburg]], 1901. Přísné uspořádání je charakteristické pro [[Glasgow]]skou školu.]]
* 18921893 [[Victor Horta]]: [[Brusel]], ''[[Hôtel Tassel|dům ing. Tassela v Rue de Turin]]''. Nejranější doklad secesní budovy. Dosti nenápadná fasáda dává jen málo tušit rozmařilé bohatství materiálu a výzdoby uvnitř. Převzal dynamické linie hnutí [[modern style]]. Hru linií a květinových ornamentů přenesl i na nosnou stavební konstrukci. Kámen nahradil železem.''Hotel Solvay'' (1894), ''Maison du peuple'' (1897 - 18991897–1899)
* 1883 - 1926 [[Antoni Gaudí]]: [[Barcelona]], kostel ''[[Sagrada Família]]''. Linie zdí dodržuje v [[proporce|proporcích]] a [[motiv]]ech zákonitosti gotiky, ale v detailech se značně modifikuje - žádné dva nejsou totožné. Neobvyklé věže byly přirovnány k termitištím. Půdorys je asymetrický zoubkovaný a klenba nepravidelně zakřivená. Ačkoli se stavěl 30 let nebyl dokončen.
* 1893 [[Paul Hankar]]: [[Brusel]], ''[[Maison Hankar]]''. Hankarův dům (dokončený ve stejném roce jako Hortův Hôtel Tassel) je jednou z prvních staveb ve stylu belgické secese.
* 1892 [[Victor Horta]]: [[Brusel]], ''dům ing. Tassela v Rue de Turin''. Nejranější doklad secesní budovy. Dosti nenápadná fasáda dává jen málo tušit rozmařilé bohatství materiálu a výzdoby uvnitř. Převzal dynamické linie hnutí [[modern style]]. Hru linií a květinových ornamentů přenesl i na nosnou stavební konstrukci. Kámen nahradil železem.''Hotel Solvay'' (1894), ''Maison du peuple'' (1897 - 1899)
* 1895 [[Henry van de Velde]]: [[Brusel]], ''dům Bloemenwerf v Uccle''. Umělcův dům. tzv. ''dynamická secese''. Rohy a hrany přecházejí ve zvlněné linie.
* 1896 [[August Endell]]: [[Mnichov]], ''průčelí fotoateliéru Elvira''
* 1897 - 18981897–1898 [[Joseph Maria Olbrich]]: [[Vídeň]], ''[[pavilon Secese]]''
* [[Charles Rennie Mackintosh]]: [[Glasgow]], ''[[Glasgow School of Art]]'' (Umělecká vysoká škola''). Spojuje pevné stavební prvky s asymetrickým půdorysem a nárysem.
* 1889 [[Henry van de Velde]]: [[Berlín]], ''Kadeřnictví Haby''. Vyvolal hodně protestů, protože elektrické vedení bylo vidět a bylo dekorativním prvkem.
* 1899 - 19041899–1904 [[Hector Guimard]]: [[Paříž]],'' vchody do metra''. Z litiny zformované do tvarů rostlin. Organický jazyk maskuje účel.
* 1899 [[Louis Sullivan]]: [[Chicago]], ''obchodní dům C. P. Scott''
* 1901 [[Charles Rennie Mackintosh]]: [[Helensburg]],'' Hill House''. Obložení bíle natřeným dřevem v [[interiér]]u je typický znak Mackintonoshova díla.
 
* 1901 [[Richard Riemerschmid]]: [[Mnichov]], ''Komorní divadlo''
* 1901 [[Joseph Maria Olbrich]]: [[Darmstadt]], [[Mathildenhöhe]] ''domy umělců''
* 1902 [[Henry van de Velde]]: [[Hagen]], ''muzeum Folkwang''. V centrální hale stojí fontána s chlapci od [[Minne]]a. Rozmach linií vytváří prostorovou jednotu.
* 1904 [[Eliel Saarinen]]: [[Helsinky]], ''nádraží''
* 1904 - 19081904–1908 [[Giuseppe Brega]]: [[Pesaro]],'' vila Ruggeri''
* 1905 - 19061905–1906 [[Otto Wagner]]: [[Vídeň]], ''poštovní[[Vídeňská Poštovní spořitelna|Poštovní spořitelna]]''
* 1905 - 19111905–1911 [[Josef Hoffmann]]: [[Brusel]], ''[[palác StocletovýchStoclet]]ových''
* 1906 [[Henry van de Velde]]: [[Výmar]],'' [[Bauhaus a jeho stavby ve Výmaru, Desavě a Bernau bei Berlin|Škola uměleckých řemesel]]''
* 1906 [[Otto Wagner]]: [[Vídeň]], ''mramorový chrám ve Steinhofu''
* 1907 - 19071907–1907 [[Joseph Maria Olbrich]]: [[Düsseldorf]], ''obchodní dům Tietz''
* 1907 - 19081907–1908 [[Richard Riemerschmid]]: [[Drážďany]], ''zahradní město Hellerau''. První a nejznámější zahradní město v Německu. Do 20. let bylo centrem hnutí za reformu života a poskytovalo podněty v oblasti gymnastiky a tance ([[Mary Wigmanová]]).
* 1907 [[Joseph Maria Olbrich]]: [[Darmstadt]], ''[[Hochzeitsturm|Svatební věž]]''
* 1909 [[Peter Behrens]]: [[Berlín]], ''továrna AEG na turbíny''
* 1909 [[Richard Riemerschmid]]: [[Drážďany]], ''Hellerau''
 
=== Významné secesní stavby v ČRČesku ===
[[Soubor:Primavesi mosaic.JPG|thumbnáhled|[[Vila Primavesi]] v [[Olomouc]]i - mozaika nad schodištěm|alt=]]
[[Soubor:Prag Prague Cafe imJugendstil Hauptbahnhof Totale (2005)2.JPGjpg|thumbnáhled|Odbavovací hala [[Fantova kavárnabudova vHlavního Prazenádraží|Fantovy budovy]] na hlavním nádraží, (arch.v [[JosefPraze Fanta]])postavená v roce 1901-1909.|alt=]]
[[Soubor:Hosp.na schudkach.jpg|thumbnáhled|Hospůdka na Schůdkách v [[Kroměříž]]i - ukázka belgické secese, 1905]]
* [[PrahaFantova hlavníbudova nádraží|HlavníHlavního nádraží]] v Praze od [[Josef Fanta|Josefa Fanty]] ([[1901]]–[[1909]]1901–1909)
* [[Obecní dům]] v Praze od [[Antonín Balšánek|Antonína Balšánka]] a [[Osvald Polívka|Osvalda Polívky]] ([[1905]]–[[1911]]1905–1911)
* [[Palác Koruna]] na [[Václavské náměstí|Václavském náměstí]] v Praze (1912)
* [[Vila Primavesi]] od [[Franz von Krauss|Franze von Krausse]] a [[Josef Tölk|Josefa Tölka]] v [[Olomouc]]i ([[1905]])
* ''[[Peterkův dům'']], [[Praha 1]] ([[architekt|arch.]] [[Jan Kotěra]])
* [[Bílkova vila]] v Praze-Hradčanech od [[František Bílek (sochař, 1872–1941)|Františka Bílka]] z roku [[(1911]])
* [[Dům spolku Hlahol]] od Josefa Fanty z rokuna [[1903]] naMasarykovo nábřeží|Masarykově nábřeží]] v Praze (1903)
* [[Paláce ''Topič'']] a ''[[Palác Praha|Praha'']] od Osvalda Polívky na [[Národní (Praha)|Národní]] třídě v Praze
* [[Grand hotel Evropa]] (Václavské nám. 25) v Praze ([[1903]]–[[1905]])
* [[Peterkůvhotel důmEvropa]] od [[Jan Kotěra|Jana Kotěry]] na [[(Václavské náměstí|Václavskémnám. náměstí]]25) v Praze (1903–1905)
* [[Peterkův dům]] od [[Jan Kotěra|Jana Kotěry]] na [[Václavské náměstí|Václavském náměstí]] (čp. 772 /12) v Praze
* [[Muzeum východních Čech|Muzeum Východních Čech]] v [[Hradec Králové|Hradci Králové]] od [[Jan Kotěra|Jana Kotěry]]. (1909–1913)
* [[Hotel Central (Praha)|Hotel Central]] (Hybernská ul. 10, čp. 1001) v Praze podle plánů [[B.Friedrich Ohmann|Friedricha Ohmanna]]a, (kolem roku [[1900]])
* [[Národní dům (Prostějov)|Národní dům]] v [[Prostějov]]ě od architekta Jana Kotěry ([[1905]]–-[[1907]]1905–1907)
* měšťanské domy stavitele [[Karel Bubly|Karla Bubly]] v Plzni – Dominikánská ul. 7 (čp. 283), domy v Hálkově ulici
* [[VýchodočeskéMěstské divadlo (Pardubice)|Divadlo]] od Antonína Balšánka v [[Pardubice|Pardubicích]] (Wikimedia Commons: Městské divadlo, nám. Republiky 50, Pardubice 2.JPG)
* [[Kostel Povýšení svatého Kříže (Jablonec nad Nisou)|starokatolický kostel povýšení sv. Kříže]] od [[Josef Zasche|Josefa Zascheho]] v [[Jablonec nad Nisou|Jablonci nad Nisou]]
* lázeňské domy od [[Dušan Jurkovič|Dušana Jurkoviče]] a ''sanatorium Smetana'' od [[Emil Králík|Emila Králíka]] v [[Luhačovice|Luhačovicích]]
* [[Mohyla míru]] na [[Bitva u Slavkova|Slavkovském bojišti]] (na návrší u obce [[Prace]] u Brna) podle návrhu Josefa Fanty z roku [[(1912]])
* secesní přístavba [[Hotel Grand (Brno)|hotelu Grand]] (Benešova ul.) v Brně (kolem roku [[1900]])
* Hospůdka na Schůdkách v [[Kroměříž]]i, Havlíčkova ul. (ukázka u násv Česku poměrně vzácné tzv. belgické secese, [[1905]])
 
== Literatura ==
* ''Jak je poznáme? Umění secese'' (z německého originálu Wie erkenne ich? Die Kunst des Jugendstil), 2005, Knižní klub [[International Standard Book Number|{{ISBN]] |978-80-242-1773-4}}
 
== Související články ==
Řádek 101 ⟶ 106:
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat|Art Nouveau architecture}}
* [http://www.uur.cz/images/uzemnirozvoj/cestovniruch/stavebnislohy/texty/6-secese-20-stoleti-text.pdf Secese v ČR]
 
{{Pahýl}}
{{Architektonické a stavební směry}}
{{Autoritní data}}
 
{{Portály|Architektura a stavebnictví}}
 
[[Kategorie:Architektonické styly]]
[[Kategorie:Secese]]