Přeskočit na obsah

Vladimir Dmitrijevič Nabokov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vladimir Dmitrijevič Nabokov
V. D. Nabokov v uniformě za první světové války, 1914
V. D. Nabokov v uniformě
za první světové války, 1914
Narození8.jul. / 20. července 1869greg.
Puškin
Úmrtí28. března 1922 (ve věku 52 let)
Berlín
Příčina úmrtístřelná rána
Místo pohřbeníPravoslavný hřbitov v Berlíně-Tegelu
Alma materImperátorská petrohradská univerzita
Imperátorská škola právní vědy
Povolánínovinář, státník, politik a advokát
ZaměstnavatelImperátorská škola právní vědy
Politická stranaKonstitučně demokratická strana
ChoťJelena Ivanovna Rukavišnikovová[1]
DětiSergej Vladimirovič Nabokov
Vladimir Vladimirovič Nabokov
Olga Nabokova[2]
Jelena Vladimirovna Nabokovová[2]
Kirill Vladimirovič Nabokov[2]
RodičeDmitry Nabokov a Mariya Nabokova[2]
RodNabokovové
Funkcečlen Státní dumy Ruského impéria (1906)
člen Všeruského ústavodárného shromáždění
PodpisVladimir Dmitrijevič Nabokov – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladimir Dmitrijevič Nabokov (rusky Владимир Дмитриевич Набоков) (15. července 187028. března 1922) byl ruský kriminalista, novinář a progresivní státník v posledních letech Ruské říše. Byl otcem rusko-amerického spisovatele Vladimira Nabokova.

Narodil se v Carském Selu, v bohaté aristokratické rodině. Jeho otec Dmitrij Nabokov (18271904) byl ministrem spravedlnosti za vlády Alexandra II. v letech 18781885. Jeho matka, Maria von Korff (18421926) byla baronkou z prominentní rodiny. Roku 1897 se oženil s Elenou Ivanovnou Rukavišnikovovou, se kterou měl pět dětí. Jejich nejstarší syn byl spisovatel Vladimir Nabokov, který ztvárnil otce ve svých pamětech (Speak, Memory; 1967. Česky: Promluv, paměti; 1998). Další děti byli Sergej (19001945), Olga (19031978), Kirill (19111964) a Elena (19062000).

Vzdělání a kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Studoval trestní právo na univerzitě v Petrohradě. Mezi léty 19041917 byl redaktorem liberálního listu Reč ("Řeč"). Jako prominentní člen strany kadetů byl zvolen do ruského parlamentu, první dumy. V roce 1917, po Říjnové revoluci, byl donucen opustit Petrohrad poté, co byla prozatímní vláda svržena bolševiky. V roce 1918 se uchýlil se svou rodinou na Krym a později se usadil v Berlíně.

Od roku 1920 do své smrti byl vydavatelem ruských novin Rul ("Kormidlo"), kde prosazoval prozápadní demokratickou vládu v Rusku.

Dne 28. března 1922 se dostavil na politickou konferenci kadetů v Berlíně. Když se ruští monarchisté chystali zpívat carskou národní hymnu, začalo se střílet a Pjotr Šabelskij-Bork, prominentní konspirační teoretik a propagátor Protokolů sionských mudrců, jej zastřelil, přestože měl být zastřelen Nabokovův přítel Pavel Miljukov. Smrt nastala okamžitě. Je pohřben na rusko-pravoslavném hřbitově v Berlíně-Tegelu.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vladimir Dmitrievich Nabokov na anglické Wikipedii.

  1. Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
  2. a b c d Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]