Přeskočit na obsah

Falešní přátelé

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Mezijazyková homonyma)

Jako falešní přátelé nebo též zrádná slova se v jazykovědě označují slova nebo slovní spojení, která v různých jazycích stejně nebo podobně znějí, ale mají různé významy. To působí potíže studentům a méně zkušeným překladatelům.

Rozlišují se mezijazyková homonyma, kdy výrazy znějí nebo se píší stejně, a mezijazyková paronyma, kdy jsou si výrazy jen podobné, ale ne zcela stejné.

Původ výrazu

[editovat | editovat zdroj]

Výraz falešní přátelé je překladem původního francouzského termínu faux amis, který užili autoři Maxime Kœssler a Jules Derocquigny v publikaci Les Faux amis; ou, Les pieges du vocabulaire anglais (conseils aux traducteurs), tj. česky Falešní přátelé aneb Pasti anglického slovníku (rady překladatelům), která vyšlá roku 1928.[1] Tento neologismus se rozšířil mezi lingvisty a překladateli, v jiných jazycích než francouzštině jsou též užívány jeho překlady (např. False Friends v angličtině).

Volný český překlad Zrádná slova použil Otomar Radina pro publikaci Zrádná slova ve francouzštině (vyšlo poprvé 1975). Příbuzný název nesou obdobné příručky Zrádná slova v němčině a polštině (1987, 1992), Zrádná slova v angličtině (1990, 1996), Zrádná slova v němčině (2006), Zrádná slova v ruštině (2015) a Zrádná slova v hospodářské němčině (2018).

Absolutní a částečně zrádná slova

[editovat | editovat zdroj]

Jako absolutní zrádná slova je možno označit taková, která nikdy nelze použít tak, že slovo v jednom jazyce přeložíme slovem druhým. České exekutor má jiný význam, než anglické executor (vykonávatel závěti) a francouzské exécuteur (kat, popravčí). Takové případy jsou vzácné, protože slovo mívá obvykle více významů, z nichž jen jeden vylučuje překlad jeho jazykovým protějškem.

Častěji se jedná o případy, kdy slovo má několik významů, z nichž jeden nelze použít pro překlad podobně znějícím slovem v druhém jazyce. Slova jsou pak „zrádná“ jen částečně. Např. české slovo fronta má překladovou obdobu ve francouzštině front pro oblast vojenství, případně v politice. Pro frontu jako řadu čekajících osob odpovídá francouzský překlad queue nebo file d'attente.[2]

Příklady

[editovat | editovat zdroj]

Čeština a angličtina

[editovat | editovat zdroj]
  • Česky kontrolovat – anglicky to control: podobnost obou slov svádí jedno slovo automaticky překládat druhým, správný překlad slova kontrolovat do angličtiny však nejčastěji je to check, zatímco sloveso to control má základní význam řídit nebo ovládat.
  • Česky aktuální – anglicky actual: správný překlad anglického slova actual do češtiny je nejčastěji skutečný, pouze v určitém kontextu to lze přeložit také jako aktuální. České slovo aktuální se zpravidla překládá jako current, up-to-date.
  • Česky host – anglicky host: host v angličtině znamená hostitel.
  • Česky guma – anglicky gum: gum znamená v angličtině žvýkačka nebo dáseň. Guma se anglicky řekne rubber.
  • Česky bilion – anglicky (USA) billion: billion neznamená v americké angličtině 1012 ale 109, tedy miliardu.

Čeština a francouzština

[editovat | editovat zdroj]
Absolutní
  • Česky trafika – francouzsky trafic: správný překlad do francouzštiny je bureau de tabac či pro prodejnu tisku Maison de la presse; francouzskému trafic odpovídá české šmelina nebo nelegální obchod, v jiné souvislosti též provoz, doprava
Částečné
  • Česky raketa – francouzsky raquette: správný překlad do francouzštiny slovem raquette je pro tenisovou raketu; pro meziplanetární raketu se používá fusée[3]

Čeština a chorvatština

[editovat | editovat zdroj]
  • Česky listopad – chorvatsky listopad: listopad v chorvatštině znamená říjen, kdežto listopad se chorvatsky řekne studeni
  • Česky srpen – chorvatsky srpanj: srpanj v chorvatštině znamená červenec, kdežto srpen se chorvatsky řekne kolovoz
  • Česky rok – chorvatsky rok: rok v chorvatštině znamená lhůta, kdežto rok se chorvatsky řekne godina
  • Česky slovo – chorvatsky slovo: slovo v chorvatštině znamená písmeno, kdežto slovo se chorvatsky řekne reč nebo riječ
  • Česky hodina – chorvatsky godina: godina v chorvatštině znamená rok, kdežto hodina se chorvatsky řekne sat
  • Česky čáp – chorvatsky čap: čap v chorvatštině znamená volavka, kdežto čáp se chorvatsky řekne roda
  • Česky sud – chorvatsky sud: sud v chorvatštině znamená soud, kdežto sud se chorvatsky řekne bačva
  • Česky mrak – chorvatsky mrak: mrak v chorvatštině znamená tma, kdežto mrak se chorvatsky řekne oblak
  • Česky kreveta – chorvatsky kreveta: kreveta je v chorvatštině množné číslo slova krevet, které znamená postel, kdežto kreveta se chorvatsky řekne škamp
  • Česky jako – chorvatsky jako: jako v chorvatštině znamená velmi, kdežto jako se chorvatsky řekne kao
  • Česky plivat – chorvatsky plivati: plivati v chorvatštině znamená plavat, kdežto plivat se chorvatsky řekne pljuvati
  • Česky zakázat – chorvatsky zakazati: zakazati v chorvatštině znamená naplánovat, kdežto zakázat se chorvatsky řekne zabraniti či zabranjivati
  • Česky volit – chorvatsky voliti: voliti v chorvatštině znamená milovat, kdežto volit se chorvatsky řekne izabrati
  • Česky kruh – chorvatsky kruh: kruh v chorvatštině znamená chléb, kdežto kruh se chorvatsky řekne krug
  • Česky zrak – chorvatsky zrak: zrak v chorvatštině znamená vzduch, kdežto zrak se chorvatsky řekne vid
  • Česky hledat – chorvatsky gledati: gledati v chorvatštině znamená sledovat, kdežto hledat se chorvatsky řekne tražiti
  • Česky pravda – chorvatsky pravda: pravda v chorvatštině znamená spravedlnost, kdežto pravda se chorvatsky řekne istina
  • Česky nápad – chorvatsky napad: napad v chorvatštině znamená útok, kdežto nápad se chorvatsky řekne pomisao
  • Česky zatím – chorvatsky zatim: zatim v chorvatštině znamená potom, kdežto zatím se chorvatsky řekne još nebo u međuvremenu
  • Česky úžasný − chorvatsky užasan: užasan v chorvatštině znamená hrozný, kdežto úžasný se chorvatsky řekne nevjerojatan
  • Česky strava – chorvatsky strava: strava v chorvatštině znamená strach, kdežto strava se chorvatsky řekne hrana
  • Česky hrana − chorvatsky hrana: hrana v chorvatštině znamená jídlo či strava, kdežto hrana se chorvatsky řekne rub
  • Česky rub − chorvatsky rub: rub v chorvatštině znamená hrana či okraj, kdežto rub se chorvatsky řekne stražnja strana
  • Česky pokojný – chorvatsky pokojni: pokojni v chorvatštině znamená zesnulý, kdežto pokojný se chorvatsky řekne miran
  • Česky popis – chorvatsky popis: popis v chorvatštině znamená seznam, kdežto popis se chorvatsky řekne opis
  • Česky opis – chorvatsky opis: opis v chorvatštině znamená popis, kdežto opis se chorvatsky řekne kopija
  • Česky vrah – chorvatsky vrag: vrag v chorvatštině znamená ďábel, kdežto vrah se chorvatsky řekne ubojica
  • Česky závodník – chorvatsky zavodnik: zavodnik v chorvatštině znamená svůdce, kdežto závodník se chorvatsky řekne suparnik
  • Česky frajer – chorvatsky frajer: frajer v chorvatštině znamená blbec či trapák, kdežto frajer se chorvatsky řekne kicoš
  • Česky stanovat – chorvatsky stanovati: stanovati v chorvatštině znamená bydlet, kdežto stanovat se řekne kampirati
  • Český vítěz – chorvatsky vitez: vitez v chorvatštině znamená rytíř, kdežto vítěz se chorvatsky řekne pobjednik

Čeština a ruština

[editovat | editovat zdroj]
  • České vor – ruské вор [vor] v ruštině znamená zloděj.
  • České plot – ruské плот [plot] v ruštině znamená vor, plot je rusky забо́р [zabor]
  • České trup – ruské труп [trup] v ruštině znamená mrtvola.
  • České olovo – ruské олово [olovo] v ruštině znamená cín, olovo je rusky свинец [sviněc]
  • České střela - ruské стрела [strela] znamená šíp, střela je rusky пуля [pulja]
  • České šíp - ruské шип [šip] znamená trn
  • Ruské родина [rodína] – česky vlast
  • Ruské ужасный [užásnyj] - česky děsivý, úžasný je rusky изумительный [izumitěl'nyj]
  • Ruské живот [živót] – česky břicho (ve starší češtině se rovněž používal výraz „život“ pro břicho); naopak české život se řekne rusky жизнь [žizň], což může připomínat české žízeň
  • Ruské красный [krásnyj] – česky červený
  • Ruské бухать [bucháť] – česky chlastat

Čeština a slovenština

[editovat | editovat zdroj]
  • Česky kel – slovensky kel: kel ve slovenštině znamená kapusta.
  • Česky kapusta – slovensky kapusta: kapusta ve slovenštině (a v polštině) znamená zelí.
  • Česky horký – slovensky horký: horký ve slovenštině znamená hořký. Horký se slovensky řekne slovem horúci.
  • Česky stávka – slovensky stávka: stávka ve slovenštině znamená sázka.
  • Česky drozd – slovensky drozd: drozd ve slovenštině znamená kos.
  • Česky kouřit – slovensky kúriť: kúriť ve slovenštině znamená topit (vyrábět teplo).
  • Česky řád – slovensky riad: riad ve slovenštině znamená nádobí. Slovensky řád se řekne poriadok.
  • Česky sprostý – slovensky sprostý: sprostý ve slovenštině znamená hloupý nebo pitomý (ve starší češtině se rovněž používal výraz sprostý ve významu prostý, viz např. spojení sprostý lid)
  • Česky chudý – slovensky chudý: chudý ve slovenštině (a v moravských nářečích) znamená hubený.
  • Česky osa – slovensky osa: osa ve slovenštině znamená vosa.

Čeština a polština

[editovat | editovat zdroj]
  • Česky statek – polsky statek: statek v polštině znamená loď.
  • Česky dobytek – polsky dobytek: dobytek v polštině znamená výdobytek, zatímco dobytek se polsky řekne bydło.
  • Česky kantor – polsky kantor: kantor v polštině znamená směnárna.
  • Česky květen – polsky kwiecień: kwiecień v polštině znamená duben, zatímco květen se polsky řekne maj.
  • Česky pivnice – polsky piwnica: piwnica v polštině znamená sklep, zatímco pivnice se polsky řekne piwiarnia.
  • Česky sklep – polsky sklep: sklep v polštině znamená obchod.
  • Česky zápach – polsky zapach: zapach v polštině znamená vůně, zatímco zápach se polsky řekne smród.
  • Česky čerstvý – polsky czerstwy: czerstwy v polštině znamená starý nebo oschlý, zatímco čerstvý se polsky řekne świeży.
  • Česky ostatní – polsky ostatni: ostatni v polštině znamená poslední, zatímco ostatní se polsky řekne pozostały.
  • Česky chyba – polsky chyba: chyba v polštině znamená asi, zatímco chyba se polsky řekne błąd.
  • Česky ústava – polsky ustawa: ustawa v polštině znamená zákon, zatímco ústava se polsky řekne konstytucja.
  • Česky jahoda – polsky jagoda: jagoda v polštině znamená bobule, zatímco jahoda se polsky řekne truskawka.
  • Česky bydlo – polsky bydło: bydło v polštině znamená skot.
  • Česky stolec – polsky stolec: stolec v polštině znamená výkal, zatímco stolec se polsky řekne stolica.
  • Česky myslivec – polsky myśliwiec: myśliwiec v polštině znamená stíhačka, zatímco myslivec se polsky řekne myśliwy.
  • Česky droga – polsky droga: droga v polštině znamená cesta, silnice, dráha, zatímco droga se polsky řekne narkotyk, hovorově drag
  • Česky bezcenný – polsky bezcenny: bezcenny v polštině znamená neocenitelný, zatímco bezcenný se polsky řekne bezwartościowy

Čeština a slovinština

[editovat | editovat zdroj]
  • slovinsky otrok – česky dítě
  • slovinsky kaditi – česky kouřit
  • slovinsky moč – česky síla
  • slovinsky zrak – česky vzduch

Čeština a bulharština

[editovat | editovat zdroj]
  • České napravo – bulharské направо: направо v bulharštině znamená rovně.
  • České luk – bulharské лук: лук v bulharštině znamená cibule.
  • České žiletka – bulharské жилетка: жилетка v bulharštině znamená vesta.
  • České hodina – bulharské година: година v bulharštině znamená rok.
  • České brzo – bulharské бързo: бързо v bulharštině znamená rychle.

Čeština a makedonština

[editovat | editovat zdroj]
  • České hodina – makedonské година: година v makedonštině znamená rok.
  • České brzo – makedonské брзо: брзо v makedonštině znamená rychle.

Čeština a ukrajinština

[editovat | editovat zdroj]
  • České buchta – ukrajinské бухта: бухта v ukrajinštině znamená zátoka.
  • České veselka – ukrajinské веселка: веселка v ukrajinštině znamená duha.
  • České vila – ukrajinské вила: вила v ukrajinštině znamená vidle.

Čeština a rumunština

[editovat | editovat zdroj]
  • České prdele (nářečně i perdele) – rumunské perdele: obojí je množné číslo, ovšem rumunské perdele je od slova perdea = závěs, záclona
  1. GUTKNECHT, Christoph. The Handbook of Linguistics. [s.l.]: Blackwell Publishers, 2001. Dostupné online. Kapitola “False friends” in the linguistic literature, s. 698. (anglicky) 
  2. MEUNIER, Benoit. Zrádná slova ve francouzštině. [s.l.]: Leda, 2016. ISBN 978-80-7335-414-5. Kapitola Mohoznačnost a částečně zrádná slova, s. 8. 
  3. MEUNIER, Benoit. Zrádná slova ve francouzštině. [s.l.]: Leda, 2016. ISBN 978-80-7335-414-5. S. 307, 251. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]