Přeskočit na obsah

Marie Rýdlová: Porovnání verzí

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
KasparBot (diskuse | příspěvky)
3 566 editací
Autoritní data moved to Wikidata
m odstranění obrázku s popiskem z šablony a přesunutí popisu do WD k ekvivalentnímu obrázku, ibox clean
 
(Není zobrazeno 18 mezilehlých verzí od 13 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - herec
⚫
'''Marie Rýdlová''', rozená '''Lierová''' ([[3. prosinec|3. prosince]] [[1884]] [[Havlíčkův Brod|Německý Brod]] – [[28. říjen|28. října]] [[1971]] [[Praha]]) byla česká herečka.
| rodné jméno = Marie Lierová
| místo narození = [[Havlíčkův Brod|Německý Brod]] <br />{{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}}
| místo úmrtí = [[Praha]] <br /> {{Vlajka a název|Československo}}
| rodiče = [[Karel Lier]] otec
| choť = [[Antonín Rýdl]]
}}
⚫
'''Marie Rýdlová''', rozená '''Lierová''' ([[3. prosinec|3. prosince]] [[1884]] [[Havlíčkův Brod|Německý Brod]]<ref name="MatrN">SOA Zámrsk, Matrika narozených v Německém Brodě, sign. 2815, ukn 2086, str. 93. [[commons:File: Marie Lierová matrika N.jpg|Dostupné online.]]</ref> – [[28. říjen|28. října]] [[1971]] [[Praha]]) byla česká herečka.


== Život ==
== Život ==
Řádek 5: Řádek 12:
dva její sourozenci, starší bratr František<ref>Miloš Zbavitel: ''Osm hereckých portrétů''. Ostrava : Profil, 1985, s. 36 [dále ''Zbavitel''].</ref> a nevlastní sestra Karla, se rovněž věnovali hereckému povolání.<ref>''Zbavitel'', s. 37.</ref> Od útlého mládí vystupovala v dětských rolích u divadelních společností, kde působili její rodiče, profesionální divadelní dráhu nastoupila jako žačka herečky [[Národní divadlo|ND]] Izy Grégrové nejprve v Grauově společnosti vedené bratrem Františkem Lierem ([[1901]]),<ref>''Zbavitel'', s. 37–38.</ref> od sezony [[1902]]/[[1903]] do roku [[1910]] byla členkou smíchovského [[Švandovo divadlo na Smíchově|Švandova divadla]], kde prošla řadou činoherních i zpěvoherních rolí, tančila v operetních představeních a zpívala ve sboru, postupně se však profilovala v oboru činoherního herectví. Po rozpadu manželství s operetním tenoristou Vladimírem Jelenským (vlastním jménem Jaroslav Jelínek) odešla z Prahy,<ref>''Zbavitel'', s. 40.</ref> v letech 1910–[[1919]] hrála ve venkovských kočovných divadelních souborech V. Suka, R. Morávka, [[Hana Benoniová|H. Benoniové]] a K. Jičínského.<ref name="fik">[[Miloš Fikejz]]. ''Český film : herci a herečky II'', s. 630 [dále ''Fikejz''].</ref>
dva její sourozenci, starší bratr František<ref>Miloš Zbavitel: ''Osm hereckých portrétů''. Ostrava : Profil, 1985, s. 36 [dále ''Zbavitel''].</ref> a nevlastní sestra Karla, se rovněž věnovali hereckému povolání.<ref>''Zbavitel'', s. 37.</ref> Od útlého mládí vystupovala v dětských rolích u divadelních společností, kde působili její rodiče, profesionální divadelní dráhu nastoupila jako žačka herečky [[Národní divadlo|ND]] Izy Grégrové nejprve v Grauově společnosti vedené bratrem Františkem Lierem ([[1901]]),<ref>''Zbavitel'', s. 37–38.</ref> od sezony [[1902]]/[[1903]] do roku [[1910]] byla členkou smíchovského [[Švandovo divadlo na Smíchově|Švandova divadla]], kde prošla řadou činoherních i zpěvoherních rolí, tančila v operetních představeních a zpívala ve sboru, postupně se však profilovala v oboru činoherního herectví. Po rozpadu manželství s operetním tenoristou Vladimírem Jelenským (vlastním jménem Jaroslav Jelínek) odešla z Prahy,<ref>''Zbavitel'', s. 40.</ref> v letech 1910–[[1919]] hrála ve venkovských kočovných divadelních souborech V. Suka, R. Morávka, [[Hana Benoniová|H. Benoniové]] a K. Jičínského.<ref name="fik">[[Miloš Fikejz]]. ''Český film : herci a herečky II'', s. 630 [dále ''Fikejz''].</ref>


Následně získala angažmá u ředitele a režiséra [[Václav Jiřikovský|Václava Jiřikovského]] v nově konstituovaném ostravském [[Národní divadlo moravskoslezské|NDMS]] (1919–[[1922]], [[1924]]–[[1944]]),<ref name="slez">''Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy 2'', s. 289.</ref> společně se svým manželem, hereckým kolegou a režisérem [[Antonín Rýdl|Antonínem Rýdlem]] (sňatek [[1922]])<ref name="bio" /> byli v letech 1922/[[1923]] angažováni
Následně získala angažmá u ředitele a režiséra [[Václav Jiřikovský|Václava Jiřikovského]] v nově konstituovaném ostravském [[Národní divadlo moravskoslezské|NDMS]] (1919–[[1922]], [[1924]]–[[1944]]),<ref name="slez">''Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy 2'', s. 289.</ref> společně se svým manželem, hereckým kolegou a režisérem [[Antonín Rýdl|Antonínem Rýdlem]] (sňatek [[1922]])<ref name="bio" /> byli v letech 1922/[[1923]] angažováni
v&nbsp;bratislavském [[Slovenské národní divadlo|Slovenském národním divadle]] a jednu sezonu (1923/[[1924]])<ref>''Zbavitel'', s. 46.</ref> v pražském ''Divadle Komedia'', které v roce 1923 založil bulvární spisovatel a podnikatel [[Felix Achille de la Cámara]].<ref>Komedia. In ''Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů'', s. 210–212.</ref> Na pozvání druhého ředitele NDMS [[František Uhlíř (herec)|Františka Uhlíře]] se v roce 1924 oba vrátili do Ostravy. Ve druhém ostravském angažmá navázala Marie Rýdlová na své předchozí úspěchy a ztvárnila řadu charakterních i komediálních postav české a&nbsp;světové klasiky.<ref name="bio" />
v&nbsp;bratislavském [[Slovenské národní divadlo|Slovenském národním divadle]] a jednu sezonu (1923/[[1924]])<ref>''Zbavitel'', s. 46.</ref> v pražském ''Divadle Komedia'', které v roce 1923 založil bulvární spisovatel a podnikatel [[Felix Achille de la Cámara]].<ref>Komedia. In ''Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů'', s. 210–212.</ref> Na pozvání druhého ředitele NDMS [[František Uhlíř (herec)|Františka Uhlíře]] se v roce 1924 oba vrátili do Ostravy. Ve druhém ostravském angažmá navázala Marie Rýdlová na své předchozí úspěchy a ztvárnila řadu charakterních i komediálních postav české a&nbsp;světové klasiky.<ref name="bio" />
Vedle hlavního činoherního oboru působila nejprve externě (od [[1927]]), v letech [[1934]]–[[1940]] pak smluvně také jako sólistka operetního souboru.<ref name="zbav">''Zbavitel'', s. 48.</ref> Od konce [[1930–1939|třicátých let]] soukromě vyučovala herectví, k jejím žačkám patřila např. [[Slávka Budínová]].<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Filmová databáze | titul = Marie Rýdlová | url = http://www.fdb.cz/lidi-zivotopis-biografie/28364-marie-rydlova.html}}</ref>
Vedle hlavního činoherního oboru působila nejprve externě (od [[1927]]), v letech [[1934]]–[[1940]] pak smluvně také jako sólistka operetního souboru.<ref name="zbav">''Zbavitel'', s. 48.</ref> Od konce [[1930–1939|třicátých let]] soukromě vyučovala herectví, k jejím žačkám patřila např. [[Slávka Budínová]].<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Filmová databáze | titul = Marie Rýdlová | url = http://www.fdb.cz/lidi-zivotopis-biografie/28364-marie-rydlova.html}}</ref>
Řádek 14: Řádek 21:


== Divadelní role, výběr ==
== Divadelní role, výběr ==

=== Národní divadlo Praha ===
=== Národní divadlo Praha ===
* 1943 [[Fráňa Šrámek|F. Šrámek]]: ''Léto'', slečna Růžena (j. h.), 10. a 25. 6. 1944, režie [[Vojta Novák]] <ref>''Zbavitel'', s. 62–63.</ref>
* 1943 [[Fráňa Šrámek|F. Šrámek]]: ''Léto'', slečna Růžena (j. h.), 10. a 25. 6. 1944, režie [[Vojta Novák]] <ref>''Zbavitel'', s. 62–63.</ref>

=== Národní divadlo moravsko-slezské Ostrava ===
=== Národní divadlo moravsko-slezské Ostrava ===
* 1919 [[Jiří Mahen|J. Mahen]]: ''Ulička odvahy'', Míla, režie [[Václav Jiřikovský]]
* 1919 [[Jiří Mahen|J. Mahen]]: ''Ulička odvahy'', Míla, režie [[Václav Jiřikovský]]
* 1919 [[Alfred de Musset|A. de Musset]]: ''Se srdcem divno hrát'', Pluchová, režie Václav Jiřikovský
* 1919 [[Alfred de Musset|A. de Musset]]: ''Se srdcem divno hrát'', Pluchová, režie Václav Jiřikovský
* 1919 [[František Xaver Svoboda|F. X. Svoboda]]: ''Poslední muž'', maminka Kohoutová, režie [[František Uhlíř (herec)|František Uhlíř]] (ve stejné roli 1924, režie [[Alexandr Kantor]]; 1932, režie [[Antonín Rýdl]]; 1940, režie [[Táňa Hodanová]])
* 1919 [[František Xaver Svoboda|F. X. Svoboda]]: ''Poslední muž'', maminka Kohoutová, režie [[František Uhlíř (herec)|František Uhlíř]] (ve stejné roli 1924, režie [[Alexandr Kantor]]; 1932, režie [[Antonín Rýdl]]; 1940, režie [[Táňa Hodanová]])
* 1920 [[William Shakespeare|W. Shakespeare]]: ''Romeo a Julie'', chůva, režie Václav Jiřikovský (ve stejné roli 1941, režie [[Jan Škoda]])
* 1920 [[William Shakespeare|W. Shakespeare]]: ''Romeo a Julie'', chůva, režie Václav Jiřikovský (ve stejné roli 1941, režie [[Jan Škoda]])
* 1920 [[Karel Čapek|K. Čapek]]: ''Loupežník'', Fanka, režie Karel Černý (ve stejné roli 1928, režie [[František Paul]]; 1935, režie Jan Škoda)
* 1920 [[Karel Čapek|K. Čapek]]: ''Loupežník'', Fanka, režie Karel Černý (ve stejné roli 1928, režie [[František Paul]]; 1935, režie Jan Škoda)
* 1921 [[František Sokol-Tůma|F. Sokol-Tůma]]: ''Gorali'', Tereza Orzagová, režie Alexandr Kantor
* 1921 [[František Sokol-Tůma|F. Sokol-Tůma]]: ''Gorali'', Tereza Orzagová, režie Alexandr Kantor
* 1921 K. Čapek: ''R. U. R.'', Nána, režie Václav Jiřikovský (ve stejné roli 1925, režie Antonín Rýdl; 1939, režie Karel Konstantin)
* 1921 K. Čapek: ''R. U. R.'', Nána, režie Václav Jiřikovský (ve stejné roli 1925, režie Antonín Rýdl; 1939, režie Karel Konstantin)
* 1922 [[Josef Kajetán Tyl|J. K. Tyl]]: ''Strakonický dudák'', Kordula, režie Václav Jiřikovský (ve stejné roli 1941, režie Karel Palouš)
* 1922 [[Josef Kajetán Tyl|J. K. Tyl]]: ''Strakonický dudák'', Kordula, režie Václav Jiřikovský (ve stejné roli 1941, režie Karel Palouš)
* 1924 [[William Somerset Maugham|W. S. Maugham]]: ''Na východ od Suezu'', Amah, režie Antonín Rýdl
* 1924 [[William Somerset Maugham|W. S. Maugham]]: ''Na východ od Suezu'', Amah, režie Antonín Rýdl
Řádek 39: Řádek 48:
* 1936 Vilém Werner: ''Lidé na kře'', Anna Junková, režie Karel Konstantin
* 1936 Vilém Werner: ''Lidé na kře'', Anna Junková, režie Karel Konstantin
* 1937 J. K. Tyl: ''Tvrdohlavá žena'', Jahelková, režie [[Antonín Kurš]]
* 1937 J. K. Tyl: ''Tvrdohlavá žena'', Jahelková, režie [[Antonín Kurš]]
* 1938 [[Božena Němcová|B. Němcová]], Antonie Kučerová-Fischerová, [[Jan Port]] (dramatizace): ''Babička'', titulní role, režie Karel Palouš (incenace obnovena 1940)
* 1938 [[Božena Němcová|B. Němcová]], Antonie Kučerová-Fischerová, [[Jan Port]] (dramatizace): ''Babička'', titulní role, režie [[Karel Palouš]] (inscenace obnovena 1940)
* 1938 K. Čapek: ''Matka'', titulní role, režie Antonín Kurš
* 1938 K. Čapek: ''Matka'', titulní role, režie Antonín Kurš
* 1939 Jan Snížek: ''Příklady táhnou'', Růžena Bártlová, režie Jiří Myron
* 1939 Jan Snížek: ''Příklady táhnou'', Růžena Bártlová, režie Jiří Myron
Řádek 49: Řádek 58:
* 1943 F. Šrámek: ''Léto'', slečna Růžena, režie Karel Palouš
* 1943 F. Šrámek: ''Léto'', slečna Růžena, režie Karel Palouš
* 1944 Vladimír M. Strojil: ''Rodinná pouta'', Kateřina Hájková, režie Jiří Myron
* 1944 Vladimír M. Strojil: ''Rodinná pouta'', Kateřina Hájková, režie Jiří Myron

=== Městské divadlo na Královských Vinohradech Praha ===
=== Městské divadlo na Královských Vinohradech Praha ===
* 1945 [[Alexandr Nikolajevič Ostrovskij|A. N. Ostrovskij]]: ''Vlci a ovce'', Murzavecká, režie [[Karel Jernek]]
* 1945 [[Alexandr Nikolajevič Ostrovskij|A. N. Ostrovskij]]: ''Vlci a ovce'', Murzavecká, režie [[Karel Jernek]]
Řádek 55: Řádek 65:
* 1948 [[Anton Pavlovič Čechov|A. P. Čechov]]: ''Tři sestry'', Anfisa, režie [[Jaromír Pleskot]]
* 1948 [[Anton Pavlovič Čechov|A. P. Čechov]]: ''Tři sestry'', Anfisa, režie [[Jaromír Pleskot]]
* 1949 A. Jirásek, Karel Kraus (dramatizace): ''Filosofská historie'', Rollerová, režie Jaromír Pleskot
* 1949 A. Jirásek, Karel Kraus (dramatizace): ''Filosofská historie'', Rollerová, režie Jaromír Pleskot
* 1949 B. Němcová, J. Pleskot (dramatizace): ''Babička'', titulní role (alternace Helena Friedlová), režie [[Antonín Kandert]]
* 1949 B. Němcová, J. Pleskot (dramatizace): ''Babička'', titulní role (alternace [[Helena Friedlová-Štěpničková|Helena Friedlová]]), režie [[Antonín Kandert]]

=== Divadlo československé armády Praha ===
=== Divadlo československé armády Praha ===
* 1950 A. P. Čechov: ''Strýček Váňa'', Marina, režie [[Jan Fišer]]
* 1950 A. P. Čechov: ''Strýček Váňa'', Marina, režie [[Jan Fišer]]
* 1950 J. K. Tyl: ''Jiříkovo vidění'', Zuzana Poličanská (alternace Libuše Freslová), režie [[Aleš Podhorský]]
* 1950 J. K. Tyl: ''Jiříkovo vidění'', Zuzana Poličanská (alternace Libuše Freslová), režie [[Aleš Podhorský]]
* 1950 Viktor M. Gusjev: ''Sláva'', Motylkovová, režie [[Václav Vydra (1902)|Václav Vydra ml.]]
* 1950 Viktor M. Gusjev: ''Sláva'', Motylkovová, režie [[Václav Vydra (1902)|Václav Vydra ml.]]

=== Městská divadla pražská ===
=== Městská divadla pražská ===
* 1951 [[Maciej Słomczyński|M. Słomczyński]]: ''Hallo, Fredy'', Gertruda (alternace Nina Bartů), Divadlo Komedie, režie [[Karel Svoboda (režisér)|Karel Svoboda]]
* 1951 [[Maciej Słomczyński|M. Słomczyński]]: ''Hallo, Fredy'', Gertruda (alternace Nina Bartů), [[Divadlo Komedie]], režie [[Karel Svoboda (režisér)|Karel Svoboda]]


== Filmografie ==
== Filmografie ==
Řádek 74: Řádek 86:


== Odkazy ==
== Odkazy ==

=== Reference ===
=== Reference ===
<references />
<references />


=== Literatura ===
=== Literatura ===
* ''Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů.'' Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 100, 211, 338, 339, 342, 345, 441.
* ''Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů.'' Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. {{ISBN|80-7008-107-4}}. S.&nbsp;100, 211, 338, 339, 342, 345, 441.
* Kolektiv autorů. ''Almanach Národního divadla moravskoslezského : 1919–1999''. Ostrava : Národní divadlo moravskoslezské, 1999. 175 s. ISBN 80-238-5261-2. S. 37.
* Kolektiv autorů. ''Almanach Národního divadla moravskoslezského : 1919–1999''. Ostrava : Národní divadlo moravskoslezské, 1999. 175 s. {{ISBN|80-238-5261-2}}. S.&nbsp;37.
* Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě. In ''Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy''. 2. svazek : M–Ž. 2. vydání. Ostrava : Ústav pro regionální studia Filozofické fakulty Ostravské univerzity, 2013. 575 s. ISBN 978-80-7464-387-3. S. 75.
* Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě. In ''Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy''. 2. svazek : M–Ž. 2. vydání. Ostrava : Ústav pro regionální studia Filozofické fakulty Ostravské univerzity, 2013. 575 s. {{ISBN|978-80-7464-387-3}}. S.&nbsp;75.
* Marie Rýdlová. In ''Biografický slovník Slezska a severní Moravy''. 6. sešit. Ostrava : Filozofická fakulta Ostravské univerzity, 1996. 147 s. ISBN 80-7042-447-8. S. 107.
* Marie Rýdlová. In ''Biografický slovník Slezska a severní Moravy''. 6. sešit. Ostrava : Filozofická fakulta Ostravské univerzity, 1996. 147 s. {{ISBN|80-7042-447-8}}. S.&nbsp;107.
* Marie Rýdlová. In {{Citace monografie | příjmení = Fikejz | jméno = Miloš | odkaz na autora = Miloš Fikejz | titul = Český film : herci a herečky. II. díl : L–Ř | vydání = 2 | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2010 | počet stran = 656 | isbn = 978-80-7277-471-5 | strany = 630–631}}
* Marie Rýdlová. In {{Citace monografie | příjmení = Fikejz | jméno = Miloš | odkaz na autora = Miloš Fikejz | titul = Český film : herci a herečky. II. díl : L–Ř | vydání = 2 | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2010 | počet stran = 656 | isbn = 978-80-7277-471-5 | strany = 630–631}}
* Marie Rýdlová. In ''Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy''. 2. svazek : M–Ž. 2. vydání. Ostrava : Ústav pro regionální studia Filozofické fakulty Ostravské univerzity, 2013. 575 s. ISBN 978-80-7464-387-3. S. 289.
* Marie Rýdlová. In ''Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy''. 2. svazek : M–Ž. 2. vydání. Ostrava : Ústav pro regionální studia Filozofické fakulty Ostravské univerzity, 2013. 575 s. {{ISBN|978-80-7464-387-3}}. S.&nbsp;289.
* Marie Rýdlová. In ZBAVITEL, Miloš. ''Osm hereckých portrétů : Herci staré gardy ostravské činohry''. Ostrava : Profil, 1985. 251 s. S. 34–69.
* Marie Rýdlová. In ZBAVITEL, Miloš. ''Osm hereckých portrétů : Herci staré gardy ostravské činohry''. Ostrava : Profil, 1985. 251 s. S. 34–69.
* SÝKOROVÁ-ČÁPOVÁ, Eva; WEIMANN, Mojmír. ''60 let Státního divadla v Ostravě''. Ostrava : Státní divadlo v Ostravě, 1980. 407 s. S. 96, 99, 103, 105, 106, 109, 282.
* SÝKOROVÁ-ČÁPOVÁ, Eva; WEIMANN, Mojmír. ''60 let Státního divadla v Ostravě''. Ostrava : Státní divadlo v Ostravě, 1980. 407 s. S. 96, 99, 103, 105, 106, 109, 282.
*ZBAVITEL, Miloš: ''Jiří Myron''. Ostrava : Profil, 1980. 235 s. S. 97–99, 103, 113, 142, 144, 145, 182, 185.
* ZBAVITEL, Miloš: ''Jiří Myron''. Ostrava : Profil, 1980. 235 s. S. 97–99, 103, 113, 142, 144, 145, 182, 185.


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
{{ID autority|nkp=xx0030833}}
* {{ND osoba|10016}}
* {{ND osoba|10016}}
* {{Čsfd osoba|21350}}
* {{Čsfd osoba}}
* {{Fdb osoba|28364}}
* {{Fdb osoba|28364}}
* {{Kinobox osoba|28364}}
* {{Kinobox osoba|28364}}
* {{Imdb osoba|1855314}}
* {{Imdb osoba}}
* [http://is.muni.cz/th/217348/ff_b/NDMS_v_mezivalecnem_obdobi_a_protektoratu.BC..txt Marie Mičková: Národní divadlo moravskoslezské v meziválečném období a protektorátu Čech a Moravy, FF MU 2009 (bakalářská práce)]
* [http://is.muni.cz/th/217348/ff_b/NDMS_v_mezivalecnem_obdobi_a_protektoratu.BC..txt Marie Mičková: Národní divadlo moravskoslezské v meziválečném období a protektorátu Čech a Moravy, FF MU 2009 (bakalářská práce)]


{{Autoritní data}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Film|Ostrava}}
{{Portály|Film|Ostrava}}
⚫
{{DEFAULTSORT:Rýdlová, Marie}}


⚫
{{DEFAULTSORT:Rýdlová, Marie}}
[[Kategorie:České herečky]]
[[Kategorie:České herečky]]
[[Kategorie:České divadelní herečky]]
[[Kategorie:České divadelní herečky]]
Řádek 107: Řádek 120:
[[Kategorie:Herečky Divadla na Vinohradech]]
[[Kategorie:Herečky Divadla na Vinohradech]]
[[Kategorie:Českoslovenští zasloužilí umělci]]
[[Kategorie:Českoslovenští zasloužilí umělci]]
[[Kategorie:Osobnosti z Havlíčkova Brodu]]
[[Kategorie:Umělci z Havlíčkova Brodu]]
⚫
[[Kategorie:Osobnosti z Ostravy]]
[[Kategorie:Narození v Havlíčkově Brodě]]
[[Kategorie:Narození v Havlíčkově Brodě]]
[[Kategorie:Narození 3. prosince]]
[[Kategorie:Narození 3. prosince]]
[[Kategorie:Narození 1884]]
[[Kategorie:Narození v roce 1884]]
[[Kategorie:Úmrtí 28. října]]
[[Kategorie:Úmrtí 28. října]]
[[Kategorie:Úmrtí 1971]]
[[Kategorie:Úmrtí v roce 1971]]
[[Kategorie:Ženy]]
[[Kategorie:Ženy]]
⚫
[[Kategorie:Úmrtí v Praze]]

Aktuální verze z 14. 9. 2023, 16:56

Marie Rýdlová
Marie Rýdlová
Marie Rýdlová
Rodné jménoMarie Lierová
Narození3. prosince 1884
Německý Brod
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí28. října 1971 (ve věku 86 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťAntonín Rýdl
RodičeKarel Lier otec
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Rýdlová, rozená Lierová (3. prosince 1884 Německý Brod[1] – 28. října 1971 Praha) byla česká herečka.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v rodině Karla Liera, předního herce a režiséra smíchovských divadel a herečky Antonie Bollardové,[2] dva její sourozenci, starší bratr František[3] a nevlastní sestra Karla, se rovněž věnovali hereckému povolání.[4] Od útlého mládí vystupovala v dětských rolích u divadelních společností, kde působili její rodiče, profesionální divadelní dráhu nastoupila jako žačka herečky ND Izy Grégrové nejprve v Grauově společnosti vedené bratrem Františkem Lierem (1901),[5] od sezony 1902/1903 do roku 1910 byla členkou smíchovského Švandova divadla, kde prošla řadou činoherních i zpěvoherních rolí, tančila v operetních představeních a zpívala ve sboru, postupně se však profilovala v oboru činoherního herectví. Po rozpadu manželství s operetním tenoristou Vladimírem Jelenským (vlastním jménem Jaroslav Jelínek) odešla z Prahy,[6] v letech 1910–1919 hrála ve venkovských kočovných divadelních souborech V. Suka, R. Morávka, H. Benoniové a K. Jičínského.[7]

Následně získala angažmá u ředitele a režiséra Václava Jiřikovského v nově konstituovaném ostravském NDMS (1919–1922, 1924–1944),[8] společně se svým manželem, hereckým kolegou a režisérem Antonínem Rýdlem (sňatek 1922)[2] byli v letech 1922/1923 angažováni v bratislavském Slovenském národním divadle a jednu sezonu (1923/1924)[9] v pražském Divadle Komedia, které v roce 1923 založil bulvární spisovatel a podnikatel Felix Achille de la Cámara.[10] Na pozvání druhého ředitele NDMS Františka Uhlíře se v roce 1924 oba vrátili do Ostravy. Ve druhém ostravském angažmá navázala Marie Rýdlová na své předchozí úspěchy a ztvárnila řadu charakterních i komediálních postav české a světové klasiky.[2] Vedle hlavního činoherního oboru působila nejprve externě (od 1927), v letech 1934–1940 pak smluvně také jako sólistka operetního souboru.[11] Od konce třicátých let soukromě vyučovala herectví, k jejím žačkám patřila např. Slávka Budínová.[12]

Po odchodu z Ostravy krátce hrála v holešovické Uranii a věnovala se filmové práci,[2] v roce 1945 nastoupila do Divadla 5. května, odkud přešla do Městského divadla na Královských Vinohradech, pozdějšího Divadla čs. armády (1945–1951). Svou úspěšnou divadelní kariéru zakončila na scénách Městských divadel pražských (1951–1952),[7] v důsledku vážného onemocnění odešla k 1. dubnu 1953 na trvalý odpočinek.[13] Kromě své divadelní práce herecky spolupracovala s ostravským rozhlasem[11][8] a podílela se na vzniku osmi filmů.[14] U příležitosti jejích sedmdesátých narozenin byla jmenována zasloužilou umělkyní (1954).[15]

„ Jako vyzrálá charakterní herečka složitých povah i osobitá komediální představitelka s bohatým hereckým rejstříkem měla prvořadý význam při budování profilu ostravské činohry. "
—  Miloš Zbavitel[16]

Divadelní role, výběr

[editovat | editovat zdroj]

Národní divadlo Praha

[editovat | editovat zdroj]

Národní divadlo moravsko-slezské Ostrava

[editovat | editovat zdroj]
  • 1919 J. Mahen: Ulička odvahy, Míla, režie Václav Jiřikovský
  • 1919 A. de Musset: Se srdcem divno hrát, Pluchová, režie Václav Jiřikovský
  • 1919 F. X. Svoboda: Poslední muž, maminka Kohoutová, režie František Uhlíř (ve stejné roli 1924, režie Alexandr Kantor; 1932, režie Antonín Rýdl; 1940, režie Táňa Hodanová)
  • 1920 W. Shakespeare: Romeo a Julie, chůva, režie Václav Jiřikovský (ve stejné roli 1941, režie Jan Škoda)
  • 1920 K. Čapek: Loupežník, Fanka, režie Karel Černý (ve stejné roli 1928, režie František Paul; 1935, režie Jan Škoda)
  • 1921 F. Sokol-Tůma: Gorali, Tereza Orzagová, režie Alexandr Kantor
  • 1921 K. Čapek: R. U. R., Nána, režie Václav Jiřikovský (ve stejné roli 1925, režie Antonín Rýdl; 1939, režie Karel Konstantin)
  • 1922 J. K. Tyl: Strakonický dudák, Kordula, režie Václav Jiřikovský (ve stejné roli 1941, režie Karel Palouš)
  • 1924 W. S. Maugham: Na východ od Suezu, Amah, režie Antonín Rýdl
  • 1925 Ivo Vojnović: Smrt matky Jugovičů, titulní role, režie Antonín Rýdl
  • 1926 J. K. Tyl: Lesní panna, Voršila, režie Alexandr Kantor
  • 1927 Molière: Lakomec, Frosina, režie Alexandr Kantor
  • 1928 G. Zapolska: Morálka paní Dulské, titulní role, režie Jiří Myron (ve stejné roli 1937 opět v nastudování Jiřího Myrona)
  • 1929 G. Hauptmann: Bobří kožich, Wolffová, režie František Paul (ve stejné roli 1940, režie Jiří Myron)
  • 1930 A. Jirásek: M. D. Rettigová, Ančka, režie Jiří Myron
  • 1931 O. Scheinpflugová: Okénko, Dynybylová, režie Jiří Myron
  • 1932 O. Nedbal: Polská krev, Jadwiga, režie Jaroslav Skála
  • 1933 René Fauchois: Pozor, čerstvě natřeno, Voršila, režie Miloš Nedbal
  • 1934 F. Langer: Velbloud uchem jehly, Peštová, režie Jan Škoda
  • 1935 Ivor Novello: Panenská půda, Pidgeonová, režie Karel Konstantin
  • 1936 Vilém Werner: Lidé na kře, Anna Junková, režie Karel Konstantin
  • 1937 J. K. Tyl: Tvrdohlavá žena, Jahelková, režie Antonín Kurš
  • 1938 B. Němcová, Antonie Kučerová-Fischerová, Jan Port (dramatizace): Babička, titulní role, režie Karel Palouš (inscenace obnovena 1940)
  • 1938 K. Čapek: Matka, titulní role, režie Antonín Kurš
  • 1939 Jan Snížek: Příklady táhnou, Růžena Bártlová, režie Jiří Myron
  • 1940 F. Schiller: Úklady a láska, Millerová, režie Jan Škoda
  • 1941 Euripidés: Médeia, chůva, režie Karel Palouš

České divadlo moravskoostravské Ostrava

[editovat | editovat zdroj]
  • 1942 G. Preissová: Gazdina roba, Mešjanovka, režie Jan Škoda
  • 1943 F. Šrámek: Léto, slečna Růžena, režie Karel Palouš
  • 1944 Vladimír M. Strojil: Rodinná pouta, Kateřina Hájková, režie Jiří Myron

Městské divadlo na Královských Vinohradech Praha

[editovat | editovat zdroj]

Divadlo československé armády Praha

[editovat | editovat zdroj]
  • 1950 A. P. Čechov: Strýček Váňa, Marina, režie Jan Fišer
  • 1950 J. K. Tyl: Jiříkovo vidění, Zuzana Poličanská (alternace Libuše Freslová), režie Aleš Podhorský
  • 1950 Viktor M. Gusjev: Sláva, Motylkovová, režie Václav Vydra ml.

Městská divadla pražská

[editovat | editovat zdroj]

Filmografie

[editovat | editovat zdroj]
  • 1943 Šťastnou cestu (uklízečka v obchodním domě)
  • 1944 Jarní píseň (Kozlerová)
  • 1945 Rozina sebranec (rukavičkářka Markéta)
  • 1946 Nezbedný bakalář (Alžběta)
  • 1949 Němá barikáda (stará Němka)
  • 1949 Divá Bára (Vlčková)
  • 1952 Akce B (abatyše)
  • 1952 Divotvorný klobouk (žena kováře)

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených v Německém Brodě, sign. 2815, ukn 2086, str. 93. Dostupné online.
  2. ↑ a b c d Biografický slovník Slezska a severní Moravy 6, s. 107.
  3. ↑ Miloš Zbavitel: Osm hereckých portrétů. Ostrava : Profil, 1985, s. 36 [dále Zbavitel].
  4. ↑ Zbavitel, s. 37.
  5. ↑ Zbavitel, s. 37–38.
  6. ↑ Zbavitel, s. 40.
  7. ↑ a b Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky II, s. 630 [dále Fikejz].
  8. ↑ a b Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy 2, s. 289.
  9. ↑ Zbavitel, s. 46.
  10. ↑ Komedia. In Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů, s. 210–212.
  11. ↑ a b Zbavitel, s. 48.
  12. ↑ Marie Rýdlová [online]. Filmová databáze. Dostupné online. 
  13. ↑ Zbavitel, s. 68.
  14. ↑ Fikejz, s. 630–631.
  15. ↑ Zbavitel, s. 69.
  16. ↑ Miloš Zbavitel. Jiří Myron. Ostrava : Profil, 1980, s. 182.
  17. ↑ Zbavitel, s. 62–63.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 100, 211, 338, 339, 342, 345, 441.
  • Kolektiv autorů. Almanach Národního divadla moravskoslezského : 1919–1999. Ostrava : Národní divadlo moravskoslezské, 1999. 175 s. ISBN 80-238-5261-2. S. 37.
  • Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě. In Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy. 2. svazek : M–Ž. 2. vydání. Ostrava : Ústav pro regionální studia Filozofické fakulty Ostravské univerzity, 2013. 575 s. ISBN 978-80-7464-387-3. S. 75.
  • Marie Rýdlová. In Biografický slovník Slezska a severní Moravy. 6. sešit. Ostrava : Filozofická fakulta Ostravské univerzity, 1996. 147 s. ISBN 80-7042-447-8. S. 107.
  • Marie Rýdlová. In FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. II. díl : L–Ř. 2. vyd. Praha: Libri, 2010. 656 s. ISBN 978-80-7277-471-5. S. 630–631. 
  • Marie Rýdlová. In Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy. 2. svazek : M–Ž. 2. vydání. Ostrava : Ústav pro regionální studia Filozofické fakulty Ostravské univerzity, 2013. 575 s. ISBN 978-80-7464-387-3. S. 289.
  • Marie Rýdlová. In ZBAVITEL, Miloš. Osm hereckých portrétů : Herci staré gardy ostravské činohry. Ostrava : Profil, 1985. 251 s. S. 34–69.
  • SÝKOROVÁ-ČÁPOVÁ, Eva; WEIMANN, Mojmír. 60 let Státního divadla v Ostravě. Ostrava : Státní divadlo v Ostravě, 1980. 407 s. S. 96, 99, 103, 105, 106, 109, 282.
  • ZBAVITEL, Miloš: Jiří Myron. Ostrava : Profil, 1980. 235 s. S. 97–99, 103, 113, 142, 144, 145, 182, 185.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Marie_Rýdlová&oldid=23173099“