Secesní architektura: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

Verze z 19. 11. 2018, 16:06 editovat 37.221.249.250 (diskuse) →‎Hlavní znaky secesních staveb značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Aktuální verze z 21. 8. 2024, 16:42 editovat zrušit editaci Anikd23 (diskuse \| příspěvky) 33 editací mBez shrnutí editace značky: editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu
(Není zobrazeno 24 mezilehlých verzí od 17 dalších uživatelů.)
Řádek 1: [[Soubor:Abesses entrance 1.jpg\|náhled\|Secesní vstup do stanice metra [[Abbesses (stanice metra v Paříži)\|Abbesses]] v [[Paříž]]i]] '''Secesní architektura''' je architektonický směr objevující se v 80. letech [[19. století]] v [[Anglie\|Anglii]]. [[Secese]] zásadně ovlivnila ranou [[moderna\|modernu]], dílo [[Bauhaus (výtvarná škola)\|Bauhausu]] (spolupráce umění a průmyslu) a ~~připravil~~připravila půdu pro [[funkcionalismus]] (užitkovost, prostornost). Od roku 1914 secesní architektura přestala vznikat a někteří architekti, např. v dekoraci střídmý [[Adolf Loos]], přešli k [[moderní architektura\|moderní architektuře]]. Cílem bylo vytvořit nový styl, který působil organicky a byl oproštěný od doby převládajícího [[historismus (umění)\|historismu]]. V [[urbanismus\|urbanismu]] přinesla secese podněty k zahradním městům. Těžiště architektury bylo ve výstavbě vil a kulturních budov. Řádek 5 ⟶ 6: Vedoucími centry byly: [[Skotsko]], [[Belgie]], [[Francie]] ([[Paříž]] a [[Nancy]]), [[Německo]] ([[Mnichov]] a [[Darmstadt]]), [[Rakousko]] ([[Vídeň]]), [[Itálie]], [[Španělsko]], [[New York]], [[Rusko]], [[Polsko]], [[Nizozemsko]], [[Skandinávie]] a [[Česko]]. == ~~znaky~~Prvky ~~secesních staveb~~secese == [[Soubor:Tassel House stairway.JPG\|náhled\|Schodiště v [[Hôtel Tassel\|hotelu Tassel]] v Bruselu je charakteristické pro secesi svými zvlněnými křivkami, dekorativností a rostlinnými ornamenty]] * ''[[křivka]], linie'' Řádek 17 ⟶ 19: == Významní představitelé == {{Související\|Seznam českých secesních architektů}} ~~[[Soubor:Sagrada Familia 1.jpg\|thumb\| Ukázka pojetí [[gotika\|gotiky]] od [[Antoni Gaudí]]ho: [[Barcelona]], kostel [[Sagrada Familia]].]]~~ * [[Charles Rennie Mackintosh]] * [[Charles Robert Ashbee]] * [[Ernesto Basile]] Řádek 32 ⟶ 35: * [[Jan Kotěra]] * [[William Richard Lethaby]] * [[Adolf Loos]] * [[Lluis Domènech i Montaner]] * [[Hermann Obrist]] Řádek 43 ⟶ 46: == Významné stavby (řazeno chronologicky) == [[Soubor:HillHouse.jpg\|~~right~~vpravo\|~~thumb~~náhled\|[[Charles Rennie Mackintosh]]: ''Hill House'' [[Helensburg]], 1901. Přísné uspořádání je charakteristické pro [[Glasgow]]skou školu.]] * ~~1892~~1893 [[Victor Horta]]: [[Brusel]], ''[[Hôtel Tassel\|dům ing. Tassela v Rue de Turin]]''. Nejranější doklad secesní budovy. Dosti nenápadná fasáda dává jen málo tušit rozmařilé bohatství materiálu a výzdoby uvnitř. Převzal dynamické linie hnutí [[modern style]]. Hru linií a květinových ornamentů přenesl i na nosnou stavební konstrukci. Kámen nahradil železem.''Hotel Solvay'' (1894), ''Maison du peuple'' (1897–1899)▼ * 1883–1926 [[Antoni Gaudí]]: [[Barcelona]], kostel ''[[Sagrada Família]]''. Linie zdí dodržuje v [[proporce\|proporcích]] a [[motiv]]ech zákonitosti gotiky, ale v detailech se značně modifikuje – žádné dva nejsou totožné. Neobvyklé věže byly přirovnány k termitištím. Půdorys je asymetrický zoubkovaný a klenba nepravidelně zakřivená. Ačkoli se stavěl 30 let nebyl dokončen. * 1893 [[Paul Hankar]]: [[Brusel]], ''[[Maison Hankar]]''. Hankarův dům (dokončený ve stejném roce jako Hortův Hôtel Tassel) je jednou z prvních staveb ve stylu belgické secese. ▲* 1892 [[Victor Horta]]: [[Brusel]], ''[[Hôtel Tassel\|dům ing. Tassela v Rue de Turin]]''. Nejranější doklad secesní budovy. Dosti nenápadná fasáda dává jen málo tušit rozmařilé bohatství materiálu a výzdoby uvnitř. Převzal dynamické linie hnutí [[modern style]]. Hru linií a květinových ornamentů přenesl i na nosnou stavební konstrukci. Kámen nahradil železem.''Hotel Solvay'' (1894), ''Maison du peuple'' (1897–1899) * 1895 [[Henry van de Velde]]: [[Brusel]], ''dům Bloemenwerf v Uccle''. Umělcův dům. tzv. ''dynamická secese''. Rohy a hrany přecházejí ve zvlněné linie. * 1896 [[August Endell]]: [[Mnichov]], ''průčelí fotoateliéru Elvira'' * 1897–1898 [[Joseph Maria Olbrich]]: [[Vídeň]], ''[[pavilon Secese]]'' * [[Charles Rennie Mackintosh]]: [[Glasgow]], ''[[Glasgow School of Art]]'' (Umělecká vysoká škola''). Spojuje pevné stavební prvky s asymetrickým půdorysem a nárysem. * 1889 [[Henry van de Velde]]: [[Berlín]], ''Kadeřnictví Haby''. Vyvolal hodně protestů, protože elektrické vedení bylo vidět a bylo dekorativním prvkem. * 1899–1904 [[Hector Guimard]]: [[Paříž]],'' vchody do metra''. Z litiny zformované do tvarů rostlin. Organický jazyk maskuje účel. Řádek 56 ⟶ 59: * 1901 [[Richard Riemerschmid]]: [[Mnichov]], ''Komorní divadlo'' * 1901 [[Joseph Maria Olbrich]]: [[Darmstadt]], [[Mathildenhöhe]] ''domy umělců'' * 1902 [[Henry van de Velde]]: [[Hagen]], ''muzeum Folkwang''. V centrální hale stojí fontána s chlapci od [[Minne]]a. Rozmach linií vytváří prostorovou jednotu. * 1904 [[Eliel Saarinen]]: [[Helsinky]], ''nádraží'' * 1904–1908 [[Giuseppe Brega]]: [[Pesaro]],'' vila Ruggeri'' * 1905–1906 [[Otto Wagner]]: [[Vídeň]], ''~~poštovní~~[[Vídeňská Poštovní spořitelna\|Poštovní spořitelna]]'' * 1905–1911 [[Josef Hoffmann]]: [[Brusel]], ''[[palác ~~Stocletových~~Stoclet]]ových'' * 1906 [[Henry van de Velde]]: [[Výmar]],'' [[Bauhaus a jeho stavby ve Výmaru, Desavě a Bernau bei Berlin\|Škola uměleckých řemesel]]'' * 1906 [[Otto Wagner]]: [[Vídeň]], ''mramorový chrám ve Steinhofu'' * 1907–1907 [[Joseph Maria Olbrich]]: [[Düsseldorf]], ''obchodní dům Tietz'' Řádek 70 ⟶ 73: * 1909 [[Richard Riemerschmid]]: [[Drážďany]], ''Hellerau'' === Významné secesní stavby v ČRČesku === [[Soubor:Primavesi mosaic.JPG\|~~thumb~~náhled\|[[Vila Primavesi]] v [[Olomouc]]i -– mozaika nad schodištěm\|alt=]] [[Soubor:Prag Jugendstil Hauptbahnhof 2.jpg\|náhled\|Odbavovací hala [[Fantova budova Hlavního nádraží\|Fantovy budovy]] na hlavním nádraží v Praze ~~(arch.~~postavená ~~[[Josef~~v ~~Fanta]],~~roce ~~1901–1909)~~1909\|alt=]] [[Soubor:Hosp.na schudkach.jpg\|~~thumb~~náhled\|Hospůdka na Schůdkách v [[Kroměříž]]i – ukázka belgické secese, 1905]] * [[Fantova budova Hlavního ~~nádraží\|Hlavní~~ nádraží]] v Praze od [[Josef Fanta\|Josefa Fanty]] (~~[[1901]]–[[1909]]~~1901–1909) * [[Obecní dům]] v Praze od [[Antonín Balšánek\|Antonína Balšánka]] a [[Osvald Polívka\|Osvalda Polívky]] (~~[[1905]]–[[1911]]~~1905–1911) * [[Palác Koruna]] na [[Václavské náměstí\|Václavském náměstí]] v Praze (1912) * [[Vila Primavesi]] od [[Franz von Krauss\|Franze von Krausse]] a [[Josef Tölk\|Josefa Tölka]] v [[Olomouc]]i ([[1905]]) * ''[[Peterkův dům'']], [[Praha 1]] ([[architekt\|arch.]] [[Jan Kotěra]]) * [[Bílkova vila]] v Praze-Hradčanech od [[František Bílek (sochař, 1872–1941)\|Františka Bílka]] ~~z roku [[~~(1911]]) * [[Dům spolku Hlahol]] od Josefa Fanty ~~z roku~~na [[~~1903]] na~~Masarykovo nábřeží\|Masarykově nábřeží]] v Praze (1903) * [[Paláce ''Topič'']] a ''[[Palác Praha\|Praha'']] od Osvalda Polívky na [[Národní (Praha)\|Národní]] třídě v Praze * [[~~Grand~~ hotel Evropa]] (Václavské nám. 25) v Praze (~~[[1903]]–[[1905]]~~1903–1905) * [[Peterkův dům]] od [[Jan Kotěra\|Jana Kotěry]] na [[Václavské náměstí\|Václavském náměstí]] (čp. 772 /12) v Praze * [[Muzeum východních Čech\|Muzeum Východních Čech]] v [[Hradec Králové\|Hradci Králové]] od [[Jan Kotěra\|Jana Kotěry]] (1909–1913) * [[Hotel Central (Praha)\|Hotel Central]] (Hybernská ul. 10, čp. 1001) v Praze podle plánů [[Friedrich Ohmann\|Friedricha Ohmanna]], kolem roku [[1900]] * [[Národní dům (Prostějov)\|Národní dům]] v [[Prostějov]]ě od architekta Jana Kotěry (~~[[1905]]–[[1907]]~~1905–1907) * měšťanské domy stavitele [[Karel Bubly\|Karla Bubly]] v Plzni – Dominikánská ul. 7 (čp. 283), domy v Hálkově ulici * [[Městské divadlo (Pardubice)\|Divadlo]] od Antonína Balšánka v [[Pardubice\|Pardubicích]] (Wikimedia Commons: Městské divadlo, nám. Republiky 50, Pardubice 2.JPG) * [[Kostel Povýšení svatého Kříže (Jablonec nad Nisou)\|starokatolický kostel povýšení sv. Kříže]] od [[Josef Zasche\|Josefa Zascheho]] v [[Jablonec nad Nisou\|Jablonci nad Nisou]] * lázeňské domy od [[Dušan Jurkovič\|Dušana Jurkoviče]] a ''sanatorium Smetana'' od [[Emil Králík\|Emila Králíka]] v [[Luhačovice\|Luhačovicích]] * [[Mohyla míru]] na [[Bitva u Slavkova\|Slavkovském bojišti]] (na návrší u obce [[Prace]] u Brna) podle návrhu Josefa Fanty ~~z roku [[~~(1912]]) * secesní přístavba [[Hotel Grand (Brno)\|hotelu Grand]] (Benešova ul.) v Brně (kolem roku [[1900]]) * Hospůdka na Schůdkách v [[Kroměříž]]i, Havlíčkova ul. (ukázka ~~u nás~~v Česku poměrně vzácné tzv. belgické secese, [[1905]]) == Literatura == * ''Jak je poznáme? Umění secese'' (z německého originálu Wie erkenne ich? Die Kunst des Jugendstil), 2005, Knižní klub ~~[[International Standard Book Number\|~~{{ISBN]] \|978-80-242-1773-4}} == Související články == Řádek 102 ⟶ 106: == Externí odkazy == * {{Commonscat\|Art Nouveau architecture}} * [http://www.uur.cz/images/uzemnirozvoj/cestovniruch/stavebnislohy/texty/6-secese-20-stoleti-text.pdf Secese v ČR] * http://www.prahaneznama.cz/praha-2/nove-mesto/grandhotel-evropa/#fotogalerie {{Pahýl}} {{Architektonické a stavební směry}} {{Autoritní data}} {{Portály\|Architektura a stavebnictví}} [[Kategorie:Architektonické styly]]