Přeskočit na obsah

Týn (Třebíč)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Týn
Náves s kaplí Povýšení sv. Kříže
Náves s kaplí Povýšení sv. Kříže
Lokalita
Charaktermístní část
ObecTřebíč
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 925 (2021)[1]
Katastrální územíTýn u Třebíče (2,8 km²)
Nadmořská výška460 m n. m.
PSČ674 01
Počet domů358 (2011)[2]
Týn na mapě
Týn
Týn
Další údaje
Kód části obce169943
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Týn (německy Thein[3]; lidově zvaný Tajno, později Tejno, tj. místo skryté, nikoliv vyvýšené; s předložkou 2. pád do Týna, 6. pád v Týně) je část města Třebíče, jehož je součástí od roku 1960. Nachází se zde jak rodinné domy, tak osídlení soustředěné v obytných domech, i několik zařízení občanské vybavenosti. Od svého připojení k Třebíči se Týn podstatně rozrostl a pozbyl svůj původně jen vesnický ráz. V části obce žije přibližně 1 900[1] obyvatel.

Týn byl až do roku 1960 samostatnou obcí, třebaže těsně se přimykající k Podklášteří. Týn vznikl jako tržní osada při staré obchodní stezce procházející dnešní ulicí Zdislavinou k Přibyslavicím.

Osada už od založení z třebíčského kláštera náležela k jeho majetku.[4] Roku 1558 v Týně žilo 7 gruntovníků, kteří platili vrchnosti 3 kopy a odváděli též desátek ve výši 3 kopy. Dále byli povinni při zámku rozsévat, kydat hnůj z chlévů a pak rozhazovat na poli, třít konopě, zametat na zámku, sekat pro zámek dříví a pomáhat s hrabáním sena na louce pod zámkem.[4]

Roku 1678 bylo v Týně zastoupeno jediné povolání – zahradníci. Těch zde žilo 38.[4]

Středem obce bývala okrouhlá náves s malým rybníčkem (dnes již zasypaným). Od roku 1857 stojí na návsi kaple Povýšení svatého Kříže. Po první světové válce zde zbudovali pomník jejím týnským obětem. V roce 1938 Týnští upravili svah nad Novým rybníčkem na park a umístili v něm malý pomníček připomínající 20. výročí republiky. Za okupace pomníček ukryli.[5]

V 50. letech 20. století vzniklo Jednotné zemědělské družstvo a začalo se s výstavbou jeho kravína a dalších hospodářských budov. Od roku 1974 získala statek do správy Střední zemědělská škola; v 90. letech byl statek zrušen a na jeho místě od přelomu století vyrostl obchodní dům a nové sídliště. Ani Týn nezůstal ušetřen panelové výstavby 80. let (ulice Jaroslava Ježka). Se začátkem 21. století vznikla též nová zástavba na východ od Nového hřbitova v ulicích Růžičkova, Vítkova, Palátova a Kaňákova (zčásti tzv. podnikatelské baroko), resp. kousek od návsi zástavba v ulici Milady Horákové a Palachově.

S Podklášteřím se Týn svou zástavbou spojil v době od konce první světové války do prvních let války druhé světové, když byla zastavěna Panská niva.

Z dalších zařízení občanské vybavenosti lze uvést:

  • nový hřbitov,
  • obchodní a výrobní zónu Na Nivkách a Na Klinkách,
  • sběrný dvůr,
  • domov důchodců na Koutkově ulici.

Geografie a geologie

[editovat | editovat zdroj]

Týn uzavírá území města Třebíče ze severu, při silnici na Budíkovice. Jeho páteří je ulice Táborská. Týn na jihu začíná křižovatkou ulic Táborská, Palackého, Josefa Suka a Nová. Na západě proniká dlouhým výběžkem západní poloviny údolí pod mostem na ulici Marie Majerové až k samému Hájku. Na severu zasahuje katastrální území Týna až k západnímu okraji Pocoucova a tam v lese vrcholí kótou 498 m. Na severovýchodě najdeme kótu 489 m, na níž je zařízení vodojemu.

Co se týče vod, na týnských vodách bývala v minulosti dlouhá léta závislá Třebíč. Ještě začátkem 17. století stačil Třebíči k zásobování vodou rybníček Baba. Poté v roce 1610 město koupilo od týnského občana Kuldánka tři malé selské rybníčky a z nich do městských kašen přivedla vodu. Týnské vodovodní rybníky (rybník Vodovodní, zvaný též Vasrlajtung, dále Barák neboli Druhý a U Suchých neboli Nadýmáček) ztratily svůj účel vybudováním nového městského vodovodu během funkčního období starosty Josefa Vaňka v letech 1936–1940.[6] V roce 2004 byly tyto rybníčky celkově opraveny.

Potůček vedoucí z rybníčka Baráku se za týnským mostem spojují s vodami Týnského potoka, který do Týna přitéká z podklášterského rybníka Zámiš přes Týnský rybník. Napájí taktéž podklášterský rybník Kuchyňku.

Demografie

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel Týna[7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 146 143 167 160 174 179 187 266 . . 499 722 1171

Na návsi najdeme kapli Povýšení svatého Kříže, obklopenou několika vzrostlými stromy.

  1. a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 85. 
  4. a b c DVORSKÝ, František. Třebický okres. Brno: GARN, 2008. 442 s. ISBN 978-80-86347-95-0. Kapitola Týn, s. 423. 
  5. Zpravodaj města Třebíče, 1978
  6. Zpravodaj města Třebíče, 1979
  7. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593.  Roky 1961–1970 u Vnitřního Města.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]