Přeskočit na obsah

Arras

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Arras
Arras, radnice
Arras, radnice
Arras – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška52–99 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátFrancieFrancie Francie
RegionHauts-de-France
DepartementPas-de-Calais
ArrondissementArras
KantonArras-1
Arras-2
Arras-3
Arras
Arras
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha11,63 km²
Počet obyvatel42 672 (2007)
Hustota zalidnění3 669,1 obyv./km²
Správa
StarostaFrédéric Leturque (UDI)
Oficiální webwww.arras.fr
E-mailnousecrire@ville-arras.fr
PSČ62000
Označení vozidel62
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arras je průmyslové město v severní Francii, sídlo départementu Pas-de-Calais. Bývalé hlavní město hrabství Artois však bylo zničeno za první světové války a velká část musela být postavena znovu.

Sousední obce jsou: Achicourt, Anzin-Saint-Aubin, Beaurains, Dainville, Duisans, Saint-Laurent-Blangy, Saint-Nicolas, Sainte-Catherine a Tilloy-lès-Mofflaines.

Caesar město zmiňuje pod keltským názvem Nemetocenna a ve 4. století se nazývalo Nemetacum Atrebatum. Roku 685 zde sv. Vaast (Vedastus, Gaston) založil opatství a od 9. století zde sídlili flanderští vévodové. Od 12. století se zmiňují arraské látky a koberce, proslavené i na Blízkém Východě; největší sbírka je na krakovském Wawelu. Ve 14. a 15. století patřil Arras k Burgundsku a teprve 1649 se stal definitivně součástí Francie. Za francouzské revoluce byla zničena řada historických budov včetně katedrály a arraský rodák Maxmilien Robespierre se stal jedním z vůdců revoluce. 9. května 1915 se u města odehrála bitva u Arrasu, do níž se zapojila rota „Nazdar“ československých legionářů ve Francii.[1] V letech 1914–1915 bylo město téměř úplně zničeno a poválečná obnova trvala až do roku 1925. Arras nicméně zaostával za sousedními městy (zejména Lille) a jisté oživení přineslo až zřízení univerzity a připojení na dálnici a TGV.

Arras leží na dálkové trati Paříž – Lille a má denně 12 spojů TGV. Na okraji města je křižovatka dálnic A1 (Paříž – Lille) a A26 (Remeš – Calais, tunel).

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Náměstí hrdinů s radnicí, která má proslulou zvonici; v červenci se koná „Main Square Festival“ a další slavnosti a festivaly.
  • Středověká věž (Le Beffroi), obnovená po roce 1920, která je symbolem města.
  • Katedrála St-Vaast, trojlodní novogotická bazilika na troskách stavby románské (kolem 1030) a gotické (1396), hrob sv. Vaasta
  • Musée des Beaux-Arts, významné muzeum a galerie starého umění – v bývalém novogotickém objektu kláštera
  • Barokní Vaubanova pevnost (citadela)
  • Velké železniční nádraží z roku 1907
  • Mont Saint Éloi (hora svatého Eligia), západně od města, s troskami středověkého benediktinského kláštera, v němž žil Eligiův žák sv. Vindicien, zničeno za Velké francouzské revoluce; je odtud krásný pohled na město.

Slavní rodáci

[editovat | editovat zdroj]
  1. PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie. 219 str., Karviná: Paris 2019. ISBN 978-80-87173-47-3, str. 8 - 52, 57 - 120, 124 - 128, 140 - 148, 184 - 190

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Ottův slovník naučný, heslo Arras. Sv. 1, str. 1

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]