Přeskočit na obsah

Julius von Bernuth

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Julius von Bernuth
Julius von Bernuth (vlevo) s Erwinem Rommelem při bitvě o Francii
Julius von Bernuth (vlevo) s Erwinem Rommelem při bitvě o Francii

Narození12. srpna 1897
Německá říše Metz, Německé císařství
Úmrtí12. července 1942 (ve věku 44 let)
Sovětský svaz Ssochkranaja, Sovětský svaz
Vojenská kariéra
HodnostGeneralmajor
Doba služby19141942
Sloužil Německé císařství (do roku 1918)
Výmarská republika (do roku 1933)
Třetí říše
Složka Reichsheer (do roku 1918)
Reichswehr (do roku 1933)
Wehrmacht
JednotkaInfaterie-Regiment Nr. 115
Infaterie-Regiment Nr. 365
VelelNáčelník štábu u Tankové divize Kempf
náčelník štábu u XXVI. Tankového sboru
Náčelník štábu u XV. tankového sboru
4. armáda
4. tanková armáda
VálkyPrvní světová válka
Druhá světová válka
BitvyInvaze do Polska (1939)
Operace Barbarossa (1941)
VyznamenáníRytířský kříž železného kříže
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Julius Hans Camillo Friedrich Leo Ludwig von Bernuth (12. srpna 189712. července 1942) byl německý veterán první světové války a pozdější Generalmajor (generálmajor) německého Wehrmachtu. Zároveň byl i držitelem mnoha vojenských vyznamenání včetně Rytířského kříže železného kříže.

Mládí a první světová válka

[editovat | editovat zdroj]

Julius von Bernuth se narodil 12. srpna roku 1897 ve městě Metz v oblasti Lotrinska ve východní Francii. Poté, co dokončil základní školu, nastoupil na kadetní školu ve městě Karlsruhe a později i na kadetku v Berlíně.

Poté, co dne 10. srpna roku 1914 vstoupil do německé císařské armády, tak se stal velitelem čety u 115. pěšího pluku (Infanterie-Regiment Nr. 115). Zde působil až do 10. září téhož roku, kdy byl zraněn v boji. Ze svých zranění se následně léčil až do 27. listopadu, kdy byl po zotavení převelen zpět na frontu a to k 70. polnímu záložnímu praporu (Feld-Ersatz-Batallion Nr. 70).

V srpnu roku 1915 byl zařazen do ročního důstojnického kurzu. Po jeho dokončení byl zařazen jako pozorovatel u 115. pěšího pluku a později se dostal jako pozorovatel do štábu téhož pluku.

Během roku 1917 byl opět jmenován velitelem čety u 365. pěšího pluku a v srpnu téhož roku byl jmenován pobočníkem velitele praporu.

Po skončení války byl jako pobočník velitele praporu přeřazen zpět ke 115. pěšímu pluku, kde již dříve působil jako pozorovatel. Až do začátku druhé světové války působil na různých postech jako je například instruktor pěchoty, velitel roty nebo poradce ve výcviku.

Druhá světová válka

[editovat | editovat zdroj]

Počátkem druhé světové války působil jako instruktor taktiky na vojenské akademii, ale 1. září roku 1939 se stal velitelem operací u Panzer Division Kempf pod velením generála Wernera Kempfa.

Po skončení Invaze do Polska se stal náčelníkem štábu u XXVI. tankového sboru a později u XV. tankového sboru, kde působil až do října roku 1940.

Až do června roku 1941 zastával funkci šéfa výcvikového střediska pro personál generálních štábů. Poté byl jmenován spojovacím důstojníkem mezi OKW a Skupinou armád Jih.

Dne 10. ledna roku 1942 se stal náčelníkem štábu u 4. armády a ještě téhož roku byl převelen ke 4. tankové armádě.

Zde také zemřel poté, co byli generál von Bernuth a jeho pilot Oberfeldwebel Linke zabiti v boji, když byl jejich letoun Fieseler Storch sestřelen nedaleko vesnice Ssochkranaja v Rusku. Generál von Bernuth pravděpodobně ještě žil po pádu, protože když byla jeho mrtvola objevena, tak měla střelnou ránu na hlavě. Oba dva vojáci byli pohřbeni 16. července na hřbitově Frolowskij.

Shrnutí vojenské kariéry

[editovat | editovat zdroj]

Data povýšení

[editovat | editovat zdroj]

Významná vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]