Aller au contenu

zvukotěsný

Définition, traduction, prononciation, anagramme et synonyme sur le dictionnaire libre Wiktionnaire.
De zvuk (« son ») et těsný (« serré »).
nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif

zvukotěsný zvukotěsná zvukotěsné
vocatif

zvukotěsný zvukotěsná zvukotěsné
accusatif

zvukotěsného zvukotěsný zvukotěsnou zvukotěsné
génitif

zvukotěsného zvukotěsné zvukotěsného
locatif

zvukotěsném zvukotěsné zvukotěsném
datif

zvukotěsnému zvukotěsné zvukotěsnému
instrumental

zvukotěsným zvukotěsnou zvukotěsným
pluriel nominatif

zvukotěsní zvukotěsné zvukotěsná
vocatif

zvukotěsní zvukotěsné zvukotěsná
accusatif

zvukotěsné zvukotěsná
génitif

zvukotěsných
locatif

zvukotěsných
datif

zvukotěsným
instrumental

zvukotěsnými

zvukotěsný \ˈzvukocɛsniː\ (comparatif : zvukotěsnější, superlatif : nejzvukotěsnější)

  1. Insonorisé, qui ne laisse pas passer le son, insonorisant.
    • výměna oken za zvukotěsnější.
      changement de fenêtres pour [d'autres] plus insonorisantes.

Références

[modifier le wikicode]