Přeskočit na obsah

Pěnice slavíková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxPěnice slavíková
alternativní popis obrázku chybí
Pěnice slavíková
Zpěv pěnice slavíkové
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádpěvci (Passeriformes)
Čeleďpěnicovití (Sylviidae)
Rodpěnice (Sylvia)
Binomické jméno
Sylvia borin
(Boddaert, 1783)
Rozšíření pěnice slavíkové
Rozšíření pěnice slavíkové
Rozšíření pěnice slavíkové
      hnízdiště
      migrace
      zimoviště

sestaveno na základě: BirdLife International a Handbook of the Birds of the World (2016) 2009.

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pěnice slavíková (Sylvia borin) je malý druh pěvcečeledi pěnicovitých (Sylviidae).

Polytypický druh se 2 poddruhy:[2]

  • Délka: 13,5–14,5 cm
  • Rozpětí křídel: 20–24 cm
  • Hmotnost: 16–22 g.

Menší než vrabec. Její zbarvení je nenápadné bez výraznějších znaků. Svrchní stranu těla má hnědavě šedou a spodinu hnědobílou. Zobák je poměrně silný, šedobéžový, končetiny taktéž. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně.

Zpívající samec

Žije skrytě, její přítomnost lze proto nejlépe zjistit díky hlasu. Vábí nejčastěji pronikavým „tšéék tšéék“ nebo „tek tek“, varuje tvrdým „tčrrr“. Zpěv je dlouhý 3–8 sekund a tvořený řadou rychlých, pronikavých a drnčivých tónů. Podobá se zpěvu pěnice černohlavé (S. atricapilla), má však delší strofy a není zakončen flétnovitými zvuky.

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Hnízdí ve většině Evropy a západní Asii. Její areál rozšíření sahá od severního Portugalska, Francie a západního Irska východně až po řeku Jenisej. Ve střední Evropě se vyskytuje od dubna do září. Je tažná na dlouhou vzdálenost se zimovišti v subsaharské Africe (konkrétní zimoviště se však liší v závislosti na poddruzích, viz výše).

Hnízdí hlavně ve vlhkých listnatých nebo smíšených lesích s bohatým podrostem, keřovým patrem a mýtinami, na jejich okrajích, v remízcích, křovinách podél potoků, parcích a zahradách.[3][4][5]

Výskyt v Česku

[editovat | editovat zdroj]

České republice hnízdí po celém území, početněji v nižších a středních polohách (nepravidelně až po horní hranici lesa).[6]

Početnost

[editovat | editovat zdroj]

Evropská populace je odhadována na 8,5–16 milionů párů,[7] z nichž ve střední Evropě hnízdí přibližně 1,8–3,2 milionů. Celková populace v České republice pak čítá zhruba 200–400 tisíc párů.[6]

Živí se hlavně hmyzem, pavouky a jinými bezobratlými, na podzim požírá také různé plody.

Hnízdění

[editovat | editovat zdroj]
Cuculus canorus canorus + Sylvia borin borin

Mladí ptáci dospívají v prvním roce života. Ve střední Evropě hnízdí 1× až 2× ročně od května do července. Miskovité hnízdo spletené ze stébel trav staví oba rodiče většinou níže než 30 cm nad zemí dobře ukryté v hustých keřích. V jedné snůšce je 4–5 světlých, hnědě skvrnitých, 19,9 × 14,7 mm velkých[4] vajec, na kterých sedí 11–12 dnů střídavě oba rodiče. Mláďata pak hnízdo opouštějí po 10–12 dnech. Nejvyšší zaznamenaný věk je 14 let a 2 měsíce.[8]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
  2. Garden Warbler (Sylvia borin) [online]. Internet Bird Collection [cit. 2011-03-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha: Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6. S. 281. 
  4. a b DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001. ISBN 9788020009272. S. 194. 
  5. Gartengrasmücke [online]. Info A-Z - Die Vogelarten auf Runde in der Herry kom [cit. 2011-03-14]. Dostupné online. (německy) 
  6. a b ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7. S. 320–321. 
  7. Garden Warbler Sylvia borin [Boddaert, 1783] [online]. British Trust for Ornithology [cit. 2011-03-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. European Longevity Records [online]. European Union for Bird Ringing [cit. 2011-03-12]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BAUER, Hans-Günther; BEZZEL, Einhard; FIEDLER, Wolfgang. Das Kompendium der Vögel Mitteleuropas: Alles über Biologie, Gefährdung und Schutz. Band 2: Passeriformes – Sperlingsvögel. Wiesbaden: Aula-Verlag Wiebelsheim, 2005. ISBN 3-89104-648-0. (německy) 
  • SVENSSON, Lars; GRANT, Peter J.; MULLARNEY, Killian; ZETTERSTRÖM, Dan. Der neue Kosmos-Vogelführer - Alle Arten Europas, Nordafrikas und Vorderasiens. Stuttgart: Franckh-Kosmos Verlags-GmbH & Co., 1999. ISBN 3-440-07720-9. (německy) 
  • BEZZEL, Einhard. Ptáci. Dobřejovice: Rebo Productions CZ, 2003. ISBN 978-80-7234-292-1. 
  • DIERSCHKE, Volker. Ptáci. Praha: Euromedia Group, 2009. ISBN 978-80-242-2193-9. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]