Přeskočit na obsah

Čerňachovsk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Čerňachovsk
Черняховск
Původní německá zástavba
Původní německá zástavba
Čerňachovsk – znak
znak
Čerňachovsk – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška30 m n. m.
Časové pásmoUTC+2[1]
StátRuskoRusko Rusko
Federální okruhSeverozápadní
OblastKaliningradská
Čerňachovsk na mapě
Kaliningradská oblast na mapě Ruska
Čerňachovsk
Čerňachovsk
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha58 km²
Počet obyvatel35 375 (2021)
Hustota zalidnění697 obyv./km²
Etnické složeníRusové
Náboženské složeníateismus, pravoslavné křesťanství
Správa
StarostaJurij Alexejevič Kovylkin
Vznik1336
Oficiální webwww.chernyahovsk.com
Telefonní předvolba+7 40141
PSČ238150–238154, 238158, 238165, 238169, 238170, 238816
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čerňachovsk (rusky Черняхо́вск; německy Insterburg; litevsky Įsrutis; polsky Wystruć, česky Instruč [2]) je město v Kaliningradské oblasti v Rusku ležící 90 km východně od Kaliningradu s populací čítající v roce 2021 cca 35 tisíc obyvatel.

Historie města

[editovat | editovat zdroj]

Od založení do 17. století

[editovat | editovat zdroj]

Insterburg byl založen roku 1336 při křížové výpravě proti pohanským Prusům. Založil ho společně s hradem Instierburgem velmistr Řádu německých rytířů Dietrich von Altenburg na místě původní pruské pevnosti. Hrad s osadou byl vypleněn v roce 1376 Litevci a 1457 Poláky. Následně byl přestavěn na sídlo prokurátora Řádu a začalo se mu říkat Insterburg. Roku 1525 Albrecht Braniborsko-Ansbašský sekularizoval Řád německých rytířů a Insterburg se stal součástí Pruského vévodství. Městská práva dostal roku 1583 dekretem Jiřího Fridricha Braniborsko-Ansbašského. Bohužel většina zástavby byla zničena požárem v roce 1590 (zničeno bylo 140 budov z původních 149). Během 17. století bylo město vyplundrováno postupně vojsky Švédů, Rusů a Tatarů. V letech 1643 - 1648 žila ve Insterburgu švédská královna Marie Eleonora, vdova po králi Gustavu Adolfovi.

Od 18. století do roku 1914

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1709 byla populace města zdecimována morem, a tak nabídl pruský král Fridrich Vilém I. rakouským protestantům vyhnaných ze Salcburského arcibiskupství, aby se usadili v roce 1732 právě v Insterburgu. Pruský královský dvůr se přestěhoval do místního hradu v roce 1723 a k městu byly oficiálně přičleněny okolní osady a i samotný hrad. V letech 1721–1748 koupil rozsáhlá území na západ od města kníže Leopold Anhaltsko-Desavský a rozvinul výrazně místní zemědělství. V letech 1758–1762 během Sedmileté války bylo město obsazeno ruskými vojsky.

Za Napoleonských válek v roce 1812 město navštívil samotný Napoleon. Na cestě do Německa v roce 1818 zde zemřel významný ruský generál Michail Bogdanovič Barclay de Tolly, který se velkou měrou zasloužil za Napoleonovu porážku v ruském tažení. Mezi lety 1828–1835 bylo město napojeno na silniční síť a v roce 1860 se Insterburg stal železničním uzlem mezi Köningsbergem a Kaunasem a mezi Tylží a Toruní. Díky dobrému dopravnímu spojení se začal ve městě rozvíjet průmysl. Vznikly slévárny, ocelárny a přádelny lnu. Rozvíjelo se i místní školství. V roce 1860 vzniklo gymnázium a dále ve městě fungovala zemědělská a zdravotní škola. V roce 1863 zde začala operovat tajná polská organizace, která zajišťovala zbraně Polákům pro připravované Lednové povstání proti ruské nadvládě. Po vzniku Německého císařství v roce 1871 se stal Insterburg především vojenskou základnou německé armády. V 1914 bylo ve městě na 2 000 vojáků.

20. století

[editovat | editovat zdroj]

Na počátku první světové války bylo město na necelý měsíc obsazeno ruskými vojsky (mezi 24. srpnem a 11. zářím 1914) a následně se stalo hlavním stanem pro generála Hindenburga. Mezi světovými válkami došlo k jeho dalšímu rozvoji. Insterburg se stal sídlem místní správy, soudu, celního úřadu, pobočky říšské banky a obchodní komory. Hospodářství se rozrostlo se vznikem závodů na výrobu cukrovinek, octa, chemikálií a dílny na zpracování kůží. Po nástupu nacismu v Německu v roce 1933 vznikly ve městě velké kasárny a vojenské letiště. V roce 1939 došlo k rekonstrukci nejvýznamnějších památek města. Před vypuknutím války mělo město téměř 49 000 obyvatel. Za války byl Insterburg bombardován 27. července 1944 britským Royal Air Force. Následně začala německá operace Hannibal, které měla za cíl evakuovat většinu německého obyvatelstva z Východního Pruska do Německa před příchodem Rudé armády. Z původních 50 tisíc zbylo ve městě v lednu 1945 pouze něco okolo 8 - 10 000, zejména těch co pracovali v továrnách a ve státních institucích. Sověti od 20. ledna 1945 město neustále bombardovali, čímž ho v podstatě srovnali se zemí. Rudá armáda vstoupila do města 22. ledna 1945.

Pod sovětskou a ruskou správou

[editovat | editovat zdroj]

Po příchodu Rudé armády byl ve městě vytvořen internační tábor pod vedením NKVD. Pro tento účel sloužil místní hrad, z kterého se stal velký tranzitní tábor pro zbylé německé obyvatelstvo, které bylo nuceně posíláno v letech 1946 - 1949 do Východního Německa. Táborem prošlo na 250 000 lidí a na 16 000 jich zde zahynulo. Po odsunutí německého obyvatelstva se do města začali stěhovat především Rusové z centrálních oblastí Ruska. Po válce připadlo město pod správu SSSR a bylo přejmenováno na Čerňachovsk podle hrdiny Sovětského svazu Ivana Daniloviče Čerňachovského, sovětského generála, který padl při dobývání Köningsbergu. Po rozpadu SSSR v roce 1991 se město stalo součástí Ruska jako jeho exkláva. Negativně se podepsalo na ekonomice Čerňachovsku přistoupení sousední Litvy a Polska do EU v roce 2004. Celá Kaliningradská oblast se dostala do výrazné izolace, začala se zhoršovat ekonomická situace obyvatel a růst nezaměstnanost. Dokonce poprvé od konce války začal klesat počet obyvatel města.

V roce 1996 německá organizace Lidový spolek péče o německé hroby obětí válek obnovila ve městě hřbitov z první světové války, na kterém leží 556 německých a 165 ruských padlých vojáků. Od té doby bylo na společném hřbitově pochováno na 8 700 vojáků.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Vývoj obyvatelstva v průběhu doby

[editovat | editovat zdroj]
Rok 1782 1790 1875 1880 1885 1890 1900 1910 1925 1933 1939 1959 1970 1979 1989 2002 2010 2021
Obyvatelé 4 528 4 972 16 303 18 745 22 227 31 624 27 787 31 624 39 311 41 230 43 620 29 063 33 446 35 576 39 622 44 323 40 449 35 375

Etnické složení obyvatelstva

[editovat | editovat zdroj]
Východní Prusko (vyznačeno červeně) na mapě tehdejšího Německa 1871

Při sčítání lidu v roce 2010 bylo etnické složení v městě následující:[3]

Významné osobnosti města

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chernyakhovsk na anglické Wikipedii.

  1. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky) 
  2. BALCAR, Antonín a František KAMENÍČEK. Historicko-zeměpisný atlas školní starého, středního a nového věku. Praha: V. Neubert, 1921.
  3. Volkszählungsdaten, veröffentlicht vom Territorialen Organ des föderalen Dienstes für staatliche Statistik in der Oblast Kaliningrad. kaliningrad.gks.ru [online]. [cit. 2015-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]