Přeskočit na obsah

Marta Boháčová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Marta Boháčová
Základní informace
Rodné jménoMarta Leinweberová
Narození8. května 1936
Brno
Úmrtí12. srpna 2014 (ve věku 78 let) nebo 12. září 2014 (ve věku 78 let)
Praha
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povolánípedagožka, operní pěvkyně, hudební pedagožka a koncertní pěvec
Nástrojehlas
Hlasový oborsoprán
Oceněnízasloužilý umělec (1982)
Manžel(ka)Josef Boháč
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marta Boháčová (8. května 1936, Brno12. srpna 2014, Praha) byla česká operní pěvkyně, v letech 1970–91 členka souboru Národního divadla v Praze.

Narodila se v Brně, kde také vystudovala pedagogické gymnázium. Již během studia na gymnáziu zpívala v Horáckém dívčím triu, se kterým získala v roce 1955 zlatou medaili na Štrasburském festivalu. V roce 1958 se stala členkou Pěveckého sboru Československého rozhlasu a vedle toho studovala na Hudební a taneční fakultě Akademie múzických umění v Praze u profesora Přemysla Kočího [1]. Absolvovala v roce 1965. Ve studiu pokračovala v Bratislavě, ve Vídni a v pěveckém institutu při Teatro Massimo v Palermu v Itálii. V Národním divadle nejprve hostovala jako sólistka čekatelka a v roce 1970 se stala stálou členkou operního souboru.

Jejím hlavním oborem byl koloraturní soprán. Velký úspěch slavila např. v roli Rosiny v Rossiniho Lazebníku sevillském, Královny noci i Papageny v Mozartově Kouzelné flétně či Noriny v Donizettiho Donu Pasqualovi. Zpívala však také role českého repertoáru, zejména v operách Bedřicha Smetany: Esmeraldu v Prodané nevěstě, Karolinu ve Dvou vdovách či Barče v Hubičce.

V Národním divadle působila až do roku 1991. Vedle toho se věnovala i koncertní činnosti, často vystupovala v zahraničí. Hostovala v Berlínské státní opeře, v sofijském Národním divadle, v městském divadle v Basileji, v Teatro Regio v Parmě, v Moskvě a v dalších evropských městech. Její hlas byl zaznamenán na řadě gramofonových nahrávek a v rozhlasových a televizních inscenacích.

Vyučovala na Pražské konzervatoři, na Vysoké hudební škole ve Frankfurtu nad Mohanem a byla docentkou na pražské Hudební fakultě AMU.

V roce 1956 se stala manželkou skladatele Josefa Boháče, měla 2 děti. V roce 1982 byla jmenována zasloužilou umělkyní.

Role na scéně Národního divadla

[editovat | editovat zdroj]
  • Rusalka (1959/1960) – Lesní žínka, Jiná žínka
  • Figarova svatba (1960/1961) – Zuzana
  • Kouzelná flétna (1961/1962) – Královna noci
  • Lazebník sevillský (1963/1964) – Rosina
  • Únos ze serailu (1963/1964) – Blonda
  • Carmen (1965/1966) – Micaela
  • Turandot (1966/1967) – Liu
  • Bohéma (1967/1968) – Musetta
  • Divadlo za branou (1967/1968) – Kolombína
  • Maškarní ples (1967/1968) – Oskar
  • Don Giovanni (1968/1969) – Zerlina
  • Její pastorkyňa (1968/1969) – Barena
  • Libuše (1968/1969) – První žnec
  • Smrt kmotřička (1969/1970) – Nejstarší šumařova dcera
  • Figarova svatba (1970/1971) – Zuzana
  • Hoffmannovy povídky (1970/1971) – Olympia
  • Prodaná nevěsta (1970/1971) – Esmeralda, Skočnou tančí
  • Šárka (1970/1971) – Svatava
  • Arabella (1971/1972) – Fiakrmilli
  • Dvě vdovy (1971/1972) – Karolina
  • Hubička (1972/1973) – Barče
  • Piková dáma (1972/1973) – Chloe
  • Špalíček (1972/1973) – Zpívá
  • Rigoletto (1973/1974) – Gilda
  • Don Giovanni (1974/1975) – Zerlina
  • Figarova svatba (1974/1975) – Zuzana
  • Fidelio (1975/1976) – Marcellina
  • Její pastorkyňa (1975/1976) – Barena
  • Kouzelná flétna (1975/1976) – Papagena
  • Lazebník sevillský (1975/1976) – Rosina
  • Bohéma (1976/1977) – Mimi, Musetta
  • Piková dáma (1976/1977) – Chloe
  • Carmen (1977/1978) – Micaela
  • Medvěd (1977/1978) – Helena Ivanovna Popovová
  • Figarova svatba (1978/1979) – Hraběnka
  • Traviata (1978/1979) – Violetta Valéry
  • Dvě vdovy (1980/1981) – Karolína
  • Don Pasquale (1981/1982) – Norina
  • Silnice (1981/1982) – Gelsomina
  • Mistr Jeroným (1984/1985) – I. žena
  • Psohlavci (1984/1985) – Dorla
  • Trubadúr (1985/1986) – Inez
  • Brouk Pytlík (1987/1988) – Pavoučice
  • Julietta (1988/1989) – Obchodnice s ptáky
  • Žebrácká opera (1988/1989) – Suky Tawdry
  • Hry o Marii (1990/1991) – Sólový kvartet
  1. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 36

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 36–7, foto č. 35

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]