Přeskočit na obsah

James Thomas

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
James Purdon Lewes Thomas, 1. vikomt Cilcennin
Erb vikomta Cilcennina
Erb vikomta Cilcennina
První lord admirality
Ve funkci:
31. října 1951 – 2. září 1956
PředchůdceFrank Pakenham, 7. hrabě z Longfordu
NástupceQuintin Hogg, 2. vikomt Hailsham
Stranická příslušnost
ČlenstvíKonzervativní strana

Narození13. října 1903
Úmrtí13. července 1960 (ve věku 56 let)
RodičeJames Lewes Thomas a Anne Louisa Purdon
Alma materOriel College
Rugby School
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

James Purdon Lewes Thomas, 1. vikomt Cilcennin (13. října 190313. července 1960) byl britský politik, dlouholetý poslanec Dolní sněmovny za Konzervativní stranu (1931–1955). Od mládí zároveň zastával různé funkce ve státní správě, v letech 1951–1956 byl ministrem námořnictva. V roce 1955 s titulem vikomta vstoupil do Sněmovny lordů.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Pocházel ze statkářské rodiny z Walesu, která od 18. století sídlila v hrabství Carmarthenshire, byl jediným synem Jamese Thomase (1862–1910). Vystudoval v Oxfordu a od mládí byl členem Konzervativní strany. Ve volbách kandidoval poprvé neúspěšně v roce 1929, v letech 1929–1931 byl tajemníkem S. Baldwina. Uspěl v následujících volbách v roce 1931 a v letech 1931–1955 byl poslancem Dolní sněmovny za hrabství Herefordshire. V koaličních vládách ve 30. letech zastával několik nižších funkcí ve státním aparátu, byl postupně parlamentním tajemníkem na ministerstvu dominií (1932–1935), na ministerstvu kolonií (1935–1936)[pozn. 1], ministerstvu zahraničí (1937–1938) a na ministerstvu války (1940). V rámci Churchillova koaličního válečného kabinetu zastával funkce lorda pokladu (1940–1943) a finančního tajemníka admirality (1943–1945). V letech 1945–1951 byl jako konzervativec v opozici, do druhé Churchillovy vlády byl povolán jako ministr námořnictva a tuto funkci si podržel i za premiéra Anthonyho Edena (1951–1956). Od roku 1951 byl též členem Tajné rady. Mezitím byl v roce 1955 povýšen na vikomta a povolán do Sněmovny lordů. Z aktivní politiky odešel v roce 1956, ale v letech 1957–1960 ještě vykonával úřad lorda-místodržitele v hrabství Hereford, které předtím zastupoval v parlamentu. Zemřel bez potomstva a titul vikomta zanikl jeho úmrtím. V roce 1952 obdržel čestný doktorát na univerzitě v Oxfordu.

  1. Na ministerstvu pro dominia a na ministerstvu kolonií byl jeho nadřízeným ministr a jmenovec taktéž z Walesu, James Henry Thomas.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]