Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Řádek 47:
Soběslav I. zbavil vlády potomky Oty II. Olomouckého – na Olomoucku vládl sám prostřednictvím biskupa [[Jindřich Zdík|Jindřicha Zdíka]]. Vrátil úděly [[Konrád II. Znojemský|Konrádu Znojemskému]] a [[Vratislav Brněnský|Vratislavu Brněnskému]] (1126), ale již o dva roky později je jejich panství zbavil. Došlo k tomu v době, kdy se proti pražskému knížeti zformovala rozsáhlá opozice vedená biskupem Menhartem.
 
V létě [[1130]] bylo dokonce odhaleno spiknutí s cílem zavraždit Soběslava. Ten se se zatčenými krutě vypořádal: původce dal vedle tradičního oslepení také „čtvrtit a lámat kolem“, což byla v Čechách novinka. Dal oslepit i syna [[Břetislav II.|Břetislava II.]], rovněž [[Břetislav (syn Břetislava II.)|Břetislava]], který se spiknutí účastnil. Soběslav se snažil upevnit svoji moc již dříve. V [[Bitva u Chlumce (1126)|bitvě u Chlumce]] zemřel Ota Olomoucký, zajati byli i jeho další odpůrci – Konrád II. Znojemský a zřejmě i [[Vratislav Brněnský]]. Po smrti [[Václav Jindřich Olomoucký|Václava Olomouckého]] v roce [[1130]] Soběslav získal i Olomoucko. V roce 1130 tedy kníže držel nejen Čechy, ale také Znojemsko, Brněnsko a Olomoucko. To byl zřejmě důvod spiknutí.
 
== Zahraniční politika ==