Josef Richard Rozkošný: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 10. 2. 2012, 16:56

Josef Richard Rozkošný (21. září 1833, Praha - 3. června 1913, Praha) byl český hudební skladatel a klavírista.

Život

Josef Richard Rozkošný se narodil 21. září 1833 v Praze. Byl to člověk širokého nadání a zájmů. Kromě hudby studoval v Praze filosofii, techniku a malířství. Klavír studoval u Josefa Jiránka na Hudebně vzdělávacím ústavu (Musikbildungsanstalt), který vedl vynikající hudební pedagog Josef Proksch. Ve skladbě byl žákem J. B. Kittla. V 11 letech již veřejně vystupoval a své první skladby publikoval jako sedmnáctiletý. V roce 1855 vykonal velmi úspěšné koncertní turné po Uhrách, Srbsku a Rumunsku.

Po návratu se stal úředníkem České spořitelny. Byl sbormistrem amatérského sboru Lukes a předsedou hudebního odboru Umělecké besedy. Kromě toho byl i členem České akademie věd a umění.

Zemřel v Praze 3. června 1913.

Dílo

Josef R. Rozkošný byl velmi plodným skladatelem. Nepřinesl sice nic převratného do vývoje světové či české hudby, ale jeho klavírní skladby, písně a sbory byly ve své době velmi oblíbené a při nejmenším přispěly k rozvoji domácího a společenského pěstování české hudby. Jeho skladby byly silně ovliněny Mendelssohnem a Charlesem Gounodem.

Nejúspěšnější však byla jeho operní tvorba. O opeře „Svatojanské proudy“ (1871) se (podle Rozkošného pamětí) pochvalně vyjádřil i Bedřich Smetana a na scéně Prozatímního a Národního divadla byla hrána celkem 35krát. Jeho opera „Popelka“ (1885) byla dokonce první českou operou na pohádkový námět vůbec a její úspěch překonal všechna očekávání. Jen v Praze měla 67 repríz.

Opery

Ave Maria (1855, libreto Trappl, provedeno jen soukromě, ztraceno)
Mikuláš (1870)
Svatojanské proudy (také Vltavská víla - 1871)
Záviš z Falkenštejna (1877)
Mladí pytláci (Pytláci) (1877, libreto Jindřich Hanuš Böhm, neprovedeno, ztraceno)
Alchymista (1880, libreto Jindřich Hanuš Böhm, neprovedeno, ztraceno)
Popelka (1885)
Krakonoš (1889)
Stoja (1894)
Satanela (1898)
Černé jezero (také Šumavská víla - 1906)
Rusalka (nedokončeno)

Další významné skladby

Růže – melodram
Odysseus – symfonická báseň (1884)
Sen lásky – symfonická báseň (1886)
Lumír – kantáta (1881)
Mše B dur (1856)

Literatura

Československý hudební slovník osob a institucí, Státní hudební vydavatelství, Praha, 1963

Externí odkazy

Opery (něm.)

@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 ==Život==
-Josef Richard Rozkošný se narodil 21. září 1833 v Praze. Byl to člověk širokého nadání a zájmů. Kromě hudby studoval v Praze filosofii, techniku a malířství. Klavír studoval u Josefa Jiránka na Hudebně vzdělávacím ústavu (Musikbildungsanstalt), který vedl vynikající hudební pedagog [[Josef Proksch]]. Ve skladbě byl žákem J. B. Kittla. V 11 letech již veřejně vystupoval a své první skladby publikoval jako sedmnáctiletý. V roce [[1855]] vykonal velmi úspěšné koncertní turné po [[Uhersko|Uhrách]], [[Srbsko|Srbsku]] a [[Rumunsko|Rumunsku]].
+Josef Richard Rozkošný se narodil 21. září 1833 v Praze. Byl to člověk širokého nadání a zájmů. Kromě hudby studoval v Praze filosofii, techniku a malířství. Klavír studoval u Josefa Jiránka na Hudebně vzdělávacím ústavu (Musikbildungsanstalt), který vedl vynikající hudební pedagog [[Josef Proksch]]. Ve skladbě byl žákem [[Jan Bedřich Kittl|J. B. Kittla]]. V 11 letech již veřejně vystupoval a své první skladby publikoval jako sedmnáctiletý. V roce [[1855]] vykonal velmi úspěšné koncertní turné po [[Uhersko|Uhrách]], [[Srbsko|Srbsku]] a [[Rumunsko|Rumunsku]].
 Po návratu se stal úředníkem [[Česká spořitelna|České spořitelny]]. Byl sbormistrem amatérského sboru Lukes a předsedou hudebního odboru [[Umělecká beseda|Umělecké besedy]]. Kromě toho byl i členem [[Česká akademie věd a umění|České akademie věd a umění]].
@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 ==Dílo==
-Josef R. Rozkošný byl velmi plodným skladatelem. Nepřinesl sice nic převratného do vývoje světové či české hudby, ale jeho klavírní skladby, písně a sbory byly ve své době velmi oblíbené a při nejmenším přispěly k rozvoji domácího  a společenského pěstování české hudby. Jeho skladby byly silně ovliněny [[Felix Mendelssohn Bartholdy|Mendelssohnem]] a [[Charles Gounod|Charlesem Gounodem]].
+Josef R. Rozkošný byl velmi plodným skladatelem. Nepřinesl sice nic převratného do vývoje světové či české hudby, ale jeho klavírní skladby, písně a sbory byly ve své době velmi oblíbené a při nejmenším přispěly k rozvoji domácího  a společenského pěstování české hudby. Jeho skladby byly silně ovliněny [[Felix Mendelssohn-Bartholdy|Mendelssohnem]] a [[Charles Gounod|Charlesem Gounodem]].
-Nejúspěšnější však byla jeho [[opera|operní]] tvorba. O opeře ''„Svatojánské proudy“'' ([[1871]]) se pochvalně vyjádřil i [[Bedřich Smetana ]] a na scéně [[Prozatímní divadlo|Prozatímního]] a [[Národní divadlo|Národního divadla]] byla hrána celkem 35krát. Jeho opera „''Popelka''“ ([[1885]]) byla dokonce první českou operou na pohádkový námět vůbec a její úspěch překonal všechna očekávání. Jen v Praze měla 67 repríz.
+Nejúspěšnější však byla jeho [[opera|operní]] tvorba. O opeře ''„[[Svatojanské proudy (opera)|Svatojanské proudy]]“'' ([[1871]]) se (podle Rozkošného pamětí) pochvalně vyjádřil i [[Bedřich Smetana ]] a na scéně [[Prozatímní divadlo|Prozatímního]] a [[Národní divadlo|Národního divadla]] byla hrána celkem 35krát. Jeho opera „''[[Popelka (Rozkošný)|Popelka]]''“ ([[1885]]) byla dokonce první českou operou na pohádkový námět vůbec a její úspěch překonal všechna očekávání. Jen v Praze měla 67 repríz.
 ===Opery===
-* Ave Maria ([[1856]])
+* Ave Maria ([[1855]], libreto Trappl, provedeno jen soukromě, ztraceno)
 * [[Mikuláš (opera)|Mikuláš]] ([[1870]])
-* Svatojánské proudy (také Vltavská víla - [[1871]])
+* [[Svatojanské proudy]] (také Vltavská víla - [[1871]])
-* Záviš z Falkenštejna ([[1877]])
+* [[Záviš z Falkenštejna (opera)|Záviš z Falkenštejna]] ([[1877]])
-* Mladí pytláci (1877)
+* Mladí pytláci (Pytláci) (1877, libreto [[Jindřich Hanuš Böhm]], neprovedeno, ztraceno)
-* Alchymista (neprovedeno)¨
+* Alchymista (1880, libreto [[Jindřich Hanuš Böhm]], neprovedeno, ztraceno)
-* Popelka ([[1885]])
+* [[Popelka (Rozkošný)|Popelka]] ([[1885]])
-* Krakonoš ([[1889]])
+* [[Krakonoš (Rozkošný)|Krakonoš]] ([[1889]])
-* Stoja ([[1894]])
+* [[Stoja]] ([[1894]])
-* Satanella ([[1898]])
+* [[Satanela]] ([[1898]])
-* Černé jezero (také Šumavská víla - [[1906]])
+* [[Černé jezero (opera)|Černé jezero]] (také Šumavská víla - [[1906]])
 * Rusalka (nedokončeno)
 ===Další významné skladby===
 * Růže – [[melodram]]
-* Odysseus –[[symfonická báseň]] ([[1884]])
+* Odysseus – [[symfonická báseň]] ([[1884]])
-* Sen Lásky – symfonická báseň ([[1886]])
+* Sen lásky – symfonická báseň ([[1886]])
 * Lumír – [[kantáta]] ([[1881]])
 * [[Mše (hudba)|Mše]] B dur ([[1856]])