EVROPSKÁ KOMISE
Ve Štrasburku dne 18.10.2022
COM(2022) 553 final
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ
Mimořádná situace v energetice – společná příprava, nákup a ochrana EU
Úvod
Neodůvodněná ruská vojenská agrese vůči Ukrajině a skutečnost, že Rusko zneužívá energii jako zbraň, vedly k bezprecedentní energetické krizi. Vyvolaly prudký nárůst cen energií a ohrozily naši bezpečnost dodávek energie. Rozhodnutím Ruska přerušit dodávky plynovodem Nord Stream 1 se tato krize dostala do nové fáze.
Evropská unie jedná jednotně. Na tuto zimu navrhla Komise plán a nařízení týkající se snížení poptávky po plynu 1 , jakož i mimořádná opatření zaměřená na intervenci na trzích s energií 2 . Unie snižuje svou spotřebu plynu již od začátku ruské agrese 3 . Zrychlilo se postupné ukončování využívání ruských paliv, přičemž v září 2022 dosahoval podíl dodávek ruského plynu dopravovaného plynovody 9 %, při zahrnutí LNG 14 % (oproti 41 %, resp. 45 % v roce 2021). Prudký pokles dovozu ruského plynu je kompenzován intenzivnější spoluprací se spolehlivými partnerskými dodavateli. Naše zásobníky plynu jsou k polovině října naplněny z více než 91 %. Máme nyní silnější pozici než před několika měsíci.
Navzdory těmto opatřením zůstává situace na začátku letošní zimy mimořádně problematická. Evropští spotřebitelé a podniky jsou stále vystaveni příliš vysokým a kolísavým cenám. Nepředvídatelné události, jako je sabotáž plynovodů, mohou bezpečnost dodávek ještě více narušit. Napětí na trzích s plynem bude pravděpodobně přetrvávat, a to i po této zimě.
Evropská rada na neformálním zasedání dne 6. října v Praze, neformální zasedání ministrů energetiky dne 12. října a Evropský parlament ve svém usnesení o reakci EU na růst cen energií v Evropě 4 požádaly Komisi, aby navrhla opatření ke koordinaci úsilí v oblasti solidarity, zabezpečení dodávek energie, stabilizaci úrovně cen a podpoře domácností a podniků čelících vysokým cenám energie.
Ve svém dopise hlavám států a předsedům vlád stanovila předsedkyně von der Leyenová plán dalšího postupu založený na čtyřech souborech opatření: utlumení ceny, kterou platíme za dovoz plynu, aniž by byla ohrožena bezpečnost dodávek, spolupráci s členskými státy za účelem omezení cen na trhu se zemním plynem, snížení dopadu cen plynu na ceny elektřiny, zachování rovných podmínek na jednotném trhu a urychlení přechodu k energetické nezávislosti. Je rovněž naléhavě nutné přijmout opatření k posílení schopnosti EU čelit možným útokům na kritickou infrastrukturu, a Komise tak souběžně s tímto balíčkem opatření souvisejících s energetikou předkládá návrh doporučení Rady o posílení odolnosti kritické infrastruktury.
Komise dnes navrhuje přísnější rámec opatření k provedení tohoto plánu a jako reakci na energetické výzvy letošní zimy, jakož i přípravu na zimu příští.
Evropa může stavět na svých silných stránkách: může využít jednotný trh k uskutečňování společných nákupů a udržet pod kontrolou tržní ceny, mj. zastropováním nadměrného prudkého nárůstu cen a co nejlepším využitím stávající infrastruktury k zajištění toho, aby plyn směřoval tam, kde je ho nejvíce zapotřebí.
Nastal čas jednat a připravit se na tuto zimu i následující období. Dnes navrhovaná nová opatření v oblasti energetiky jsou výjimečná a dočasná. Reagují na současnou krizi a nabízejí způsob okamžité pomoci. Představují však základ pro strukturálnější opatření, která dále zvýší odolnost a účinnost energetické unie.
Na základě dnešních opatření předloží Komise řádné legislativní návrhy spolunormotvůrcům, kteří hrají klíčovou úlohu při zajišťování toho, aby mohla Evropa po skončení současné krize využívat bezpečnější, cenově dostupné a čisté energie. Jeden z těchto návrhů bude věnován reformě uspořádání trhu s elektřinou.
Mezitím bude Komise úzce spolupracovat s Evropským parlamentem, přičemž zřídí kontaktní skupinu pro živý dialog o reakci na mimořádnou situaci energetické krize.
1.Společný nákup plynu a zajištění bezpečnosti dodávek
I když bude EU schopna přestát tuto zimu, musíme se připravit na možné další narušení a položit pevný základ pro následující zimu. Ze současných prognóz vyplývá, že příliš nízká úroveň zásob v březnu 2023 může vést k nejisté situaci v zimě 2023–2024. Zvýšené úspory plynu sice Unii umožní snížit svou expozici vůči vysokým dovozním cenám, je však rovněž nutné, aby využila své tržní síly a zajistila si plyn za celosvětově konkurenceschopné ceny.
Komise posílila své vazby se spolehlivými dodavateli plynu a LNG. Uzavřela dohody s USA, Kanadou, Norskem, Ázerbájdžánem, Egyptem a Izraelem. EU a Norsko zřídily v říjnu pracovní skupinu pro stabilizaci trhů s energií. V říjnu byl obnoven i dialog o energetice mezi EU a Alžírskem. Komise bude spolupráci se spolehlivými partnery i nadále koordinovat a prohlubovat.
EU bude nadále spolupracovat se svými partnery v souladu se společným sdělením o vnější energetické angažovanosti EU v měnícím se světě 5 . Posilujeme rovněž naši angažovanost a solidaritu se zeměmi západního Balkánu a Východního partnerství, které jsou našimi nejbližšími sousedy. Našim partnerům v rámci Energetického společenství je otevřena energetická platforma EU. Začátkem tohoto roku byly elektrizační soustavy Ukrajiny a Moldavska synchronizovány s kontinentální sítí. Začátkem tohoto měsíce byl navíc slavnostně otevřen nový propojovací plynovod mezi Bulharskem a Řeckem, který bude rovněž zásobovat Severní Makedonii a Srbsko. Jelikož celý region čelí kvůli ruské energetické válce náročné zimě, mělo by se toto úsilí zrychlit, aby se region dále integroval do naší energetické unie.
Za pomoci energetické platformy EU zřízené v dubnu 2022 bude Komise dále prohlubovat dlouhodobou spolupráci se všemi spolehlivými dodavateli a zintenzivní jejich podporu; cílem je dosáhnout zvýšení celosvětové produkce plynu ve stávajících i nových nalezištích, nahradit ruský plyn a zajistit pokračování dodávek plynu, zejména LNG, do Evropy. Komise rovněž pokládá základy pro partnerství v oblasti vodíku, aby bylo možné dosáhnout cíle plánu REPowerEU, tj. dovozu 10 milionů tun zeleného vodíku v roce 2030. Diskuse s mezinárodními partnery se týkají i ceny plynu, který dodávají do Evropy v rámci vzájemně prospěšných dohod.
Dnes navrhujeme vybavit EU právními nástroji pro společný nákup plynu. Platforma by měla především koordinovat plnění zásobníků plynu v souladu s našimi cíli. Pro příští zimy do roku 2025, včetně zimy 2023–2024, se v případě úplného přerušení ruských dodávek očekává, že k uspokojení poptávky, pro niž nebyly uzavřeny žádné smlouvy, bude chybět až 100 miliard m³ ročně. Pokud budou na konci této zimy zásobníky vyčerpány, může být jejich naplnění na 90 % do listopadu 2023, jak vyžaduje nařízení EU o skladování plynu, obtížnější než před touto zimou.
Aby bylo možné provádět společné nákupy, zejména za účelem naplnění zásobníků plynu, Komise navrhuje:
·agregaci poptávky na úrovni partnerů v rámci EU a Energetického společenství, kterou se sdruží potřeby v oblasti dovozu plynu a na jejímž základě se budou hledat nabídky na trhu,
·povinnou účast členských států na agregaci poptávky EU u nejméně 15 % jejich povinného množství k naplnění zásobníků,
·dobrovolný nákupní systém, který společnostem umožní vytvořit evropské konsorcium pro nákup plynu. Komise je připravena společnosti při vytváření konsorcia podpořit a rychle vydat rozhodnutí o tom, že články 101 a/nebo 102 SFEU se neuplatní, pokud jsou dodrženy příslušné hmotněprávní podmínky.
Společný nákup usnadní rovnější přístup k novým dodavatelům a na mezinárodní trhy a zajistí evropským dovozcům lepší pozici při vyjednávání. Z účasti na platformě budou vyloučeny ruské zdroje dodávek.
Plného přínosu společného nákupu bude dosaženo pouze v případě, že Komise a členské státy zajistí transparentnost ve vztahu k energetické platformě EU, pokud jde o plánované a dokončené nákupy dodávek plynu v celé Unii, aby bylo možné posoudit, zda jsou splněny cíle bezpečnosti dodávek a energetické solidarity. Pokud jde o třetí země, úzká koordinace s členskými státy a mezi nimi prostřednictvím energetické platformy zajistí, aby kolektivní síla Unie byla účinnější. Zabrání členským státům a dovozcům plynu, aby se navzájem přepláceli a zvyšovali ceny.
Klíčovým faktorem úspěchu společného nákupu bude dostupnost kapacit v terminálech LNG a plynovodech. To je obzvlášť důležité v době stavu nouze, kdy přetížení plynovodů a terminálů blokuje dodávky plynu i plnění zásobníků. Návrh proto obsahuje pravidla týkající se transparentnosti ohledně nevyužité dlouhodobé kapacity terminálů a plynovodů v případě krátkodobého přetížení.
Solidarita a zajištění toho, aby plyn proudil tam, kde je ho zapotřebí
EU posílila své nástroje pro úspory plynu a elektřiny. V současné době však musíme dohodnuté předpisy využívat v co největší míře, abychom svých cílů v oblasti snižování poptávky dosáhli. Pomůže nám to odolat dalšímu narušení dodávek plynu a zmírnit tlak na mezinárodní trhy s plynem, a tudíž i na ceny. Komise bude pečlivě monitorovat opatření ke snížení poptávky, jejich distribuční dopady, zajištění spravedlivého úsilí a zapojení všech částí hospodářství a společnosti a je připravena aktivovat výstrahu na úrovni EU nebo dokonce přezkoumat cíle v oblasti snížení poptávky po plynu, pokud se dobrovolná opatření ke snížení poptávky ukážou pro zajištění dostatečných dodávek plynu v průběhu zimy jako nedostatečná.
Aby se zvýšila připravenost na případné mimořádné události v zimním období, navrhuje Komise opatření, která členským státům umožní výjimečně snížit spotřebu, která není nezbytně nutná, jako je venkovní vytápění, aby se zajistilo, že plyn bude dodáván do jiných základních odvětví, služeb a průmyslu. To by za žádných okolností nemělo zasáhnout spotřebu domácností patřících mezi zranitelné zákazníky.
Solidarita je základním kamenem Unie a zvyšuje účinnost jejích opatření. Pět let po schválení nařízení o bezpečnosti dodávek je ze 40 možných podepsáno pouze šest dvoustranných dohod o solidaritě mezi členskými státy. Toto tempo je příliš pomalé. Komise navrhuje posílit schopnost Unie rychle reagovat v případě mimořádné situace stanovením standardních pravidel v oblasti solidarity, která zajistí, že členský stát, který čelí mimořádné situaci, získá plyn od ostatních členských států výměnou za spravedlivou náhradu. Návrh by byl rovněž rozšířen tak, aby se vztahoval nejen na členské státy, které jsou propojeny přímo nebo přes třetí zemi, ale i na členské státy, které mají zařízení LNG a nejsou přímo propojeny. Jednotný evropský trh s plynem a nepřetržitý obchod s plynem v rámci Unie jsou předpokladem bezpečné letošní i příští zimy pro všechny Evropany.
2.Řešení vysokých cen energie
Ačkoli velkoobchodní ceny od léta 2022, kdy dosáhly svého vrcholu, klesly, zůstávají pro rostoucí počet Evropanů neudržitelně vysoké. Stále více občanů je vystaveno energetické chudobě nebo jim energetická chudoba hrozí. Nejvíce zasaženi jsou zranitelní spotřebitelé, vysoké účty za plyn a elektřinu však představují rostoucí zátěž jak pro podniky, tak pro domácnosti, včetně domácností se středními příjmy.
To si žádá opatření, zejména v případě plynu, který je důležitý pro domácnosti a průmysl a ovlivňuje ceny elektřiny.
Ceny plynu na hlavní evropské burze pro obchodování s plynem – Title Transfer Facility (TTF) – dosahují bezprecedentní úrovně a výrazně kolísají. I když to odráží specifickou situaci v severozápadní Evropě způsobenou tamní nedostatečnou kapacitou a úzkými místy v infrastruktuře, TTF má často vliv na úrovně cen v dlouhodobých smlouvách mimo severozápadní Evropu a v mnoha transakcích s LNG. Potřebujeme cenové indexy odrážející skutečné podmínky na trhu.
Komise proto navrhuje vytvořit novou doplňkovou referenční cenu pro LNG. Referenční hodnota založená na LNG by byla jako základ pro transakce s LNG přesnější a nabízela by spravedlivější a transparentnější cenový index. Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) by měla shromáždit informace nezbytné k vytvoření této nové referenční hodnoty do konce roku 2022 a index by měl být k dispozici včas před příštím obdobím plnění zásobníků začátkem roku 2023.
V reakci na probíhající energetickou krizi Komise navíc navrhuje zavést mechanismus pro omezení cen prostřednictvím hlavní evropské burzy pro obchodování s plynem (TTF), který by se aktivoval v případě potřeby. Mechanismus úpravy cen by pro transakce v rámci TTF dočasně stanovil dynamický cenový limit. Pomohlo by to zabránit extrémní volatilitě a nadměrným cenám. Komise tento mechanismus navrhla jako jednu z možností již v březnu 2022. S ohledem na bezprecedentní povahu energetické krize a na základě již zřízeného rámce pro opatření ke snížení poptávky nastal dnes čas takový mechanismus zavést.
Aby se omezila vnitrodenní volatilita, navrhuje Komise zavést nový dočasný mechanismus pro omezení prudkého nárůstu cen na vnitrodenním trhu, který by bránil nadměrné volatilitě cen a extrémnímu nárůstu cen na trhu s energetickými deriváty. Tento mechanismus zajistí spolehlivější mechanismus tvorby cen na těchto trzích, ochrání energetické subjekty v EU před velkými vnitrodenními pohyby cen směrem nahoru a pomůže jim zajistit dodávky energie ve střednědobém horizontu.
Komise spolu s členskými státy vyvine způsoby, jak omezit dopad vysokých cen plynu na ceny elektřiny. Zavedením cenového stropu pro plyn, který se používá k výrobě elektřiny, se snížily ceny ve Španělsku a Portugalsku. Stojí za to zvážit zavedení tohoto stropu na úrovni EU, pokud se podaří uspokojivě vyřešit některé otevřené otázky. Členské státy EU se mezi sebou liší, pokud jde o skladbu zdrojů energie, propojení a energetické systémy. Je třeba navrhnout řešení, které bude fungovat pro všechny a zabrání zvyšování spotřeby plynu, bude řešit nerovnoměrný finanční dopad na jednotlivé členské státy a bude řídit toky za hranicemi EU.
Komise rovněž podporuje novou pracovní skupinu, kterou zřídila agentura ACER a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) spolu s vnitrostátními orgány dohledu v oblasti energetiky a finančních trhů s cílem pečlivě monitorovat vývoj na trhu s energií. Toto společné opatření pomůže sledovat obchodní vzorce a dynamiku v různých segmentech trhů se zemním plynem a elektřinou. Posílí dozor nad trhem a veškerá nezbytná donucovací opatření ze strany orgánů dohledu.
3.Zmírnění dopadu vysokých cen plynu
Kromě opatření týkajících se cen připravily Komise a členské státy finanční a jiná opatření zaměřená na ochranu spotřebitelů a podniků zasažených vnějším otřesem v oblasti cen energií. Je třeba zachovat jednotný trh, který Unii pomohl řešit předchozí krize, a chránit vysokou míru zaměstnanosti. Komise bude vývoj v tomto ohledu podrobně sledovat. Je zásadní, aby se usilovalo o společná sdílená řešení na úrovni EU, jimiž se bude předcházet nesystematickým vnitrostátním řešením závislým na různém fiskálním prostoru členských států.
Komise hodlá poskytnout členským státům větší prostor pro podporu jejich podniků změnou dočasného krizového rámce při současném zachování rovných podmínek. Lhůty pro státní podporu se prodlouží, a aby naše krátkodobá opatření byla v souladu s našimi dlouhodobými cíli, budou nabídnuty nové možnosti, které členským státům umožní podpořit společnosti, které sníží svou poptávku po elektřině. Tento rámec poskytne členským státům více příležitostí k podpoře podniků, které to nejvíce potřebují, a zároveň zjednoduší určité požadavky a zachová rovné podmínky v rámci EU. Komise zajistí, aby všechny žádosti členských států o dočasnou podporu byly vyřizovány rychle a důsledně.
Trhy s deriváty mají zásadní význam pro to, aby energetické společnosti pokračovaly ve své činnosti. Prudký nárůst cen a extrémní volatilita na trzích s energetickými deriváty však vedly k problémům energetických společností s likviditou. Je nanejvýš důležité poskytnout našim energetickým společnostem další manévrovací prostor, aby mohly zajistit dodávky a nákupy energetických komodit ve střednědobém horizontu. Proto Komise v souladu s doporučením orgánu ESMA přijímá dvě nařízení v přenesené pravomoci, jejichž cílem je zmírnit zvýšený tlak na likviditu účastníků jiných než finančních trhů v důsledku zvýšení maržových požadavků.
Těmito nařízeními bude:
·zvýšen clearingový práh pro nefinanční protistrany na 4 miliardy EUR 6 . Pod touto prahovou hodnotou nebudou nefinanční protistrany podléhat maržovým požadavkům na jejich mimoburzovní energetické deriváty,
·rozšířen seznam způsobilých aktiv, která mohou ústřední protistrany přijmout ke krytí svých rizik 7 po dobu jednoho roku. Nefinanční společnosti 8 i všichni účastníci trhu tak budou moci za určitých podmínek pro splnění výzev k dodatkové úhradě marže využívat mimořádné druhy záruk 9 .
Komise rovněž navrhuje, aby byl rámec politiky soudržnosti na období 2014–2020 flexibilnější a pomohl členským státům a regionům prostřednictvím cílených, dočasných a výjimečných opatření čelit výzvám vyplývajícím ze současné energetické krize, a to až do výše 10 % přídělů pro členské státy, tj. téměř 40 miliard EUR. Částky budou vypláceny v závislosti na dostupných finančních prostředcích v rámci stropů víceletého finančního rámce. Bude tak zajištěna podpora pro malé a střední podniky, jež jsou zvyšováním cen energie obzvláště postiženy, přispěje se k řešení energetické chudoby podporou zranitelných domácností a podpoří se přístup na trh práce zachováním pracovních míst zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných prostřednictvím zkrácené pracovní doby a rovnocenných režimů.
Řešení energetické krize si žádá ochranu základů našeho hospodářství, a zejména zachování našeho jednotného trhu a vysoké úrovně zaměstnanosti. Jednotný a společný evropský přístup má zásadní význam pro řešení vážného rizika roztříštěnosti Unie.
Urychlení odklonu od ruských fosilních paliv konkrétně vyžaduje přehodnocení opatření a tempa transformace navrhovaných v rámci plánu RePowerEU. Komise proto provede posouzení potřeb pro účely plánu REPowerEU. Toto posouzení se bude týkat investic do přeshraniční infrastruktury, včetně kritických celoevropských propojení 10 , skladování energie, energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie, které jsou nezbytné pro urychlení přechodu na čistou energii a zabránění roztříštěnosti jednotného trhu. Zohlední rovněž kapacitu pro absorpci investic. Na výsledcích posouzení budou založeny návrhy Komise týkající se posílení finanční kapacity EU pro účely plánu REPowerEU s cílem zajistit konkurenceschopnost evropského průmyslu a energetickou nezávislost v celé EU.
4.Ochrana a optimalizace infrastruktury
Příprava EU na řešení vyvíjejících se hrozeb si žádá neustálou ostražitost a přizpůsobování se. Agresivní válka Ruska proti Ukrajině přinesla nové druhy hrozeb, které jsou často kombinovány jako hybridní útok. Jednou z hrozeb je riziko pro kritickou infrastrukturu evropského zájmu. To se jasně ukázalo při zjevné sabotáži plynovodů Nord Stream.
Komise již po výbuších plynovodů oznámila opatření ke zlepšení bezpečnosti kritických infrastruktur. Proto dnes předkládá návrh doporučení Rady s cílem zintenzivnit podporu EU zaměřenou na zvyšování odolnosti kritické infrastruktury a zajistit koordinaci na úrovni EU, pokud jde o připravenost a reakci, jakož i posílenou spolupráci v oblasti infrastruktury, která má přeshraniční význam. Cílem návrhu je maximalizovat a urychlit práci na ochraně aktiv, zařízení a systémů, které jsou nezbytné pro fungování hospodářství, a zajistit základní služby na vnitřním trhu, na něž jsou občané odkázáni, jakož i zmírnit dopad jakéhokoli útoku zajištěním co nejrychlejší obnovy. Komise bude spolupracovat s členskými státy na zátěžovém testování jejich kritické infrastruktury, počínaje odvětvím energetiky, po němž budou následovat další vysoce riziková odvětví, jako jsou komunikace, doprava a vesmír. Zátěžové testy budou doplněny předložením plánu pro případ incidentů a krizí v oblasti kritické infrastruktury, jenž bude vypracován po konzultaci s členskými státy a za podpory příslušných agentur Unie. Účelem plánu je popsat a stanovit cíle a způsoby spolupráce mezi členskými státy a orgány, institucemi a jinými subjekty EU při reakci na incidenty namířené proti kritické infrastruktuře, zejména pokud vedou k významnému narušení poskytování základních služeb pro vnitřní trh. Komise a vysoký představitel dále posílí spolupráci s klíčovými partnery v oblasti odolnosti kritické infrastruktury, jakož i spolupráci s NATO prostřednictvím strukturovaného dialogu mezi EU a NATO, přičemž za tímto účelem bude s NATO zřízena pracovní skupina.
Aby se optimalizovalo využívání infrastruktur pro zemní plyn a LNG, Komise zároveň navrhuje nové nástroje zaměřené na poskytování více informací o dostupné kapacitě infrastruktury a nové mechanismy, které zajistí, že žádná společnost si nebude moci rezervovat kapacitu a nechat ji nevyužitou. Tyto mechanismy již existují, ale přerozdělení kapacit může trvat několik měsíců – cílem našeho návrhu je umožnit rychlou reakci, zejména v případě krátkodobého přetížení. Dobře fungující infrastruktury jsou obzvláště důležité pro vnitrozemské členské státy, které nemají okamžitý přístup k LNG, a mají proto méně evidentní prostředky k diverzifikaci svých dodávek.
Musíme také urychlit výrobu energie z obnovitelných zdrojů v EU, abychom dosáhli našich dlouhodobých cílů v oblasti klimatu. Povolovací postupy pro projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie jsou stále příliš dlouhé. Musíme zajistit, aby nové projekty neohrožovaly biologickou rozmanitost a aby je občané dobře přijali, avšak prostor pro zkrácení postupů pro splnění těchto požadavků existuje. V rámci plánu REPowerEU již Komise předložila návrhy na urychlení povolování. Vzhledem k tomu, že je naléhavě nutné zajistit dostatečnou bezpečnost dodávek a urychlit zavádění energie z obnovitelných zdrojů, Komise důrazně vyzývá normotvůrce, aby se o těchto návrzích co nejrychleji dohodli. Je připravena předložit zvláštní návrh, kterým se přímo zjednoduší a zkrátí správní povolovací postupy použitelné na určité projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů koordinovaným a harmonizovaným způsobem v celé EU.
Závěr: silnější energetická unie
Rozsah současné energetické krize je bezprecedentní. Žádá si společnou mimořádnou reakci v duchu solidarity. EU již podnikla rozhodné kroky a je připravena jít dále.
V uplynulém roce Komise předložila a provedla několik iniciativ, kterými postupně přešla od kroků umožňujících přijetí opatření na vnitrostátní úrovni k vytvoření integrované strategie pro bezpečnost dodávek a v poslední době také k mimořádným opatřením, jejichž cílem je oddělit účty spotřebitelů a společností za elektřinu od ceny plynu, koordinovat snižování poptávky po elektřině, zlepšit soubor nástrojů členských států na ochranu spotřebitelů a podniků před vysokými cenami energie a zavést solidární příspěvek pro odvětví fosilních paliv.
Nový soubor mimořádných opatření jde v solidaritě a integraci o krok dále a využívá síly našeho jednotného trhu ve prospěch bezpečnosti dodávek, cenové dostupnosti a udržitelnosti energie a přístupu k základním službám pro všechny.
Komise je připravena okamžitě spolupracovat s Radou a podporovat ji, aby se dosáhlo rychlého pokroku, počínaje zasedáním Rady pro energetiku dne 25. října.
Solidarita a společná opatření jsou nejúčinnější reakcí na tuto krizi a díky jednotnému postoji ji EU a její členské státy překonají a vytvoří skutečnou, konkurenceschopnou energetickou unii.
PŘÍLOHA
Opatření navržená v rámci balíčku
|
Společný nákup plynu a zajištění bezpečnosti dodávek
|
|
Koordinace a zintenzivnění jednání o dodávkách energie se všemi spolehlivými partnery
|
|
Využití evropské tržní síly prostřednictvím společné nákupní platformy k získání dodatečných dodávek pro účely plnění zásobníků (návrh podle článku 122)
|
|
Návrh Komise, kterým má být posílena schopnost Unie rychle reagovat v případě mimořádné situace stanovením standardních pravidel v oblasti solidarity (návrh podle článku 122)
|
|
Řešení vysokých cen energie
|
|
Komise navrhuje, aby byla do konce roku 2022 vytvořena specifická referenční cena pro LNG (návrh podle článku 122)
|
|
Komise navrhuje zavést mechanismus pro zastropování cen na hlavní evropské burze pro obchodování s plynem
|
|
Komise navrhuje nový dočasný mechanismus pro omezení prudkého nárůstu cen na vnitrodenním trhu, kterým by se bránilo nadměrné volatilitě a zpomalil by se růst cen na trzích s energetickými deriváty |
|
Zmírnění dopadu vysokých cen plynu
|
|
Před koncem října Komise změní dočasný krizový rámec pro státní podporu |
|
Komise ve spolupráci s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy předkládá návrh dvou nařízení v přenesené pravomoci, jejichž cílem je zmírnit zvýšený tlak na likviditu účastníků jiných než finančních trhů v důsledku zvýšení maržových požadavků
|
|
Další financování prostřednictvím rámce politiky soudržnosti (změna nařízení o společných ustanoveních) a prostřednictvím plánu REPowerEU
|
|
Ochrana a optimalizace infrastruktury |
|
Doporučení Rady o kritické infrastruktuře |
|
Návrh Komise týkající se využití nových nástrojů k zajištění větší transparentnosti ohledně kapacity (návrh podle článku 122) |
|
Rychlejší pokrok v oblasti výroby energie z obnovitelných zdrojů urychlením povolovacích postupů |
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. října 2022 o reakci EU na růst cen energií v Evropě ( 2022/2830(RSP) ) .
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) XX, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 (EMIR), pokud jde o hodnotu clearingového prahu pro komoditní deriváty.
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) XX, kterým se mění regulační technické normy stanovené v nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 153/2013, pokud jde o dočasná mimořádná opatření týkající se požadavků na zajištění.
Působící jako členové clearingového systému.
Ve svých veřejných otázkách a odpovědích orgán ESMA rovněž potvrdí, že jako zajištění pro účely splnění výzev k dodatkové úhradě marže lze použít jiná aktiva, jako jsou krátkodobé dluhové nástroje vydané podniky nebo dluhopisy EU.
Upřednostněny by měly být projekty dokončující vnitřní trh s energií a projekty se silným přeshraničním rozměrem, například kritické propojení mezi Portugalskem, Španělskem a Francií a severojižní propojení elektrických sítí ve střední, východní a jižní Evropě. Podporované projekty by měly zlepšit propojení evropských plynárenských soustav a elektrických sítí, skladování energie a budování infrastruktury připravené na vodík.