Přeskočit na obsah

Podmokly (Děčín)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Děčín IV-Podmokly
Lokalita
Charakterčást města
ObecDěčín
OkresDěčín
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel5 376 (2021)[1]
Katastrální územíPodmokly (6,88 km²)
PSČ405 02
Počet domů567 (2011)[2]
Děčín IV-Podmokly
Děčín IV-Podmokly
Další údaje
Kód části obce407259
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Podmokly (německy Bodenbach) jsou IV. částí statutárního města Děčína. Leží na levém břehu Labe a protéká nimi Jílovský potok. Vlastní Děčín (Děčín I) leží na pravém břehu Labe. Do roku 1942 byly Podmokly samostatným městem. Katastrální území Podmokly zahrnuje místní části Podmokly (IV), Rozbělesy (V), Letná (VI), Václavov (XXII) a Popovice (XXIII).

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1407.[3]

Podmokly byly až do výstavby Severní státní dráhy jen menší osadou. Díky levné pracovní síle a strategické poloze při vodní cestě a posléze i železniční dráze se Podmokly rychle staly důležitým střediskem průmyslu. První průmyslové podniky zde byly založeny v letech 1826–1829.

Budova bývalého poplužního dvora - původně renesanční tvrz založená po roce 1576
Památkově chráněná budova železniční stanice Děčín hlavní nádraží

K nejvýznamnějším patřila továrna na keramiku a kameninu, kterou roku 1829 založili Wilhelm (Leberecht) Schiller (1797, Obergrund (Horní Žleb)) a Friedrich «Fritz» V[incent]. M[einulph]. Gerbing (1798, Riesa – 1848).[4] Vyráběli užitkové a dekorační předměty podle anglických vzorů Wedgwoodových, pravděpodobně nejdokonalejší v zahraničí. Dále závod vyráběl do forem lisované nádobí s bohatou plastickou dekorací, namísto glazury lakované kopálovým či jantarovým nátěrem, tzv. siderolit nebo terralit, podle laku mělo zboží zbarvení okrově žluté nebo zemitě hnědočervené. Významným závodem se stala původně jen pobočka drážďanské továrny na kakao, čokoládu a kávové náhražky Jordan & Timaeus, která byly až do založení děčínské Diany patrně nejvýznamnější severočeskou čokoládovnou. Dochovaly se z ní dodnes dva objekty, které po rekonstrukci slouží nákupnímu centru Jordanka.

K prudkému rozvoji obce na město došlo v důsledku výstavby železniční trati PrahaDrážďany, pro jejíž nádraží poskytl hrabě Thun-Hohenstein roku 1852 pozemky východně od svého loveckého zámku. Během padesátých let 19. století Podmokly počtem obyvatel přerostly sousední historické město Děčín. Přílivem dělníků z vnitrozemí se zde na konci 19. století vytvořila poměrně početná česká menšina. Rozvíjela se především doprava, keramický a potravinářský průmysl. Většina továrních objektů byla stržena kolem roku 1900, další vybombardované ruiny až po druhé světové válce. Tato městská část je zastavěna unikátní rozsáhlou secesní zástavbou obytných domů, která vznikla díky překotnému rozvoji Podmokel na přelomu 19. a 20. století.

Katastrální členění Děčína
Jílovský potok

Obec Podmokly byla roku 1901 povýšena na město.[5] V roce 1942, za druhé světové války, byly spojeny se sousedním městem Děčínem a se Starým Městem v jedno město Tetschen-Bodenbach. Po válce se pak město Děčín rozrostlo o řadu dalších obcí.

V Podmoklech byla od nepaměti většina obyvatelstva německé národnosti. Část Němců uprchla hned v prvních dnech po 9. květnu 1945, 16. května 1945 přijely do Podmokel Revoluční gardy. Němečtí obyvatelé byli zbaveni československého občanství a v několika vlnách většinou deportováni do Německa nebo do internačních táborů. Prázdné byty zajistila policie a připravila je pro nově příchozí české osídlence, mnohé domy se staly terčem rabování.

V Podmoklech se nachází děčínské městské divadlo, Pastýřská stěna se Zoo Děčín a mnoho obchodních domů. Přes Podmokly protéká Jílovský potok.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 ve městě žilo 14 269 obyvatel (z toho 7 120 mužů), z nichž bylo 1 628 Čechoslováků, 11 307 Němců, 47 Židů, devatenáct příslušníků jiné národnosti a 1 268 cizinců. Převažovala římskokatolická většina (11 681 osob) a kromě ní zde bylo 1 525 evangelíků, 56 členů církve československé, 265 židů, 164 členů nezjišťovaných církví a 578 lidí bez vyznání.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měly Podmokly 16 899 obyvatel: 3 344 Čechoslováků, 12 371 Němců, 109 příslušníků jiné národnosti a 1 164 cizinců. Římských katolíků bylo 12 272, k evangelickým církvím se hlásilo 1 619 osob, 295 k církvi československé, 136 k nezjišťovaným církvím, židů bylo 335 a zbývajících 2 331 lidí bylo bez vyznání.[7]

Vývoj počtu obyvatel a domů[3][8]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 3 325 5 480 6 922 9 989 12 610 14 387 17 206 14 004 7 961 7 904 6 738 5 986 5 669 5 159
Domy 260 368 433 595 765 871 1 162 1 331 523 495 515 512 567
Tabulka zahrnuje údaje částí Červený vrch, Weiher, Žlíbek a v letech 1869–1950 též Rozbělesy. Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Děčín.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Podmokly prochází první železniční koridor PrahaDrážďany, na němž zde leží železniční stanice Děčín hlavní nádraží. Na hranici Podmokel a Letné se na navazující regionální trati nachází zastávka Děčín zastávka, osobní doprava zde však od roku 2007 do roku 2021 nebyla objednávána. Od dubna 2022 byla na trati v úseku Děčín–Telnice obnovena osobní doprava, čímž tedy i na této zastávce.

Podmokly prochází silnice I. třídy I/13, která se zde kříží se silnicí I/62.

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 366, 367. 
  4. [1]
  5. Historie Archivováno 10. 5. 2011 na Wayback Machine., město Děčín
  6. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 180. 
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 46. 
  8. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 283. 
  9. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Děčín, s. 252. 
  10. Podmokly – Záznam v databázi monumnet [online]. Národní památkový ústav, 2003–2011 [cit. 2012-03-14]. Dostupné online. 
  11. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Podmokly – tvrz, s. 385–386. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech. A/J. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Děčín, s. 251–252. 
  • BRAUNOVÁ, Alena. Kouzlo keramiky a porcelánu. Praha: Práce, 1985. 454 s. S. 301–302. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]