Přeskočit na obsah

Raymond Moody

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Raymond Moody
Narození30. června 1944 (80 let)
Porterdale, Georgie
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Povoláníspisovatel, psycholog, lékař
Národnostamerická
Alma materVirginská univerzita
Období20. století
ŽánrParapsychologie
TémataProžitek blízké smrti
OceněníBludný balvan (2010)
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Raymond A. Moody, Jr. (* 30. června 1944 Porterdale, Georgie) je americký spisovatel, psycholog a lékař, první badatel zabývající se tematikou prožitků blízkých smrti. Je známý jako autor knih o posmrtném životě a prožitcích blízkých smrti. Napsal 11 knih. Jeho nejznámější kniha se jmenuje Život po životě[1] (anglicky Life After Life), která byla poprvé vydána v roce 1975 (česky 2005).

Vzdělání a počátky kariéry

[editovat | editovat zdroj]

Moody vystudoval doktorát z filosofie (1969) na University of Virginia a psychologie na University of West Georgia, kde později působil jako profesor[2]. Dosáhl také lékařského vzdělání (titul M.D. – ekvivalent českého MUDr., 1976, Medical College of Georgia)[3].

Po získání lékařského titulu pracoval Moody jako soudní psychiatr ve státní nemocnici v Georgii. Od roku 1998 působil na univerzitě Nevada, Las Vegas[4].

Výzkum prožitků blízké smrti

[editovat | editovat zdroj]

Během studií na univerzitě ve Virginii v roce 1965 se Moody setkal s psychiatrem Dr. Georgem Ritchiem, který jej seznámil se svým prožitkem blízké smrti. Ritchie měl tento prožitek ve svých 20 letech, později jej popsal v knize Return From Tomorrow, vydané v roce 1978. Moody začal dokumentovat prožitky blízké smrti dalších lidí a zjistil, že mají některé společné rysy, např. pocit bytí mimo tělo, průchod tunelem, setkání s mrtvými příbuznými a vnímání silného světla. V roce 1975 Moody publikoval mnoho těchto prožitků v knize Život po životě, kde použil pojmu prožitek blízký smrti (anglicky near-death experience).

V roce 1992 byl natočen televizní dokument založený na knize Život po životě, který vyhrál na filmovém festivalu v New Yorku bronzovou medaili v kategorii mezilidských vztahů.

V rozhovoru s Jeffrey Mishlove, Moody sdělil své osobní závěry o svém výzkumu prožitků blízké smrti:

Na základě rozhovorů s tisíci lidí o jejich prožitcích blízké smrti a mnoha vlastních prožitcích některých typických příznaků prožitků blízké smrti jsem přesvědčen, že existuje život po smrti. Na základě výpovědí svých pacientů nemám absolutně žádné pochybnosti, že se na krátko dostali na onen svět.[5]

Ohlas v Česku

[editovat | editovat zdroj]

Moody navštívil Československo (1991) a Česko (2010), kdy s ním Česká televize natočila rozhovor[6].

V roce 2011 mu Český klub skeptiků Sisyfos udělil negativní cenu Bludný balvan za „pseudovědeckou interpretaci zážitků blízkosti smrti“.[7]

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Moody se narodil v Porterdale, Georgii. Byl třikrát ženatý.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Raymond Moody na anglické Wikipedii.

  1. MOODY, Raymond. Praha: Knižní klub, 2010.
  2. Chris Aanstoos, A Brief History of the West Georgia Humanistic Psychology Program Archivováno 3. 6. 2010 na Wayback Machine., "The West Georgia Story." The Humanistic Psychologist, 17(1). 77–85., 1989. Accessed 2010-08-09.
  3. Life After Life – About Raymond Moody [online]. [cit. 2014-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-04. 
  4. ECU Voyages lecturer to discuss life after life, near-death experiences [online]. [cit. 2015-12-11]. Dostupné online. 
  5. Life After Life:Understanding Near-Death Experience With Raymond Moody, M.D. www.intuition.org [online]. [cit. 2015-12-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-10-10. 
  6. Raymond Moody: Život po životě je naděje [online]. Dostupné online. 
  7. Bronzový Bludný balvan 2010 - Dr. Raymond A. Moody jr. [online]. Český klub skeptiků Sisyfos, 2011-03-26 [cit. 2011-07-31]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]