Kunžak
| Kunžak | |
|---|---|
 Základní škola na náměstí v Kunžaku | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Jindřichův Hradec |
| Obec s rozšířenou působností | Jindřichův Hradec (správní obvod) |
| Okres | Jindřichův Hradec |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Čechy + Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°7′16″ s. š., 15°11′25″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 430 (2024)[1] |
| Rozloha | 49,56 km² |
| Nadmořská výška | 575 m n. m. |
| PSČ | 378 33, 378 53, 378 62 |
| Počet domů | 693 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 7 |
| Počet k. ú. | 5 |
| Počet ZSJ | 7 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | náměstí Komenského 74 378 62 Kunžak [email protected] |
| Starosta | Petr Král |
| Oficiální web: www | |
  Kunžak | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 546615 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Kunžak (německy Königseck) se nachází v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji, po obou stranách historické zemské hranice Čech a Moravy. Vlastní ves Kunžak leží v Javořické vrchovině, v oblasti Česká Kanada, na soutoku potoků Struha a Chlum, v nadmořské výšce 575 m. Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o vsi Kunžaku pochází z roku 1288. Původní částí dnešní obce Kunžak je Podolí, které je dnes součástí obce. Samotný Kunžak začali u české vsi Podolí budovat až němečtí osídlenci, kteří mu také dali název Königseck, což znamená Králův újezd. Německá část obce postupně převážila.[3] Stala se trhovou vsí, kterou získali do své držby páni z Hradce. Oldřich II. z Hradce povýšil trhovou ves na městečko,[4] jež se za Jindřicha IV. z Hradce stalo součástí jindřicho-hradeckého dominia. Na přímluvu Jindřicha IV. z Hradce udělil král Vladislav Jagellonský tržnímu městečku právo výročního trhu a právo várečné.[3] Panství se po smrti otce ujal Jáchym z Hradce. V roce 1550 uzavřel s mladším bratrem Zachariášem rodovou smlouvu, podle níž mu připadla moravská část dominia s českým Strmilovem a Kunžakem, hlavní rezidencí zámek v Telči. Za Zachariáše z Hradce byla v městečku zřízena rychta a obdrželo právo hrdelní. Posledním telčským majitelem, erbu zlaté pětilisté růže na modrém poli, byl Jáchym Oldřich z Hradce. Po něm držela panství Lucie Otýlie z Hradce se svým manželem Vilémem Slavatou z Chlumu a Košumberka.[5] Na pány z Hradce upomíná také městský znak se zlatou pětilistou růží na modrém poli.[4]
Přírodní poměry
- Vysoký kámen (738 m n.m.) je nejvyšším bodem okolí a zároveň nejvyšším místem okresu Jindřichův Hradec. Bývá nazýván Velký kámen, Mezní kámen, Hraniční kámen, ale nejčastěji Markův kámen, což je odvozeno z německého Markstein - hraniční kámen. Ještě v 16. století zde vedla hranice tří diecézí: pražské, olomoucké a pasovské. Roku 1842 zde byl zřízen triangulační bod.
- Západně od vesnice leží přírodní památka Jalovce u Kunžaku.
Části obce
Obec Kunžak se skládá ze sedmi částí na pěti katastrálních územích.
- Kunžak (i název k. ú.)
- Kaproun (i název k. ú.)
- Mosty (i název k. ú.)
- Suchdol (k. ú. Suchdol u Kunžaku)
- Terezín (leží v k. ú. Mosty)
- Valtínov (i název k. ú.)
- Zvůle (leží v k. ú. Mosty)
Vyjma Valtínova, který patří na Moravu, leží všechny části obce Kunžak v Čechách. Oblast okolo Kunžaku byla v minulosti (s ohledem na správní význam obce) označována jako Kunžacko nebo také Kunžatecko.[3] Později význam Kunžaku upadl, nadále si však Kunžacko udržuje svůj význam zajímavé turistické lokality.
Pamětihodnosti
- Kostel svatého Bartoloměje
- Socha svatého Jana Nepomuckého u kostela
- Kašna na náměstí
- Fara čp. 1
- Vodní mlýn čp. 113
- Usedlost čp. 63
- Silniční most Velké podolí, při čp. 103
- Ústřední kříž na hřbitově
- Boží muka Pod bučky
- Boží muka směr Kaproun
- Boží muka při silnici na Suchdol
- Boží muka při kostele svatého Bartoloměje, sm. Leština
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b c http://www.neradova.com/dovolena-pobyt-turistika-vylety-ceska-kanada-slavonicko/ceska-kanada-ubytovani-kunzak-kunzacko-kunzatecko.htm
- ↑ a b Königreich Böhmen: Band 2 von Königreich Böhmen, K.k. Hof- u. Staatsdr., 1864, Seite 61.
- ↑ BŮŽEK Václav: Poslední páni z Hradce, In: Opera historica, Svazek 6 (1998), Historický ústav Filozofické fakulty JU České Budějovice.
Literatura
- Česká Kanada, Slavonice a Slavonicko. Praha: NZB, 2014. 223 s. ISBN 978-80-904272-9-7. S. 32–35.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kunžak na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Kunžak v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
.jpg){kind=link}