Přeskočit na obsah

Václav Neubert

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Václav Neubert
Václav Neubert
Václav Neubert
Narození20. května 1852
Nová Ves u Kolína
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí13. dubna 1936 (ve věku 83 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníHřbitov Malvazinky
BydlištěSmíchov
Povolánítiskař, úředník, vydavatel a knihkupec
Nábož. vyznáníEvangelická církev v Rakousku (1781–1918) (1852–1918)
Českobratrská církev evangelická (1918–1936)
ChoťBožena Neubertová
DětiKarel Neubert[1]
Václav Neubert
Oldřich Neubert
Miroslav Neubert
PříbuzníFrantišek Neubert, Alois Neubert a Josef Neubert (sourozenci)
Karel Neubert a Ladislav Neubert (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hana Vítová na anonymní reklamní fotografii tiskárny V. Neubert a synové, Praha, z roku 1939
Rodinný hrob na hřbitově Malvazinky v Praze

Václav Neubert (20. května 1852 v Nové Vsi u Kolína[2]13. dubna 1936 v Praze[3]) byl český knihkupec, tiskař a nakladatel. Byl majitel grafických závodů, které vznikly v roce 1877 na Smíchově, když jakožto knihkupec získal tiskařskou licenci. Od roku 1921 podnik fungoval pod jménem V. Neubert a synové a Václav Neubert jej vedl se svými syny Oldřichem, Miroslavem, Václavem a Karlem.

Václav Neubert vystudoval gymnázium a poté se vyučil knihkupcem a absolvoval jednoroční kurz ve Skřivanově obchodní škole v Praze. Koncem 60. let 19. století se stal účetním v Bance Praha, později přešel k anglickému výrobci strojů Garret & Son. Během vojenské služby se zabýval myšlenkou založit vlastní tiskárnu, avšak protože nebyl vyučen v oboru, zprvu tiskařskou koncesi nezískal. Až po přímluvě jeho bývalého vojenského velitele, plukovníka Gorella von Mildensse u císařského dvora mu v červnu 1877 byla udělena. Přestěhoval se na Smíchov a v budově Občanské záložny začal na ručním rychlolisu sám s pomocí manželky tisknout učebnice a drobné knihy, zabýval se též korekturami a nakladatelskými a distribučními záležitostmi. Vlastním nákladem vydával svazky Lidové bibliotheky a pedagogický časopis Česká škola, časem zaměstnal i tři tiskaře a jednoho sazeče. Roku 1886 závod přestěhoval do Jakubské ulice na Smíchově a rozšířil o specializované litografické oddělení a zaměřil se na obrazové publikace. V roce 1902 se přestěhoval do nových moderních tiskáren v dnešní Grafické ulici na Smíchově (tehdy v Kobrově ulici), kde roku 1903 otevřel oddělení světlotisku a zinkografie a výrazně rozšířil sortiment. Tiskl i atlasy, různé obaly, prospekty, cenné papíry a ceniny. Do práce se zapojovali jeho synové, roku 1918 firmu přejmenoval na „Grafický závod V. Neubert a synové“. Nejmladší syn Karel se roku 1921 stal spolumajitelem, vedl provoz hlubotisku, kartografie a řídil nakladatelství, inicioval též vznik časopis Pestrý týden, který vycházel od listopadu 1926.[4]

Zemřel v Praze roku 1936 ve věku 83 let a byl pohřben na hřbitově Malvazinky.

Neubertovy závody

[editovat | editovat zdroj]

Neubertovy závody patřily v Československu ke špičce a získaly si pověst i v zahraničí, zejména potom ve výrobě světlotisku, hlubotisku a zinkografie. Vydávaly náročná kartografická díla a atlasy a vedle toho také populární časopis Pestrý týden. Firma fungovala až do roku 1948, kdy byla znárodněna a sloučena s Orbisem.

Potomci rodiny Neubertů získali podnik po roce 1989 v restituci. V prosinci 1992 založili Karel a Ladislav Neubertovi komanditní společnost GRAFOPRINT - Neubert, která navázala na vydavatelskou, polygrafickou a nakladatelskou činnost. Od roku 1995 se však jejím jediným společníkem stal Václav Knap z Trutnova a rodina Neubertů v ní nemá zastoupení. Roku 1999 byl na společnost prohlášen konkurs, ten byl roku 2007 po splnění rozvrhového usnesení zrušen.[4]

Budovy v Grafické ulici

[editovat | editovat zdroj]

Tiskařské závody v Grafické ulici v Praze na Smíchově, nedaleko smíchovského ústí Strahovského tunelu, které fungovaly od roku 1902, jsou nyní (březen 2014) chátrajícími ruinami a na jejich místě je plánována bytová výstavba, resp. výstavba obchodního a administrativního objektu s ubytováním hotelového typu.[5] Společnost KLC III CZ s.r.o. v lednu 2010 oznámila záměr vybudovat zde komplex Bellevue Residence Grafická. Součástí záměru byl i výstavní prostor pro prezentaci historie Neubertových grafických závodů. Výstavba měla být podle záměru dokončena v únoru 2012,[6] ale lucemburská firma KLC III CZ s řeckými majiteli nechala tiskárnu chátrat až do roku 2018, kdy ji odkoupily společnosti Crestyl a UBM Bohemia Development.[7]

  1. Zdeněk Nešpor, Zdeněk Vojtíšek, Táňa Klementová, Andrea Beláňová: Malý slovník českých nekatolických náboženských osobností 20. a 21. století. Kalich. 2019.
  2. Matriční záznam o narození a křtu Evangelické církve ve Velimi
  3. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých Českobratrské církve evangelické na Smíchově, sign. ESM Z1, s. 55
  4. a b Robert Šimek: Neubertovy závody na Smíchově, Klub přátel starého Smíchova, 8. 8. 2011, zdroj: Profit
  5. Z 1257 Přestavba průmyslového areálu Grafoprint na Smíchově na bytové domy, Změny územního plánu hlavního města Prahy, schváleno
  6. Bellevue Residence Grafická, oznámení záměru dle zákona o posuzování vlivu na životní prostředí, zpracovatel EKOLA group s.r.o., leden 2010
  7. https://prazsky.denik.cz/zpravy_region/v-ulici-graficka-stavi-temer-dve-stovky-luxusnich-bytu-20180623.html V ulici Grafická staví téměř dvě stovky luxusních bytů, Pražský deník, 23.6.2018]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]