Přeskočit na obsah

Jošt II. z Rožmberka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vysoce důstojný a osvícený
Jošt z Rožmberka
biskup vratislavský a lavantský
Církevřímskokatolická
Diecézevratislavská
ZnakZnak
Osobní údaje
Datum narození11. listopadu 1430
Datum úmrtí12. prosince 1467 (ve věku 37 let)
Místo úmrtíNisa
Místo pohřbeníKatedrála svatého Jana Křtitele[1]
RodičeOldřich II. z Rožmberka a Kateřina z Vartenberka
PříbuzníLidmila z Rožmberka, Perchta z Rožmberka, Jindřich IV. z Rožmberka, Jan II. z Rožmberka a Anežka z Rožmberka (sourozenci)
Povoláníkatolický kněz a katolický biskup
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jošt II. z Rožmberka (11. listopadu 143012. prosince, 1467 Nisa) byl biskupem vratislavským, knížetem niskýmgenerálním převorem[2] českých johanitů.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Druhorozený syn Oldřicha z Rožmberka a Kateřiny z Vartemberka vstoupil v mladém věku do řádu johanitů a v roce 1452 se stal jejich generálním převorem. Od roku 1450 byl též proboštemsv. Víta v Praze, v roce 1453 přijal kněžské svěcení a o tři roky později byl zvolen vratislavským biskupem. Protože byl věrný svému otci Oldřichu II. z Rožmberka, odmítl volit a následně i korunovat českého krále Jiřího z Poděbrad, ale i přesto měl v politice na mysli obecný prospěch Českého království a často se pokoušel mírnit vztahy mezi katolíky a utrakvisty. V červenci 1463 se účastnil zemského sněmu v Brně, kde se postavil na stranu Jiřího z Poděbrad. Roku 1466 byla nad Jiřím vyhlášena klatba a Jošt se postavil na stranu papeže, Joštovo vojsko bylo poraženo v bitvě u Pačkova 11. června 1467 Ctiborem Tovačovským z Cimburka.[3]

Do historie vstoupil jako "tlustý biskup", neboť měl prý vřelý vztah k jídlu. Uměl špatně německy, proto kázal raději v latině, té však příliš nerozuměli vratislavští Němci, přestože byl jinak vynikající kazatel. Zemřel ve věku 37 let v roce 1467. Jeho ostatky jsou uloženy ve vratislavské katedrále.[1]

  1. a b ANONYMOUS. Nankier Kołda [online]. Find a Grave [cit. 2014-09-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. KOTLÁROVÁ, Simona. Jan III. z Rožmberka (1484–1532): Generální převor johanitského řádu v Čechách a vladař rožmberského domu. České Budějovice: Veduta, 2010. 223 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86829-59-3. S. 9, 11. 
  3. JUŘÍK, Pavel. Rožmberkové – první po českém králi. Praha: [s.n.], 2020. 200 s. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • KOTLÁROVÁ, Simona. Jan III. z Rožmberka (1484–1532): Generální převor johanitského řádu v Čechách a vladař rožmberského domu. České Budějovice: Veduta, 2010. 223 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86829-59-3. 
  • KUBÍKOVÁ, Anna. Rožmberské kroniky : krátký a summovní výtah od Václava Březana : komentovaná edice. České Budějovice: Veduta, 2005. 294 s. ISBN 80-86829-10-3. 
  • LAVIČKA, Roman; ŠIMÚNEK, Robert. Páni z Rožmberka 1250–1520 : jižní Čechy ve středověku : kulturněhistorický obraz šlechtického dominia ve středověkých Čechách. České Budějovice: Veduta, 2011. 356 s. ISBN 978-80-86829-70-8. 
  • NĚMEC, Bohumír. Rožmberkové : životopisná encyklopedie panského rodu. České Budějovice: Veduta, 2001. 111 s. ISBN 80-903040-0-1. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]