Přeskočit na obsah

Josef Knězek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Josef Knězek
Narození7. srpna 1908
Frenštát pod Radhoštěm
Úmrtí4. února 1969 (ve věku 60 let)
Frenštát pod Radhoštěm
Povolánířezbář
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Knězek (7. srpna 1908 Frenštát pod Radhoštěm[1]6. února 1969 Frenštát pod Radhoštěm) byl moravský lidový řezbář[2][3][4].

Josef Knězek se narodil do rodiny tkalcovského mistra Ferdinanda Knězka (*5. 12. 1871) a Terezie, rozené Slezinské (*14. 9. 1876)[1]. Měl 4 sourozence: Marii, Žofii, Aloise a Annu. Podle představ rodičů se měl Josef jako nejmladší dítě manželů stát původně knězem. Již na obecné a měšťanské škole ovšem projevoval výrazné kreslířské nadání. Majetkové poměry rodiny nedovolily talentovanému chlapci výtvarné studium, proto se vyučil krejčím .[5][6] Po návratu z vojenské služby a sňatku krejčovské řemeslo již natrvalo opustil. Pracoval jako hlídač u frenštátské firmy Polach, později jako dělník a vrátný v národním podniku MEZ a TON[7]. Josef Knězek se oženil se dne 1. června 1931[8] s Annou, rozenou Jandovou (*23. 9. 1910, †26. 10. 1973), dcerou koláře Josefa Jandy. Mladí manželé získali byt jako neplacení správcové na Orelském stadionu[9] ve Frenštátě, kde bydleli až do cca poloviny roku 1945. Společně vychovali 4 děti - Annu (*1932), Josefa (*1936), Marii (*1943) a Pavla (*1947)[10]. Knězek byl mmj. i amatérským hudebníkem - v městské hudbě hrál na lesní roh, o Vánocích v kostele na valašskou trúbu [11].

Josef Knězek s manželkou Annou

Začátky, inspirace a tvorba v mládí

[editovat | editovat zdroj]

Od 30. let 20. století se začal zabývat řezbou a u této záliby setrval. Mezi Knězkovy rané práce patří betlémy pro římskokatolické farní úřady v Přívoze a ve Frenštátě. Ve 40. letech byla jeho tvůrčí práce nejintenzivnější. Nemálo k tomu přispěl více než roční pracovní pobyt v sochařském ateliéru bratří Kotrbů v Brně a návštěva večerních kurzů práce se dřevem v brněnské uměleckoprůmyslové škole. Možnost nastoupit do dílny Heřmana Kotrby v Brně na Petrově mu zprostředkovali přátelé a známí z frenštátské orelské organizace a katolické církve. Zde se seznamoval s opravdovým řezbářským řemeslem, po večerech navštěvoval kurzy v umělecké přípravě[12]. V dílně se seznámil také s ukrajinským řezbářem Vasiľem Svidou [13] (*1913, Packaňovo, Ukrajina). Jeho tvorbu ovlivnili i frenštátští umělci – zejména malíř Břetislav Bartoš a sochař Jan Knebl.

Na začátku války byla gestapem odhalena skupina Odboje během druhé světové války[14], jejímž byl členem, a strávil cca 10 měsíců ve vazbě (Olomouc, Ostrava, Vratislav). Při zatýkání a domovní prohlídce byla u něj objevena hlava prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, kterou právě vyřezával. V té době již měl 2 děti o které se pak musela postarat manželka Anna za přispění své rodiny. Po překonání této tvrdé zkoušky marně hledal zaměstnání.

Tématem Knězkových plastik je především všední život, zobrazený např. v dílech Políbení (1942), Odpočinek (1943), Pasáček (1943), Dostaveníčko (1944), Sekáč (1942) a Žebrák (1943). K nejzdařilejším patří práce čerpající z domácí zbojnické tradice – Zbojník I. (1943), Zbojník II. (1946), Ondráš (1946) a Valašský odboj (1946). Mezi rozměrnější díla se řadí Loučení Kosinovo (1946), Ondrákova smrt (1946), Obtúlaný (1946) a Kristus u studánky (1945) na motivy básně Josefa Kaluse. V 50. letech vznikají Tarokáři (1950)[15] a několik reliéfních prací – plaketa MEZ (1949) či rozměrné Zrození židle vytvořené pro podnik TON ve Frenštátě p. R.

Pozdní tvorba a výstava EXPO 67

[editovat | editovat zdroj]

Mezi Knězkovy poslední práce patří betlém se zvířecími figurkami v barokizujícím pojetí. Představuje výtečnou ukázku jeho řemeslné dovednosti, proto byl vystaven i na Světové výstavě v roce 1967 v Montrealu[16]. Dílo Josefa Knězka, nyní rozptýlené v soukromém majetku, částečně i ve sbírce frenštátského muzea, neztratilo nic ze své přitažlivosti ani v časovém odstupu.

V závěrečné době svého řezbářského působení vytvořil svůj poslední (šestý) „Valašský betlém“ (původním vlastníkem byl p. MUDr. R. Machek). Betlém byl později součástí československé prezentace na světové výstavě v kanadském Montrealu EXPO 67.

Josef Knězek zemřel ve věku nedožitých 61 let v důsledku nedostatečnosti plic.

Valašské betlémy (30. - 40. léta)[17]

[editovat | editovat zdroj]

Prvním dílem J. Knězka jsou kolorované figury tvořící společně s pozadím p. Bartoše a budovami p. Leopolda Pustky betlém, který je součástí expozice Památník bratří Strnadlů a J. Knebla v Trojanovicích. Další výraznější řezbářskou práci „Valašský betlém“ z roku 1931 mohlo být jeho vánoční muzicírování v kostele sv. Jana Křtitele ve Frenštátě. Původním vlastníkem byl p. Leopold Reček z Kvítkovic. V roce 1932 Knězek vytvořil další „Valašský betlémem“ (původním vlastníkem byl továrník Leopold Pustka z Frenštátu). V roce 1934 Knězek vytvořil v pořadí třetí „Valašský betlém“, a to pro JUDr. Hromádku z Brna. Knězek během života vytvořil ještě nejméně dva další betlémy, jeden v roce 1943 pro Farní úřad v Ostravě-Přívoze[18][19] a další v roce 1944 pro Kostel svatého Jana Křtitele (Frenštát pod Radhoštěm)[20].

Valašské lidové figury (výběr)[21]

[editovat | editovat zdroj]
  1. Alegorie zbojníků (1935 & 1943)
  2. Valaška u Boží muky
  3. Zbojník (1942)
  4. Sekáč (1942) [2]
  5. Žebrák (1942)
  6. Všeci ludě povědajú (1942)
  7. Ondráš a Juráš (plaketa, 1942)
  8. Bača s ovečkou
  9. A já su synek z Polanky (1943)
  10. Pasáček (1943)
  11. Kopačka (1944)[22]
  12. Idyla z hor (1944)
  13. Výměnkáři (1944)
  14. Dřevaři (1944)
  15. Hra v kuličky (1944)
  16. Babička s housaty (1945)
  17. Pytlák
  18. Tanečník
  19. Polanky
  20. Rozsévač
  21. Drvoštěp
  22. Pasák
  23. Odpočinek
  24. Dřevorubec
  25. Dobrý pastýř
  26. Valach v lese

Náboženská tematika (výběr)

[editovat | editovat zdroj]
  1. Madona s dítětem (1941)
  2. Na cestě z kostela (1941)
  3. Krucifix (1944)
  4. Budha (1944)[23]
  5. Kristus uzdravuje (1944)
  6. Srdce Pána Ježíše (1944)
  7. Pane, pomoz mi! (1944)

Milostná tematika (výběr)

[editovat | editovat zdroj]
  1. Zásnuby
  2. Lidová svatba
  3. Dostaveníčko
  4. Políbení

Řezby související s obdobím Protektorátu (vytvořeny po 2. sv. válce)

[editovat | editovat zdroj]
  1. Lidice
  2. Pod tlakem nacismu
  3. Ve spárech gestapa
  4. Za svobodu
  5. Valašský odboj

Řezby inspirované díly jiných umělců

[editovat | editovat zdroj]
  1. Únos Černohorky (dle Čermáka)
  2. Duben (dle Mánesa)
  3. Sv. Václav (dle Myslbeka)
  4. Pijme Juro, pijme Jan... (dle B. Bartoše)

Řezby související s pracovním prostředím

[editovat | editovat zdroj]
  1. Plaketa MEZ
  2. Sokol
  3. Zrození židle

V roce 2008 byla při příležitosti výročí 100 let uspořádána v pobočce Muzea Novojičínska ve Frenštátě vernisáž výstavy jeho prací. K této příležitosti byla vydaná i katalog[6] k výstavě v Muzeu ve Frenštátě pod Radhoštěm se snímky jeho prací.

  1. a b Matrika N, 1905-1912, Frenštát pod Radhoštěm [online]. Zemský archiv Opava. Dostupné online. 
  2. Osobnost: Josef Knězek. www.prijmeni.cz [online]. [cit. 2023-10-07]. Dostupné online. 
  3. Národní digitální knihovna. ndk.cz [online]. [cit. 2023-10-09]. Dostupné online. 
  4. Národní digitální knihovna. ndk.cz [online]. [cit. 2023-10-09]. Dostupné online. 
  5. Národní digitální knihovna. ndk.cz [online]. [cit. 2023-10-09]. Dostupné online. 
  6. a b KNĚZEK, Josef Jr.; FIGAROVÁ, Alena. Josef Knězek: katalog k výstavě v Muzeu ve Frenštátě pod Radhoštěm 25. října 2008 - 4. ledna 2009 uspořádané ke 100. výročí narození Josefa Knězka. 1. vyd. Frenštát p. R.: Muzeum Novojičínska, 2008. ISBN 978-80-254-3084-2. 
  7. Digitální knihovna Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2023-10-10]. Dostupné online. 
  8. Matrika O, 1928-1946, Frenštát pod Radhoštěm [online]. Zemský archiv v Opavě. Dostupné online. 
  9. Národní digitální knihovna. ndk.cz [online]. [cit. 2023-10-09]. Dostupné online. 
  10. Národní digitální knihovna. ndk.cz [online]. [cit. 2023-10-09]. Dostupné online. 
  11. FIGAROVÁ, Alena. 100 let od narození řezbáře Josefa Knězka. Hlasy muzea ve Frenštátě pod Radhoštěm. 2008, roč. 25, čís. 1, s. 93,94. Dostupné online. 
  12. N, N. Kouzelníci na Petrově. Lidové noviny. Brno: Vydavatelské družstvo Lidové strany v Brně, 1894-1919, 1942-11-17, roč. 50, čís. 577, s. 2. Dostupné online. ISSN 1802-6265. 
  13. [1]
  14. Národní digitální knihovna. ndk.cz [online]. [cit. 2023-10-09]. Dostupné online. 
  15. -O, r-. Výstavy: Dva roky Malé galerie. S. 91. Hlasy muzea a archivu ve Frenštátě pod Radhoštěm [online]. Nový Jičín: Muzejní a vlastivědná společnost, 1992-, 1992-01-01 [cit. 2023-10-09]. Roč. 9, čís. 1, s. 91. Dostupné online. 
  16. Národní digitální knihovna. ndk.cz [online]. [cit. 2023-10-09]. Dostupné online. 
  17. Národní digitální knihovna. ndk.cz [online]. [cit. 2023-10-09]. Dostupné online. 
  18. AV-, O. Valašské betlémy pod Radoštěm. Moravské noviny. 1944-01-12. 
  19. -A, -. Z dílny řezbářského umělce: Čtvrtý valašský Betlém. České slovo. 1943. 
  20. ZBAVITEL, Alois. Nový valašský Betlém: Mistrná práce. České slovo. 1945-01-03. 
  21. Národní digitální knihovna. ndk.cz [online]. [cit. 2023-10-09]. Dostupné online. 
  22. AV, -O. Frenštátský umělec Knězek v pilné práci. Moravské noviny. 1944-02-13. 
  23. -, A-. Nová díla řezbáře Knězka.: Tvůrčí práce frenštátského umělce.. Ostravská národní práce. 1944-04-26. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-2000. 5. Ostrava 2000; Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska 2000. Valašské Meziříčí 2000.
  • KNĚZEK, Josef Jr.; FIGAROVÁ, Alena. Josef Knězek: katalog k výstavě v Muzeu ve Frenštátě pod Radhoštěm 25. října 2008 - 4. ledna 2009 uspořádané ke 100. výročí narození Josefa Knězka. 1. vyd. Frenštát p. R.: Muzeum Novojičínska, 2008. ISBN 978-80-254-3084-2.
  • KNĚZEK, Josef ml. a Marta ORLÍKOVÁ. Josef Knězek a Anna, rozená Jandová. 2010

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]