Přeskočit na obsah

Lány (Svitavy)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lány
Kaple svaté Anny
Kaple svaté Anny
Lokalita
Charakterčást města
ObecSvitavy
OkresSvitavy
KrajPardubický kraj
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel5 803 (2021)[1]
Katastrální územíČtyřicet Lánů (9,64 km²)
PSČ568 02
Počet domů738 (2011)[2]
Lány
Lány
Další údaje
Kód části obce161004
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lány je část města Svitavy, tvořící jeho jižní a západní část. Na jihu sousedí s obcí Hradec nad Svitavou. Původně se jednalo o samostatný městys Čtyřicet Lánů (německy Vierzighuben)[3] (v roce 1930 měla obec 2728 obyvatel, z toho bylo 2539 německých občanů), který byl roku 1960 společně s tehdejším Moravským Lačnovem přičleněn k městu Svitavy jako jedna z místních částí. Katastrální území nese název Čtyřicet Lánů.

Vesnice měla zemědělský charakter, z vypěstovaných plodin bylo na trzích zásobováno přilehlé město Svitavy. Dnes se jedná o bramborářskou oblast.

Lány (Čtyřicet Lánů / Vierzighuben) na historické mapě (1897)

Nejstarší doklad z roku 1372 má podobu zu den Huben ("na lánech"). Z roku 1517 je poprvé doloženo české Čtyřicet lánů a z roku 1677 odpovídající německé Vierzig Huben. Číslice udávala počet lánů, které vesnice měla k obdělávání v době vzniku.[4]

Do roku 1945 byl městys Čtyřicet Lánů osídlen německy mluvícím obyvatelstvem, stejně jako většina obcí německého jazykového ostrova Schönhengstgau (Hřebečsko). Původní obyvatelstvo, nacházející se v regionu již od 13. století, kdy byli osadníci pozváni z Německa tehdejším německým a moravským biskupem Brunem ze Schauenburku kolonizovat zdejší kraj, bylo v roce 1946 násilně přesídleno do Německa, převážně do pohraničních oblastí s Francií.

Historické památky

[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Josefa

[editovat | editovat zdroj]
Kostel svatého Josefa ve Svitavách

Kostel sv. Josefa, lidově Červený kostel, spolu s přilehlým redemptoristickým klášterem byl založen v roce 1894. Základní kámen byl položen za přítomnosti generálního vikáře Johannese Weinlicha 23. září 1894. K slavnostnímu vysvěcení koleje redemptoristů došlo 7. září 1896 za přítomnosti olomouckého arcibiskupa dr. Theodora Kohna[5].Pseudorománská stavba s dvěma dominantními věžemi byla vystavěna podle plánů Josefa Schmalzhoffera z Vídně. Stavbou byl pověřen Václav Ryšavý. Vnitřní malba byla dokončena až v roce 1910 kostelním malířem Erwinem Bubenikem z Lince. Dekoraci interiéru zajišťoval Max Schmalzl. Ferdinand Stufflesser ze Svatého Ulrychu v Tyrolích je autorem hlavního oltáře a čtyři postranních, dále bohatě vyzdobil kazatelnu. J. E. Tomala z Brna zřídil oltářní stůl z mramoru. Zdi hlavní lodi chrámu jsou dekorovány sochou Svatého Josefa a apoštolů svatého Ondřeje a svatého Jakuba. Na věžích kostela se do 1. světové války nacházely největší zvony v obci. V 50. letech byl klášter státními složkami uzavřen a jeho budova přiřazena ke svitavské nemocnici. Kostel je v současné době postupně rekonstruován, částečně z prostředků vybraných ve veřejné sbírce.

Kaple svaté Anny

[editovat | editovat zdroj]

V jižní části vesnice ve Svitavské ulici se nachází kaple zasvěcená svaté Anně, vysvěcena 18. května 1891. Dnes veřejnosti nepřístupna.

Mariánská kaple

[editovat | editovat zdroj]

Na jižním konci při hranici katastrů Lánů a Hradce nad Svitavou stojí kaple Panny Marie. Kaple se využívá pouze část roku, a to v pondělí večer na mši svatou.

Socha svatého Jana Nepomuckého

[editovat | editovat zdroj]

Na severní hranici katastru vesnice (ulice Brněnská) se nad řekou Svitavou v zahradě nachází pískovcová socha Svatého Jana Nepomuckého, vzhlížejícího k nebi se vztyčeným prstem a opřeného o svazek knih.

Pomník Johanna Wolfganga von Goethe

[editovat | editovat zdroj]
Historická fotografie pomníku J. W. Goetha z roku 2010

V Brněnské ulici se nalézal pomník německého básníka Johanna Wolfganga von Goethe, postavený v roce 1932 u příležitosti 100. výročí úmrtí umělce a vědce[6]. Byl jedním ze čtyř posledních památníků tomuto muži na území České republiky, který nebyl po roce 1945 postižen likvidací kulturních památek na území Sudet. Při stavebních úpravách v roce 2014 městských úřadem odvezen, téhož roku odcizen[7][8].

Vrchnostenský úřad

[editovat | editovat zdroj]

Na levé straně řeky Svitavy se nachází budova bývalého vrchnostenského úřadu, tzv. zámeček. Dnes se v něm nachází mateřská škola.

Ve vesnici se nalézá několik křížů různého stáří.

Vesnicí protéká řeka Svitava pramenící v lesích v okolí Moravského Lačnova a Javorníku. Do řeky se zleva vlévá bezvýznamný tok a zprava Lánský potok, vycházející z Lánského rybníka.

Ostrý potok

[editovat | editovat zdroj]

Drobný tok, pramenící v západní části, protéká vodárenským lesem a jako pravostranný přítok se vlévá do řeky Svitavy

Lánský rybník

[editovat | editovat zdroj]

Na Studeném potoce, pramenícím severně od obce Vendolí se nalézá chovný rybník zvaný Lánský. V rákosinách žije vodní ptactvo a okolí je cílem vycházek místních obyvatel. V zimě je upravován na lední plochu pro zimní sporty.

Bažantnice

[editovat | editovat zdroj]

Na západní straně katastru se nalézá zalesněná plocha, místními zvaná bažantnice nebo vodárenský les. Oblast byla na začátku 20. století nezalesněná, poté zde byly vyhloubeny studny k jímání pitné vody pro občany přilehlé vsi. Plocha postupně zarostla a ještě v nedávné minulosti sloužila jako z městských vodáren. Nyní se zde nachází místo pro oddech občanů a výuku místních žáků v přírodním prostředí.

Současnost

[editovat | editovat zdroj]

V současnosti jsou bývalé zemědělské plochy využity ke stavebním účelům a vzniklo zde několik velkých sídlišť pro zajištění bydlení občanů města Svitavy. Na levé straně řeky Svitavy se nachází zděné družstevní domy a na pravé straně vzniklo v 80. letech 20. století panelové sídliště Lány I,II. Dále byla plánována i výstavba dílu Lány III jižně od dnešní ulice Felberova, ale tyto stavby již nebyly po roce 1989 realizovány. Namísto toho vznikl západně od panelového sídliště Lány I, nový prostor k individuální výstavbě, který je nazýván sídliště Vějíř, ulice jsou pojmenovány po známých básnících a hercích, například ulice Jana Wericha, Jaroslava Ježka, Jiřího Voskovcem, Františka Halase nebo Františka Hrubína.

Většina původních domů se v současnosti nalézá v podél řeky Svitavy a podél silnice protínající městys.

Názvy tratí a části

[editovat | editovat zdroj]

Západní část

[editovat | editovat zdroj]

V části západně od řeky Svitavy se nalézají tyto polní tratě a čtvrtě:

  • Nad Bažantnicí
  • Bažantnice
  • Palička
  • Za Bažantnicí
  • Nad Rybníkem
  • Hradecký hon
  • V Lukách

Zastavěná oblast

  • U Stadionu
  • Vějíř

Východní část

[editovat | editovat zdroj]

Východně od řeky Svitavy se nalézají tyto polní tratě a názvy

  • Nad Křížkem
  • U Božích muk
  • Za Kravínem
  • Na Ochozu
  • Nad Silnicí
  • U Zastávky

Lány jsou velice dopravně zatížené, protože jí probíhá hlavní silniční tah E461 Mikulov-Dolní Lipka.

Železnice

[editovat | editovat zdroj]
Železniční zastávka Svitavy-Lány

Na hlavním zrekonstruovaném železničním koridoru Vídeň – Berlín nachází zastávka Svitavy-Lány, která slouží i obyvatelům severní části Hradce nad Svitavou. Zastávka sloužila cestujícím až do prosince 2011, kdy ji postihlo zavedení integrovaného dopravního systému kraje. V roce 2014 opět funguje zastávka na znamení.

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. http://www.zwittau.de/orte/vierzighuben/vierzighuben.htm Die Marktgemeinde Vierzighuben
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 489.
  5. Sborník historického kroužku VI. ZŠ ve Svitavách-Lánech, 100 let od vysvěcení kostela svatého Josefa a koleje kongregace redemptoristů ve Svitavách-Lánech
  6. http://www.litoulkysy.cz/products/pomnik-k-100-vyroci-umrti-j-w-goetha/ Pomník k 100. výročí úmrtí J. W. Goetha
  7. http://diskutuj.zwittau.cz/index.php?action=vthread&forum=17&topic=327/[nedostupný zdroj] Goethův památník ve Čtyřiceti Lánech zmizel
  8. Naše město – Svitavský informační měsíčník, říjen 2014, strana 3

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]