Přeskočit na obsah

Květná zahrada: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m sjednocení GPS včetně názvu
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.9.5
(Není zobrazeno 31 mezilehlých verzí od 21 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - budova
{{Infobox - budova
| název = Květná zahrada
| název = Květná zahrada
| typ = park
| typ = park
| využití = raně barokní park
| obrázek = Flower Garden Kromeriz.jpg
| poloha = Květná zahrada
| popisek = Pohled do zahrady z galerie
| obec = [[Kroměříž]]
| využití = raně barokní park
| země = Česko
| poloha = Květná zahrada
| loc-map = {{LocMap|Česko|label=Květná zahrada|position=right|lon=17.38079|lat=49.29711|mark=Red pog.png |border= |caption = |float = center|width=240 |relief = }}
| obec = [[Kroměříž]]
| investor = [[Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu]]
| země = Česká republika
| další majitelé =
| zeměpisná šířka = 49.29711
| současný majitel =
| zeměpisná délka = 17.38079
| sloh = [[Barokní architektura|barokní]]
| loc-map = {{LocMap|Česko|label=Květná zahrada|position=right|lon=17.38079|lat=49.29711|mark=Red pog.png |border= |caption = |float = center|width=240 |relief = }}
| architekt = [[Filiberto Lucchese]], [[Giovanni Pietro Tencalla]].
| stavitel = [[Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu]]
| výstavba = 1675
| další majitelé =
| přestavba =
| současný majitel =
| zánik =
| sloh = [[Barokní architektura|barokní]]
}}
| architekt = [[Filiberto Lucchese]], [[Giovanni Pietro Tencalla]].
'''Květná zahrada''' (původně ''Libosad'') v [[Kroměříž]]i je původní raně barokní [[park]] v geometrickém stylu [[francouzský park|francouzské zahrady]] s typickými prvky. Zahrada byla v roce [[1998]] zapsána do seznamu památek [[UNESCO]] spolu s [[Podzámecká zahrada|Podzámeckou zahradou]] ([[Arcibiskupské zahrady v Kroměříži|arcibiskupské zahrady]]) a [[Arcibiskupský zámek Kroměříž|arcibiskupským zámkem]].
| výstavba = 1675
| přestavba =
| zánik =
| commonscat =Colonnade in Flower Garden (Kroměříž)
| rejstřík památek = 11793/7-6029
| web =
}}
[[Soubor:Kvetna zahrada Kromeriz kolonada.jpg|náhled|vpravo|Galerie v Květné zahradě]]
'''Květná zahrada''' v [[Kroměříž]]i je původní raně barokní [[park]] v geometrickém stylu [[francouzský park|francouzské zahrady]] s typickými prvky. Zahrada byla v roce 1998 zapsána do seznamu památek [[UNESCO]] spolu s [[Podzámecká zahrada|Podzámeckou zahradou]] ([[Arcibiskupské zahrady v Kroměříži|arcibiskupské zahrady]]) a [[Arcibiskupský zámek Kroměříž|arcibiskupským zámkem]].


== Historie ==
== Historie ==
Samotná Květná zahrada byla založena [[biskup]]em [[Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu|Karlem II. z Lichtenštejna-Kastelkornu]] v letech [[1665]]–[[1675]] na neplodné a bažinaté půdě za hradbami tehdejšího města. Původní název zahrady byl '''Libosad'''. Jedná se o raně [[baroko|barokní]] zahradu, ve které byly zkombinovány italské i holandské vlivy. Zahradu vyprojektovali [[Itálie|italští]] [[architekt]]i [[Filiberto Lucchese]] a [[Giovanni Pietro Tencalla]].
Samotná Květná zahrada byla založena [[biskup]]em [[Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu|Karlem II. z Lichtenštejna-Kastelkornu]] v letech [[1665]]–[[1675]] na neplodné a bažinaté půdě za hradbami tehdejšího města. Původní název zahrady byl ''Libosad''. Jedná se o raně [[baroko|barokní]] zahradu, ve které byly zkombinovány italské i holandské vlivy. Zahradu vyprojektovali [[Itálie|italští]] [[architekt]]i [[Filiberto Lucchese]] a [[Giovanni Pietro Tencalla]].


Vzhled Květné zahrady a ozdobných prvků v ní detailně zaznamenali na mnoha dochovaných kresbách v roce 1691 kreslíři J. van den Nypoort a G. M. Vischer.
Vzhled Květné zahrady a ozdobných prvků v ní detailně zaznamenali na mnoha dochovaných kresbách v roce 1691 kreslíři [[Justus van den Nypoort]] (mezi 1645/1649–1692)<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Miláčková
| jméno1 = Martina
| titul = Nypoort van den, Justus
| periodikum = https://www.muo.cz
| url = https://www.muo.cz/sbirky/grafika--39/justus-van-den-nypoort--129/
| datum_přístupu = 2023-07-13
| jazyk = cs
| url archivu = https://web.archive.org/web/20230713155023/https://www.muo.cz/sbirky/grafika--39/justus-van-den-nypoort--129/
| datum archivace = 2023-07-13
}}</ref> a Georg Matthäus Vischer (1628-1696).


== Popis ==
== Popis ==

=== Rotunda ===
=== Rotunda ===
Uprostřed zahrady o rozloze 485×300 metrů stojí osmiboká [[Michael Mandík#Lusthaus v Květné zahradě|rotunda]] s bohatou vnitřní štukovou a freskovou výzdobou. Ve středu rotundy je zavěšeno [[Foucaultovo kyvadlo]] na lanku dlouhém 22,35 m. Svou dráhu zapisuje do jemného písku na kamenném stole. Kyvadlo zde instaloval profesor kroměřížského gymnázia dr. [[František Nábělek]] na konci 19. století. Zahrada vykazuje přesnou symetrii, je oplocená a bohatě vyzdobená sochami a [[fontána]]mi s [[vodotrysk]]y. Vše je obklopeno vysokými a dlouhými živými ploty, které jsou vysázeny na půdorysu trojúhelníků.
Uprostřed zahrady o rozloze 485×300 metrů stojí osmiboká [[rotunda]] s bohatou vnitřní štukovou a freskovou výzdobou.
Ve středu rotundy je zavěšeno [[Foucaultovo kyvadlo]] na lanku dlouhém 25 m. Svou dráhu zapisuje do jemného písku na kamenném stole. Kyvadlo zde instaloval profesor kroměřížského gymnázia dr. [[František Nábělek]] na konci 19. století. Zahrada vykazuje přesnou symetrii, je oplocená a bohatě vyzdobená sochami a [[fontána]]mi s [[vodotrysk]]y. Vše je obklopeno vysokými a dlouhými živými ploty, které jsou vysázeny na půdorysu trojúhelníků.
[[Soubor:Kvetna zahrada vstup.jpg|thumb|upright|Nový vstup do zahrady]]


=== Vstup a skleníky ===
=== Vstup a skleníky ===
[[Soubor:Park KvětPark Květná zahrada (Kroměříž)12.JPG|vlevo|náhled|Pohled směrem ke kolonádě]]
[[Soubor:Kvetna zahrada Kromeriz kolonada.jpg|náhled|vpravo|Kolonáda v Květné zahradě]]
[[Soubor:Kvetna zahrada vstup.jpg|náhled|upright|Nový vstup do zahrady]]
Vstupní budova vytvořená architektem [[Antonín Arche|Antonínem Archem]] (1793-1851)<ref>{{Citace elektronické monografie
Vstupní budova vytvořená architektem [[Antonín Arche|Antonínem Archem]] (1793-1851)<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Město Kroměříž
| vydavatel = Město Kroměříž
Řádek 44: Řádek 48:
| url = http://www.mesto-kromeriz.cz/zpravodaj/pdf-zpravodaj-ke-stazeni/2006/
| url = http://www.mesto-kromeriz.cz/zpravodaj/pdf-zpravodaj-ke-stazeni/2006/
| jazyk = česky
| jazyk = česky
| datum přístupu = 2016-02-22
| datum přístupu = 2016-02-22}}</ref> v první polovině 19. století ([[1840]]–[[1845]]) tvoří Čestný dvůr v [[klasicismus|klasicistním]] stylu ze stran uzavřený velkými [[skleník]]y (Hrubý, Tropický skleník nebo také studený a tropický). Dvůr, který tak tři budovy vytvořily, je otevřen směrem do zahrady. Vstupní portál má trojúhelníkový [[tympanon]] s iniciálami '''M''' a '''J''' po stranách zlaceného erbu arcibiskupa [[Maxmilián Josef Sommerau-Beckh|Maxmiliána Josefa Sommerau-Beckha]].
| url archivu = https://web.archive.org/web/20160107095144/http://www.mesto-kromeriz.cz/zpravodaj/pdf-zpravodaj-ke-stazeni/2006/
| datum archivace = 2016-01-07
| nedostupné = ano
}}</ref> v první polovině 19. století ([[1840]]–[[1845]]) tvoří Čestný dvůr v [[klasicismus|klasicistním]] stylu ze stran uzavřený velkými [[skleník]]y (Hrubý, Tropický skleník nebo také studený a tropický). Dvůr, který tak tři budovy vytvořily, je otevřen směrem do zahrady. Vstupní portál má trojúhelníkový [[tympanon]] s iniciálami '''M''' a '''J''' po stranách zlaceného erbu arcibiskupa [[Maxmilián Josef Sommerau-Beckh|Maxmiliána Josefa Sommerau-Beckha]].


Na levé straně portálu je umístěna informační tabule o Květné zahradě a na pravé straně pamětní deska informující návštěvníky, že v tomto domě bydlel za [[Kroměřížský sněm|ústavodárného sněmu]] v letech 1848–1849 český poslanec a dějepisec [[Václav Vladivoj Tomek]].
Na levé straně portálu je umístěna informační tabule o Květné zahradě a na pravé straně pamětní deska informující návštěvníky, že v tomto domě bydlel za [[Kroměřížský sněm|ústavodárného sněmu]] v letech 1848–1849 český poslanec a dějepisec [[Václav Vladivoj Tomek]].


=== Kolonáda ===
=== Kolonáda ===
Celou jednu stranu Květné zahrady tvoří 244 m dlouhá [[Kolonáda v Květné zahradě|kolonáda]] (arkádová lodgie), která původně sloužila jako hlavní vstup. Galerie je vyzdobena 44 sochami [[Starověk|antických]] [[bůh|bohů]], historických a [[mytologie|mýtických]] postav v [[atika (architektura)|atikách]] a stejným počtem [[busta|bust]] nad [[pilíř]]i. Přímo v [[Kolonáda|kolonádě]] původně byly i funkční fontány zasvěcené římským bohům Neptunovi a Venuši. Nad původním hlavním vchodem do zahrady ve středu kolonády je umístěna bysta biskupa [[Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu|Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu]] s latinským nápisem: <br />
Celou jednu stranu Květné zahrady tvoří 244 m dlouhá [[Kolonáda v Květné zahradě|kolonáda]] (arkádová lodgie), která původně sloužila jako hlavní vstup. Kolonáda je vyzdobena 44 sochami [[Starověk|antických]] [[bůh|bohů]], historických a [[mytologie|mytických]] postav v [[atika (architektura)|atikách]] a stejným počtem [[busta|bust]] nad [[pilíř]]i. Přímo v [[Kolonáda|kolonádě]] původně byly i funkční fontány zasvěcené římským bohům Neptunovi a Venuši. Nad původním hlavním vchodem do zahrady ve středu kolonády je umístěna bysta biskupa [[Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu|Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu]] s latinským nápisem: <br />
[[Soubor:KolonadaVstup.jpg|thumb|upright|Původní vstup do zahrady]]
[[Soubor:KolonadaVstup.jpg|náhled|upright|Původní vstup do zahrady]]
<center>
<center>
INGREDERE HOSPES ET <br />
INGREDERE HOSPES ET <br />
Řádek 69: Řádek 77:


=== Rekonstrukce zahrady ===
=== Rekonstrukce zahrady ===

Základní rozložení zahrady bylo vcelku zachováno i po různých [[rekonstrukce|rekonstrukcích]], které probíhaly už od počátku [[19. století]], stejně tak i většina hlavních okrasných staveb. Kroměřížská zahrada tak dnes reprezentuje vhodně styl [[francouzský park|francouzských barokních geometrických zahrad]], které se v zachovalém stavu nacházejí v Česku jen velmi vzácně. Po opravách, které v zanedbaném parku probíhaly od devadesátých let 20. století, se vzhled zahrad zásadně změnil.
Základní rozložení zahrady bylo vcelku zachováno i po různých [[rekonstrukce|rekonstrukcích]], které probíhaly už od počátku [[19. století]], stejně tak i většina hlavních okrasných staveb. Kroměřížská zahrada tak dnes reprezentuje vhodně styl [[francouzský park|francouzských barokních geometrických zahrad]], které se v zachovalém stavu nacházejí v Česku jen velmi vzácně. Po opravách, které v zanedbaném parku probíhaly od devadesátých let 20. století, se vzhled zahrad zásadně změnil.


Řádek 75: Řádek 82:
{{Citace elektronické monografie
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Procházková
| příjmení = Procházková
| jméno = Petra
| jméno = Petra
| url = http://zlin.idnes.cz/zapamatujte-si-kromerizske-arcibiskupske-zahrady-obe-zmeni-podobu-1p1-/Zlin-zpravy.aspx?c=A110502_163808_zlin-zpravy_toi
| url = http://zlin.idnes.cz/zapamatujte-si-kromerizske-arcibiskupske-zahrady-obe-zmeni-podobu-1p1-/Zlin-zpravy.aspx?c=A110502_163808_zlin-zpravy_toi
| titul = Zapamatujte si kroměřížské arcibiskupské zahrady. Obě změní podobu
| titul = Zapamatujte si kroměřížské arcibiskupské zahrady. Obě změní podobu
Řádek 83: Řádek 90:
| datum přístupu = 2013-4-11
| datum přístupu = 2013-4-11
| jazyk =
| jazyk =
}}</ref> Květná zahrada byla po rozsáhlé rekonstrukci slavnostně otevřena 6. a 7. 9. 2014.<ref>https://www.zamek-kromeriz.cz/cs/o-zamku-a-zahradach/kvetna-zahrada</ref> Je zde plánováno vybudovat i Národní centrum zahradní kultury.<ref>http://nczk.cz/projekt-nczk.html</ref>
}}</ref> Květná zahrada byla po rozsáhlé rekonstrukci slavnostně otevřena 6. a 7. 9. 2014.<ref>https://www.zamek-kromeriz.cz/cs/o-zamku-a-zahradach/kvetna-zahrada</ref>


==== Národní centrum zahradní kultury ====
== Reference ==
Od roku 2015 při zahradě funguje Národní centrum zahradní kultury, jehož posláním je poskytovat informace, školení a metodickou pomoc v oblasti obnovy a následné péče o historické zahrady a parky v České republice.<ref name="npú-nczk">{{Citace elektronické monografie
| titul = PRŮBĚH PROJEKTU
| url = http://www.nczk.cz/prubeh-projektu.html
| vydavatel = Národní památkový ústav Územní odborné pracoviště v Kroměříži
| datum_přístupu = 2018-06-17
}}</ref><ref name="nczk">{{Citace periodika
| příjmení1 = Obšívač
| jméno1 = Jan
| titul = Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži
| periodikum = Ingredere hospes
| číslo = V
| datum = 2012
| strany = 106–108
}}</ref>

== Odkazy ==

=== Reference ===
<references />
<references />


== Literatura ==
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
* {{Citace monografie
| příjmení = Zatloukal
| příjmení = Zatloukal
Řádek 98: Řádek 123:
| rok = 2004
| rok = 2004
| kapitola = Zahrada Moravy
| kapitola = Zahrada Moravy
| strany = 18-43
| strany = 18–43
| isbn = 80-85227-62-2
| isbn = 80-85227-62-2
| počet stran = 127
| počet stran = 127
}}
| jazyk = cze/eng
* {{Citace monografie
| příjmení = Zatloukal
| jméno = Pavel (ed.)
| příjmení2 = Kindl
| jméno2 = Miroslav
| titul = Zámek a zahrady v Kroměříži
| vydání = 1.
| vydavatel = FOIBOS BOOKS s.r.o.
| místo = Praha
| rok vydání = 2018
| počet stran = 244
| strany =
| isbn = 978-80-88258-13-1
| příjmení3 = Zatloukal
| jméno3 = Ondřej
}}
}}
* VANĚK, Petr. ''Galerie antiky: kolonáda Květná zahrada Kroměříž''. Kroměříž: MO TOP 09 Kroměříž, 2010. [108] s. ISBN 978-80-254-8261-2.


== Externí odkazy ==
=== Související články ===
* [[Arcibiskupské zahrady v Kroměříži]]

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Commonscat}}
* {{Oficiální web}}
* [http://www.hrady.cz/data_g/4576/88753.jpg fotografie z počátku 20.stol.]
* [http://jirik.tk.sweb.cz/archetypy/kromeriz/kolonada.htm Sochy mytických postav v kolonádě Květné zahrady v Kroměříži] {{Wayback|url=http://jirik.tk.sweb.cz/archetypy/kromeriz/kolonada.htm |date=20160304104610 }}
* [http://www.hrady.cz/index.php?OID=4576 Hrady.cz]
* Mapa Květné zahrady z roku 1830 (MOR116218306 1162 Kroměříž - Novosady Kremsier - Novosad Kroměříž 1830). Dostupné [https://www.mza.cz/indikacniskici/skica/detail/1671 online], 29. ledna 2024.
* [http://itras.cz/kvetna-zahrada-kromeriz/ Květná zahrada Kroměříž - turistické informace]
* [http://www.mavlast.cz/top-turisticke-cile.kvetna-zahrada-v-kromerizi Květná zahrada] na mavlast.cz
* [http://jirik.tk.sweb.cz/archetypy/kromeriz/kolonada.htm Sochy mýtických postav v kolonádě Květné zahrady v Kroměříži]


{{Světové dědictví – Česko}}
{{Světové dědictví – Česko}}
{{Autoritní data}}

{{Portály|Zahrada a zahradnictví|Morava}}


[[Kategorie:Parky a zahrady v Kroměříži]]
[[Kategorie:Zahrady v Kroměříži]]
[[Kategorie:Národní kulturní památky v okrese Kroměříž]]
[[Kategorie:Národní kulturní památky v okrese Kroměříž]]
[[Kategorie:Kulturní památky v Kroměříži]]
[[Kategorie:Zámecké parky v Česku]]
[[Kategorie:Zámecké parky v Česku]]
[[Kategorie:Barokní zahrady v Česku]]
[[Kategorie:Světové dědictví (Česko)]]
[[Kategorie:Parky ve Zlínském kraji]]

Verze z 23. 4. 2024, 09:53

Květná zahrada
Pohled do zahrady z galerie
Pohled do zahrady z galerie
Účel stavby

raně barokní park

Základní informace
Slohbarokní
ArchitektiFiliberto Lucchese, Giovanni Pietro Tencalla.
Výstavba1675
StavebníkKarel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu
Poloha
AdresaKvětná zahrada, Kroměříž, ČeskoČesko Česko
UliceGen. Svobody
Souřadnice49°17′49,6″ s. š., 17°22′50,84″ v. d.
Květná zahrada
Květná zahrada
Další informace
Rejstříkové číslo památky11793/7-6029 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Květná zahrada (původně Libosad) v Kroměříži je původní raně barokní park v geometrickém stylu francouzské zahrady s typickými prvky. Zahrada byla v roce 1998 zapsána do seznamu památek UNESCO spolu s Podzámeckou zahradou (arcibiskupské zahrady) a arcibiskupským zámkem.

Historie

Samotná Květná zahrada byla založena biskupem Karlem II. z Lichtenštejna-Kastelkornu v letech 1665–1675 na neplodné a bažinaté půdě za hradbami tehdejšího města. Původní název zahrady byl Libosad. Jedná se o raně barokní zahradu, ve které byly zkombinovány italské i holandské vlivy. Zahradu vyprojektovali italští architekti Filiberto Lucchese a Giovanni Pietro Tencalla.

Vzhled Květné zahrady a ozdobných prvků v ní detailně zaznamenali na mnoha dochovaných kresbách v roce 1691 kreslíři Justus van den Nypoort (mezi 1645/1649–1692)[1] a Georg Matthäus Vischer (1628-1696).

Popis

Rotunda

Uprostřed zahrady o rozloze 485×300 metrů stojí osmiboká rotunda s bohatou vnitřní štukovou a freskovou výzdobou. Ve středu rotundy je zavěšeno Foucaultovo kyvadlo na lanku dlouhém 22,35 m. Svou dráhu zapisuje do jemného písku na kamenném stole. Kyvadlo zde instaloval profesor kroměřížského gymnázia dr. František Nábělek na konci 19. století. Zahrada vykazuje přesnou symetrii, je oplocená a bohatě vyzdobená sochami a fontánami s vodotrysky. Vše je obklopeno vysokými a dlouhými živými ploty, které jsou vysázeny na půdorysu trojúhelníků.

Vstup a skleníky

Pohled směrem ke kolonádě
Kolonáda v Květné zahradě
Nový vstup do zahrady

Vstupní budova vytvořená architektem Antonínem Archem (1793-1851)[2] v první polovině 19. století (1840–1845) tvoří Čestný dvůr v klasicistním stylu ze stran uzavřený velkými skleníky (Hrubý, Tropický skleník nebo také studený a tropický). Dvůr, který tak tři budovy vytvořily, je otevřen směrem do zahrady. Vstupní portál má trojúhelníkový tympanon s iniciálami M a J po stranách zlaceného erbu arcibiskupa Maxmiliána Josefa Sommerau-Beckha.

Na levé straně portálu je umístěna informační tabule o Květné zahradě a na pravé straně pamětní deska informující návštěvníky, že v tomto domě bydlel za ústavodárného sněmu v letech 1848–1849 český poslanec a dějepisec Václav Vladivoj Tomek.

Kolonáda

Celou jednu stranu Květné zahrady tvoří 244 m dlouhá kolonáda (arkádová lodgie), která původně sloužila jako hlavní vstup. Kolonáda je vyzdobena 44 sochami antických bohů, historických a mytických postav v atikách a stejným počtem bust nad pilíři. Přímo v kolonádě původně byly i funkční fontány zasvěcené římským bohům Neptunovi a Venuši. Nad původním hlavním vchodem do zahrady ve středu kolonády je umístěna bysta biskupa Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu s latinským nápisem:

Původní vstup do zahrady

INGREDERE HOSPES ET
OPEROSAM VLIGINOSI QUONDAM AC
INCVIXI HIC RVRIS VIDE SIS METAMOR
PHOSIM, SOSPES INNOCVIS HORTI FRVERE
DELICIIS QUEM DESIGNAVIT DECENALIO
CVRA NEC MODICIS IMPENSIS TIBI EST
ARCHITECTAVS SIBIQ ET POSTERIS
CAROLVS EX COMITIB, DE
LICHTENSTEIN EPVS OLOM
1675

„Vejdi hoste a uvidíš pracnou proměnu půdy, kdysi močalovité a pusté. Ve zdraví užívej neškodných rozkoší zahrady, kterou navrhl a desetiletou péčí vybudoval nemalým nákladem Tobě, sobě i potomstvu Karel hrabě z Lichtenštejnu, biskup olomoucký 1675.“

Při pohledu ze „střechy“ kolonády vynikají geometrické tvary pěšin a živých plotů a centrální rotunda.

Rekonstrukce zahrady

Základní rozložení zahrady bylo vcelku zachováno i po různých rekonstrukcích, které probíhaly už od počátku 19. století, stejně tak i většina hlavních okrasných staveb. Kroměřížská zahrada tak dnes reprezentuje vhodně styl francouzských barokních geometrických zahrad, které se v zachovalém stavu nacházejí v Česku jen velmi vzácně. Po opravách, které v zanedbaném parku probíhaly od devadesátých let 20. století, se vzhled zahrad zásadně změnil.

Památkáři získali z evropských fondů více než 300 milionů korun na to, aby zahrady co nejvíce přiblížili k původní podobě.[3] Květná zahrada byla po rozsáhlé rekonstrukci slavnostně otevřena 6. a 7. 9. 2014.[4]

Národní centrum zahradní kultury

Od roku 2015 při zahradě funguje Národní centrum zahradní kultury, jehož posláním je poskytovat informace, školení a metodickou pomoc v oblasti obnovy a následné péče o historické zahrady a parky v České republice.[5][6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ MILÁČKOVÁ, Martina. Nypoort van den, Justus. https://www.muo.cz [online]. [cit. 2023-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-07-13. 
  2. ↑ Antonín Lukáš. Kroměřížský zpravodaj 12/2006, Stavební dějiny Kroměříže [online]. Město Kroměříž [cit. 2016-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-07. 
  3. ↑ PROCHÁZKOVÁ, Petra. Zapamatujte si kroměřížské arcibiskupské zahrady. Obě změní podobu [online]. iDnes.cz, 2011-05-03 [cit. 2013-04-11]. Dostupné online. 
  4. ↑ https://www.zamek-kromeriz.cz/cs/o-zamku-a-zahradach/kvetna-zahrada
  5. ↑ PRŮBĚH PROJEKTU [online]. Národní památkový ústav Územní odborné pracoviště v Kroměříži [cit. 2018-06-17]. Dostupné online. 
  6. ↑ OBŠÍVAČ, Jan. Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži. Ingredere hospes. 2012, čís. V, s. 106–108. 

Literatura

  • ZATLOUKAL, Ondřej. Et in Arcadia ego. Historické zahrady Kroměříže/Historical Gardens at Kroměříž. Olomouc: Muzeum umění Olomouc, 2004. 127 s. ISBN 80-85227-62-2. Kapitola Zahrada Moravy, s. 18–43. 
  • ZATLOUKAL, Pavel (ed.); KINDL, Miroslav; ZATLOUKAL, Ondřej. Zámek a zahrady v Kroměříži. 1.. vyd. Praha: FOIBOS BOOKS s.r.o., 2018. 244 s. ISBN 978-80-88258-13-1. 
  • VANĚK, Petr. Galerie antiky: kolonáda Květná zahrada Kroměříž. Kroměříž: MO TOP 09 Kroměříž, 2010. [108] s. ISBN 978-80-254-8261-2.

Související články

Externí odkazy

České památky na seznamu světového dědictví UNESCO
historické centrum Prahy (1992) a zámecký park Průhonice (2012) • historické centrum Českého Krumlova (1992) • historické centrum Telče (1992) • poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře (1994) • historické centrum Kutné Hory s chrámem svaté Barbory a s kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci (1995) • Lednicko-valtický areál (1996) • zahrady a zámek v Kroměříži (1998) • historická vesnice Holašovice (1998) • zámek v Litomyšli (1999) • sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci (2000) • vila Tugendhat v Brně (2001) • židovská čtvrť, hřbitov, bazilika svatého Prokopa v Třebíči (2003), zámek Třebíč (2018) • hornický region Krušnohoří (2019) • národní hřebčín Kladruby nad Labem (2019) • slavná lázeňská města Evropy (2021) • původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy (2021) • Žatec a krajina žateckého chmele (2023)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Květná_zahrada&oldid=23849146“