zvukový

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [zvʊkɔviː]

dělení

[editovat]
  • zvu-ko-vý

přídavné jméno

[editovat]
  • tvrdé

skloňování

[editovat]
číslo jednotné množné
pád \ rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ zvukový zvukový zvuková zvukové zvukoví zvukové zvukové zvuková
genitiv zvukového zvukového zvukové zvukového zvukových zvukových zvukových zvukových
dativ zvukovému zvukovému zvukové zvukovému zvukovým zvukovým zvukovým zvukovým
akuzativ zvukového zvukový zvukovou zvukové zvukové zvukové zvukové zvuková
vokativ zvukový zvukový zvuková zvukové zvukoví zvukové zvukové zvuková
lokál zvukovém zvukovém zvukové zvukovém zvukových zvukových zvukových zvukových
instrumentál zvukovým zvukovým zvukovou zvukovým zvukovými zvukovými zvukovými zvukovými

význam

[editovat]
  1. vztahující se ke zvuku
    • Abhérka čili zkouška poslušná je zkouška na zvuk a týká se toho pána, který sedí tamhle vzadu v pojízdné zvukové kabině, která se také jmenuje box neboli bouda; ten pán sluje zvukař, zvukometník nebo zvukový kouzelník a má před sebou desku se samými signály, tlačítky a páčkami na zesilování, míchání nebo zeslabování zvuku.[1]

překlady

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. Karel Čapek: Jak se co dělá