Portál:První světová válka

Portál První světová válka

e

První světová válka představuje jeden z nejrozsáhlejších a nejničivějších válečných konfliktů v lidské historii. Trvala od roku 1914 do roku 1918 a vyžádala si životy přibližně devět a půl milionu vojáků. Další miliony civilistů navíc zemřely v důsledku vojenských operací, při masakrech, pogromech, při genocidě Arménů, kvůli hladu a vyčerpání, rozšířeným nemocem a při pandemii španělské chřipky. Roznětkou celosvětového konfliktu byl úspěšný atentát na rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este. Poté vyhlásilo Rakousko-Uhersko válku Srbsku a v návaznosti nato do války vstoupily i další země. Zpočátku proti sobě stály státy Trojdohody a Ústředních mocností. Později se do války zapojily i další státy. Většina bitev první světové války měla charakter zákopových válek, kdy došlo k postupu vojsk často jen za cenu obrovských ztrát. Přes některé úspěchy Ústředních mocností, nakonec došlo k hospodářskému vyčerpání Německa a jeho spojenců. Po revoluci a pádu císařství podepsala nová německá vláda příměří. Konec války s sebou přinesl nejen nové rozdělení sil v Evropě, ale například i vznik autoritářských režimů či několik let trvající hospodářskou krizi.

Článek měsíce e

Dnešní výročí e

Uniforma Františka Ferdinanda Atentát na Františka Ferdinanda d'Este, následníka rakousko-uherského trůnu, byl spáchán 28. června 1914 v Sarajevu hlavním městě okupované Bosny a Hercegoviny. Během jízdy automobilem ulicemi města byl arcivévoda František Ferdinand napaden skupinou šesti atentátníků, jejichž vůdcem byl Danilo Ilić. Po předchozím nezdařeném bombovém útoku na kolonu vozů byli František Ferdinand d'Este a jeho choť, Žofie Chotková, zastřeleni bosenskosrbským příslušníkem organizace Mladá Bosna, Gavrilo Principem. Na vrcholu celého spiknutí stál velitel srbské vojenské rozvědky Dragutin Dimitrijević, jeho pravá ruka, major Vojislav Tankosić, a špion Rade Malobabić. Atentátníci, klíčoví členové sítě agentů a srbští vojenští činitelé zodpovědní za organizaci atentátu byli posléze uvězněni, souzeni a potrestáni. Pachatelé uvěznění na území Bosny byli souzeni v Sarajevu v říjnu 1914, ostatní aktéři byli souzeni v letech 1916 a 1917 před pololegálním soudem ve Francouzi okupované řecké Soluni. V odpovědi na atentát bylo Srbsku 23. července předloženo tzv. Červencové ultimátum. Atentát v Sarajevu se pro Rakousko-Uhersko stal záminkou k následnému vyhlášení války Srbsku a je považován za jednu z příčin první světové války. Čtěte více…

26. červenec za první světové války 1916 – V bitvě na jezeře Tanganika byli Němci donuceni potopit parník Graf von Goetzen. Jezero Tanganika ovládla Dohoda. 1918 – Ve vzdušném souboji padl britský pilot a letecké eso Mick Mannock. Další výročí první světové války...

Obrázek měsíce e

Osobnost měsíce e

Australané v zákopech během třetí bitvy u Yper.

Ernest Hemingway v uniformě, Milán 1918 Ernest Hemingway byl významný americký spisovatel a jeden z čelných představitelů tzv. ztracené generace, který byl v mládí ovlivněn účastí v bojích první světové války. Po maturitě odmítl odejít na vysokou školu, toužil se stát spisovatelem a na podzim roku 1917 se stal reportérem kansaského listu Star. V prosinci téhož roku byl kvůli slabozrakosti odmítnut při pokusu o vstup do americké armády, načež se přihlásil jako dobrovolník k Červenému kříži. V květnu 1918 odplul z New Yorku do Evropy a v létě téhož roku se dostal na italskou frontu, kde právě probíhala bitva na Piavě. Zde byl jako řidič sanitky těžce raněn střepinami z minometu, avšak přes mnohočetná zranění dokázal na zádech odnést do bezpečí raněného italského vojáka. Stal se prvním Američanem raněným ve válce v Itálii a za svůj statečný čin byl vyznamenán italskou stříbrnou medailí. Poté se léčil v nemocnici v Miláně, kde se zamiloval do zdravotní sestry Agnes von Kurowské. Po konci války a návratu do USA byl vítán jako hrdina. Zážitky z války promítl do svého románu Sbohem, armádo, který vyšel v roce 1929. Jako reportér se účastnil i španělské občanské války a za svá další literární díla obdržel Pulitzerovou i Nobelovu cenu. V roce 1961 spáchal ve svém domě v Ketchumu sebevraždu ranou z brokovnice. Čtěte více…

Kategorie e	Citát měsíce e	Redakce e
První světová válka Dějiny zemí během první světové války Důsledky první světové války Historiografie první světové války Hladové bouře za 1. světové války První světová válka v kultuře Osobnosti první světové války Politické dějiny první světové války Příčiny první světové války Válečné zločiny během první světové války Vojenství první světové války	„ Ve snaze o zamezení takové katastrofě, jako je války v Evropě, Tě žádám jménem našeho starého přátelství, abys udělal vše, co je možné, pro zastavení svých spojenců, kteří došli příliš daleko. “ — Mikuláš II. v telegramu svému bratranci císaři Vilémovi II., 28. července 1914	Dobré články české Wikipedie související s první světovou válkou: Atentát na Františka Ferdinanda d'Este První světová válka Seznam válečných lodí ztracených během první světové války Říjnová revoluce Požadované články: Oběti první světové války Hindenburgova linie Druhá bitva na Aisně Závod k moři Harold Gillies Georgij Berchman SMS Dresden Ofenzíva Marna-Remeš Ofenziva Gneisenau Ofenziva Blücher-Yorck Československý dobrovolnický sbor

Ostatní

Informace e	Šablony e
Odkazy: První světová válka na Commons Související portály: Historie ~ Válka ~ Druhá světová válka Související projekty: Historie	Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|První světová válka}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, viz návod.

Seznam všech portálů české Wikipedie