Přeskočit na obsah

Ljuba Hermanová: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m ad Sviták
Jahaun (diskuse | příspěvky)
5 956 editací
m překlep
 
(Není zobrazeno 32 mezilehlých verzí od 21 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - hudební umělec
{{Infobox - hudební umělec
| jméno = Ljuba Hermanová
| jméno = Ljuba Hermanová
| místo narození = [[Neratovice ]] <br />{{Vlajka a název| Rakousko-Uhersko }}
| místo narození = [[Neratovice]] <br />{{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}}
| místo úmrtí = [[Praha ]] <br /> {{Vlajka a název| Česká republika}}
| místo úmrtí = [[Praha]] <br /> {{Vlajka a název|Česko}}
| výška = 168 cm
| barva pozadí = sólový zpěvák
| barva pozadí = sólový zpěvák
| žánr = [[šanson]]
| žánr = [[šanson]]
| povolání = [[Herec|herečka]], [[Zpěvák|zpěvačka]], [[šanson]]iérka,
| povolání = [[Herec|herečka]], [[Zpěvák|zpěvačka]], [[šanson]]iérka,
}}
}}

'''Ljuba Hermanová''' ([[23. duben|23. dubna]] [[1913]] v [[Neratovice|Neratovicích]]<ref name="index">[http://ebadatelna.soapraha.cz/d/8003/43 Index narozených, Lobkovice 09, 1831-1915, snímek 43]</ref> – [[21. květen|21. května]] [[1996]] v [[Praha|Praze]]) byla česká [[Herec|herečka]], [[muzikál]]ová a [[opereta|operetní]] [[zpěv]]ačka a [[šanson]]iérka.
'''Ljuba Hermanová''' ([[23. duben|23. dubna]] [[1913]] v [[Neratovice|Neratovicích]]<ref name="index">[http://ebadatelna.soapraha.cz/d/8003/43 Index narozených, Lobkovice 09, 1831-1915, snímek 43]</ref> – [[21. květen|21. května]] [[1996]] v [[Praha|Praze]]) byla česká [[Herec|herečka]], [[muzikál]]ová a [[opereta|operetní]] [[zpěv]]ačka a [[šanson]]iérka.


== Život ==
== Život ==

=== Rodina, studia ===
=== Rodina, studia ===
Narodila se jako druhé dítě (prvním byl syn Jan) Anně a Janu Hugovi Herrmannovým; pokřtěna byla ''Luběnka''.<ref name="index"></ref> Otec byl středoškolsky vzdělaný (vysokou školu nedokončil) a byl úředníkem na státní dráze ve Všetatech. Matka byla absolventkou rodinné školy v Jablonci a byla ochotnickou herečkou. V roce [[1924]] se rodina přestěhovala do Prahy a Ljuba Hermanová studovala na klasickém gymnáziu v Hálkově ulici na Vinohradech (pozdější Londýnská ul.), ze kterého přestoupila na reálné gymnazium [[Minerva (dívčí gymnázium)|Minerva]] ve Vojtěšské ulici. Studovala francouzštinu, byla zapsána také do hodin klavíru a s divadlem začala v dětských představeních v [[Divadlo Na Fidlovačce|Hudebním divadle v Nuslích]] <ref>[[Ondřej Suchý]]: ''Ljuba Hermanová...a co jsem ještě neřekla'', Melantrich, Praha, [[1986]], str.&nbsp;7–30, ISBN 80-7023-149-1</ref>.
Narodila se jako druhé dítě (prvním byl syn Jan) Anně a Janu Hugovi Herrmannovým; pokřtěna byla ''Luběnka''.<ref name="index" /> Otec byl středoškolsky vzdělaný (vysokou školu nedokončil) a byl úředníkem na státní dráze ve Všetatech. Matka byla absolventkou rodinné školy v Jablonci a byla ochotnickou herečkou. V roce [[1924]] se rodina přestěhovala do Prahy a Ljuba Hermanová studovala na klasickém gymnáziu v Hálkově ulici na [[Vinohrady (Praha)|Vinohradech]] (pozdější Londýnská ul.), ze kterého přestoupila na reálné gymnázium [[Minerva (dívčí gymnázium)|Minerva]] ve Vojtěšské ulici. Studovala francouzštinu, byla zapsána také do hodin klavíru a s divadlem začala v dětských představeních v [[Divadlo Na Fidlovačce|Hudebním divadle v Nuslích.]]<ref name=":0">SUCHÝ, Ondřej. ''Ljuba Hermanová... a co jsem ještě neřekla.'' Praha: Melantrich, 1986, s.&nbsp;7–30. {{ISBN|80-7023-149-1}}.</ref>


=== Před druhou světovou válkou ===
=== Před druhou světovou válkou ===
⚫
Studia na pražské [[konzervatoř]]i nedokončila, už jako sedmnáctiletá začala vystupovat ve [[smíchov]]ské Aréně, odkud přešla do [[Švandovo divadlo na Smíchově|Švandova divadla]]. Začínala jakožto [[opereta|operetní]] [[subreta]] v [[Slovenské národní divadlo|Národním divadle]] v [[Bratislava|Bratislavě]], později zpívala v [[Praha|Praze]] v [[Moderní opereta|Moderní operetě]] (která působila ve [[Hudební divadlo Karlín|Varieté Karlín]]), dále v [[Divadlo na Vídeňce|Theater an der Wien]] ve [[Vídeň|Vídni]] a v divadle ve Stýblově pasáži v Praze. Pohostinsky vystupovala v Brně i v zahraničí, např. v [[Paříž]]i. Ve [[1930–1939|30. letech]] [[20. století]] byla již známá i populární. V roce [[1934]] se stala hlavní ženskou [[zpěv|pěveckou]] hvězdou [[Osvobozené divadlo|Osvobozeného divadla]], kde si jako jediná žena zahrála a zazpívala v předscéně s [[Jiří Voskovec|Jiřím Voskovcem]] a [[Jan Werich|Janem Werichem]].<ref>Krátký výstup Ljuby Hermanové v závěru předscény „Mravoučná přísloví“ je zachycen (v improvizačně rozvinuté podobě) v záznamu z divadla z počátku listopadu 1934. In: [[Jaromír Pelc]]: ''[[Osvobozené divadlo]]'', Mladá fronta, Praha, [[1990]], 488 s., {{ISBN|80-204-0165-2}}, třetí oddíl knihy ''[[Osvobozené divadlo neznámé]]''.</ref> Již před tím se v roce [[1932]] objevila ve [[film]]u [[V+W]] ''[[Peníze nebo život]]'', kde zpívala společně s [[Hana Vítová|Hanou Vítovou]] evergreen ''[[Život je jen náhoda]]''. Byla však přelétavá a v žádném angažmá nikdy nevydržela dlouho, proto až do začátku [[Druhá světová válka|druhé světové války]] vystupovala s hereckou společností [[Nové divadlo (Praha)|Nového divadla]] [[Oldřich Nový|Oldřicha Nového]].
⚫
[[File:Grosslichtová Hermanová Oldřich Nový Mam'zelle Nitouche 1938.jpg|thumb|[[Truda Grosslichtová]], Ljuba Hermanová a [[Oldřich Nový]] v operetě Mam'zelle Nitouche, 1938]]
⚫
Studia na pražské [[konzervatoř]]i nedokončila, už jako sedmnáctiletá začala vystupovat ve [[smíchov]]ské Aréně, odtud přešla do [[Švandovo divadlo na Smíchově|Švandova divadla]]. Začínala jakožto [[opereta|operetní]] [[subreta]] v [[Slovenské národní divadlo|Národním divadle]] v [[Bratislava|Bratislavě]], později zpívala v [[Praha|Praze]] v [[Moderní opereta|Moderní operetě]] (která působila ve [[Hudební divadlo Karlín|Varieté Karlín]]), dále v [[Divadlo na Vídeňce|Theater an der Wien]] ve [[Vídeň|Vídni]] a v divadle ve Stýblově pasáži v Praze. Pohostinsky vystupovala v Brně i v zahraničí, např. v [[Paříž]]i. Ve třicátých letech [[20. století]] již byla velice známá i populární. V roce [[1934]] se stala hlavní ženskou [[zpěv|pěveckou]] hvězdou [[Osvobozené divadlo|Osvobozeného divadla]], kde si jako jediná žena zahrála a zazpívala v předscéně s [[Jiří Voskovec|Jiřím Voskovcem]] a [[Jan Werich|Janem Werichem]].<ref>Krátký výstup Ljuby Hermanové v závěru předscény „Mravoučná přísloví“ je zachycen (v improvizačně rozvinuté podobě) v záznamu z divadla z počátku listopadu 1934. In: [[Jaromír Pelc]]: ''[[Osvobozené divadlo]]'', Mladá fronta, Praha, [[1990]], 488 s., ISBN 80-204-0165-2, třetí oddíl knihy "''[[Osvobozené divadlo neznámé]]''".</ref> Již před tím se ale v roce [[1932]] objevila ve [[film]]u [[V+W]] ''[[Peníze nebo život]]'', kde zpívala společně s [[Hana Vítová|Hanou Vítovou]] evergreen ''[[Život je jen náhoda]]''. Byla ale dost přelétavá a v žádném angažmá nikdy nevydržela dlouho, proto až do začátku [[Druhá světová válka|druhé světové války]] vystupovala s hereckou společností [[Nové divadlo (Praha)|Nového divadla]] [[Oldřich Nový|Oldřicha Nového]].


=== Za druhé světové války ===
=== Za druhé světové války ===
Vzhledem k tomu, že byla poloviční [[židé|Židovka]] (ze strany otce.<ref>[[Ondřej Suchý]]: ''Ljuba Hermanová...a co jsem ještě neřekla'', Melantrich, Praha, [[1986]], str.&nbsp;9, 14, ISBN 80-7023-149-1</ref>), nesměla z rasových důvodů po dobu šesti let v období [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu]] vůbec veřejně vystupovat <ref>[[Ondřej Suchý]]: ''Ljuba Hermanová...a co jsem ještě neřekla'', Melantrich, Praha, [[1986]], str.&nbsp;20, ISBN 80-7023-149-1</ref><ref group="p">Denní tisk zaznamenal její vystoupení v [[Havlíčkův Brod|Německém (nyní Havlíčkově) Brodu]] ještě 14. 11. 1939.[http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:92e19ef0-53ec-11dd-8386-000d606f5dc6?page=uuid:d9ff7bf0-5319-11dd-97d6-000d606f5dc6]</ref> Což neomlouvá její účast na lynčování českého režiséra [[Jan Sviták|Jana Svitáka]]<ref name="herecka">[http://extrastory.cz/rozliceny-dav-zlyncoval-ceskeho-rezisera-k-jeho-smrti-prispela-i-znama-ceska-herecka.html Rozlícený dav zlynčoval českého režiséra. K jeho smrti přispěla i známá česká herečka.]</ref>.
Vzhledem k tomu, že byla poloviční [[židé|Židovka]] (ze strany otce<ref name=":0" />), nesměla z rasových důvodů po dobu šesti let v období [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátu]] vůbec veřejně vystupovat.<ref name=":0" /><ref group="p">Denní tisk zaznamenal její vystoupení v [[Havlíčkův Brod|Německém (nyní Havlíčkově) Brodu]] ještě 14. 11. 1939. (Lidové noviny, 14. listopadu 1939, č. 571) [http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:92e19ef0-53ec-11dd-8386-000d606f5dc6?page=uuid:d9ff7bf0-5319-11dd-97d6-000d606f5dc6]</ref>

Časopis ''ExtraStory'' uvedl na základě publikace ''Mraky nad Barrandovem'' [[Stanislav Mottl|Stanislava Mottla]] a jeho televizního a rozhlasového pořadu ''Stopy, fakta, tajemství'' informace o lynčování českého režiséra [[Jan Sviták|Jana Svitáka]]. Autor neuvedl jméno herečky kvůli rozporům ve svědectvích a s ohledem na to, že herečka již nežila a nemohla se ke svědectví vyjádřit. Časopis uvádí: „…proslýchalo se však, že tou ženou byla Ljuba Hermannová.“<ref name="herecka">{{Citace elektronického periodika |autor = Blondie |titul = Rozlícený dav zlynčoval českého režiséra: k jeho smrti přispěla i známá česká herečka | periodikum = ExtraStory.cz | datum vydání = 10. 05. 2018 | url = http://extrastory.cz/rozliceny-dav-zlyncoval-ceskeho-rezisera-k-jeho-smrti-prispela-i-znama-ceska-herecka.html | datum přístupu = 2019-09-02 | url archivu = https://web.archive.org/web/20190902090119/http://extrastory.cz/rozliceny-dav-zlyncoval-ceskeho-rezisera-k-jeho-smrti-prispela-i-znama-ceska-herecka.html | datum archivace = 2019-09-02 }}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Motl
| jméno = Stanislav
| odkaz na autora = Stanislav Motl
| titul = Mraky nad Barrandovem
| vydavatel = Rybka Publishers
| místo = Praha
| rok vydání = 2006
| vydání =
| počet stran =
| kapitola = Otazníky zůstávají
| strany = 253–254
| isbn = 80-86182-51-7
}}</ref>[[Soubor:Rodný dům Ljuby Hermanové v Neratovicích.jpg|náhled|Rodný dům Ljuby Hermanové v Neratovicích]]


=== Po druhé světové válce ===
=== Po druhé světové válce ===
Po válce v roce [[1947]] začala hrát v [[Hudební divadlo Karlín|Karlínském hudebním divadle]], kde tehdy působil i [[Oldřich Nový]], [[Jan Werich]] a [[Vlasta Burian]]. V roce [[1958]] ovšem opět z divadla odešla a začala jezdit po celé republice s estrádním hudebním programem společně s tehdy velmi populárním zpěvákem [[Rudolf Cortés|Rudolfem Cortésem]]. Šťastnou náhodou se ovšem dostala i do [[Pražská Reduta|Reduty]] a do poetické kavárny [[Viola (kavárna)|Viola]], posléze i do [[divadlo Na zábradlí|Divadla Na zábradlí]], kde si zahrála několik zajímavých divadelních rolí. Zde jí také [[Václav Havel]] (tehdejší [[dramaturg]] tohoto divadla) společně s [[Miloš Macourek|Milošem Macourkem]] napsali její první recitál s názvem ''Nejlepší rocky paní Hermanové''. V té době se začala programově věnovat [[šanson]]u, zde spolupracovala s vynikajícími [[textař]]i, jako byl [[Pavel Kopta]], [[Ivan Vyskočil]] či [[Jiří Suchý]]. Další úspěšný recitál v [[Divadlo Na zábradlí|Divadle na zábradlí]] pro Ljubu Hermanovou napsal [[Jaroslav Dietl]] s názvem ''Kdo jste, Ljubo Hermanová?''.
Po válce v roce [[1947]] začala hrát v [[Hudební divadlo Karlín|Karlínském hudebním divadle]], kde tehdy působil i [[Oldřich Nový]], [[Jan Werich]] a [[Vlasta Burian]]. V roce [[1958]] ovšem z divadla odešla a začala jezdit po celé republice s estrádním hudebním programem společně s tehdy velmi populárním zpěvákem [[Rudolf Cortés|Rudolfem Cortésem]]. Šťastnou náhodou se ovšem dostala i do [[Pražská Reduta|Reduty]] a do poetické kavárny [[Viola (kavárna)|Viola]], posléze i do [[divadlo Na zábradlí|Divadla Na zábradlí]], kde si zahrála několik zajímavých divadelních rolí. Zde jí také [[Václav Havel]] {zdroj}(tehdejší [[dramaturg]] divadla) společně s [[Miloš Macourek|Milošem Macourkem]] napsali její první recitál ''Nejlepší rocky paní Hermanové''. V té době se začala programově věnovat [[šanson]]u, zde spolupracovala s vynikajícími [[textař]]i, jako byl [[Pavel Kopta]], [[Ivan Vyskočil]] či [[Jiří Suchý]]. Další úspěšný recitál v Divadle na zábradlí ''Kdo jste, Ljubo Hermanová?'' napsal pro Ljubu Hermanovou [[Jaroslav Dietl]].


Od roku 1960 též vystupovala v pražské ''Pantomimě Na zábradlí'' (dnes [[Divadlo Na zábradlí]]) ve staropražské revue ''Devět klobouků na Prahu'', kde zpívala devět šansonů mezi [[Pantomima|pantomimickými]] částmi.<ref>[http://encyklopedie.idu.cz/index.php/Pantomima_Na_z%C3%A1bradl%C3%AD Česká divadelní encyklopedie: Pantomima Na zábradlí]</ref>
Od roku 1960 též vystupovala v pražské Pantomimě Na zábradlí (dnes [[Divadlo Na zábradlí]]) ve staropražské revue ''Devět klobouků na Prahu'', kde zpívala devět šansonů mezi [[Pantomima|pantomimickými]] částmi.<ref>[http://encyklopedie.idu.cz/index.php/Pantomima_Na_z%C3%A1bradl%C3%AD Česká divadelní encyklopedie: Pantomima Na zábradlí]</ref>
[[Soubor:Pamětní deska na rodném domě.jpg|náhled|Pamětní deska u rodného domu v Neratovicích]]
[[Soubor:L.HERMANOVÁ deska.jpg|náhled|Mozaiková deska na Kulturním domu v Neratovicích]]
⚫
[[Soubor:Grosslichtová Hermanová Oldřich Nový Mam'zelle Nitouche 1938.jpg|náhled|[[Truda Grosslichtová]], Ljuba Hermanová a [[Oldřich Nový]] v operetě Mam'zelle Nitouche, 1938]]


Od roku 1964 také začala vystupovat i v [[kabaret]]u [[Kabaret Večerní Brno|Večerní Brno]] v parafrázi [[Král Lávra (báseň)|Krále Lávry]] [[Karel Havlíček Borovský|Karla Havlíčka Borovského]] (autor [[Milan Uhde]] a v pořadu šansonů ''Mít zelené tělo'' sestaveném [[Ludvík Kundera|Ludvíkem Kunderou]].<ref>[http://encyklopedie.idu.cz/index.php/Ve%C4%8Dern%C3%AD_Brno Česká divadelní encyklopedie: Večerní Brno]</ref>
Od roku 1964 také začala vystupovat i v [[kabaret]]u [[Kabaret Večerní Brno|Večerní Brno]] v parafrázi [[Král Lávra (báseň)|Krále Lávry]] [[Karel Havlíček Borovský|Karla Havlíčka Borovského]] (autor [[Milan Uhde]]) a v pořadu šansonů ''Mít zelené tělo'' sestaveném [[Ludvík Kundera|Ludvíkem Kunderou]].<ref>[http://encyklopedie.idu.cz/index.php/Ve%C4%8Dern%C3%AD_Brno Česká divadelní encyklopedie: Večerní Brno]</ref>


Po brněnském hostování následovalo zahraniční [[angažmá]] ve [[Německo|Spolkové republice Německo]] ve [[Stuttgart]]ském kabaretu ''[[Renitenztheater]]''. Další zahraniční nabídku na angažmá v [[paříž]]ské [[Olympia (Paříž)|Olympii]] již odmítla a zůstala zpívat doma. V závěru svého života vystupovala se šansoniérem [[Igor Šebo|Igorem Šebem]]. V celém kontextu české populární hudby je právě Ljuba Hermanová považována za ženu zakladatelku moderního českého šansonu, která předznamenala pozdější tvorbu dalších vynikajících českých [[šanson]]iérek jako byla [[Eva Olmerová]], [[Judita Čeřovská]] či [[Hana Hegerová]].
Po brněnském hostování následovalo zahraniční [[angažmá]] ve [[Německo|Spolkové republice Německo]] ve [[stuttgart]]ském kabaretu ''[[Renitenztheater]]''. Další zahraniční nabídku na angažmá v [[paříž]]ské [[Olympia (Paříž)|Olympii]] již odmítla a zůstala zpívat doma. V závěru života vystupovala se šansoniérem [[Igor Šebo|Igorem Šebem]]. V celém kontextu české populární hudby je právě Ljuba Hermanová považována za ženu-zakladatelku moderního českého šansonu, která předznamenala pozdější tvorbu dalších vynikajících českých [[šanson]]iérek, jako byla [[Eva Olmerová]], [[Judita Čeřovská]] či [[Hana Hegerová]].


Za svůj život byla čtyřikrát vdaná.
⚫
Je pochována na [[Vyšehradský hřbitov|Vyšehradském hřbitově]] v Praze v hrobě<ref>[http://212.47.2.130/OUT/HTML/ZnackyPic/10016423.jpg společný hrob na Vyšehradském hřbitově v Praze ve kterém je uložena Ljuba Hermanová.]</ref> označovaném jako „Pomník českým hercům“, který byl odhalen v roce 1999 a je ve společné péči [[Herecká asociace|Herecké asociace]] a [[Nadace Život umělce]].
[[Soubor:Slavín (hrobka). Vyšehradský hřbitov. (65).jpg|náhled|Hrob na Vyšehradském hřbitově]]


⚫
Je pochována na [[Vyšehradský hřbitov|Vyšehradském hřbitově]] v Praze v hrobě označovaném jako „Pomník českým hercům“, který byl odhalen v roce 1999 a je ve společné péči [[Herecká asociace|Herecké asociace]] a [[Nadace Život umělce]].
=== Rodinný život ===

Za svůj život byla čtyřikrát vdaná <ref>[[Ondřej Suchý]], [[Oldřich Dudek]]: ''Ljuba jako vystřižená'', Melantrich, Praha, [[1986]], str.&nbsp;93</ref>.
⚫
=== Posmrtná připomínka ===
Od roku 2013 má pamětní desku – skleněnou mozaiku na společenském domě v rodných Neratovicích.<ref>{{Citace periodika
| autor = TESNEROVÁ, Barbora
| titul = Slavnou neratovickou rodačku připomene skleněná mozaika
| periodikum = Mělnický deník
| strany =
⚫
| url = https://melnicky.denik.cz/kultura_region/hermanova-ljuba-pametni-deska-neratovice-rodacka.html
| datum vydání = 30. 4. 2013
| datum přístupu = 10. 1. 2023
}}</ref>

Od téhož roku má i pamětní desku se jménem a datem narození na plotě u rodného domu (Nádražní ul. č. 27) v Neratovicích.<ref>Výroční zpráva města Neratovice za rok 2013, Dotace a granty města, Kultura, s. 25.</ref>


== Dílo ==
== Dílo ==
Řádek 40: Řádek 71:
Ljuba Hermanová hrála v 31 filmech, v dalších zpívala či vystupovala sama, např.:<ref>[https://www.fdb.cz/lidi-filmografie-profesni/19346-ljuba-hermanova.html Filmová databáze FDb.cz: Ljuba Hermanová]</ref>
Ljuba Hermanová hrála v 31 filmech, v dalších zpívala či vystupovala sama, např.:<ref>[https://www.fdb.cz/lidi-filmografie-profesni/19346-ljuba-hermanova.html Filmová databáze FDb.cz: Ljuba Hermanová]</ref>


* 1932 ''Peníze nebo život'' – role: Dívka z akvária, režie: [[Jindřich Honzl]]
* 1932 ''Peníze nebo život'' – role: Dívka z akvária, režie [[Jindřich Honzl]]
* 1933 ''Vražda v Ostrovní ulici'' – role: Irma, režie: [[Svatopluk Innemann]]
* 1933 ''Vražda v Ostrovní ulici'' – role: Irma, režie [[Svatopluk Innemann]]
* 1957 ''Poslušně hlásím'' – role: Dubova prostitutka, režie: [[Karel Steklý]]
* 1938 ''[[Panenka (film)|Panenka]]'' – role: Hella, režie [[Robert Land]]
* 1958 ''Morálka paní Dulské'' – role: zpěvačka, režie: [[Jiří Krejčík]]
* 1957 ''Poslušně hlásím'' – role: Dubova prostitutka, režie [[Karel Steklý]]
* 1958 ''Morálka paní Dulské'' – role: zpěvačka, režie [[Jiří Krejčík]]


=== Diskografie ===
=== Diskografie ===
* 1959 ''Písně Z Leporela „Kdyby Tisíc Klarinetů“'' <ref>[https://www.discogs.com/Ljuba-Hermanová-Jiří-Suchý-Písně-Z-Leporela-Kdyby-Tisíc-Klarinetů/release/2078810 Písně z leporela ''Kdyby tisíc klarinetů'']</ref>
* 1959 ''Písně z leporela „Kdyby tisíc klarinetů“'' <ref>[https://www.discogs.com/Ljuba-Hermanová-Jiří-Suchý-Písně-Z-Leporela-Kdyby-Tisíc-Klarinetů/release/2078810 Písně z leporela ''Kdyby tisíc klarinetů'']</ref>
* [[1961]] ''Trilobit se diví – [[Jiří Suchý]] a Ljuba Hermanová/Cesta domů – [[Rudolf Cortés]]'' – Supraphon 013092, SP<ref>http://www.semafor.wdr.cz/main.php?left=146&top=39&profil=disk&sablona=4&detail=1&temaN=trilobit_se_divi&oborI=1</ref>
* 1961 „Trilobit se diví“ – [[Jiří Suchý]] a Ljuba Hermanová / „Cesta domů“ – [[Rudolf Cortés]] – [[Supraphon]] 013092, SP<ref>http://www.semafor.wdr.cz/main.php?left=146&top=39&profil=disk&sablona=4&detail=1&temaN=trilobit_se_divi&oborI=1</ref>
* [[1977]] ''Ljuba Hermanová'' – [[Supraphon]] 1 13 1593 H, LP
* 1968 ''Portrét Ljuby Hermanové'' – Supraphon 1 13 0411 H, LP
* 1977 ''Ljuba Hermanová'' – Supraphon 1 13 1593 H, LP
* [[1976]] ''Tyátr Ljuby Hermanové''
* [[1968]] ''Portrét Ljuby Hermanové'' – [[Supraphon]] 1 13 0411 H, LP
* 1976 ''Tyátr Ljuby Hermanové''
* [[1993]] ''Račte vstoupit'' – [[Supraphon]]
* 1993 ''Račte vstoupit'' – Supraphon
⚫
* 1995 ''Písničky z hospod Staré Prahy I'' – Kompilace Supraphon, CD (17. „Ve starém [[Podskalí (Praha)|Podskalí]]“)
* [[2008]] ''Pop Galerie'' – [[Supraphon]] SU 5786-2, EAN 99925578626, CD <ref>http://www.supraphon.cz/cs/novinky/archiv-dle-kategorii/&list%5Bsort%5D=&list%5Boffset%5D=202?item=594</ref>
* 2008 ''Pop Galerie'' – Supraphon SU 5786-2, EAN 99925578626, CD <ref>http://www.supraphon.cz/cs/novinky/archiv-dle-kategorii/&list%5Bsort%5D=&list%5Boffset%5D=202?item=594</ref>
⚫
* [[1995]] ''Písničky z hospod Staré Prahy I'' – Kompilace [[Supraphon]], CD – ''17. Ve starém Podskalí''.

=== Rozhlas ===
* 1979 Alena Reigerová: ''Kouzla skřítka Metroníčka'' (pohádka), Ljuba Hermanová: role ''Cestující veřejnost''; dále: Miroslav Masopust, Zlata Adamovská, Vladimír Brabec, Lubomír Lipský, Jaromír Spal, Ferdinand Krůta a Jana Andresíková; hudba: Leoš Kosek, režie: Jan Berger <ref>[https://www.mujrozhlas.cz/pohadka/kouzla-skritka-metronicka-kouzelna-pohadka-s-bajecnym-hereckym-obsazenim]</ref>.


== Ocenění ==
== Ocenění ==
* [[1966]] titul [[Zasloužilý umělec|zasloužilá umělkyně]] <ref>[[Ondřej Suchý]], [[Oldřich Dudek]]: ''Ljuba jako vystřižená'', Melantrich, Praha, [[1986]], str.&nbsp;90</ref>
* [[1966]] titul [[Zasloužilý umělec|zasloužilá umělkyně]] <ref>SUCHÝ, Ondřej a DUDEK, Oldřich. ''Ljuba jako vystřižená.'' Praha: Melantrich, 1986, s.&nbsp;90.</ref>

⚫
== Posmrtná připomínka ==
Od roku 2013 pamětní desku – skleněnou mozaiku na společenském domě v rodných Neratovicích.<ref>{{Citace periodika|url=https://melnicky.denik.cz/kultura_region/hermanova-ljuba-pametni-deska-neratovice-rodacka.html|periodikum= Mělnický deník|datum= 30. 4. 2013|strany= |titul=Slavnou neratovickou rodačku připomene skleněná mozaika
⚫
Zdroj: https://melnicky.denik.cz/kultura_region/hermanova-ljuba-pametni-deska-neratovice-rodacka.html}}</ref>

má pamětní desku na rodném domě v Neratovicích.


== Citát ==
== Citát ==
{{Citát|Ljuba Hermanová, jak se tak na ni dívám a ji pozoruju, má takové kvality jako víno; ona je z velice dobré úrody, z velice dobré sklizně. A věkem v té lahvici – která je stále půvabná a která má stále docela pěkný tvar – ono to víno nabylo na kvalitě. Já mám takový dojem, že Ljuba Hermanová s přibývajícími léty nabyla ke svému talentu i potřebné zkušenosti a že se z ní stalo něco, čemu se říká po celém světě – a znamená to velkou chválu – čemu se říká profík. Profesionál. |[[Jan Werich]] <ref>[[Ondřej Suchý]], [[Oldřich Dudek]]: ''Ljuba jako vystřižená'', Melantrich, Praha, [[1986]], str.&nbsp;79</ref>}}
{{Citát|Ljuba Hermanová, jak se tak na ni dívám a ji pozoruju, má takové kvality jako víno; ona je z velice dobré úrody, z velice dobré sklizně. A věkem v té lahvici – která je stále půvabná a která má stále docela pěkný tvar – ono to víno nabylo na kvalitě. Já mám takový dojem, že Ljuba Hermanová s přibývajícími léty nabyla ke svému talentu i potřebné zkušenosti a že se z ní stalo něco, čemu se říká po celém světě – a znamená to velkou chválu – čemu se říká profík. Profesionál. |[[Jan Werich]] <ref>SUCHÝ, Ondřej a DUDEK, Oldřich. ''Ljuba jako vystřižená.'' Praha: Melantrich, 1986, s.&nbsp;79.</ref>}}


== Odkazy ==
== Odkazy ==
=== Poznámky ===
=== Poznámky ===
<references group="p"/>
<references group="p" />


=== Reference ===
=== Reference ===
<references/>
<references />


=== Literatura ===
=== Literatura ===
* Blondie. Rozlícený dav zlynčoval českého režiséra: k jeho smrti přispěla i známá česká herečka. In: ''ExtraStory.cz'' [online]. 10. 05. 2018 14.00 [cit. 9. 1. 2022]. Dostupné z archivu: https://web.archive.org/web/20190902090119/http://extrastory.cz/rozliceny-dav-zlyncoval-ceskeho-rezisera-k-jeho-smrti-prispela-i-znama-ceska-herecka.html
* Jaroslav Brož, [[Myrtil Frída]]: ''Historie československého filmu v obrazech [[1930]]–[[1945]]'', Orbis, Praha, [[1966]], str. 40, 71, 124, foto 81, 171, 312
* BROŽ, Jaroslav a [[Myrtil Frída|FRÍDA, Myrtil]]. ''Historie československého filmu v obrazech [[1930]]–[[1945]]''. Praha: Orbis, 1966, s. 40, 71, 124, foto 81, 171, 312.
* [[František Černý (divadelní historik)|František Černý]]: ''Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci'', Mladá fronta, Praha, [[1978]], str. 174, 178
* [[František Černý (divadelní historik)|ČERNÝ, František]]. ''Měnivá tvář divadla, aneb, Dvě století s pražskými herci''. Praha: Mladá fronta, 1978, s. 174, 178.
* [[Jindřich Černý]]: ''Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost [[1945]]–[[1955]]'', Academia, Praha, [[2007]], str. 226, 298–9, ISBN 978-80-200-1502-0
* [[Jindřich Černý|ČERNÝ, Jindřich]]. ''Osudy českého divadla po druhé světové válce: divadlo a společnost [[1945]]–[[1955]]''. Praha: Academia, 2007, s.&nbsp;226, 298–299. {{ISBN|978-80-200-1502-0}}.
* [[Eduard Kohout]]: ''DIVADLO aneb SNÁŘ'', Odeon, Praha, [[1975]], str. 70, 166
* [[Eduard Kohout|KOHOUT, Eduard]]. ''Divadlo aneb snář''. Praha: Odeon, 1975, s. 70, 166.
* [[Jaromír Pelc]]: ''Meziválečná avantgarda a [[Osvobozené divadlo]]'', Ústav pro kulturně výchovnou činnost, Praha, [[1981]], str. 227
* [[Stanislav Motl|MOTL, Stanislav]]. ''Mraky nad Barrandovem.'' 1. vyd. Praha: Rybka Publishers, 2006. 310 s., 16 s. obr. příloh. ISBN 80-86182-51-7.
⚫
* [[Jaromír Pelc]]: ''Zpráva o Osvobozeném divadle'', Práce, Praha, [[1982]], 216 s.
* [[Jaromír Pelc]]: ''[[Osvobozené divadlo]]'', Mladá fronta, Praha, [[1990]], 488 s., ISBN 80-204-0165-2. Blíže in: [http://www.obrys-kmen.cz/index.php?rok=2012&cis=26&tisk=04]
* [[Jaromír Pelc|PELC, Jaromír]]. ''Meziválečná avantgarda a [[Osvobozené divadlo]]''. Praha: Ústav pro kulturně výchovnou činnost, 1981, s. 227.
* PELC, Jaromír. ''[[Osvobozené divadlo]]''. Praha: Mladá fronta, 1990, 488 s. {{ISBN|80-204-0165-2}}. [Blíže viz: BLAHYNKA, Milan. Nespoutatelné Osvobozené. ''Obrys-Kmen.'' 2012, č. 26. (27. 6. 2012). ISSN 1210-1494. Dostupné také z: http://www.obrys-kmen.cz/index.php?rok=2012&cis=26&tisk=04]
* [[Ondřej Suchý]]: ''Ljuba Hermanová'', Brána, Praha, [[2003]], ISBN 80-7243-176-5, EAN 9788072431762
⚫
* PELC, Jaromír. ''Zpráva o Osvobozeném divadle''. Praha: Práce, 1982, 216 s.
⚫
* [[Ondřej Suchý]], [[Oldřich Dudek]]: ''Ljuba jako vystřižená'', Melantrich, Praha, [[1986]]
* [[Ondřej Suchý]]: ''Ljuba Hermanová...a co jsem ještě neřekla'', Melantrich, Praha, [[1986]], ISBN 80-7023-149-1
* [[Ondřej Suchý|SUCHÝ, Ondřej]]. ''Ljuba Hermanová''. Praha: Brána, 2003. {{ISBN|80-7243-176-5}}. {{ISBN|9788072431762}}.
* Ladislav Tunys: ''Hodně si pamatuju...Perličky v duši [[Raoul Schránil|Raoula Schránila]]'', Ametyst, Praha, [[1998]], str. 83, ISBN 80-85837-35-8
* SUCHÝ, Ondřej. ''Ljuba Hermanová... a co jsem ještě neřekla''. Praha: Melantrich, 1986. {{ISBN|80-7023-149-1}}.
⚫
* SUCHÝ, Ondřej a [[Oldřich Dudek|DUDEK, Oldřich]]. ''Ljuba jako vystřižená''. Praha: Melantrich, 1986.
⚫
* Ladislav Tunys: ''[[Otomar Korbelář]]'', nakl. XYZ, Praha, [[2011]], str. 171, ISBN 978-80-7388-552-6
* [[Marie Valtrová]] – [[Ota Ornest]]: ''Hraje váš tatínek ještě na housle?'', Primus, Praha, [[1993]], str. 151, ISBN 80-85625-19-9
* TUNYS, Ladislav. ''Hodně si pamatuju... Perličky v duši [[Raoul Schránil|Raoula Schránila]]''. Praha: Ametyst, 1998, s.&nbsp;83. {{ISBN|80-85837-35-8}}.
⚫
* TUNYS, Ladislav. ''[[Otomar Korbelář]]''. Praha: XYZ, 2011, s.&nbsp;171. {{ISBN|978-80-7388-552-6}}.
⚫
* {{Citace monografie | příjmení = Vykoupil | jméno = Libor | odkaz na autora = Libor Vykoupil | titul = Ecce homo : z rozhlasových fejetonů | vydavatel = Julius Zirkus | místo = Brno | rok = 2004 | počet stran = 312 | isbn = 80-903377-0-8}}
* [[Marie Valtrová|VALTROVÁ, Marie]] a [[Ota Ornest|ORNEST, Ota]]. ''Hraje váš tatínek ještě na housle?''. Praha: Primus, 1993, s.&nbsp;151. {{ISBN|80-85625-19-9}}.
⚫
* {{Citace monografie | příjmení = Vykoupil | jméno = Libor | odkaz na autora = Libor Vykoupil | titul = Ecce homo: z rozhlasových fejetonů | vydavatel = Julius Zirkus | místo = Brno | rok = 2004 | počet stran = 312 | isbn = 80-903377-0-8}}.


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Commonscat}}
* {{NK ČR|jn19990209231}}
* {{NK ČR|jn19990209231}}
⚫
* {{Čsfd osoba}}
⚫
* {{Kinobox osoba|id=19346}}
* [http://www.czsk.net/svet/clanky/osobnosti/hermanova.html Stručný životopis Ljuby Hermanové]
* [http://www.czsk.net/svet/clanky/osobnosti/hermanova.html Stručný životopis Ljuby Hermanové]
* [https://www.supraphon.cz/archiv/2018-pop-galerie-ljuba-hermanova Supraphon, pop galerie]
⚫
* {{čsfd osoba|id=1183}}
* [https://www.msn.com/cs-cz/lifestyle/lifestyle/ljuba-hermanov%C3%A1-proslula-n%C3%A1klonnost%C3%AD-k-mu%C5%BE%C5%AFm-slabost-m%C4%9Bla-hlavn%C4%9B-pro-mlad%C5%A1%C3%AD/ar-AA1afx9n?ocid=msedgntp&pc=ENTPHB&cvid=a8fd5177d97a4aaafecdc1edd5971133&ei=20 Ljuba Hermanová] - článek na [https://www.msn.com/cs-cz/lifestyle/lifestyle/ljuba-hermanov%C3%A1-proslula-n%C3%A1klonnost%C3%AD-k-mu%C5%BE%C5%AFm-slabost-m%C4%9Bla-hlavn%C4%9B-pro-mlad%C5%A1%C3%AD/ar-AA1afx9n?ocid=msedgntp&pc=ENTPHB&cvid=a8fd5177d97a4aaafecdc1edd5971133&ei=20 Kafe.cz]
⚫
* {{kinobox osoba|id=19346}}


{{Pahýl}}
{{Autoritní data}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Hudba|Lidé|Umění}}
{{Portály|Hudba|Lidé|Umění}}
Řádek 107: Řádek 139:
[[Kategorie:České divadelní herečky]]
[[Kategorie:České divadelní herečky]]
[[Kategorie:Českoslovenští zasloužilí umělci]]
[[Kategorie:Českoslovenští zasloužilí umělci]]
[[Kategorie:Pohřbení na Vyšehradě]]
[[Kategorie:Narození v roce 1913]]
⚫
[[Kategorie:Narození v Neratovicích]]
[[Kategorie:Narození 1913]]
[[Kategorie:Narození 23. dubna]]
[[Kategorie:Narození 23. dubna]]
[[Kategorie:Úmrtí v Praze]]
[[Kategorie:Narození v Neratovicích]]
[[Kategorie:Úmrtí 1996]]
[[Kategorie:Úmrtí v roce 1996]]
[[Kategorie:Úmrtí 21. května]]
[[Kategorie:Úmrtí 21. května]]
⚫
[[Kategorie:Úmrtí v Praze]]
[[Kategorie:Pohřbení na Vyšehradě]]
[[Kategorie:Ženy]]
[[Kategorie:Ženy]]

Aktuální verze z 23. 11. 2023, 02:23

Ljuba Hermanová
Základní informace
Rodné jménoLuběnka Herrmannová
Narození23. dubna 1913
Neratovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí21. května 1996 (ve věku 83 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
Žánryšanson
Povoláníherečka, zpěvačka, šansoniérka,
Oceněnízasloužilý umělec (1966)
Manžel(ka)Eduard Hrabák (1935–1936)
Karel Šmídek (do 1983)
Jiří Dvořák
Miroslav Lorenc
RodičeHugo Jan Herrmann
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ljuba Hermanová (23. dubna 1913 v Neratovicích[1] – 21. května 1996 v Praze) byla česká herečka, muzikálová a operetní zpěvačka a šansoniérka.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Rodina, studia

[editovat | editovat zdroj]

Narodila se jako druhé dítě (prvním byl syn Jan) Anně a Janu Hugovi Herrmannovým; pokřtěna byla Luběnka.[1] Otec byl středoškolsky vzdělaný (vysokou školu nedokončil) a byl úředníkem na státní dráze ve Všetatech. Matka byla absolventkou rodinné školy v Jablonci a byla ochotnickou herečkou. V roce 1924 se rodina přestěhovala do Prahy a Ljuba Hermanová studovala na klasickém gymnáziu v Hálkově ulici na Vinohradech (pozdější Londýnská ul.), ze kterého přestoupila na reálné gymnázium Minerva ve Vojtěšské ulici. Studovala francouzštinu, byla zapsána také do hodin klavíru a s divadlem začala v dětských představeních v Hudebním divadle v Nuslích.[2]

Před druhou světovou válkou

[editovat | editovat zdroj]

Studia na pražské konzervatoři nedokončila, už jako sedmnáctiletá začala vystupovat ve smíchovské Aréně, odkud přešla do Švandova divadla. Začínala jakožto operetní subreta v Národním divadle v Bratislavě, později zpívala v Praze v Moderní operetě (která působila ve Varieté Karlín), dále v Theater an der Wien ve Vídni a v divadle ve Stýblově pasáži v Praze. Pohostinsky vystupovala v Brně i v zahraničí, např. v Paříži. Ve 30. letech 20. století byla již známá i populární. V roce 1934 se stala hlavní ženskou pěveckou hvězdou Osvobozeného divadla, kde si jako jediná žena zahrála a zazpívala v předscéně s Jiřím Voskovcem a Janem Werichem.[3] Již před tím se v roce 1932 objevila ve filmu V+W Peníze nebo život, kde zpívala společně s Hanou Vítovou evergreen Život je jen náhoda. Byla však přelétavá a v žádném angažmá nikdy nevydržela dlouho, proto až do začátku druhé světové války vystupovala s hereckou společností Nového divadla Oldřicha Nového.

Za druhé světové války

[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k tomu, že byla poloviční Židovka (ze strany otce[2]), nesměla z rasových důvodů po dobu šesti let v období protektorátu vůbec veřejně vystupovat.[2][p 1]

Časopis ExtraStory uvedl na základě publikace Mraky nad Barrandovem Stanislava Mottla a jeho televizního a rozhlasového pořadu Stopy, fakta, tajemství informace o lynčování českého režiséra Jana Svitáka. Autor neuvedl jméno herečky kvůli rozporům ve svědectvích a s ohledem na to, že herečka již nežila a nemohla se ke svědectví vyjádřit. Časopis uvádí: „…proslýchalo se však, že tou ženou byla Ljuba Hermannová.“[4][5]

Rodný dům Ljuby Hermanové v Neratovicích

Po druhé světové válce

[editovat | editovat zdroj]

Po válce v roce 1947 začala hrát v Karlínském hudebním divadle, kde tehdy působil i Oldřich Nový, Jan Werich a Vlasta Burian. V roce 1958 ovšem z divadla odešla a začala jezdit po celé republice s estrádním hudebním programem společně s tehdy velmi populárním zpěvákem Rudolfem Cortésem. Šťastnou náhodou se ovšem dostala i do Reduty a do poetické kavárny Viola, posléze i do Divadla Na zábradlí, kde si zahrála několik zajímavých divadelních rolí. Zde jí také Václav Havel {zdroj}(tehdejší dramaturg divadla) společně s Milošem Macourkem napsali její první recitál Nejlepší rocky paní Hermanové. V té době se začala programově věnovat šansonu, zde spolupracovala s vynikajícími textaři, jako byl Pavel Kopta, Ivan Vyskočil či Jiří Suchý. Další úspěšný recitál v Divadle na zábradlí Kdo jste, Ljubo Hermanová? napsal pro Ljubu Hermanovou Jaroslav Dietl.

Od roku 1960 též vystupovala v pražské Pantomimě Na zábradlí (dnes Divadlo Na zábradlí) ve staropražské revue Devět klobouků na Prahu, kde zpívala devět šansonů mezi pantomimickými částmi.[6]

Pamětní deska u rodného domu v Neratovicích
Mozaiková deska na Kulturním domu v Neratovicích
Truda Grosslichtová, Ljuba Hermanová a Oldřich Nový v operetě Mam'zelle Nitouche, 1938

Od roku 1964 také začala vystupovat i v kabaretu Večerní Brno v parafrázi Krále Lávry Karla Havlíčka Borovského (autor Milan Uhde) a v pořadu šansonů Mít zelené tělo sestaveném Ludvíkem Kunderou.[7]

Po brněnském hostování následovalo zahraniční angažmá ve Spolkové republice Německo ve stuttgartském kabaretu Renitenztheater. Další zahraniční nabídku na angažmá v pařížské Olympii již odmítla a zůstala zpívat doma. V závěru života vystupovala se šansoniérem Igorem Šebem. V celém kontextu české populární hudby je právě Ljuba Hermanová považována za ženu-zakladatelku moderního českého šansonu, která předznamenala pozdější tvorbu dalších vynikajících českých šansoniérek, jako byla Eva Olmerová, Judita Čeřovská či Hana Hegerová.

Za svůj život byla čtyřikrát vdaná.

Hrob na Vyšehradském hřbitově

Je pochována na Vyšehradském hřbitově v Praze v hrobě označovaném jako „Pomník českým hercům“, který byl odhalen v roce 1999 a je ve společné péči Herecké asociace a Nadace Život umělce.

Posmrtná připomínka

[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2013 má pamětní desku – skleněnou mozaiku na společenském domě v rodných Neratovicích.[8]

Od téhož roku má i pamětní desku se jménem a datem narození na plotě u rodného domu (Nádražní ul. č. 27) v Neratovicích.[9]

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Filmografie (výběr)

[editovat | editovat zdroj]

Ljuba Hermanová hrála v 31 filmech, v dalších zpívala či vystupovala sama, např.:[10]

Diskografie

[editovat | editovat zdroj]
  • 1959 Písně z leporela „Kdyby tisíc klarinetů“ [11]
  • 1961 „Trilobit se diví“ – Jiří Suchý a Ljuba Hermanová / „Cesta domů“ – Rudolf Cortés – Supraphon 013092, SP[12]
  • 1968 Portrét Ljuby Hermanové – Supraphon 1 13 0411 H, LP
  • 1977 Ljuba Hermanová – Supraphon 1 13 1593 H, LP
  • 1976 Tyátr Ljuby Hermanové
  • 1993 Račte vstoupit – Supraphon
  • 1995 Písničky z hospod Staré Prahy I – Kompilace Supraphon, CD (17. „Ve starém Podskalí“)
  • 2008 Pop Galerie – Supraphon SU 5786-2, EAN 99925578626, CD [13]

Rozhlas

[editovat | editovat zdroj]
  • 1979 Alena Reigerová: Kouzla skřítka Metroníčka (pohádka), Ljuba Hermanová: role Cestující veřejnost; dále: Miroslav Masopust, Zlata Adamovská, Vladimír Brabec, Lubomír Lipský, Jaromír Spal, Ferdinand Krůta a Jana Andresíková; hudba: Leoš Kosek, režie: Jan Berger [14].

Ocenění

[editovat | editovat zdroj]

Citát

[editovat | editovat zdroj]
„ Ljuba Hermanová, jak se tak na ni dívám a ji pozoruju, má takové kvality jako víno; ona je z velice dobré úrody, z velice dobré sklizně. A věkem v té lahvici – která je stále půvabná a která má stále docela pěkný tvar – ono to víno nabylo na kvalitě. Já mám takový dojem, že Ljuba Hermanová s přibývajícími léty nabyla ke svému talentu i potřebné zkušenosti a že se z ní stalo něco, čemu se říká po celém světě – a znamená to velkou chválu – čemu se říká profík. Profesionál. "
— Jan Werich [16]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Denní tisk zaznamenal její vystoupení v Německém (nyní Havlíčkově) Brodu ještě 14. 11. 1939. (Lidové noviny, 14. listopadu 1939, č. 571) [1]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Index narozených, Lobkovice 09, 1831-1915, snímek 43
  2. ↑ a b c SUCHÝ, Ondřej. Ljuba Hermanová... a co jsem ještě neřekla. Praha: Melantrich, 1986, s. 7–30. ISBN 80-7023-149-1.
  3. ↑ Krátký výstup Ljuby Hermanové v závěru předscény „Mravoučná přísloví“ je zachycen (v improvizačně rozvinuté podobě) v záznamu z divadla z počátku listopadu 1934. In: Jaromír Pelc: Osvobozené divadlo, Mladá fronta, Praha, 1990, 488 s., ISBN 80-204-0165-2, třetí oddíl knihy Osvobozené divadlo neznámé.
  4. ↑ Blondie. Rozlícený dav zlynčoval českého režiséra: k jeho smrti přispěla i známá česká herečka. ExtraStory.cz [online]. 10. 05. 2018 [cit. 2019-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-09-02. 
  5. ↑ MOTL, Stanislav. Mraky nad Barrandovem. Praha: Rybka Publishers, 2006. ISBN 80-86182-51-7. Kapitola Otazníky zůstávají, s. 253–254. 
  6. ↑ Česká divadelní encyklopedie: Pantomima Na zábradlí
  7. ↑ Česká divadelní encyklopedie: Večerní Brno
  8. ↑ TESNEROVÁ, Barbora. Slavnou neratovickou rodačku připomene skleněná mozaika. Mělnický deník. 30. 4. 2013. Dostupné online [cit. 10. 1. 2023]. 
  9. ↑ Výroční zpráva města Neratovice za rok 2013, Dotace a granty města, Kultura, s. 25.
  10. ↑ Filmová databáze FDb.cz: Ljuba Hermanová
  11. ↑ Písně z leporela Kdyby tisíc klarinetů
  12. ↑ http://www.semafor.wdr.cz/main.php?left=146&top=39&profil=disk&sablona=4&detail=1&temaN=trilobit_se_divi&oborI=1
  13. ↑ http://www.supraphon.cz/cs/novinky/archiv-dle-kategorii/&list%5Bsort%5D=&list%5Boffset%5D=202?item=594
  14. ↑ [2]
  15. ↑ SUCHÝ, Ondřej a DUDEK, Oldřich. Ljuba jako vystřižená. Praha: Melantrich, 1986, s. 90.
  16. ↑ SUCHÝ, Ondřej a DUDEK, Oldřich. Ljuba jako vystřižená. Praha: Melantrich, 1986, s. 79.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ljuba_Hermanová&oldid=23399973“