Přeskočit na obsah

Augustin Satra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Augustin Satra
Augustin Satra
Augustin Satra
Narození30. listopadu 1877
Kouřim
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí31. března 1909 (ve věku 31 let)
Cleveland
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Povolánímalíř
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Mařákovi žáci, zleva - Kalvoda, Langer, Satra, Ullmann, Bubeníček, Lolek

Augustin Satra (30. listopadu 1877 Kouřim[1]31. března 1909 Cleveland[2]), byl český malíř, žák J. Mařáka na pražské malířské Akademii.

Augustin Satra se narodil 30. listopadu 1877 v Kouřimi. Jeho otec Josef Satra byl bukačovský stárek a matka Marie rozená Třešňáková byla dcerou kouřimského krupaře. Augustin absolvoval obecnou školu, dvě třídy školy měšťanské a následně průmyslovou školu pokračovací. Jiný zdroj (Birnbaumová a Černá, 1942) uvádí, že se Satra vyučil lakýrníkem.

V letech 1897–1903 studoval na malířské Akademii v Praze. Dva roky v krajinářské škole u profesora Julia Mařáka. Po úmrtí Julia Mařáka v roce 1899 a krátkém pedagogickém působení Ant. Slavíčka, Satra pokračuje ve studiu u prof. Rudolfa von Ottenfelda. Jako talentovaný student vystavoval již v listopadu 1900 společně s dalšími krajináři v Olomouci v Ústavu hraběte Pöttinga. V r. 1901 maluje v rodišti své matky v Jilemnici (např. Jilem u Jilemnice a Benecko pod Žalým). V prosinci 1901 vystavoval na vánoční výstavě Umělecké besedy obrazy Z Lochovic, Motiv z Kej u Prahy, U pazderny a Chalupy z Jilemnicka. V letech 1902 a 1903 (o letních prázdninách) vystavuje samostatně v Kondraci pod Blaníkem s velkým prodejním úspěchem (Hlasy od Blaníka, 14. 6. 1903 a 12. 7. 1903).

V roce 1901 obdržel státní stipendium a v následující roce 1902 Purmannovo cestovní stipendium pro krajináře. Pobýval v Dalmácii, Bosně, zavítal do Mnichova a Warnemünde, navštívil i Paříž. V roce 1903 navštívil Dalmácii, Bosnu, Černou Horu a Itálii. Nelze vyloučit, že v Dubrovníku maloval společně se spolužáky s O. Bubeníčkem a K. Langerem. O jejich přátelství svědčí i společná fotografie v Bubeníčkově ateliéru z r. 1903 (Burget a Váša, 2007, str. 26).

V roce 1904 opět odjel do Mnichova a do lázní Warnemünde, roku 1905 navštívil Benátky, Terst a dle datace obrazů zřejmě opět i Dubrovník. V roce 1906 se vrátil do Německa, pobýval v Brémách, ve Warnemünde, Mnichově a Hamburku. Odtud se odstěhoval s vidinou lepší obživy natrvalo do amerického Clevelandu. V Clevelandu měl příbuzné, především svou matku. Oženil se a snažil se nepříliš úspěšně živit malováním. V roce 1908 uspořádal v Clevelandu dvě výstavy. Vystavil asi šedesát obrazů, převažovaly krajinomalby.

Národní listy přinesly 14. 4. 1909 zprávu o jeho nečekaném úmrtí (dne 31. 3. 1909), včetně krátkého životopisu. Zemřel po srdeční nevolnosti, když den předtím ještě pracoval na velkém obrazovém plakátu pro sokolský slet.[3] Nepravdivé jsou informace o pádu zdviže nebo jeho zastřelení.

Augustin Satra během svého krátkého života vystavoval s Krasoumnou jednotou v Rudolfinu (od r. 1901), Uměleckou besedou a Jednotou umělců výtvarných, jejímž členem byl zřejmě od r. 1903. Zlatá Praha hojně reprodukovala jeho obrazy a perokresby v letech 1902 až 1916.

V r. 2010 Podblanické ekocentrum ČSOP a Galerie KODL Praha uspořádaly soubornou výstavu A. Satry na zámku ve Vlašimi (Muzeum Podblanicka).

Malířské dílo Augustina Satry na trhu s uměním bylo v uplynulých letech poměrně málo zastoupené. Rovněž v institucionálních sbírkách se vyskytuje ojediněle. Vliv Mařákovy školy je zřejmý v obrazech Stromoví u obory (1898), Večer na stráni u rybníka (1899), Vyschlé řečiště (1901) a Lesní partie s topoly (1901).

Karel Domorázek-Mráz v Rozhledech (7. 12. 1901) si podrobněji všímá obrazu Z Lochovic: "... z večera, kdy vše halí se zvolna všero a kontury mizí, zatímco co barevné rozdíly vyrovnávají se v sametové splynutí, kdy stlumená červeň střech, modré tóny lesů v pozadí a zeleň stromoví pomalu se vyrovnají; to podáno velmi dobře."

V r. 1902 maluje velký obraz Blaník s vesničkou Kondrac. Dle JUDr. M. Navrátila (1915) ve stejném a v následujícím roce vystavuje v Kondraci řadu obrazů z okolí Blaníku (např. Ostrov, Dub, Vracovice, Krasovice, Načeradec, Kostelík Hrádek, Samota U Korfeštů, Pravonín, Chmelná, Libouň, Římovice, Zvěstouň, Mladá Vožice a další). Menší díla s tématy venkovské krajiny, stromů a výseků lesa se vyznačují impulsivním expresivním pojetím a výraznou štětcovou modelací olejové pasty.

Bohatou škálu zelených tónů, která je vlastní i dalším dílům A. Satry, autor využívá v rozměrném obraze Motýlice na Blanici (rovněž Vážky) z r. 1903, který byl vystaven v Krasoumné jednotě v r. 1904 pod názvem Zarostlá tůň. V roce 1904 maluje další obraz velkého formátu Ranní mlhy (repr. Kodl a Zachař, 2007), který představuje zajímavý příspěvek ke krátké epizodě symbolismu u Mařákových žáků.

Specialitou A. Satry byla perokresba citlivě kolorovaná akvarelem, která se vyznačuje jak propracovaností detailu, tak i výborně zvládnutou celkovou kompozicí s dokumentárním obsahem. Zlatá Praha opakovaně reprodukuje jeho perokresby z cest Přístav v Dubrovníku, Procesí na Dětvě, Gondoly v Benátkách, Z Terstského přístavu, Na nábřeží v Terstu, Stavba přístavu ve Warnemunde, Ulice v Baltimore a některé další. Rovněž časopis Besedy lidu reprodukuje jeho perokresby (Na břehu) a obrazy (Politikáři a Panáci na poli).

Zastoupení ve sbírkách

[editovat | editovat zdroj]
  • Národní galerie v Praze, obraz Z Dubrovníka
  • Oblastní galerie v Liberci, obraz Krajina s řekou
  • Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem, obraz Večer na stráni u rybníka
  • Galerie hlavního města Prahy, obraz Praha
  • Muzeum uměni v Clevelandu, akvarel Niagarské vodopády
  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Kouřim
  2. Záznam o úmrtí v Clevlandu (USA), FamilySerch
  3. Augustin Satra. S. 2. Národní listy [online]. 1909-04-14 [cit. 2022-05-22]. S. 2. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Harlas, F. X.: Rozhledy v uměním výtvarném. Osvěta, 1903, roč. 33, č. 12.
  • Neznámý autor: Augustin Satra. Národní listy, roč. 49, č. 103, 14. 4. 1909.
  • Štogrová, J.: Malíř a krajinář Augustin Satra (1877-1909), Pod Blaníkem, roč. XIV, 2010, č. 3 a 4.
  • Kol. autorů: Augustin Satra (1877-1909), Malíř a krajinář Podblanickem, Pod Blaníkem, 17. samostatná příloha, 2011.
  • Navrátil, M.: Dějiny Kondrace pod Blaníkem. Praha: Vlastním nákladem, 1915.
  • Neznámý autor: Aug. Satra Přístav v Dubrovníku, Zlatá Praha, roč. 22, č. 14, s. 160 a 167, 20. 1. 1905.
  • Neznámý autor: Augustin Satra, Zlatá Praha, roč. 22, č. 40, s. 469, 21. 7. 1905.
  • Otto, J.: Satra Augustin (autor hesla F. X. Harlas), Ottův slovník naučný, Praha,1904.
  • Birnbaumová, A., Černá, V.: Opuštěná paleta. Praha: F. Topič, 1942.
  • Burget, Ed., Váša, O.: Ota Bubeníček. Praha: Nadace Karla Svolinského a Vlasty Kubátové, 2007.
  • Kodl, M., Zachař M.: Mařákova škola. Praha: Galerie Kodl, 2007 (str. 105-107).
  • Veselská, D.: Impresionismus: Krajina barvy a světla, Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích, 2021 (str. 101).

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]