Přeskočit na obsah

Ratibořice (Jaroměřice nad Rokytnou)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ratibořice
Centrum Ratibořic
Centrum Ratibořic
Lokalita
Charaktermístní část
ObecJaroměřice nad Rokytnou
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel204 (2021)[1]
Katastrální územíRatibořice na Moravě (6,4 km²)
Nadmořská výška470 m n. m.
PSČ675 51
Počet domů76 (2011)[2]
Ratibořice na mapě
Ratibořice
Ratibořice
Další údaje
Kód části obce139874
Kód k. ú.739871
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ratibořice (2. pád do Ratibořic, 6. pád v Ratibořicích; německy Ratiborzitz) jsou vesnice, místní část Jaroměřic nad Rokytnou. Název značí „ves lidí Ratiborových“. Ve vesnici žije 204[1] obyvatel. Nedaleko obce bylo vybráno v lokalitě Na Skalním místo pro možný sklad vyhořelého jaderného paliva, okolní obce s tímto nesouhlasí. Lokalita byla vytipována SÚRAO z oblasti o ploše kolem 40 km2 a byla zařazena do užšího výběru.[3] V březnu 2018 proběhly protesty proti průzkumům hlubinného úložiště jaderného odpadu na pozemcích u obce. Lokalitu odmítl i starosta města Jaroměřice nad Rokytnou, pod kterou vesnice spadá.[4]

Geografická charakteristika

[editovat | editovat zdroj]

Zastavěné území místní části Ratibořice je od místní části Jaroměřice nad Rokytnou vzdáleno více než 3,5 km po silnici III/4014. Na silnici č. II/360 jsou u Výčap napojeny bezmála dvoukilometrovou částí téže silnice č. III/4014. Spojení s Boňovem zajišťuje silnice č. III/4015.

Ratibořice se rozkládají v nadmořské výšce 460 až 480 m n. m.; jejich povrch stoupá od jihozápadu k severovýchodu. V lese východně od Ratibořic pramení potok, který protéká jižně od osady a své vody odevzdává Štěpánovickému potoku asi 600 m před Štěpánovicemi. Ratibořice leží téměř uprostřed trojúhelníku vymezeného trojicí kopců: kopcem o výšce 465 m na jihozápadě u soutoku Ratibořického potoka se Štěpánovickým potokem, taktéž zalesněným kopcem s kótou 504 m severně od osady a na východě se zalesněným kopcem o nejvyšší výšce 523 m n. m.

První zmínky o Ratibořicích jsou datovány rokem 1348, avšak i jejich území bylo osídleno již v mladší době kamenné, což dokládají archeologické nálezy (střepy moravské malované keramiky);[5] jednou z archeologických lokalit je lokalita Proklaky.

Vládcem obce byl vladycký rod (1351 Ctibor z Ratibořic). V obci byla tvrz. Od 15. století ji spolu s obcí držely různé vladycké rody z okolí (14081416 Kryštof z Ratibořic, 14471465 Jindřich z Hrochova). Od 60. let 17. stol. seděli v obci Rechenberkové. Adam a Arnošt z Recheberka přeměnili po roce 1660 tvrz na barokní zámek (v 19. stol. v něm zřízeny byty). V roce 1696 už ves náležela k lesonickému panství.

V roce 1843 se uvádí počet obyvatel 275, k roku 1850 pak 258 obyvatel.

Na postavení kaple na návsi proběhla obecní sbírka (1928), téhož roku byl postaven pomník padlým. Boží muka za obcí směrem k Lipníku jsou z 18. století.

Ratibořice byly elektrifikovány v roce 1930 Západomoravskými elektrárnami (ZME).

Dne 30. ledna 2019 v Ratibořicích shořela kachní farma, škoda dosáhla 4 milionů Kč, zahynulo celkem 6,5 tisíce kachen.[6][7]

Vývoj počtu obyvatel Ratibořic[8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 284 302 292 332 292 324 347 254 226 226 235 210 220

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Jaroměřicích nad Rokytnou.
  • jednotné zemědělské družstvo bylo zřízeno roku 1953.[9] Na bývalém zbytkovém statku dnes hospodaří ekologičtí zemědělci (ratibořická kozí farma).[10][11]
  • Pavel Dobrovolný (* 1934), ekologický zemědělec a podnikatel[12]
  • Jan Holba (1865–1949) – římskokatolický duchovní a politik, organizátor rolnických záložen, zemský poslanec
  1. a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. MAHEL, Luděk. Na Třebíčsku je další místo pro jaderné úložiště. Lidé se bouří. Třebíčský deník. 2018-03-28. Dostupné online [cit. 2018-04-02]. 
  4. MAHEL, Luděk. Nás si nekoupíte! Jaderné smetiště nechceme, znělo v Ratibořicích. Třebíčský deník. 2018-03-31. Dostupné online [cit. 2018-04-13]. 
  5. Město Jaroměřice nad Rokytnou. Ratibořice: Jaroměřice nad Rokytnou [online]. Město Jaroměřice nad Rokytnou, 2007-04-05 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 
  6. JAKUBCOVÁ, Hana. Farma v Ratibořicích lehla popelem. Uhynulo v ní přes šest tisíc kachňat. trebicsky.denik.cz. 2019-01-30. Dostupné online [cit. 2019-03-03]. 
  7. VOKÁČ, Martin. Při požáru v zemědělském areálu na Třebíčsku uhynulo šest tisíc kachen. iDNES.cz [online]. 2019-01-30 [cit. 2019-03-03]. Dostupné online. 
  8. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587. 
  9. Moravskobudějovicko. Jemnicko. Brno : Muzejní a vlastivědná společnost, 1997. 863 s. ISBN 80-85048-75-2
  10. bs. Den otevřených vrat [online]. Ekologické zemědělství, 2006-08-14 [cit. 2015-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-07. 
  11. Smolíková, Dagmar: Ratibořický dvůr - reportáž z biofarmy manželů Dobrovolných v časopise Sedmá generace 1/2005
  12. Nejvyšší ocenění Kraje Vysočina [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2017 [cit. 2019-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-01. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]