Přeskočit na obsah

Indický oceán

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Indický oceán
Mapa Indického oceánu mimo antarktickou oblast
Mapa Indického oceánu mimo antarktickou oblast
Poloha
Zeměpisné souřadnice
Rozměry
Rozloha70 560 000
Délka9 600 km
Šířka7 600 km
Objem264 000 000 km³ a 282 650 000 km³
Max. hloubka7 258 m (Jávský příkop) m
Prům. hloubka3 741 m m
Ostatní
Typoceán
Pobřeží66 526 km
SídlaJižní a jihovýchodní Asie, západní Asie, severovýchodní, východní a jižní Afrika a Austrálie
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Indický oceán je třetí největší oceán na Zemi. Nachází se mezi Afrikou, Asií, Austrálií a Antarktidou. Celý leží na východní polokouli a velkou většinou jižně od rovníku.

Batymetrická mapa Indického oceánu
Maledivy

Jeho rozloha je 73,556 milionu km², což představuje přibližně 20 procent povrchu světového oceánu. Obsahuje 292,131 milionu km³ vody.

Na západě (20° východní délky) přechází volně do Atlantského oceánu, na jihu (60° jižní šířky) do Jižního ledového oceánu a na východě (146°55' východní délky) do Tichého oceánu. Ze severozápadu a severu je přirozeně uzavřený, na severovýchodě je mnoha průlivy (např. Malackým, Sundským) ve Východoindickém souostroví (Indonésie) propojen s okrajovými moři Tichého oceánu (Jihočínské, Jávské, Arafurské). Na severozápadě je Suezským průplavem uměle propojen se Středozemním mořem.

Klimatické podmínky

[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem ke své poloze je Indický oceán v průměru nejteplejším světovým oceánem. Podstatná část jeho plochy se nachází v tropickém nebo subtropickém podnebném pásu. Pro oblast na sever od rovníku je charakteristické monzunové podnebí. V tropech jižně od rovníku jsou větry mírnější. Na jižním okraji oceánu vane chladné vlhké západní proudění doprovázející Západní příhon.

Indický oceán v číslech

[editovat | editovat zdroj]

Okrajová moře a zálivy

[editovat | editovat zdroj]

Ostrovy a souostroví

[editovat | editovat zdroj]
Negritové jsou původními obyvateli Andaman

Hvězdičkou vyznačeny ostrovy na hranici Indického oceánu.

Největší přítoky

[editovat | editovat zdroj]
z Afriky z Asie z Austrálie

Ekonomické charakteristiky

[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k absenci významných studených proudů (kromě Západního příhonu na jihu) dochází v Indickém oceánu pouze nízkému výlovu ryb (zejména krevety a tuňák).

Podél pobřeží Afriky, Arabského poloostrova a Asie vedou důležité námořní trasy po nichž je přepravováno zboží mezi Evropou a východní Asií a více než 40 % světové produkce ropy (z oblasti Perského zálivu). Kolem somálského pobřeží a v Malackém průlivu trvá nebezpečí námořního pirátství.

Přístavy

[editovat | editovat zdroj]
Afrika Asie Austrálie

Fauna a flóra

[editovat | editovat zdroj]
Korálový útes u Malediv

V Rudém moři a kolem souostroví Lakadivy a Maledivy se nachází množství korálových útesů. Oceán je také domovem mnoha druhů želv, velryb, ploutvonožců a vodních savců (např. Dugong indický). Problém znečištění moře ropou a lodní dopravou je aktuální zejména pro Rudé moře, Arabské moře a Perský záliv.

  1. Ocean: Major subdivisions of the oceans. Encyclopædia Britannica

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Moře a oceány, Editions Atlas 2006

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pohyb světadílů a jejich desek
1100–750 miliony let zpět 600–550 200 0
Světadíly: Arábie
Madagaskar
Indie
Kongo Afrika Afrika
Patagonie Sibiř Atlantika Jižní Amerika
Atlantika Západní Arábie Baltika Austrálie
Ur Rodinie Východní Gondwana Protogondwana Pannotie Laurentie Euramerika (Laurussie) Pangea Gondwana Antarktida Antarktida
Arktida Nena Západní Gondwana Protolaurasie Gondwana Laurasie Laurentie Severní Amerika
Baltika Baltika Avalonie Eurasie
Laurentie Severní Čína
Sibiř Jižní Čína
Oceány: Mirovia Prototethys, Paleotethys Panthalassa Tethys
svislé šipky: rozdělení a spojení • vodorovné a šikmé šipky: postupné připojování a oddělování