Přeskočit na obsah

Rožňava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rožňava
Hornické náměstí v Rožňavě. V pozadí katedrála Nanebevzetí Panny Marie a kostel sv. Anny.
Hornické náměstí v Rožňavě. V pozadí katedrála Nanebevzetí Panny Marie a kostel sv. Anny.
Rožňava – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška313 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajKošický
OkresRožňava
Tradiční regionGemer
Administrativní dělení3 místní části
Rožňava
Rožňava
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha45,62 km²
Počet obyvatel17 569 (2021)
Hustota zalidnění385,1 obyv./km²
Správa
Statusměsto
StarostaPavol Burdiga (Most-Híd)
Vznik1230
Oficiální webwww.roznava.sk
E-mailprimator@roznava.sk
Adresa obecního úřaduMestský úrad Rožňava
Šafárikova 29
Telefonní předvolba058
PSČ048 01
Označení vozidel (do r. 2022)RV
NUTS525529
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rožňava (maďarsky Rozsnyó, německy Rosenau, latinsky Rosnavia) je město na východním SlovenskuKošickém kraji. V roce 2014 zde žilo přes 19 450 obyvatel, leží v nadmořské výšce 313 metrů.

Město se nachází v regionu Gemer ve středu Rožňavské kotliny v nadmořské výšce 313 metrů. Z jižní strany město obklopuje Slovenský kras, ze severu úpatí Volovských vrchů. Městem protéká Rožňavský potok a řeka Slaná.

Biskupský palác v Rožňavě

Město vzniklo jako hornické sídliště a jeho historie je spojena s těžbou zlata, stříbra, mědi a později železné rudy.[1] Bylo pojmenováno podle názvu výnosného dolu Rosnoubana (maďarsky Rozsnyóbánya, německy Rosenau).

První zmínka o městě je na darovací listině z roku 1291 vystavené králem Ondřejem III. ostřihomskému arcibiskupovi. První známou stavbou města je původně farský kostel (v současnosti biskupská katedrála) z roku 1304. Kostel přešel mnoha přestavbami, největší proběhla na přelomu 15. a 16. století a zahrnovala tzv. Bakóczovskou kapli s renesančním vstupním portálem a pozdně gotickým pastoforiem na severní straně presbytáře. První městské výsady získala osada v roce 1340 od uherského a polského krále Ludvíka I. Velikého. Až do roku 1918 patřila Rožňava k Uherskému království, po první světové válce se stala součástí Československa.

Dne 16. června 1919 se u Rožňavy odehrála bitva mezi československou armádou a maďarskou Rudou armádou. Československá armáda zde byla zastoupena 1. československým pěším dobrovolnickým plukem z Prahy, 21. plukem francouzských legií, 35. plukem italských legií a 2. praporem italské domobrany. Bitva skončila dobytím Rožňavy a zajetím štábu maďarského vojska.[2]

V roce 1930 zde žilo 6 668 obyvatel. V letech 1938 až 1945 byla Rožňava přičleněna k Maďarsku.[3]

Městské části

[editovat | editovat zdroj]
  • Nadabula (od roku 1960)
  • Rožňava
  • Rožňavská Baňa

Město leží na frekventované slovenské silnici I/16, známé také jako E58 (BratislavaNitraZvolenLučenec - Rimavská SobotaTornaľa – Rožňava – KošiceMichalovceUžhorod).

Rožňava leží na železniční trati Zvolen–Košice (ZvolenLučenecFiľakovoJesenskéTornaľa - Rožňava – Košice). Na železniční trati Rožňava–Dobšiná byl v roce 2003 zastaven provoz.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rožňava na slovenské Wikipedii.

  1. Stručná história mesta. www.roznava.sk [online]. [cit. 2019-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-18. 
  2. LÁZŇOVSKÝ, Bohuslav; KLÍMA, Stanislav. Průvodce po Československé republice, Země Slovenská a Podkarpatskoruská. 4. vyd. Praha: Orbis, 1937. 755 s. S. 256. 
  3. Seznam obcí a okresů republiky Česko–Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 19. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]