Přeskočit na obsah

Dilenie: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m Robot: standardizace parametru infoboxu; kosmetické úpravy
m →‎Popis: jen proklik na nové heslo: Chůdovité kořeny
 
(Není zobrazeno 10 mezilehlých verzí od 7 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Taxobox
{{Taxobox
| jméno = Dilenie
| jméno = Dilenie
| obrázek = Gardenology-IMG 7965 hunt10aug.jpg
| obrázek = Gardenology-IMG 7965 hunt10aug.jpg
| popisek = Dilenie indická s plody
| popisek = Dilenie indická s plody
| velikost obrázku = 258 px
| velikost obrázku = 258 px
| říše = [[rostliny]] (''Plantae'')
| říše = [[rostliny]] (''Plantae'')
| podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'')
| podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'')
| oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'')
| oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'')
| třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'')
| třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'')
| řád = [[dileniovité|dileniotvaré]] (''Dilleniales'')
| řád = [[dileniovité|dileniotvaré]] (''Dilleniales'')
| čeleď = [[dileniovité]] (''Dilleniaceae'')
| čeleď = [[dileniovité]] (''Dilleniaceae'')
| rod = '''dilenie''' (''Dillenia'')
| rod = '''dilenie''' (''Dillenia'')
| rod popsal = [[Carl Linné|L.]], 1753
| rod popsal = [[Carl Linné|L.]], 1753
}}
}}
'''Dilenie'''<ref name="bsl">{{Citace monografie
'''Dilenie'''<ref name="bsl">{{Citace monografie
Řádek 29: Řádek 29:


[[Soubor:Dillenia pentagyna flowers- at Jayanti, Duars, West Bengal W IMG 5365.jpg|náhled|Květenství ''Dillenia pentagyna'']]
[[Soubor:Dillenia pentagyna flowers- at Jayanti, Duars, West Bengal W IMG 5365.jpg|náhled|Květenství ''Dillenia pentagyna'']]
⚫
== Popis ==


⚫
== Popis ==
Dilenie jsou stálezelené nebo výjimečně opadavé [[strom]]y, případně [[keř]]e. Některé druhy vlhkých stanovišť mají chůdovité kořeny. [[List]]y jsou jednoduché, střídavé, až 50 cm dlouhé. Některé druhy mají [[řapík]]y s objímavými křídly. [[Květ]]y jsou pravidelné, jednotlivé nebo uspořádané v chudých až mnohokvětých [[hrozen|hroznech]]. [[Kalich (botanika)|Kalich]] je nejčastěji pětičetný, řidčeji z jiného počtu lístků (4 až 18), dužnatý a za plodu se často zvětšující. [[Koruna (botanika)|Koruna]] je nejčastěji pětičetná, příp. čtyř nebo až sedmičetná, u některých druhů chybí.
Dilenie jsou stálezelené nebo výjimečně opadavé [[strom]]y, případně [[keř]]e. Některé druhy vlhkých stanovišť mají [[chůdovité kořeny]]. [[List]]y jsou jednoduché, střídavé, až 50 cm dlouhé. Některé druhy mají [[řapík]]y s objímavými křídly. [[Květ]]y jsou pravidelné, jednotlivé nebo uspořádané v chudých až mnohokvětých [[hrozen|hroznech]]. [[Kalich (botanika)|Kalich]] je nejčastěji pětičetný, řidčeji z jiného počtu lístků (4 až 18), dužnatý a za plodu se často zvětšující. [[Koruna (botanika)|Koruna]] je nejčastěji pětičetná, příp. čtyř nebo až sedmičetná, u některých druhů chybí.
[[Tyčinka (botanika)|Tyčinek]] je velmi mnoho, vnitřní mají často delší prašníky než vnější. [[Gyneceum (botanika)|Gyneceum]] je složeno ze 4 až 20 částečně srostlých plodolistů, přirostlých ke kuželovitému [[květní lůžko|receptákulu]]. Každý plodolist obsahuje 5 až mnoho vajíček.
[[Tyčinka (botanika)|Tyčinek]] je velmi mnoho, vnitřní mají často delší prašníky než vnější. [[Gyneceum (botanika)|Gyneceum]] je složeno ze 4 až 20 částečně srostlých plodolistů, přirostlých ke kuželovitému [[květní lůžko|receptákulu]]. Každý plodolist obsahuje 5 až mnoho vajíček.
Plodem je souplodí na bázi srostlých [[měchýřek|měchýřků]], u některých druhů jsou plody nepukavé a kompletně obklopené zvětšeným, dužnatým kalichem. Semena mají bílý nebo červený [[míšek]] (u některých druhů zakrnělý).<ref name="flch">{{Citace elektronické monografie
Plodem je souplodí na bázi srostlých [[měchýřek|měchýřků]], u některých druhů jsou plody nepukavé a kompletně obklopené zvětšeným, dužnatým kalichem. Semena mají bílý nebo červený [[míšek]] (u některých druhů zakrnělý).<ref name="flch">{{Citace elektronické monografie
Řádek 60: Řádek 60:


== Rozšíření ==
== Rozšíření ==

Rod zahrnuje asi 59 druhů.<ref name="catlif">{{Citace elektronické monografie
Rod zahrnuje asi 59 druhů.<ref name="catlif">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Hassler
| příjmení = Hassler
Řádek 69: Řádek 68:
| vydavatel = Naturalis Biodiversity Center
| vydavatel = Naturalis Biodiversity Center
| jazyk = en
| jazyk = en
| datum přístupu = 2018-08-05
⚫
}}</ref> Je rozšířen v oblasti od [[Madagaskar]]u a [[Seychely|Seychelských ostrovů]] přes [[Indie|Indii]] a jižní [[Čína|Čínu]], [[Indočína|Indočínu]] a [[jihovýchodní Asie|jihovýchodní Asii]] po [[Fidži]] a severovýchodní [[Austrálie|Austrálii]]. Největší areál má [[dilenie indická]] a ''[[Dillenia pentagyna]]''.
| url archivu = https://web.archive.org/web/20180805233545/http://www.catalogueoflife.org/col/browse/tree/id/cfe85218efa556226ea71e5ac5897686
⚫
Většina druhů roste ve stálezelených tropických lesích, a to zejména v nižších nadmořských výškách do 1000 metrů, řidčeji až do 2000 metrů. Některé opadavé druhy rostou na [[savana|savanách]] či v monzunových lesích. ''[[Dillenia alata]]'' je stálezelený druh, rozšířený na savanách v Austrálii a Nové Guinei. Je to jediný australský druh, který roste v [[Queensland]]u a [[Severní teritorium|Severním teritoriu]].<ref name="mam-4-1">{{Citace monografie
| datum archivace = 2018-08-05
| nedostupné = ano
⚫
}}</ref> Je rozšířen v oblasti od [[Madagaskar]]u a [[Seychely|Seychelských ostrovů]] přes [[Indie|Indii]] a jižní [[Čína|Čínu]], [[Indočína|Indočínu]] a [[jihovýchodní Asie|jihovýchodní Asii]] po [[Fidži]] a severovýchodní [[Austrálie|Austrálii]]. Největší areál má [[dilenie indická]] a ''[[Dillenia pentagyna]]''.
⚫
Většina druhů roste ve stálezelených tropických lesích, a to zejména v nižších nadmořských výškách do 1000 metrů, řidčeji až do 2000 metrů. Některé opadavé druhy rostou na [[savana|savanách]] či v monzunových lesích. ''[[Dillenia alata]]'' je stálezelený druh, rozšířený na savanách v Austrálii a Nové Guineji. Je to jediný australský druh, který roste v [[Queensland]]u a [[Severní teritorium|Severním teritoriu]].<ref name="mam-4-1">{{Citace monografie
| příjmení = Steenis
| příjmení = Steenis
| jméno = C. (ed.)
| jméno = C. (ed.)
Řádek 81: Řádek 84:


== Ekologické interakce ==
== Ekologické interakce ==

Květy dilenií neobsahují nektar a jsou opylovány včelami sbírajícími pyl. Hlavními opylovači jsou [[drvodělka|drvodělky]] (''Xylocopa''). Jedná se o tzv. ''[[buzz-pollination]]'', při níž včela vibrováním vlastního těla vytřásá pyl z póru na konci prašníků.<ref name="endress">{{Citace periodika
Květy dilenií neobsahují nektar a jsou opylovány včelami sbírajícími pyl. Hlavními opylovači jsou [[drvodělka|drvodělky]] (''Xylocopa''). Jedná se o tzv. ''[[buzz-pollination]]'', při níž včela vibrováním vlastního těla vytřásá pyl z póru na konci prašníků.<ref name="endress">{{Citace periodika
| příjmení = Endress
| příjmení = Endress
Řádek 100: Řádek 102:
| jazyk = en
| jazyk = en
}}</ref>
}}</ref>
Dilenie jsou v tropické Asii žilnými rostlinami housenek [[babočkovití|babočkovitých]] motýlů rodu ''[[Vagrans]]'' a ''[[Cyrestis]]''.<ref name="vane">{{Citace periodika
Dilenie jsou v tropické Asii živnými rostlinami housenek [[babočkovití|babočkovitých]] motýlů rodu ''[[Vagrans]]'' a ''[[Cyrestis]]''.<ref name="vane">{{Citace periodika
| příjmení = Vane-Wright
| příjmení = Vane-Wright
| jméno = R.I.
| jméno = R.I.
Řádek 106: Řádek 108:
| jméno2 = R.
| jméno2 = R.
| titul = The butterflies of Sulawesi: annotated checklist for a critical island fauna
| titul = The butterflies of Sulawesi: annotated checklist for a critical island fauna
| url = https://archive.org/details/zoologische-verhandelingen-343-003-267
| periodikum = Zoologische Verhandelingen
| periodikum = Zoologische Verhandelingen
| rok = 2003
| rok = 2003
Řádek 118: Řádek 121:


== Zástupci ==
== Zástupci ==

* [[dilenie indická]] (''Dillenia indica'')
* [[dilenie indická]] (''Dillenia indica'')


Řádek 128: Řádek 130:
| jméno = Kirsten Albrecht
| jméno = Kirsten Albrecht
| titul = Tropical Flowering Plants
| titul = Tropical Flowering Plants
| url = https://archive.org/details/tropicalflowerin0000llam
| vydavatel = Timber Press
| vydavatel = Timber Press
| místo = Cambridge
| místo = Cambridge
Řádek 145: Řádek 148:


Různé druhy mají ozdobné olistění a nápadné květy a jsou v tropech pěstovány jako okrasné dřeviny. Náleží mezi ně zejména [[dilenie indická]], ''[[Dillenia philippinensis]]'' a ''[[Dillenia suffruticosa]]''.<ref name="mam-4-1"/>
Různé druhy mají ozdobné olistění a nápadné květy a jsou v tropech pěstovány jako okrasné dřeviny. Náleží mezi ně zejména [[dilenie indická]], ''[[Dillenia philippinensis]]'' a ''[[Dillenia suffruticosa]]''.<ref name="mam-4-1"/>
Dřevo dilenií je málo trvanlivé. Občas se lokálně používá např. na lehké stavby. Ze dřeva ''[[Dillenia pentagyna]]'' slouží k výrobě kvalitního dřevěného uhlí.<ref name="mam-4-1"/>
Dřevo dilenií je málo trvanlivé. Občas se lokálně používá např. na lehké stavby. Dřevo ''[[Dillenia pentagyna]]'' slouží k výrobě kvalitního dřevěného uhlí.<ref name="mam-4-1"/>


<gallery>
<gallery>
Řádek 154: Řádek 157:


== Odkazy ==
== Odkazy ==

=== Reference ===
=== Reference ===
<references />
<references />
Řádek 160: Řádek 164:
* {{Commonscat}}
* {{Commonscat}}
* {{Wikidruhy|taxon=Dillenia}}
* {{Wikidruhy|taxon=Dillenia}}

{{Taxonbar|from=Q138842}}
{{Autoritní data}}


{{Portály|Rostliny}}
{{Portály|Rostliny}}

Aktuální verze z 11. 9. 2024, 20:15

Jak číst taxoboxDilenie
alternativní popis obrázku chybí
Dilenie indická s plody
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řáddileniotvaré (Dilleniales)
Čeleďdileniovité (Dilleniaceae)
Roddilenie (Dillenia)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dilenie[1] (Dillenia), česky též hodara, je rod rostlin z čeledi dileniovité. Jsou to převážně stálezelené stromy se střídavými jednoduchými listy. Květy jsou pravidelné, většinou bílé nebo žluté, s mnoha tyčinkami. Plodem je souplodí měchýřků, u některých druhů kompletně obklopené zvětšeným, dužnatým kalichem. Rod zahrnuje asi 59 druhů a je rozšířen v tropické a subtropické Asii, Madagaskaru, Seychelách a Austrálii. Většina druhů roste v tropických stálezelených lesích. Květy mají specializovaný způsob opylování, tzv. buzz-pollination. Nejznámějším zástupcem je dilenie indická, poskytující ovoce známé jako sloní jablko. Některé druhy jsou v tropech a subtropech pěstovány jako okrasné dřeviny.

Květenství Dillenia pentagyna

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Dilenie jsou stálezelené nebo výjimečně opadavé stromy, případně keře. Některé druhy vlhkých stanovišť mají chůdovité kořeny. Listy jsou jednoduché, střídavé, až 50 cm dlouhé. Některé druhy mají řapíky s objímavými křídly. Květy jsou pravidelné, jednotlivé nebo uspořádané v chudých až mnohokvětých hroznech. Kalich je nejčastěji pětičetný, řidčeji z jiného počtu lístků (4 až 18), dužnatý a za plodu se často zvětšující. Koruna je nejčastěji pětičetná, příp. čtyř nebo až sedmičetná, u některých druhů chybí. Tyčinek je velmi mnoho, vnitřní mají často delší prašníky než vnější. Gyneceum je složeno ze 4 až 20 částečně srostlých plodolistů, přirostlých ke kuželovitému receptákulu. Každý plodolist obsahuje 5 až mnoho vajíček. Plodem je souplodí na bázi srostlých měchýřků, u některých druhů jsou plody nepukavé a kompletně obklopené zvětšeným, dužnatým kalichem. Semena mají bílý nebo červený míšek (u některých druhů zakrnělý).[2][3][4]

  • Listy Dillenia philippinensis
    Listy Dillenia philippinensis
  • Květ dilenie indické
    Květ dilenie indické
  • Květ Dillenia excelsa
    Květ Dillenia excelsa
  • Puklé měchýřky Dillenia alata
    Puklé měchýřky Dillenia alata

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Rod zahrnuje asi 59 druhů.[5] Je rozšířen v oblasti od Madagaskaru a Seychelských ostrovů přes Indii a jižní Čínu, Indočínu a jihovýchodní Asii po Fidži a severovýchodní Austrálii. Největší areál má dilenie indická a Dillenia pentagyna. Většina druhů roste ve stálezelených tropických lesích, a to zejména v nižších nadmořských výškách do 1000 metrů, řidčeji až do 2000 metrů. Některé opadavé druhy rostou na savanách či v monzunových lesích. Dillenia alata je stálezelený druh, rozšířený na savanách v Austrálii a Nové Guineji. Je to jediný australský druh, který roste v Queenslandu a Severním teritoriu.[4]

Ekologické interakce

[editovat | editovat zdroj]

Květy dilenií neobsahují nektar a jsou opylovány včelami sbírajícími pyl. Hlavními opylovači jsou drvodělky (Xylocopa). Jedná se o tzv. buzz-pollination, při níž včela vibrováním vlastního těla vytřásá pyl z póru na konci prašníků.[6][7] Dilenie jsou v tropické Asii živnými rostlinami housenek babočkovitých motýlů rodu Vagrans a Cyrestis.[8]

  • Motýl Vagrans egista
    Motýl Vagrans egista
  • Motýl Cyrestis maenalis
    Motýl Cyrestis maenalis
  • Housenka Cyrestis thyodamas
    Housenka Cyrestis thyodamas

Zástupci

[editovat | editovat zdroj]

Význam

[editovat | editovat zdroj]
Sloní jablko, plody dilenie indické

Dilenie indická je pěstována pro plody, známé jako sloní jablko. Konzumuje se zdužnatělý kalich obklopující plod, který má kyselou, osvěžující chuť, jedlý je také míšek obklopující semena.[9] Druh je využíván v indické medicíně. Dalším lékařsky používaným druhem je Dillenia pentagyna.[10]

Různé druhy mají ozdobné olistění a nápadné květy a jsou v tropech pěstovány jako okrasné dřeviny. Náleží mezi ně zejména dilenie indická, Dillenia philippinensis a Dillenia suffruticosa.[4] Dřevo dilenií je málo trvanlivé. Občas se lokálně používá např. na lehké stavby. Dřevo Dillenia pentagyna slouží k výrobě kvalitního dřevěného uhlí.[4]

  • Řez plodem dilenie indické
    Řez plodem dilenie indické
  • Rozkrájené sloní jablko
    Rozkrájené sloní jablko
  • Pokrm ze sloního jablka
    Pokrm ze sloního jablka

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  2. ↑ ZHANG, Zhixiang; KUBITZKI, Klaus. Flora of China: Dillenia [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ KUBITZKI, K. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 9. Berlin: Springer, 2007. ISBN 3-540-32214-0. (anglicky) 
  4. ↑ a b c d STEENIS, C. (ed.). Flora Malesiana. Vol. 4(1). Leiden, Niederlands: Foundation Flora Malesiana, 1948. (anglicky) 
  5. ↑ HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2017 [cit. 2018-08-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-05. (anglicky) 
  6. ↑ ENDRESS, Peter K. Relationships between floral organization, architecture, and pollination mode in Dillenia (Dilleniaceae).. Plant Systematics and Evolution. 1997, čís. 206. 
  7. ↑ HEPBURN, Randall; RADLOFF, Sarah E. Honeybees of Asia. [s.l.]: Springer, 2011. ISBN 978-3-642-16421-7. (anglicky) 
  8. ↑ VANE-WRIGHT, R.I.; DE JONG, R. The butterflies of Sulawesi: annotated checklist for a critical island fauna. Zoologische Verhandelingen. 2003, čís. 343. Dostupné online. 
  9. ↑ LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. Dostupné online. ISBN 0-88192-585-3. (anglicky) 
  10. ↑ KHARE, C.P. Indian Medicinal Plants. New Delhi: Springer, 2007. ISBN 978-0-387-70637-5. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dilenie&oldid=24231398“