Přeskočit na obsah

Josef Richard Rozkošný: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m nadbytecny parametr v sablone, hodnota se bere z wikidat
m odstranění obrázku s popiskem z šablony a přesunutí popisu do WD k ekvivalentnímu obrázku, ibox clean
 
(Není zobrazeno 11 mezilehlých verzí od 9 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - hudební umělec
{{Infobox - hudební umělec
| popisek = Josef Richard Rozkošný
| datum narození = {{Datum narození|1833|9|21}}
| místo narození = [[Praha]]<br />{{Vlajka a název|Rakouské císařství}}
| místo narození = [[Praha]]<br />{{Vlajka a název|Rakouské císařství}}
| datum úmrtí = {{Datum úmrtí a věk|1913|6|3|1833|9|21}}
| místo úmrtí = [[Praha]]<br />{{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}}
| místo úmrtí = [[Praha]]<br />{{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}}
}}
}}
'''Josef Richard Rozkošný''' ([[21. září]] [[1833]], [[Praha]] – [[3. červen|3. června]] [[1913]] tamtéž<ref name="matrikaZ">[http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=73A6BE523F5241BCAA46CA0F3D553388&scan=333#scan333 Matriční záznam o úmrtí a pohřbu] farnost při kostele sv.Václava na Smíchově </ref>) byl český [[klavír]]ista a [[hudební skladatel]].

'''Josef Richard Rozkošný''' ([[21. září]] [[1833]] [[Praha]] – [[3. červen|3. června]] [[1913]] Praha) byl český hudební skladatel a klavírista.


== Život ==
== Život ==
Josef Richard Rozkošný se narodil 21. září 1833 v Praze. Byl to člověk širokého nadání a zájmů. Kromě hudby studoval v Praze filosofii, techniku a malířství. Klavír studoval u Josefa Jiránka na Hudebně vzdělávacím ústavu (Musikbildungsanstalt), který vedl vynikající hudební pedagog [[Josef Proksch]]. Ve skladbě byl žákem [[Jan Bedřich Kittl|J. B. Kittla]]. V 11 letech již veřejně vystupoval a své první skladby publikoval jako sedmnáctiletý. V roce [[1855]] vykonal velmi úspěšné koncertní turné po [[Uhersko|Uhrách]], [[Srbsko|Srbsku]] a [[Rumunsko|Rumunsku]].
Josef Richard Rozkošný se narodil 21. září 1833 v Praze. Byl to člověk širokého nadání a zájmů. Kromě hudby studoval v Praze filosofii, techniku a malířství.
Klavír studoval u [[Josef Jiránek|Josefa Jiránka]] na Hudebně vzdělávacím ústavu (''Musikbildungsanstalt''), který vedl vynikající hudební pedagog [[Josef Proksch]]. Ve skladbě byl žákem [[Jan Bedřich Kittl|Jana Bedřicha Kittla]]. V 11 letech již veřejně vystupoval a své první skladby publikoval jako sedmnáctiletý. V roce [[1855]] vykonal velmi úspěšné koncertní turné po [[Uhersko|Uhrách]], [[Srbsko|Srbsku]] a [[Rumunsko|Rumunsku]].


Po návratu se stal úředníkem [[Česká spořitelna|České spořitelny]]. Byl sbormistrem amatérského sboru ''Lukes'' a předsedou hudebního odboru [[Umělecká beseda|Umělecké besedy]]. Kromě toho byl i členem [[Česká akademie věd a umění|České akademie věd a umění]].
Po návratu se stal úředníkem [[Česká spořitelna|České spořitelny]]. Byl [[sbormistr]]em amatérského sboru ''Lukes'' a předsedou hudebního odboru [[Umělecká beseda|Umělecké besedy]]. Kromě toho byl i členem [[Česká akademie věd a umění|České akademie věd a umění]].
Zemřel v Praze 3. června 1913.
Josef Richard Rozkošný zemřel v Praze 3. června 1913.


== Dílo ==
== Dílo ==
Josef R. Rozkošný byl velmi plodným skladatelem. Nepřinesl sice nic převratného do vývoje světové či české hudby, ale jeho klavírní skladby, písně a sbory byly ve své době velmi oblíbené a při nejmenším přispěly k rozvoji domácího a společenského pěstování české hudby. Jeho skladby byly silně ovlivněny [[Felix Mendelssohn-Bartholdy|Mendelssohnem]] a [[Charles Gounod|Charlesem Gounodem]].
Josef R. Rozkošný byl velmi plodným skladatelem. Nepřinesl sice nic převratného do vývoje světové či české hudby, ale jeho klavírní skladby, písně a sbory byly ve své době velmi oblíbené a při nejmenším přispěly k rozvoji domácího a společenského pěstování české hudby. Jeho skladby byly silně ovlivněny hudbou [[Felix Mendelssohn-Bartholdy|Fexlixe Mendelssohna-Bartholodyho]] a [[Charles Gounod|Charlese Gounoda]].


Nejúspěšnější však byla jeho [[opera|operní]] tvorba. O opeře ''„[[Svatojanské proudy (opera)|Svatojanské proudy]]“'' ([[1871]]) se (podle Rozkošného pamětí) pochvalně vyjádřil i [[Bedřich Smetana]] a na scéně [[Prozatímní divadlo|Prozatímního]] a [[Národní divadlo|Národního divadla]] byla hrána celkem 35krát. Jeho opera „''[[Popelka (Rozkošný)|Popelka]]''“ ([[1885]]) byla dokonce první českou operou na pohádkový námět vůbec a její úspěch překonal všechna očekávání. Jen v Praze měla 67 repríz.
Nejúspěšnější však byla jeho [[opera|operní]] tvorba. O opeře ''„[[Svatojanské proudy (opera)|Svatojanské proudy]]“'' ([[1871]]) se (podle Rozkošného pamětí) pochvalně vyjádřil i [[Bedřich Smetana]] a na scéně [[Prozatímní divadlo|Prozatímního]] a [[Národní divadlo|Národního divadla]] byla hrána celkem 35krát. Jeho opera „''[[Popelka (Rozkošný)|Popelka]]''“ ([[1885]]) byla dokonce první českou operou na pohádkový námět vůbec a její úspěch překonal všechna očekávání. Jen v Praze měla 67 repríz.
Řádek 42: Řádek 40:
* [[Mše (hudba)|Mše]] B dur ([[1856]])
* [[Mše (hudba)|Mše]] B dur ([[1856]])


== Literatura ==
== Odkazy ==

=== Literatura ===
* [[Československý hudební slovník osob a institucí]] II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
* [[Československý hudební slovník osob a institucí]] II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha


== Externí odkazy ==
=== Reference ===
<references />

=== Externí odkazy ===
* {{NK ČR|jk01102923}}
* {{NK ČR|jk01102923}}
* [http://www.operone.de/komponist/rozkosny.html Opery (něm.)]
* [https://web.archive.org/web/20070312075149/http://www.operone.de/komponist/rozkosny.html Opery (něm.)]
* [http://www.ahmp.cz/katalog/permalink?xid=3A6BE097B97711E2BB2D40618600A675&scan=1 Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Rozkošný Josef 1833]
* [http://www.ahmp.cz/katalog/permalink?xid=3A6BE097B97711E2BB2D40618600A675&scan=1 Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Rozkošný Josef 1833]


{{Portály|Hudba}}
{{Autoritní data}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Lidé|Hudba}}
{{DEFAULTSORT:Rozkošný, Josef Richard}}
{{DEFAULTSORT:Rozkošný, Josef Richard}}

[[Kategorie:Čeští hudební skladatelé]]
[[Kategorie:Čeští hudební skladatelé]]
[[Kategorie:Skladatelé klasické hudby]]
[[Kategorie:Skladatelé klasické hudby]]
[[Kategorie:Skladatelé chrámové hudby]]
[[Kategorie:Skladatelé chrámové hudby]]
[[Kategorie:Operní skladatelé]]
[[Kategorie:Čeští operní skladatelé]]
[[Kategorie:Narození 1833]]
[[Kategorie:Narození v roce 1833]]
[[Kategorie:Úmrtí 1913]]
[[Kategorie:Úmrtí v roce 1913]]
[[Kategorie:Pohřbení na Olšanech]]
[[Kategorie:Pohřbení na Olšanech]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Muži]]

Aktuální verze z 16. 7. 2024, 09:32

Josef Richard Rozkošný
Josef Richard Rozkošný
Josef Richard Rozkošný
Základní informace
Narození21. září 1833 nebo 22. září 1833
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí3. června 1913 (ve věku 79 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Žánryklasická hudba, opera, duchovní hudba a vokální hudba
Povolánísbormistr, hudební skladatel, klavírista a filozof
Nástrojeklavír
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Richard Rozkošný (21. září 1833, Praha3. června 1913 tamtéž[1]) byl český klavírista a hudební skladatel.

Josef Richard Rozkošný se narodil 21. září 1833 v Praze. Byl to člověk širokého nadání a zájmů. Kromě hudby studoval v Praze filosofii, techniku a malířství.

Klavír studoval u Josefa Jiránka na Hudebně vzdělávacím ústavu (Musikbildungsanstalt), který vedl vynikající hudební pedagog Josef Proksch. Ve skladbě byl žákem Jana Bedřicha Kittla. V 11 letech již veřejně vystupoval a své první skladby publikoval jako sedmnáctiletý. V roce 1855 vykonal velmi úspěšné koncertní turné po Uhrách, Srbsku a Rumunsku.

Po návratu se stal úředníkem České spořitelny. Byl sbormistrem amatérského sboru Lukes a předsedou hudebního odboru Umělecké besedy. Kromě toho byl i členem České akademie věd a umění.

Josef Richard Rozkošný zemřel v Praze 3. června 1913.

Josef R. Rozkošný byl velmi plodným skladatelem. Nepřinesl sice nic převratného do vývoje světové či české hudby, ale jeho klavírní skladby, písně a sbory byly ve své době velmi oblíbené a při nejmenším přispěly k rozvoji domácího a společenského pěstování české hudby. Jeho skladby byly silně ovlivněny hudbou Fexlixe Mendelssohna-Bartholodyho a Charlese Gounoda.

Nejúspěšnější však byla jeho operní tvorba. O opeře Svatojanské proudy (1871) se (podle Rozkošného pamětí) pochvalně vyjádřil i Bedřich Smetana a na scéně Prozatímního a Národního divadla byla hrána celkem 35krát. Jeho opera „Popelka“ (1885) byla dokonce první českou operou na pohádkový námět vůbec a její úspěch překonal všechna očekávání. Jen v Praze měla 67 repríz.

Další významné skladby

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  1. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele sv.Václava na Smíchově

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]