Přeskočit na obsah

Mince v českých zemích

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

V minulosti se jako platidlo českých zemích používaly různé mince domácího i cizího původu. Význam hlavního platidla si získala kvalitní stříbrná mince ve vrcholném středověku, kdy se její užívání rozšířilo na úkor starších plateb ve vážených drahých kovech a naturáliích. Stříbrná mince si toto postavení udržela až do 19. století, kdy se rozvíjí užívání papírových peněz (bankovek, resp. státovek) a začíná se přecházet na mince ražené bez užití drahého kovu a používané jen pro nižší nominální hodnoty.

K nejvýznamnějším mincím domácího původu patřily stříbrné mince, v raném středověku denáry a později brakteáty, od vrcholného středověku (r. 1300) zvláště pražský groš. Na začátku 16. století Šlikové razí jáchymovský tolar, který dal název tolar i dalším mincím. Po prusko-rakouské válce 1867 byla základní mince zlatý (florin), který se objevuje již od poloviny 18. století. V souvislosti s přechodem na zlatý standard byl zlatý od r. 1892 nahrazen rakousko-uherskou korunou. Roku 1918 byly zavedena koruna československá, která (kromě válečné protektorátní koruny) v různých proměnách existovala do r. 1992.

Od r. 1993 je měnová jednotka České republiky koruna česká, haléřové mince se přestaly používat v roce 2009.

Podrobnější informace naleznete v článku denár.
Denár Vratislava II., první strana mince
Denár Vratislava II., druhá strana mince

Denáry jsou první mince ražené českými panovníky od 10. století až do roku 1300. Jako první je doloženě razil již Boleslav I. Až do mincovní reformy Břetislava I. roku 1050 byly denáry tzv. velkého střížku tj. průměr 18 – 20 mm a hmotnosti více než 1 g. Nálezy velkého střížku se objevují více v zahraničí než doma. U nás např. v Praze a v okolí a v Plzni a v okolí. Slavníkovské mincovnictví zaniká jejich vyvraždením roku 995. Po roce 1000 se objevují denáry s vyobrazením a jménem svatého Václava jako „věčného panovníka“.

Od roku 1050 až do začátku ražby brakteátů někdy okolo roku 1217 byly raženy denáry malého střížku o průměru 16 mm a hmotnosti pod 1 g. Ke konci ražby ryzost kovu výrazně poklesla. Denáry mohly být například šípového typu nebo mečového typu. V opisu mince mohlo být napsáno jméno panovníka, které končí slovem dux. Bývají tam také napsány názvy míst, kde mince vznikla. Později však názvy mincoven mizí a nahrazují se jmény světců a patronů.

Již z doby Boleslava II. na konci 10. století je nápisem na mincích doložena mincovna na Vyšehradě. Od 11. století se denáry razí i na Moravě, od druhé poloviny 11. století v rámci olomouckého, brněnského a krátce i znojemského údělného knížectví. Kolem roku 1210 se v Čechách přechází na ražbu brakteátů, v nově zřízeném markrabství moravském se denáry razí až do poloviny 13. století.

Brakteáty

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku brakteát.
Brakteát

Brakteáty byly stříbrná jednostranná mince knoflíkovitého tvaru z velmi tenkého střížku. Na českém území byly brakteáty zavedeny dle míšeňského vzoru začátkem 13. století Přemyslem Otakarem I. a nahradily v té době silně znehodnocené denáry. Razily se až do mincovní reformy Václava II. v roce 1300 a přechodu na nový, hodnotný pražský groš.

Podrobnější informace naleznete v článcích groš a pražský groš.

Česká grošová měna

[editovat | editovat zdroj]
Pražský groš Václava II.

České mince razili následující panovníci, v závorce je uvedeno datum ražby:

Moravská grošová měna

[editovat | editovat zdroj]

Moravské mince razili následující panovníci, v závorce je uvedeno datum ražby:

  • ??? (2. polovina 14. století) – „dutý peníz“
  • Jošt (1375–1411) – peníz s „IO“
  • Jošt (1375–1411) – haléř s „IO“
  • Jošt (1375–1411) – peníz
  • Zikmund (1419–1423) – peníz
  • Albrecht II. (1423–1439) – peníz

Slezská grošová měna

[editovat | editovat zdroj]

Slezské mince razili následující panovníci, v závorce je uvedeno datum ražby:

Tolary a krejcary

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článcích Tolar (historická měna), jáchymovský tolar a krejcar.
Půltolar, mince rodu Šliků
Grešle Leopolda I.
Tolar Marie Terezie
Rakousko-uherská koruna (1901)
Podrobnější informace naleznete v článku Rakousko-uherský zlatý.

Koruny historické

[editovat | editovat zdroj]
Koruna československá – 5 Kč (1925)

Současné mince

[editovat | editovat zdroj]
  1. Archivovaná kopie. www.zavedenieura.cz [online]. [cit. 2008-07-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-09-14. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Novotný V., Mince Františka Josefa I., 1992
  • Novotný V., Mince Františka Lotrinského, Josefa II., Leopolda II., 1995
  • Novotný V., Mince Františka I., 1993
  • Novotný V., Mince Ferdinanda V., 1993
  • Novotný V., Mince Marie Terezie, 1994
  • Staněk J., Peníze v českých zemích, 1995, ISBN 80-901893-1-8
  • WINTER, Zikmund. Kulturní obraz českých měst : Život veřejný v 15. a 16. věku : mezi roky 1420–1620. Praha: Matice česká, 1892. Dostupné online. Kapitola O minci, s. 442–456. 
  • LUKAS, Jiří; VIDEMAN, Jan. Počátky českého mincovnictví. Praha: Filosofia, 2022. 335 s. ISBN 978-80-7007-687-3. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]