Tsídii naʼałkʼaiʼí
Tsídii ndaʼałkʼaiʼí éí Shádiʼááh biyaadi dóó Shádiʼááhjí kéyah dah siʼánígíí bibąąhgi dahólǫ́; nááná éí Nahatʼeʼiitsoh Bikéyah dóó Shádiʼááhjí Naakaii Łizhiní Bikéyah dóó Łeesdísí Bikéyah bibąąhgi dahólǫ́ ałdóʼ.[1][2] Ndaʼałkaahí dóó ééʼdeetįįhii éí "Sphenisciformes" deiłníigo deiyózhí.
Díí tsídii éí doo ndaatʼáa da, áádóó bitʼaʼ éí łóóʼ yitʼaʼ nahalingo nteel. Táłtłʼááh chʼoshchilí dóó łóóʼ dóó łóóʼ bigaan neeznání éí deilghał.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c4/Spheniscus_humboldti_-swimming_-aquarium-8a.jpg/250px-Spheniscus_humboldti_-swimming_-aquarium-8a.jpg)
Tsídii ndaʼałkʼaiʼí ákwíí shį́į́ʼ ałʼąą átʼé:
[łahgo áshłééh | łahgo áshłééh]Tsídii naʼałkʼaiʼítsoh (ndaʼałkaahíkʼehjígo Aptenodytes forsteri) éí tsídii ndaʼałkʼaiʼí agháahdi áníłtso: 45di asdzoh[3] 49–99 dahidídloʼ áníłdáás. Shádiʼááhjí kéyah yistinígíí bibąąhdi tʼéiyá hólǫ́.
áníłnééz;Tsídii naʼałkʼaiʼí dootłʼizhígíí (ndaʼałkaahíkʼehjígo Eudyptula minor) éí Shádiʼááhjí Nahatʼeʼiitsoh Bikéyah dóó Łeesdísí Bikéyah bibąąhgi tʼéiyá hólǫ́ áádóó éí tʼóó 17di asdzoh[4]
áníłnééz.Tsídii naʼałkʼaiʼí binááłtsooígíí (ndaʼałkaahíkʼehjígo Megadyptes antipodes) éí ałdóʼ Łeesdísí Bikéyah bibąąhgi tʼéiyá hólǫ́; 30di asdzoh
áníłnééz.
![]() |
![]() |
![]() |
- ^ Penguins of Australia and New Zealand
- ^ Jadwiszczak, P. Penguin past: The current state of knowledge. Polish Polar Research. 2009. nóomba 30; naaltsoos 3–28.
- ^ Aptenodytes forsteri University of Michigan Museum of Zoology. 12 Níłchʼitsoh 2009
- ^ Williams, Tony D. The Penguins. Oxford University Press. Oxford, Tótaʼ Dineʼé Bikéyah: 1995.
Tsídii doo ndaatʼáʼii (Palaeognathae) | ||||
Tsídii ndaatʼáʼii (Neognathae) | ||||
Táłkáaʼgi Tsídii (Anseriformes) · Tązhii dóó Naaʼahóóhai Ndahalinígíí (Galliformes) | ||||
Yótʼáahdi tsídii (Neoaves) |
Atseełtsʼózí (Phaethontiformes) · Atsá dóó Giní Ndahalinígíí (Accipitriformes) · Atsáłbáí dóó bikʼéí (Falconiformes) · Naakʼidoolwoshii dóó bikʼéí (Caprimulgiformes) · Dahiitį́hii dóó Tsxį́į́łnaalkʼįhii dóó Tsinyiʼ tsxį́į́łnaalkʼįhii (Apodiformes) · Dééł dóó Tóidoozohii Ndahalinígíí (Gruiformes) · Hasbídí (Columbiformes) · Hashkʼaan deildeełígíí (Musophagidae) · Naatsédlózii dóó bikʼéí (Cuculiformes) · Néʼéshjaaʼ (Strigiformes) · Séí naaʼahóóhai (Pteroclidiformes) · Naalʼeełii keelóól (Podicipedidae) · Naalʼeełídaakį́ (Gaviidae) · Taahilnoodii dóó Tónteel zhį́ʼii Ndahalinígíí (Suliformes) · Tééh dééł (Otidiformes) · Tónteel dóó Tábąąh Tsídii (Charadriiformes) · Tónteel tsídii bínííʼtsohígíí (Procellariiformes) · Tłʼohtahilzhahí (Cariamidae) · Tsídii bidaanézí (Ciconiiformes) · Tsídii Deílʼésígíí dóó bikʼéí (Pelecaniformes) · Tsídiiłchxoní (Opisthocomiformes) · Tsídii daʼíígházhígíí (Trogoniformes) · Tsídii jáádnézí (Phoenicopteriformes) · Tsídii yádaałtiʼí (Psittaciformes) · Tsídii naʼałkʼaiʼí (Sphenisciformes) · Tsídii tsídígíí (Passeriformes) · Tsin deiłkaałii dóó Tsídii dadisxǫsígíí dóó Tsídii dah ndaʼasolígíí dóó Tsídii bidaatsoh naashchʼąąʼí dóó Tsídii dághaaʼígíí (Piciformes) · Tsinlátah tsídii ndahatʼeʼígíí (Coliiformes) · Tsintah noołnahii (Mesitornithiformes) · Tsídii bichʼahtsohí dóó Ǫǫbǫʼii dóó bikʼéí (Bucerotiformes) · Tsísʼná deiyání dóó Gáagii ndaashchʼąąʼígíí dóó Tsídii hádaaʼachʼiidígíí dóó Móʼmoʼii dóó Tábąąh ndaalzheehii (Coraciiformes) · Yáhashjool yił aheełtʼéhii (Eurypygidae) |