Přeskočit na obsah

Josef Bonaparte

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Josef I.
král neapolský a španělský
Portrét
Josef Bonaparte kolem roku 1808
autor portrétu François Gérard
Doba vládyNeapolské království: 18061808
Španělsko:
18081813
Narození7. ledna 1768
Corte
Úmrtí28. července 1844
Florencie
PohřbenPařížská invalidovna
PředchůdceNeapol:
Parthenopeiská republika
Španělsko: Ferdinand VII.
NástupceNeapol: Joachim Murat
Španělsko: Ferdinand VII.
ManželkaJulie Clary
PotomciZenaïde Charlotte Julie
Charlotte Napoléone
DynastieBonapartové
OtecCarlo Buonaparte
MatkaLaetitia Ramolino
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef-Napoleon Bonaparte (rozen Giuseppe di Buonaparte, korsicky: Ghjuseppe Nabulione Bonaparte; španělsky: José Napoleón Bonaparte; 7. leden 1768, Corte28. červenec 1844, Florencie) byl francouzský státník, právník, diplomat a starší bratr Napoleona Bonaparte. Během napoleonských válek se stal neapolským (1806–1808) a poté španělským králem (1808–1813). Po pádu Napoleona se tituloval jako Comte de Survilliers a emigroval do Spojených států amerických, kde se usadil poblíž Bordentownu v New Jersey na panství s výhledem na řeku Delaware nedaleko Filadelfie.

Díky královskému stipendiu pro zchudlou šlechtu mohli bratři Josef a Napoleon studovat ve Francii. Josef vstoupil roku 1779 na internát v Autunu. Z původně plánované duchovní kariéry sešlo a Josef pak studoval na universitě v Pise práva jako jeho otec Carlo Buonaparte. Poté pracoval jako advokát, soudce, ale především v diplomatických službách v Římě. Později uzavřený konkordát s papežským stolcem roku 1801, vznikl díky jeho taktnímu postupu při diplomatických jednáních, kde uplatnil i své právní znalosti. Napoleon jej dosadil na trůn neapolský 1806 – jeho nástupcem se stal r. 1808 Joachim Murat – a poté roku 1808 jej učinil králem španělským. Tam si počínal váhavě, nesystematicky, neprofesionálně a sklízel výčitky svého bratra, následkem kterých pak chtěl vstoupit do kláštera. Po ztracené bitvě u Vittorie, na jejímž nešťastném výsledku měl výrazný podíl, musel opustit Španělsko (1813). Po pádu svého bratra odjel do exilu v USA (Bordentown, Jersey), kde prožil 17 let. Koupil a provozoval statek poblíž New Yorku. Zemřel ve Florencii a je pohřben nedaleko svého velkého bratra v pařížské Invalidovně (postranní kaple).

Josef Bonaparte se roku 1794 oženil s Julií Clary, dcerou bohatého obchodníka Françoise Claryho (* 1725) z Marseilles. Její mladší sestra byla Désirée Clary, bývalá snoubenka Napoleona a později královna švédská. Vzdáleným příbuzným byl maršál Suchet, který se oženil s dcerou její sestry.

S Julií měl Josef dvě dcery:

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • AMELUNXEN, Clemens. Napoleonův klan: rodina ve stínu imperátora. Praha: Brána, 1998. 352 s. ISBN 80-85946-99-8. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Předchůdce:
Parthenopeiská republika
Znak z doby nástupu Neapolský král
Josef Bonaparte
18061808
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Joachim Murat
Předchůdce:
Ferdinand VII.
Znak z doby nástupu Španělský král
Josef Bonaparte
18081813
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Ferdinand VII.