Přeskočit na obsah

Božena Weleková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Božena Weleková
Božena Weleková s Máničkou
Božena Weleková s Máničkou
Narození8. února 1910
Smíchov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí10. prosince 1979 (ve věku 69 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povoláníherečka a loutkoherečka
Manžel(ka)Jan Vavřík-Rýz
Děti3
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Božena Weleková (8. února 1910, Smíchov[1]10. prosince 1979, Praha) byla česká loutkoherečka a herečka. Od roku 1945 byla druhou interpretkou Máničky, po Anně Kreuzmannové. V divadle Spejbla a Hurvínka zůstala až do svého odchodu do důchodu, v roce 1968.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Narodila se jako Božena Antonie Vokounová v rodině kominického mistra Ladislava Vokouna na Smíchově čp.285 . Vyučila se zlatnicí. Od hereckých začátků v ochotnickém kroužku Vojan v Radotíně vedla její cesta přes různé divadelní společnosti až do Městského divadla v Jablonci nad Nisou. Měla velký hlasový rozsah, 4 oktávy a díky tomu se uplatnila velmi dobře i v operetě. Při slavnostním zahájení v osvobozeném Jablonci hraje v Našich furiantech Ladislava Stroupežnického paní Dubskou, jako host. Na začátku sezóny roku 1945 přichází do divadla Spejbla a Hurvínka k prof. Josefu Skupovi a stává se na více než dvacet let interpretkou Máničky. Po rozvodu s Janem Vavříkem-Rýzem nechala všechna svá jména, začínající písmenem V, sjednotit do uměleckého jména Weleková. Těžko se smiřovala se stářím. Vystupovala ještě nějaký čas se souborem Staropražská pětka. Zemřela po dlouhé nemoci v domově důchodců v Praze-Kobylisích. Z prvního manželství měla dvě děti, Janu Velkovou a Ivana Velka. Z druhého manželství, s Janem Vavříkem-Rýzem, dceru Helenu.

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Václava na Smíchově

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • MALÍK, Jan. Úsměvy dřevěné Thálie. Praha: Orbis, 1965. 
  • MALÍK, Jan. Národní umělec Josef Skupa. Praha: SNKLU, 1962. 
  • GRYM, Pavel. Klauni v dřevácích. Praha: Panorama, 1988. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]