Přeskočit na obsah

Jom Jerušalajim

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Den Jeruzaléma
Den Jeruzaléma u Zdi nářků
Den Jeruzaléma u Zdi nářků
Oficiální názevhebrejsky: יום ירושלים‎ (Jom Jerušalajim)
Slavenýizraelskými Židy, zejména pak náboženskými sionisty
Druhžidovský
Význam a smyslSjednocení Jeruzaléma po šestidenní válce pod izraelskou správu.
Začátek28. ijar
Rok 202319. květen
Rok 20245. červen
Rok 202526. květen

Jom Jerušalajim (hebrejsky: יום ירושלים‎, doslova Den Jeruzaléma) je izraelským národním svátkem, který je spojen s připomínkou sjednocení Jeruzaléma v průběhu šestidenní války v roce 1967. Svátek připadá na 28. ijar a provází jej sváteční ceremoniály v Jeruzalémě.

Historické souvislosti svátku

[editovat | editovat zdroj]

Podle plánu OSN na rozdělení Palestiny z roku 1947 měla kromě izraelského a palestinského státu existovat také mezinárodní zóna, která by zahrnovala Jeruzalém a okolí. Během První arabsko-izraelské války, která se odehrála o rok později, však východní Jeruzalém (včetně Starého Města) zabralo Jordánsko, zatímco západní Jeruzalém získal Izrael. Jeruzalém tak zůstal na dalších 19 let rozdělen a po tuto dobu byly ve východní části města ničeny židovské památky.

Zlom nastal až během šestidenní války, kdy bylo Staré Město dobyto izraelským vojskem, Jeruzalém byl sjednocen, a Židům tak byl opět umožněn přístup ke Zdi nářků.

Vyhlášení svátku

[editovat | editovat zdroj]

rozhodla rada vrchního rabinátu o ustanovení 28. ijaru jako dne díkuvzdání Svatému, budiž požehnán, za zázraky, které učinil v tento den a za osvobození Jeruzaléma. O čtyři měsíce později, vyhlásila i vláda,[1] resp. Kneset,[2] 28. ijar jako svátek Jeruzaléma.

V roce 1998 byl přijat zákon o Dni Jeruzaléma,[3] který tento den vyhlašuje jako svátek a přiznává mu status "volitelného dne" (jom bechira), kdy má zaměstnanec nárok na poskytnutí volna v rámci své dovolené.

Průvod ulicemi Jeruzaléma s vlajkami

28. ijar byl vyhlášen jako den díkuvzdání, nevztahují se na něj tedy omezení a zákazy platné pro zbytek období omeru.[4] Liturgie v předvečer i během svátku samotného obsahuje děkovné žalmy, které oslavují Jeruzalém (Ž 24, Ž 122, a Ž 137,5-9[5]), a také modlitby za padlé izraelské vojáky, které jsou doprovázeny sborovými zpěvy a zapálením osmnácti světel (Nerot Zikaron) za 181 padlých vojáků v bitvě o Jeruzalém.[4]

Během Jom Jerušalajim se také pořádají průvody skrze Jeruzalém, koncerty a další kulturní akce. Státní ceremoniál se koná na Giv'at ha-tachmošet, kde se odehrála bitva předcházející osvobození Jeruzaléma.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků יום ירושלים na hebrejské Wikipedii a Jerusalemtag na německé Wikipedii.

  1. "והנצח זו ירושלים" - 40 שנה לירושלים המאוחדת
  2. http://lib.cet.ac.il/Pages/item.asp?item=7061
  3. http://www.knesset.gov.il/laws/special/heb/jerusalem_day_law.htm
  4. a b NEWMAN, Ja'akov; SIVAN, Gavri'el. Judaismus od A do Z. Praha: Sefar, 1992. ISBN 80-900895-3-4. S. 73. 
  5. Tento úryvek začíná slovy „Jestliže na tebe zapomenu, Jeruzaléme…“

Související články

[editovat | editovat zdroj]