Přeskočit na obsah

Sedliště (okres Frýdek-Místek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sedliště
Kostel Všech svatých
Kostel Všech svatých
Znak obce SedlištěVlajka obce Sedliště
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecFrýdek-Místek
Obec s rozšířenou působnostíFrýdek-Místek
(správní obvod)
OkresFrýdek-Místek
KrajMoravskoslezský
Historická zeměSlezsko
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 725 (2024)[1]
Rozloha9,91 km²[2]
Katastrální územíSedliště ve Slezsku
Nadmořská výška330 m n. m.
PSČ739 36
Počet domů504 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa obecního úřaduSedliště 271
739 36 Sedliště
[email protected]
StarostaIng. Jaromír Krejčok
Oficiální web: www.obecsedliste.cz
Sedliště
Sedliště
Další údaje
Kód obce598674
Kód části obce146986
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Sedliště (německy Sedlischt, polsky Siedliszcze) se nachází 4 km severně od města Frýdek-MístekMoravskoslezském kraji. Žije zde přibližně 1 700[1] obyvatel.

Sedliště jsou součástí regionu Slezská brána. Obec leží v Podbeskydské pahorkatině, konkrétně k její části označované jako Těšínská pahorkatina. Katastrem obce protéká potok Ostravická Datyňka. V obci se nachází pošta, základní a mateřská škola, ordinace praktického lékaře, dřevěný kostel Všech svatých, restaurace Nová lašská jizba, obecní knihovna a muzeum Lašská jizba. Znakem obce je zlaté sedlo se třmenem v modrém štítě. Nejvyšším bodem území obce je kopec Černá zem s nadmořskou výškou 374 m.[4]

Počátky vzniku obce nejsou písemně zaznamenány, avšak je známo, že její zakladatelé přišli do oblasti někdy ve 13. století až z dalekých Lužic. Jednalo se o příslušníky lužického šlechtického rodu Barutů, kteří s sebou přivedli i své krajany. První písemná zmínka o Sedlištích je z roku 1305, kdy je název obce uveden v seznamu desátků vratislavského biskupství. Až v písemnosti z roku 1580 nacházíme podrobnější informace o obci. V té době měly Sedliště 27 obyvatel, což v tehdejších poměrech frýdeckého panství znamenalo velkou obec. Sedliště měly i vlastní mlýn a rybník, v roce 1636 dokonce soustavu 7 panských rybníků pro chov ryb a stál zde i panský dvůr.

Obec se dále rozrůstala a o pár let později, a sice v roce 1624, došlo k postavení dřevěného kostela namísto dřevěné kaple. Ten byl o čtrnáct let později na popud majitele panství Jiřího z Oppersdorfu přestavěn do podoby, která se velmi blíží té dnešní. Historikové si však datem výstavby nového kostela nejsou úplně jistí. Jelikož stavba kostela byla velmi náročná a neobešla by se bez finanční podpory majitele panství, domnívají se, že v roce 1624 byla pouze opravena původní kaplička a až v roce 1638 byl vystaven kostel Všech svatých.

Poslední úprava vnější podoby kostela proběhla v roce 1862, kdy původní věž byla nahrazena zadní pavlačí a novou věží s dvouramenným cyrilometodějským křížem. Kostel Všech svatých, kterému vévodí kvadratická věž s bání, je největší chlouba obce. Obklopuje ho historický hřbitov s mnoha pozoruhodnými litinovými kříži.

Na konci 18. století byly Sedliště již druhou největší obcí frýdeckého panství, v polovině 19. století měla obec přes 780 obyvatel a bylo zde 15 selských gruntů. Sedliště velmi ovlivnilo české národní hnutí a traduje se, že první knihovna zde byla založena již v roce 1865. V této době zde také působil Joža Vochala, slezský národopisný pracovník a lidový spisovatel, díky němuž vzniklo národopisné sdružení Sedlišťané. Toto sdružení se zabývalo obnovou lašských tradic, jako jsou kroje, lašské zvyklosti, písně a tradice.

Přelom 19. a 20. století byl ve znamení spolčování, a také v Sedlištích vzniklo několik spolků. Dva z nich jsou v obci stále aktiviní – Sbor dobrovolných hasičů, založený v roce 1891, a Hornicko-hutnický spolek Rozkvět, jež byl založený v roce 1901. V tomto období obec procházela velkými změnami – došlo k přestavbě dřevěných domů na zděné a lidé opouštějí práci v zemědělství a hledají si zaměstnání v rozvíjejících se průmyslových podnicích. Mezi první zděné budovy se řadí stará škola, ve které dnes sídlí obecní knihovna, pošta a Lašské muzeum. Ve 20. letech 20. století byla v Sedlištích zřízena pošta, zavedena autobusová doprava a v roce 1931 elektřina.[5]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Jan Polach (1852 – 1928)

[editovat | editovat zdroj]

Jan Polach pocházel z malorolnického gruntu v Sedlištích. Byl horlivým čtenářem českých knih a také vlastnil velkou knihovnu, jako jeden z prvních ve vsi odebíral české noviny a časopisy. Byl velmi vzdělaný, zapálený pro věc a měl organizační schopnosti, proto byl dvakrát zvolen do funkce starosty obce (18951901 a 19051914). Jakožto vlastenec podporoval český jazyk a úřední obsílky psané německy vracel s tím, že je starostou české obce.

Polach byl také zakladatelem prvních spolků v obci. V roce 1891 spoluzakládal Rolnicko-občanskou besedu, jíž byl dlouhodobě starostou, dále se přičinil na založení nového hřbitova v roce 1905 a v roce 1909 byl jedním ze spoluzakladatelů místního spořitelního spolku Kampelička.

Jeho největším počinem bylo založení Dobrovolného hasičského sboru v roce 1891, který také 20 let vedl. Mimo to jako první člen Sedlišť zastával funkce i v krajských a tehdejších zemských úřadech. Byl starostou Okresního českého starostenského sboru pro frýdecký okres, zasedal v dozorčí radě Občanské záložny ve Frýdku a také byl členem Ústřední hospodářské společnosti pro Těšínské Slezsko.

Jeho dalším přínosem pro obec bylo psaní obecní kroniky od 20. let 20. století, a také propagování ovocnářství v okrese formou přednášek. Polach patřil mezi první zemědělce v obci, kteří vlastnili zemědělské stroje a používali umělá hnojiva.

Polachovým největším přáním bylo vymanění Čechů z rakouské poroby, což se mu splnilo vytvořením samostatného Československého státu v roce 1918. Za mimořádný přínos pro obec mu bylo dne 20. 3. 2006 in memoriam uděleno čestné občanství.[6]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. BARTOŇ, Josef. Čtení o Sedlištích. První. vyd. Sedliště: Obecní úřad Sedliště, 2005. 
  5. ADAMEC, Tomáš. Region Slezská brána. Šenov: Region Slezská brána, 2011. ISBN 978-80-903902-4-9. 
  6. CICHOŇ, Václav. Sedliště – Sbor dobrovolných hasičů, 115. výročí založení. [s.l.]: SDH Sedliště, 2006. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]