Přeskočit na obsah

Mary Toddová Lincolnová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Mary Todd Lincoln)
Mary Toddová Lincolnová
17. první dáma USA
V roli:
4. března 1861 – 15. dubna 1865
PředchůdkyněHarriet Laneová
NástupkyněEliza McCardle Johnsonová

Rodné jménoMary Ann Todd
Narození13. prosince 1818
Lexington
USA Kentucky, USA
Úmrtí16. července 1882 (ve věku 63 let)
Springfield
Místo pohřbeníLincoln Tomb
ChoťAbraham Lincoln
RodičeRobert Smith Todd a Ann Eliza Parker
DětiRobert Todd Lincoln
Edward Baker Lincoln
William Wallace Lincoln
Thomas Lincoln
PříbuzníElizabeth Todd Edwards (sourozenec)
Katherine Helm (neteř)[1]
SídloSpringfield
Alma materRodinný internát Mentelleových
ZaměstnáníPrvní dáma USA
Profeseprvní dáma
CommonsMary Todd Lincoln
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Mary Toddová Lincolnová

Mary Ann Toddová Lincolnová (13. prosince 1818 Lexington, Kentucky16. července 1882, Springfield, Illinois) byla manželka 16. prezidenta USA Abrahama Lincolna a tudíž první dáma USA od roku 1861 do 15. dubna 1865.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Mary byla dcerou senátora Roberta Smithe Todda a Elizy rozené Parkerové, která zemřela v roce 1825. Robert Todd se znovu oženil, ale jeho děti z prvního manželství s macechou Elizabeth Humphreyovou nevycházely v dobrém. Mary se na tehdejší dobu dostalo velmi dobrého vzdělání (Ward Academy), poté pobývala v rodinném internátu Mentelleových.

Pocházela ze zámožné rodiny a ve věku dvaceti let se Mary odstěhovala do Springfieldu, kde žila mimo jiné i její sestra Elizabeth. Ta ji také seznámila s mladým právníkem Abrahamem Lincolnem, s kterým se později 4. listopadu 1842 vzali. V tomto vztahu ale často docházelo k hádkám, což zřejmě způsobily odlišné charaktery manželů.

Lincolnová v období Lincolnova prezidentství

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1861 se stal Lincoln prezidentem a Mary udělala velký kus práce v Bílém domě, který byl značně zanedbaný. Během války Severu proti Jihu navštěvovala vojenské nemocnice. Měla odpor vůči otrokářství, snažila se pomáhat Afroameričanům. V hlavním městě nebyla příliš populární, své špatné psychické stavy si léčila nákupními horečkami, do Bílého domu údajně posílala nadsazené faktury, aby tak kamuflovala své přemrštěné nákupy.[2]

Lincolnová po vraždě manžela

[editovat | editovat zdroj]

Po atentátu na prezidenta v dubnu 1865 jeho vdova, která během devíti let přišla také o syny Williama a Thomase, trpěla psychicky i finančně a dokonce žádala Kongres o vyplacení Lincolnova platu po zbytek funkčního období. Její finanční krize došla tak daleko, že rozprodávala své šatstvo.

V roce 1868 odjela do Evropy a léčila se mimo jiné i v Mariánských Lázních. Roku 1870 Kongres vyhověl jejím finančním nárokům a odsouhlasil rentu 3 000 dolarů ročně, udělované jinak pouze pozůstalým po padlých ve válkách. Lincolnová argumentovala, že její muž jako vrchní velitel ozbrojených sil také padl ve válce. Z této renty se stala tradice, kdy bývalé první dámy dostávají rentu po svých zemřelých manželích.

Poslední roky jejího života byly doprovázeny špatným zdravím a pořádáním seancí pro spojení se svým mrtvými syny. V roce 1879 utrpěla Mary těžká míšní zranění po pádu z lanového žebříku. Při návratu do USA v roce 1880 si přivodila i vinou šedého zákalu další úraz pádem ze schodů parníku.

Syn Robert ji v touze po majetku nechal prohlásit za nesvéprávnou a umístil ji do psychiatrické léčebny, odkud ji odvezla její sestra.

Mary zemřela ve Springfieldu 16. července 1882 ve věku 63 let na mozkovou mrtvici. Byla pohřbena v Lincolnově kryptě na hřbitově ve Springfieldu.

S manželem Abrahamem Lincolnem měli čtyři syny:

  1. Robert Todd Lincoln (1. srpna 184326. července 1926)
  2. Edward (Eddie) Baker Lincoln (10. března 18461. února 1850)
  3. William (Willie) Wallace Lincoln (21. prosince 185020. února 1862)
  4. Thomas (Tad) Lincoln (4. dubna 185316. července 1871)
  1. Dostupné online.
  2. GASSERT, Philipp. První dámy Ameriky. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2001. ISBN 80-7243-133-1. Kapitola Prezidentova manželka v občanské válce, s. 59–572. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]